R

Mladší a méně známější klon Michaela Shannona budující si karmu v dánském vězení, které působí poměrně nezvykle a žije si vlastním životem. Celkem mě zaskočilo, že se vězni mohou volně pohybovat po celém areálu. Panuje zde společenská hierarchie, kterou si vězni utváří sami. A jelikož zde panuje společenská hierarchie, tak se každý člověk musí někam začlenit. Jak vysoko se začleníte se odvíjí od toho, jak velká špína jste. Nechci do toho Dánům kecat, ale tento vězeňský systém se mi nezdá být prostředím, kde by existovala alespoň nepatrná naděje, že se z trestanců stane po uplynutí trestu lepší člověk. Slabší kusy vězení neopustí a ty silnější kusy budou po odpykání trestu ještě větší špíny. Dozorci zde plní funkci srovnatelnou se slečnami, které dohlížejí na děti v mateřské školce. Když se něco semele, tak obvykle nestihnou udělat nic víc, než odklidit mrtvolu. Dost se mi líbila forma zpracování. Celé to působilo velmi autenticky. Před zhlédnutím jsem byl zbytečně skeptický. Snímku se podařilo mi na 90 minut přidělit jednu z cel. Kvalitní záležitost. Slabší 4 hvězdy. (29.01.2017)

Tak co, milí zvídálkové?? Chtěli by jste vědět, jak se vaše oblíbená Kinder vajíčka obalují v čokoládě? Chcete ve škole ohromovat znalostmi, kolik hašiše se vejde do análku průměrného dánského mukla? Mysleli jste si doposud, že to, co spláchnete, je definitivně v hajzlu? Víte, proč seberozkošnější arabáš není vhodný mazlíček do postýlky? Pak Rozhodně uproste maminku, ať vám místo Kouzelné školky pustí R. (05.01.2011)

R se nesnaží nic zbytečně vykreslovat. Jeho autentičnost, syrová kamera a ponurá atmosféra jsou tím jediným, čím na Vás v prvních momentech dýchne. Následně se k tomu ještě přidá skvělý herecký výkon hlavního hrdiny, depresivní muzika gradující v momentech zoufalství a perfektní scénář, který Vás vtáhne do děje nenásilně, aby Vám v zápětí uštědřil pocity zhnusení, beznaděje a úzkosti, které musí prožívat každy vězeňsky "bažant" jdoucí vstříc svým "muklím" spolubydlícím... (20.02.2011)

Čistý film, který se zbytečně nekasá a místo pozlátka jde rovnou na dřeň věci. Ačkoli pracuje se stejnými či podobnými proprietami jako většina ostatních žánrově příbuzných snímků, působí v celé své délce mnohem intenzivněji a autentičtěji. Tvůrci hned zpočátku budí drsnou náladou. Pracují s šedým prostředním, dunivým podkresem a všudypřítomnou nepřátelskou atmosférou. Navíc umožňují jisté sjednocení diváka s hlavní postavou. Oba do vězeňského prostředí vcházejí poprvé a nevědí co čekat. Příběhově však R až tak přesvědčivý není. Jedná se o směsici několika nápadů a drsného zakončení, které jsou spolu provázány nepříliš originální a zajímavou dějovou linií. (20.03.2011)

„Jen tak ze zvědavosti...co jsi udělal, že jsi skončil na 4. patře? Ostatní vězni jsou dvakrát tak větší než ty. Ti hromotluci nahoře na tebe už čekají. Ví, že přijdeš. Takže jsi musel udělat nějakou pěkně stupidní kravinu.“ Jenže v tomhle prostředí nezáleží na tom, co jsi udělal venku, ale čím se prosadíš tady…Rune nastupuje do vězení a už jen „úsměvné“ uvítání s matrací mu dá najevo, že tady si nebude moci jen tak hledět svého. A brzy se dostane do problémů, ať už se mu to líbí nebo ne. A divák si uvědomí, jak rychle mu začal fandit, přijal jeho perspektivu a obavy. Zároveň vnímá onu syrovost, autenticitu, nepříjemnou atmosféru (výborně podpořenou zvukem a „hudbou“). A je zaskočen momentem, který já osobně opravdu nečekal (film pak dost změní kurs). A přestože naivita směrem ke konci mi nepřišla příliš důvěryhodná (hm, svědomí…ale stejně), po samotném závěru zůstává deprese, skličující, zneklidňující pocit a dojem, že jste byli svědky překvapivě silné podívané. Za mě solidní 4*, Noer spolu s Lindholmem rozhodně nezklamali. (05.09.2021)