Tereza_T

Znova jsem se přesvědčila, že moje nadšení nebylo způsobené velkým plátnem a všeobecným hypem... ten samý pocit úžasu jsem měla i včera při sledování na mé notebookové zapatlané obrazovce o uhlopříčce 14". Nemůžu se dočkat pokračování. Alia Atreides i'm waiting for you.

Elisabeth Moss a její ikonický přímý pohled pomsty a zadostiučinění. Bohužel už všichni víme z minulých sérií, jak pěkně ji tenhle pohled jde, přeci jen už by to chtělo trochu změnu. Tak snad.

Já po dočtení knihy. Já po zhlédnutí filmu.  Následuje fňukání nad tím, jak byla knížka skvělá a film až tak ne. Sorry not sorry. Ten film by pro mě byl asi fajn, kdybych nevěděla, jak výborná ta knížka je. To, že ve filmech bývá míň informací je jasný, to ani není můj point. Co mě tu nejvíc vadilo bylo nepropojení jednotlivejch částí filmu, bylo to jako kdyby herci odehráli scénu, spadla opona, změnila se scéna a herci se napojili někde úplně jinde, bez tý omáčky kolem, která diváka přivede do děje. Nevím, jak bych to vnímala, kdybych tu omáčku neznala, ale já jí znám a prostě mi to bez ní vůbec nefungovalo. Chybělo tam hrozně moc emocí, z filmu to vypadá jakoby Král a Marlow ani nebyli kamarádi. Stejně tak charisma obou hlavních postav, který bylo v knížce extrémně silný jako by se vytratilo v hereckých výkonech, a to hlavně u Marlowa, jehož chování mi ve filmu přišlo nekonzistentní. Scéna, kdy se Marlowovi kamarádi dozvědí o jeho amputaci byla zahraná až řekla bych špatně, vůbec, ale vůbec to se mnou nehlo. Stejně tak napětí, kdy přicházel Grey na prohlídky, při čtení jsem byla napjatá jak kšandy, u filmu vůbec. Vynechání cesty do vesnice mě zklamalo dost, nebudu lhát. Je to jedna ze stěžejních částí příběhu a více méně udává celou pointu s diamantem, kterou si zde asi nečtenáři knihy musejí domyslet. Nerada porovnávám dvě odlišný zpracování, ale Clavell si to prožil a popsal to výborně, Forbes si přečetl, co Clavell prožil a interpretoval to, mě se to ale nedotklo. Co se mi ve filmu líbilo moc bylo zobrazení samotného kempu a předčilo to moje očekávaní. Dalším plusem byla kamera, líbilo se mi zrychlování střihu v napjatých situacích a taky záběry na Krále *mrk mrk. Nechápej mě špatně, pořád je to dobrej film, jen jsem do toho šla s moc velkým očekáváním a s tím, jak je známo občas přijde i zklamání.

V pondělí večer After? https://imgur.com/a/keB4TAI a tak naše každoroční tradice pokračovala letos již čtvrtým dílem. Plot twist: série After zobrazuje Voldemortova tajuplná léta v Evropě a plně tak objasňuje jeho potřebu rozpoltit duši a podrobit si svět. Sedm kousků duše je málo po takovym dramatu. "Sleduj, na 90% se teď vyspí s tím bráchou" "A není to náhodou její brácha?" "Aha, tak na 60%." Když se na konci filmu objevil nápis "to be continued" a všechny přítomné dámy sborově pronesly "neeee" byl to opravdu ten nejhezčí kinozážitek tohoto roku. Holt si nemůžeme pomoci, jak by řekl Edward Belle, "je to jako moje osobní značka heroinu" :D Tak holt za rok.

Away from light steals home my heavy son, And private in his chamber pens himself, Shuts up his windows, locks fair daylight out, And makes himself an artificial night Romeo + Juliet patří mezi filmy, které když si za zataženými roletami způsobuji naschvál noční tmu pouštím i několikrát do roka, jen tak, protože mám ráda, jak se u nich cítím. Moje slabost pro mladá Leonardova léta není nic nového, ale tady musím hlavně vypíchnout Claire, která mlaďoučkou Julii naprosto vystihla a za mě zde Lea předčila. Baví mě tu rychlá trhavá kamera, hudba, kostýmy (všechny ty barevný košile? miluju), teatrálnost. Zbraně pojmenovaný po mečích? Romeo v Chevroletu (z tolika koní by šla Romeovi ze 16. století hlava kolem), knězovo tetování, lokace benzínek a pláží. Rozhodli se přenést klasiku do jiný doby, není to ani lepší ani horší, je to jiný a mně se tohle správně kýčovitý zpracování hrozně líbí.

V momentě, kdy A-Train proběhl Hughieo přítelkyní se mi v očích rozbleskla jiskra bizarního nadšení a svítila až do Ryanova evil úsměvu. Všechny tři série mě bavily, šokovaly a dojímaly a znova šokovaly. Když jsem si myslela, že vrchol je Homelander a doppelgänger tak přišel Deep a chobotnice a když jsem si myslela, že to už je vrchol, tak přišel Herogasm. Všechny tyhle ujetiny ve výsledku ale vůbec nevytvořily nějakou směšnou podívanou nadupanou na první dobrou divnejma vtipama, ale v kombinaci se srdcovým odhodláním bandy bojovat za asi správnou věc a jejich orignálníma charakterama z toho vzniklo až dojemný, leč skvěle absurdní drama. Postavy jsou v The Boys naprosto vymazlený a můj crush na Franchieho budu vydýchávat ještě možná týden. Postava, který patří můj shoutout je rozhodně Ashley a kdyby někdy chtěl někdo pojmenovat jednotky stresu, měl by se inspirovat tady. U příštího zkouškového to u sebe tipuju tak na 6 Ashley z 10. Btw Hughie? Ten dětskej jahodovej šampon naprosto chápu a podporuju…. ale Axe? Vřele děkuju za doporučení, byla to paráda a doporučuji dále. Btw2, kdyby si Butcher nechal Laser Baby až dokonce, nemusel by si pak nechat rozežrat mozek. Btw3, díky The Boys, Saxanina dlouhá ruka už neni jediná natahovací lidská část žijící v mojí paměti. Btw4, při připravování scén se asi na place nenudili 

Girls did the job. Na tohle celý finále jsem čučela jak péro z gauče který vyletělo při "Es war so schön" děkuju a Fuck Fresca!

*my eyes are bleeding*  nemohla jsem to vůbec vystát, asi jsem si to vzala osobně. Sorry děcka, ale větší tragédy jsem v reality show v životě neviděla a to jsem viděla hodně.

Čtvrtá řada byla velkolepá, akční, emotivní, vizuálně až neuvěřitelně nadupaná, hudebně výborná, herecky skvělá a kdybych znala víc vychvalujících přidavnejch jmen, tak ještě mnohem více. Při scéně v Suziině domě jsem měla upřímnou dětskou radost a při scéně Eddieho (btw Eddie byl parádní postavou od hlavy až k patě, od začátku svojí linky až do konce) hrajícího Metallicu jsem si říkala, kurňa, to je fakt dobrý. Skupinu Steve/Robin/Dustin naprosto miluju a dala bych svou ledvinu za to, bejt s nima kámoška. Vtip a atmosféra osmdesátek, kostýmy, účesy, insidejoky a vývoj postav je to, co dělá Stranger Things unikátem a naprosto chápu celý ten hype kolem a podílím se na něm. Proč mám teda ze čtvrté série nejvíc smíšený pocity? Není to kvůli ničemu jinýmu, než samotnýmu ději a zápletce téhle série. Upřímně bych byla ráda, aby to touhle sérií skončilo, páč mám strach, co přinese série pátá. Nebojím se, že by nebyla pořád tak skvěle vizuálně ujetá, tak nerdovsky rozkošná a vtipná, ale bojím se, že by prostě byla utahaná, poněvadž přesně to bych řekla už i to téhle, čtvrté sérii. Navzdory vší akci mi přišla nejvíc zdlouhavá a nejvíc jsem měla tendence se nudit. Celá dějová linka s El v laboratoři mi drásala nervy, což bylo teda většinou rychle zapomenuto v důsledku následný výměny za lepší scénu. Mike a Will byli v těhle sérii smutně nevyužitý, stejně tak i Johnatan, ten si to ale aspoň se svým pizza boyem vykompenzoval občasným vtipem. Co mě dopálilo asi nejvíc byl konec, a to konkrétně Maxin osud, když už se rozhodli, že bude čtvrtou obětí, měla jí i zůstat. Nemám tohle „zázračné“ oživování postav ráda a akorát mě to pak nutí bejt naštvaná nad tím, proč teda tenhle magic oživovací trik nepoužili i na někoho jiného (jediný trochu logický vysvětlení jejího oživení je možnost využití oživený, leč nějak poznamenaný Max UpsideDownem do další série, ale to uvidíme za pár let). Finální celkové shledání mi přišlo hrozně rychlý s paradoxně málo emocema s plno otázkama kolem. A zamést nakonec takovouhle událost pod nálepku „zemětřesení“ se taky nemůže dělat do nekonečna ne?  Shrnuto podtrženo, Stranger Things jsou fenoménem na velmi vysoký úrovni a to včetně čtvrté série, která ale, dle mého, už pár much má. Doufám, že bratři Dufferovi udrží tenhle standard i v páté sérii a neskončí zamotaní v spletitých chapadlech Vecny, MindFlayera, Demogorgona nebo čehokoli jiného, co si na příště vymyslí. Pls dejte v další řadě Stevovi už nějakou tu lásku ať může začít pracovat na těch 6ti prccích.

Manželský pár sedí na gauči ve svém obydlí, kde stěny zdobí kopí, řemdihy, jelení a jiné zvířecí hlavy a popisují jejich seznámeni před mnoha lety, kdy si lidově řečeno dali spicha a od tý doby to spolu táhnou. Po tomto sladkém úvodu je tomuto páru přehráno video sebevědomé slečny Niky Inky, jejímž úkolem bude strávit s oním mužem večer a následně uhodnout, zda je muž z tohoto páru single, a tudíž by si s ním i ona mohla dát spicha nebo je zadaný a ona byla mu skočila na lep. Muž video okomentuje slovy “tak to je dobrá číča” načež manželka své životní lásce odpovídá “myslím, že to zvládneš, dokážeš dobře lhát a přetvařovat se.”  Manželova strategie na převezení Niky Inky je předstírat, že si užívá života. Po vyklizení bytu manželovi bez manželčiných věcí zůstávají zvířecí hlavy, zbraně, špinavá pánev a popelník, což jen chytře dotváří image mladého života užívajícího si muže. Žena si obléká kulicha a vydává se v dáli, zatímco Niky Inka přichází. Večer probíhá hladce, Niky Inka má slabost pro muže, co jsou řemeslně schopni, což manžel splňuje (všechny artefakty na stěnách vyráběl sám). Povečeří, dají si skleničku a při hře šipek se lehké doteky proměňují v objetí a škádlení, načež všechno ze zpovzdálí pozorující manželka nabádá na dálku rodinného psa, aby přítomnou Niky Inku pokousal. Dvojice se zanedlouho rozloučí a manželka se vrací domů ke svému manželovi, který jde spát s blaženým výrazem a možná si ještě s manželkou užijí nejlepší noc za posledních 5 let, dokud je železo ještě žhavý, žejo. Tohle a mnohem víc je můj dnešní večer, kdy jedu k bráchovi připravena na kvalitní filmový posezení a místo toho skončím s maratonem téhle bizarnosti. Díky bohu, že už žiju bez televize a červený tlačítko je pro mě minulostí. Po shlédnutí všech čtyř dílu jsme se navzájem odrazovali od zakoupení zítřejšího a odolali jsme. Ale vsadím se, že vyhraje manžel Tomáš z prvního dílu, šel do toho na plný koule. Je to strašný. Ale je to míň strašný než výměna manželek, a tudíž jde televize Prima správným směrem. Pokud tímhle tempem půjde Prima dál, za pár stovek let tu máme z jejich produkce možná i kvalitní reality show, který já mám ráda.