Adiemus

Škoda toho zbytečného závěrečného patosu, který ovlivnil mé hodnocení. Film byl natočen podle knihy Vladimíra Neffa, který na scénáři rovněř spolupracoval (ovšem na těchto stránkách není kupodivu uveden). V knize Večery u krbu vzpomíná, jak mu vrtalo hlavou, proč Janský zanevřel na transplantace. Dedukcí dospěl k názoru, že mu je zatrhla rakouská byrokracie. Po natočení filmu se do něj při jakési besedě pustili hematologové, jak si to mohl dovolit, kde k tomu přišel apod. A (cituji): ... povstala jakási paní a povídá: 'Jenže ono je to všechno pravda! Ono se to v té Haliči skutečně tak stalo! Jenom jedno nechápu, jak se to pan Neff mohl dovědět." - "Kdo račte být?" podivil se nejučenější a nejrozhořčenější z mých odpůrců. - "Jmenuju se Janská a mockrát jsem tu historii slyšela od tchána vyprávět." I to k filmu patří.

Nemám příliš v lásce francouzské filmy ze šedesátých let, ale tentokrát jsem se dobře bavila. Přišlo mi, že postava Tonka (především zpočátku) inspirovala Jiřího Menzela k vytvoření Otíka ve filmu Vesničko má středisková. Ovšem scéna na mostě je zcela "neotíkovská".

Z filmů natočených podle Pagnolovy předlohy, které jsem viděla, zatím nejslabší: postrádá jak uvěřitelnou dramatičnost Jeana od Floretty a Manon od pramene, tak poezii Tatínkovy slávy a Maminčina zámku. Ne že by příběh sám o sobě neměl dramatický potenciál, ale silné emoce ve mně nevzbudil. Postava paní Mazelové mi přišla přesvědčivější než tatík Amoretti; jeho rádoby spravedlivé výroky Daniel Auteuil deklamoval bezmála jako ochotník, ale pravda, netuším, jaký podíl na tom má český dabing. A dvojice Patricia - Jacques? Oba nemastní-neslaní, to už byl zajímavější Félipe, který nakonec (taky) k štěstí přišel.

Tady není o čem diskutovat.

Klady: zajímavý scénář, svělý Owen, jako vždy záhadná Alex Kingston. Zápory: zcela nevzrušivá režie. Dobře položené základy ještě neznamenají, že stavba bude úspěšně dokončena.

Jednotlivá hodnocení: Pod hladinou 3/10 - Lež má rozbité auto 7/10 - Druhý dech 8/10 - Hvězdička 2/10 - Klukovina – 6/10 - Chromozom 9/10 - Čistá práce 10/10 - Byl lásky čas 9/10. Pokud jde o podrobnosti, víceméně se shoduji s Freddym.

Zpočátku to byla skoro parodie (proč ne), ale pak totální nuda. Přišlo mi rozumější film vypnout, než marně čekat na zlepšení.

Z dávného zhlédnutí mi matně utkvěl jen chodící Golem - a oprávněně. Brdečkova povídka byla jediná, která mě nenudila; ani hudba nedrásala uši jako u zbytku filmu. Ani kvůli skvělým hercům nenechám tento titul ve své filmotéce.

Nesympatický Sherlock, budoucí doktor Watson s vizáží Harryho Pottera (že by generálka na věci příští?), neoriginální zápletka v reáliích Indiana Jonese. Na druhou stranu sympatické triky - zejména oživlé okno je paráda. Sečteno a podtrženo - průměr.

Scénář je proti knize poněkud uhlazený (cituji Marigolda: "zamerikanizovaný"); podle mého byly vynechány ty nejpůsobivější scény (daleko drsnější jízda v cisterně; rvačka na život a na smrt mezi Amirem a Assefem, ze keré v knize Amir nevyšel jen s pár modřinami; úplně vynechaný Sohrabův pokus o sebevraždu). Rovněž vztah mezi mezi malým Amirem a jeho otcem, není dostatečně vykreslen (i kdyby jen prostřednictvím komentáře), a přitom je zásadní pro Amirovo selhání. Přestože jde o o velice slušný přepis, doporučuju četbu nebo poslech knihy.