Amonasr

Pro mě nejen poučný, ale i poutavý snímek. Jistá míra idealizace hlavního hrdiny se dá v podobných filmech očekávat a nepřekročila zde únosnou míru. Naopak přiměřená dávka anglického humoru film příjemně odlehčila a dodala mu šmrnc. Simon Ward navíc neuvěřitelně zvládnul známé grimasy Churchilla v pozdějším věku, takže jeho autenticita byla až ohromující.

V první polovině až příliš pomalé tempo, které se ale ve druhé polovině už dostalo do přiměřených obrátek. Turgeněv samozřejmě nemůže být akční - ruská klasika vyžaduje hlubší vhled pod povrch i od diváka. Tahle inscenace to nicméně umožňuje, pokud o to někdo stojí.

Docela povedená epizoda, zavádějící nás do maloměšťáckého prostředí vypečené rodinky dědiců firmy, která již jen dožívá ze zašlé slávy. Iritovala mě jen křečovitě sehraná hysterická scéna, kdy stará služka běduje nad mrtvým majitelem, jinak to mělo dobrou atmosféru.

Nejen výjimečný hudební zážitek, ale kongeniálně podtržený také moderní, ovšem dokonale prokomponovanou scénou, včetně hry barev a světel i sugestivní videoprojekce. Taková souhra všech jevištních složek a celkový estetický dojem v souznění s nádhernou hudbou se jen tak nevidí.

Zatím nejméně špatná epizoda. i když žádný zázrak to taky nebyl. Pořád je to spíš telenovela, krimi je zde jaksi jen mimochodem a pátrání tak není příliš konzistentní, ani nepůsobí moc autenticky.

Sice jsme se telegraficky dozvěděli, jak Věra Ferbasová začínala u Vlasty Buriana, ale jinak už skoro vůbec nic dalšího, až na zbytečně dlouhé ukázky z jejích filmů, které zabraly možná víc času než poměrně jalově vedený rozhovor...

Poněkud křečovitá taškařice s až příliš ukřičenou Eliškou Balzerovou a topornými tanečníky.

Nic strašnějšího z produkce ČT jsem snad ještě neviděl. A Karel Heřmánek coby kapitán Exner byl po celou dobu přímo na facku. Dokoukat tento paskvil bylo doslova utrpením.

Docela povedený příběh s řadou lidských momentů, i když dnes už působí poněkud zidealizovaně. V současné době už víme, že realita vězeňských příběhů bývá drsnější, stejně jako charaktery odsouzených zločinců i těch na druhé straně barikády.

Temný film natáčený navíc pro zdůraznění depresivní atmosféry většinou ve tmě nebo polotmě, což je sice módní manýra, ale mně leze spíš na nervy, než že by mě uchvacovala. K tomu v poválečném Rusku se stěží proháněly Tatraplany a škodovky, jak se nás snaží film přesvědčit. Vůbec to má celé spíš atmosféru západních klišé o Rusku než skutečného Ruska. Pokus vytvořit jakousi temnou stálinistickou obdobu Jamese Bonda nevyzněl zrovna přesvědčivě.