kinej

I zakončení trilogiie je velkolepé. Rozjezd je sice slabší, ale jakmile hrdinové opustí Tatooine jsou to Star Wars v tom nejlepším světle. Jednu věc nechápu. George Lucas si dal určitě remasterováním hodně práce, zejména s pěveckou scénou z doupěte Jaby Hutta. Ale proč? Lucas takhle zpětně do filmu vnořil scénu, která je tím úplně nejhorším z celých původnch Star Wars. Vlastně právě kvůli téhle scéně prostě nemůžu dát plný počet, protože je tak blbá až to bolí. Že by stařecká demence?

Asi nikdo nečekal po špatném pilotu, tak dobrý seriál. Některé epizody jsou skvělé, plné akce a napětí, a jsou přesně to, co od Star Wars seriálu očekávám. Jelikož se jedná o televizní seriál, lze i přihmouřit oči nad grafikou. Uvážíme-li i seriál, pak ani pilot není tak zlý.

Jako film do kin Clone Wars neobstojí. Je to díky bídné graifice, která nemůže ke konkurenci ani čichnout. Animace obličejů hlavních postav je v dialozích vysloveně slabá. Děj je slabý, oproti běžným Star Wars je vysloveně malý. Bohužel ani zde si hoši od Lucase neodpustili infantilní vsuvky pro diváky Teletubbies, což filmu jedině ubližuje. Rádoby vtipné hllášky táhnou film ke dnu. Na druhou stranu film obstojí jako pilot televizního seriálu. Být rozstříhán na čtyři epizody, bylo by hodnocení lepší. Akční sekvence plné soubojů jedijů jsou zde poměrně solidní a zachraňují film od úplného prodpadu.

Reprezentativně pojatý sestřih parodií na Star Wars. Jeho kladem je, že předkládá velmi široký záběr komických scén. Od ukázek z filmů, seriálů až po reklamy a či televizní show. Bohužel jejich kvalita je velmi kolísavá. Nejpovedenější skeče jsou ze Simpsonů, Chicken Robot nebo ze Saturday Night Live. Ostatní scénky jsou již slabší, některé (např. that 70´s show, nebo Family Guy), kdy má být asi za vtip považováno to, že jsou postavy nějakého seriálu ve Star Wars kostýmech, jsou úplně o ničem.

Statečné srdce býval můj nejoblíbenější film v době, kdy mi bylo 16. A líbil se mi i po 14-ti letech, i když už v něm vidím i nějaké ty chybky. Mel Gibson točí místy velice kýčovitě. Záběr na líbající se pár pod košatým stromem, a opodál stojící kůň, jakoby vypadl z pera Danielle Steel. Obdobně ploše jsou i napsány i postavy. Každý je zde buď hrdiny, nebo (slizký) záporák. A i když zjednodušené vidění světa historickým hrdinským eposům sluší, zde je to společně s manipulací s historickými fakty občas trošku moc. Nekomplikovanost vystihuje i hercectví Mela Gibsona. Ten zde herecky vytvořil Martina Rigse v kyltu a scény natočil tak, aby zde bylo dost prostoru pro jeho fanatický, upřímný modrooký pohled. Ale, abych jen nekritizoval, dejte Gibsonovi pár hektolitrů krve a natočí vám parádní bitevné scény. Navíc esteticky vytvořil takový obraz středověku, jak si jej představuju já, plný špíny, mastných vlasů, shnilých zubů a krve. Plochost postav vám umožní pocítit vztek Williama Wallacem, užít si pomstu společně s ním a věřit jeho touze po nezávislosti. To co např. v Patriotovi vypadalo naprosto směšně, zde funguje.

Já jsem celkem spokojen. Příběh sice není nijak oslnivý, ale to nevadí, protože se jedná o úžasnou podívanou. Celá druhá polovina filmu je jen a jen o akci. A zpracování, to je zde zcela oslnivé. Je dokonce tak mimořádné, že jsem opravdu po celou druhou půli nedokázal spusti oči. Bohužel zpracování není všechno a tak i přesto, že je to ve svém žánru v tomto směru na špici, nestačí na filmy Myiazakïho apod. Každopádně to stojí za to vidět, už jen kvůli těm animacím.

Tenhle film, jsem viděl až po všech slavnějších Kubrickovo dílech. Jelikož jsem o něm neslyšel, moc jsem nečekal. Ale ono je to geniální. Opravdu klobouk dolů. Příběh je zcela strhující, výkony herců excelentní a kamera je úžasná. Takový silně protiválečný film natočit už v orce 57, mnoho let před Četou a MASHEM je úctyhodné. Prý byl ve Francii zakázán. No, co géniové bývají většinou pochopeni až dalšími generacemi.

Woody Allen opět zaexperimentoval a tentokráte své filosofické myšlenky o smyslu života narouboval na estetiku černobílých expresionistických filmů. Stíny a mlha jsou dalším důvodem proč tohoto génia obdivovat. Stejně jako i v ostatních jeho snímcích i zde leží těžiště na posmuntělě vtipném scénáři a spontánních hereckých výkonech. Ty jsou zde navíc v některých momentech zesíleny prací s kamerou. Obzvlášť z rozhovorů v bordelu se díky tomuto přístupu stává lahůdka. Ve filmu nechybí typický allenovský humor a tentokráte mě potěšilo, že i přes veškeré to životní zoufalství je filmy o něco málo optimističtější než jsem zvyklý.

Další z velmi vydařených děl Františka Vláčila pojednává o tom jak skupina prchajících nacistů násilně obsadí statek Ondřeje Barana. Ten je nucen se o ně starat, jelikož mají nacisté jeho rodinu jako rukojmí. Příběh diváka stáhne a ke konci není nouze o napětí. Vláčil také dokázal geniálně zachytit těžký život sedláků na statku, stejně jako rozpálené pastviny ve spalujících letních dnech. Vláčil měl šťastnou ruku na herce. Kukura i ostatní hrají úžasně. Například bělovlasý Bartoška se zde uvedl dobře, i když celý film ani nepromluvil. O atmosféru se také stará tísnivá hudba Zdeňka Lišky.

Tento film bych distribuoval s titulkem nad 18 let nepřístupno. Hrozí úraz mozku. Celé to, "hloubkou" děje a "propracovaností" dialogů především, připomíná oživlý fotokomiks z Bravo Girl. Předlohu jsem nečetl, ale nechápu jak se někomu mohla zdát kloudná natolik, aby podle ní točil film. A nejdivnější na tom všem je, že film zaznamenal takový úspěch. Ale abych jen nehanil. Představitelé hlavních dvou rolí nezapřou herecký talent. A pak je tu Soundtrack, který mnohonásobně film předčí. Zazní Muse či Radiohead. Nechápu, jak mohli takoví umělci spojit své jméno s takovým pochybným produktem. Nu což, peníze vládnou světem. I tím alternativním.