kinej

Ridley Scott dokázal vytvořit autentické prostředí vesmírné lodě, v rámci zábavného sci-fi i předložil celkem uznatelnou variantu stvoření života. Také nám ukázal opět ukázal originální prostředí cizí civilizace či charismatického droida. Co ale nedokázal, je převést na plátno jedinou živoucí a uvěřitelnou lidskou bytost, jejichž jednání by mohl divák chápat. Postavy se chovají zcestně, nelogicky a někdy prvoplánovitě, jen aby nějakým křečovitým činem posunuli děj dál. Jedinou avšak fatální chybou filmu je tak jeho scénář, který působí jako první verze něčeho, co mohlo po páté revizi vypadat hodně dobře. Ale takto děj obsahuje spoustu černých děr, které do sebe bohužel vtahují logiku. Postavy z ději mizí, pak se zase nějak objevují když se to tvůrcům hodí. Kapitán lodi najednou ví zlomové zjištění, ale vůbec nikde není jasné, jak se ho mohl dozvědět, atd. atd. Velká škoda. První Vetřelec vyzdvihl žánr sci-fi z kategorie braku do kategorie respektovaného umění, zejména kvůli své preciznosti. Prometheus pak tento žánr dehonestuje scénáristickým lajdáctvím zpět směrem k braku.

Snímek Rodinné spiknutí je velice slušná kriminálka, na níž by jste však nijak nepoznali, že ji točil velký Alfred Hitchcock. Onu filmovou chytrost vycházející z mistrného ovládnutí řemesla zde zkrátka nenaleznete. Pouze standartní avšak kvalitní rutinu. Nejsilnější stránkou filmu jsou charismatické herecké výkony Barbary Harris, coby falšené věštkyně komunikující s jejím Harrym a Bruce Derna, coby klentoníka/únosce/slizouna. Zajímavá zápletka je u Hitchcocka normou.

Sam Raimi odvedl na svém prvním Spider-manovi celkem slušnou práci, což uznávám i přes několik výhrad, které mám. Scénář je do jisté míry limitován naivitou komiksové předlohy, která příběh místy strhává až příliš do teenagerovských vod. Z toho bohužel vyplývá i snaha, natočit film co nejvíce „family friendly.“ Pak bych ještě vytknul příšerný design Green Goblina, který vypadá jako nepovedená hračka z vietnamské tržnice a i na svou dobu slabší difitální efekty, které jsou prostě umělé až moc. Tím ale výčet nedostatků končí. Naopak povedené je obsazení Petera Parkera a Dr. Normana Osborna a slušné jsou i akční sekvence, i když zde se nezapře určitá cirkusovost tak typická pro Raimiho. Možná právě volba režiséra nebyla úplně to nejšťastnější, protože jeho tendence vše příliš zlehčovat mi moc nesedí. Ale Spider-man je i přes všechny chyby zábavnou podívanou, ale na až tak dobrou jakou by mohla být v rukou někoho jiného.

Velmi zábavný akční film, u kterého je označení „válečný“ velmi zavádějící. Ano, snímek Kam orli nelétají se odehrává ve 2. světové válce, ale mnohem blíže než k těmto filmům, má ke špionážním thrillerům typu raných bondovek. Přeci jen když komando dvou agentů vyřeší zámek plný nácků, jde realismus trochu stranou. Dvojice Burton/Eastwood funguje velmi solidně, jeden coby mozek, druhý coby řešič, každý má roli na tělo. Zápletka je velmi solidní a scenář celkem chytrý, to jak postava Burtona vytáhne jména konspirátorů je fakt pecka, závěr v letadle také. Prostředí zimních Alp navíc dodává filmu romantickou estetiku, takže z mé strany není co řešit. Akční film ze staré školy v tom dobrém smyslu slova.

To čím je tento film obdivuhodný, je jeho koncepce. Kromě vraha, není ve filmu žádná ústřední postava. Naopak scánář je rozprostřen na velké množství charakterů. Spousta scén tak zachycuje epizodní události, které vykreslují dopad řádění sériového vraha komplexně na celou společnost. Ať již se jedná o paniku, paranoiu, mediální masáž či mobilizaci civilistů, záběr je tak široký, že to v době vzniku filmu a nejspíš i dlouho po ní nemá obdoby. Tato kompozice by nebyla možná, bez na fantastického umění střihu, který je vedle estetiky, asi nejvýraznějším činitelem tohoto snímku. Po této stránce film patří mezi ty, které mohou fanoušci filmu obdivovat, coby díla definující jeho vývoj. Samozřejmě adekvátně kvalitní je i scénář, který nevtíravě reší otázku morálky, co se trestů smrti týče. Rozhodně se nejdená o film pro každého, léta se na něm podepsala, ale ti co si potrpí na tvorbu starých mistrů, si budou libovat.

Řidič slečny Daisy si zaslouží označení milý a laskavý film. V tom dobré i ve špatném smyslu slova. Pro mě platí spíše ta druhá varianta, protože nemám rád typicky hollywoodskou přislazenou sentimetální produkci, jíž je tento snímek vzorovým příkladem. Na druhou stranu musím uznat, že zejména díky scénáři toho film hodně vypoví o duchu doby do které je situován, aniž by se zabýval popisem nějakých dramatických událostí. Asi největším překvapením je pro mne herecký výkon Morgana Freemana, protože zde ukazuje, že umí zahrát i nějakou nadstavbu na svého typického milého staršího pána, kterého ztvárňuje přes kopírák v 99% svém filmografie. V součtu tedy hodně klidný a líbivý film, vhodný pro promítání v zájezdových autobusech a domovech důchodců.

Je zajímavé, že zrovna ze postavy Zatoichiho se postupně stal v Japonsku podobný fenomén, jako z Jamese Bonda ve světě. Slepý šermíř/masér sice zajímavý je, ale třeba takový Samurai Wolf, by si v mých očích dlouhou sérii zasloužil úplně stejně, přičemž skončil polozapomenutý. Film samotný je vcelku jednoduchý a v ničem se zvlášť neliší od zbylé žánrové tvorby té doby. Akce se téměř nekoná, teprve v samotném závěru dojde na meče. Možná to byl Shintaro Katsu, který se svým charismatickým výkonem zapsal do podvědomí diváků a postaral se tak o zrození kultu.

Takový kvalitní dobrodužný film ze staré školy v tom dobrém smyslu slova, který je trošku šmrnclý politikou, což mu lze přičíst jedině k dobru, protože mu to dodává určitý sociální náboj. Prvních cca 40 minut obsahuje mnoho nadbytečných scén, ale jakmile se šoféři rozjedou s nitrákem na korbě, těžko se budete odtrhávat. Film je řemeslně kvalitně natočen, má skvělou výpravu, takže působí velmi autenticky. Žádného z herců moc neznám, ale jejich herecký projev je sympatický a přirozený a není afektovaný jak bývá u některých francouzských filmů zvykem.

Jeden z posledních vrcholů tvroby Disney´s Studios, který představuje to nejlepší co může klasická animace nabídnout. Na to, abych si film víc užil, je v něm moc muzikálových písniček. Nevím kdo nastolil muzikálový trend, ale už jako dítě jsem tyhle hudební vložky vždy těžce protrpěl. Lvího krále jsem také bohužel viděl jen v dabingu. Ten je sice hodně dobrý, což je z mé strany nebývalá pochvala, protože bych ho obecně nejraději zakázal, ale odnesly to právě zpívané pasáže. Protože díky českému překladu textů a přednesu, tak z původních možná pěkných písní zbyde jen torzo. Jinak pěkný příběh, nádherné kresby afrických plání, dokonalá animace zvířat.

Film Seriózní muž, horšímu hodnocení zde navzdory, považuji za jedno z nejlepších děl bratří Coenů. Tento snímek nemá ambice oslovit tolik diváků jako jiné skvosty z jejich předešlé tvorby. Vždyť kolik lidí může zajímat obyčejná životní krize muže žijícího v židovské komunitě. Řekl bych že jej natočili sobě pro radost. Ale o to lepší předvedli výkon, zejména při psaní scénáře. Hlavní hrdina tentokráte netápe uprostřed kriminální zápletky, ale ve svém vlastním životě a v jeho elementárních jistotách. Snaží se v příkoří která ho potkávají najít nějaký smysl, řád. Při jeho hledání jej doprovázejí typické coenovské postavy, jež mu udílejí rady, nerady. A když už se zdá, že se snad vše v dobré navrací, vše je jinak. Vynikající scénář, plný jinotajů a jemného humoru, který ale rozhodně nepotěší diváky jež mají rádi jednoznačné a uzavřené konce.