Brejlil

Brejlil

David Hrbek

okres Praha


10 bodů

Moje komentáře

<< předchozí 1 2 3 4 10 19 28 37
    • 7.2.2011  08:59
    127 hodin (2010)
    ****

    Extrémně svobodomyslný mládenec a jeho blízké setkání třetího druhu. Takový kámen, dobře umístěný, docela umí měnit priority (i když nutno říci, že asi u Arona moc nezabral) a 127 hodin meditace, halucinací a boje o život by taky mělo zabrat. Nebudu popírat, že nezabralo. I přes veškerou Boyleovu nápaditost a Francovu snahu mi výsledek přijde studený. Žádnou zvláštní identifikaci s hrdinou jsem nepocítil.

    • 5.2.2016  08:17

    Bay a film podle skutečných událostí? Světe, div se, jde to. 13 hodin je snad nejvyklidněnější Bayův film, když se zrovna nebojuje. Občas se dokonce ani nehýbe kamera a záběry jsou na Michaela docela dlouhé. I při takových záběrech se Bay prozradí zvláštně a nerealisticky nasvícenou scénou. Ale je tu hlavně boj. Pár osamělých kontraktorů proti masivní přesile. Bay již od počátku buduje napětí paranoidním sledováním každého, kdy si pár našich hrdinů nemůže být jistých vůbec ničím. Pak je chvíli relativní klid a hned poté si hlavouni ze State Department vymyslí naprostou hovadinu. A rozpoutá se peklo. Bayovsky nasnímané, chaoticky sestříhané a brutálně nazvučené. Ta chaotičnost ani příliš nevadí, protože skutečnost byla nejspíše stejná. A kritika amerického establishmentu je nakonec přebyta chudinkou vlajkou v bazénu. Po Skále asi nejlepší Bayův film.

    • 19.9.2007  16:08
    13. revír (1946)
    ***

    První a asi také poslední český film-noir, a zřejmě stále nejlepší český detektivní film. Jsou zde sice drobné i velké nedostatky: v knižní předloze je periferie mnohem depresivnější, nedozvíme se motivaci postav, některé scény (většina těch, kde se objeví dr. Chrudimský) jako by vypadly z červené knihovny, apod. Většina filmu je ale pozitivní: Marvanův revírní Čadek, spíše otrávený (a otravný), než nějak zapálený pro věc, Fróny Dany Medřické, která propadne fatalismu, ale jejíž postoj k autoritám je zajímavě individualistický, kamera, která využívá z toho mála, co jí dekorace mohly nabídnout, úplně všechno. Je smutné, nepodařilo-li se za dalších 60 let natočit lepší detektivku, ale tento žánr zřejmě nemá v Čechách nejlepší postavení.

    • 9.2.2009  07:11
    16 bloků (2006)
    **

    Takový malý spíše nezvládnutý film. Základ sice není kdovíjak originální, ale přeci jen jisté možnosti skýtal. Přidá-li se ucházející herecké obsazení (tedy až na Mose Defa, toho bych asi hned zastřelil), mohl se film povést. Jenže by nesmělo přijít plané moralizování a nezvládnutý nápad s autobusem. A ten děsný konec. Polepšený policajt a polepšený zlodějíček, co více si mohli oba přát. Zklamaně a otráveně jsem vypnul televizi.

    • 29.2.2020  18:14
    1917 (2019)
    ****

    Většina působivosti filmu připadá na technickou stránku věci. Ne, že by příběh nebyl tak úplně nenosný, ale přeci jen to nic originálního také není. Počátek ovšem, s nekonečnou poutí blátem zákopů, bahnem a krátery země nikoho a opuštěnými německými bunkry, ten za to stojí. Pak se příběh trochu zpomalí. To není nutně na škodu, ale přeci jen. Od okamžiku, kdy zbyde jen jeden, se to ovšem opět solidně rozjíždí. Absolutně úžasně vypadá scéna přechodu přes kanál, zničené městečko v mihotavém světle světlic a závěrečný běh podél bílých zákopů má také něco do sebe. A finále je "nepřekvapivě" skrz naskrz britské. Není to průlomový válečný film, ale své silné okamžiky má. A technická stránka je obdivuhodná.

    • 13.5.2016  09:05
    2 zbraně (2013)
    ****

    Lehce nenáročný, na nic si nehrající "buddy movie". Chemie mezi Washingtonem a Wahlbergem funguje, záporák Paxton je výživně slizký, mexický kartelista s s ním nezadá a femme fatale i prsa ukáže. Občas něco vybuhne, vyhoří nebo aspoň zahyne. A scéna se slepicemi je celkem originální. To vše ve svižné islandské režii.

    • 24.11.2009  07:16
    2012 (2009)
    ***

    Hmmm.., tak se jsem těšil, že Emmerich konečně zlikviduje celou planetu a ona to přežila. Emmerich je prakticky mistrem žánru katastrofických (a občas katastrofálních) filmů, to mu upírat nebudu. Konec konců první polovina tomu odpovídá, zvláště když se objeví několik komických postaviček. Mezi nimi rozhodně vede ruský kapitalista. Začátek je jak jízda na tobogánu a likvidace Los Angeles obsahuje několik pěkných okamžiků. Bohužel po přistání s Antonovem se vše mění k horšímu a natahování děje různými "pastmi" má spíše odpuzující efekt. A pak ty archy... Back to the future. Hlavní myšlenka "mikrovlnného" ohřevu Země neutriny konečně vysvětluje globální oteplování a tak se věru máme na co těšit. PS. Po dvou letech a dalším shlédnutí snad lepší, zvláště pro ty jemně vytvářené vtípky ("Sixtinská kaple, odpověď na modlení, pomsta JFK").

    • 21.4.2019  11:16
    22. míle (2018)
    ***

    Uwaisovy akce by vyžadovaly lepší střih. A ten náznak pokračování snad ani nemusel být. Ale jinak spokojenost. Krev cáká, Uwais vraždí vším, co je po ruce, co může, vybuchne, všichni piklí proti všem. Berg to celkem drží pevně v rukou. A i když to není jeho nejlepší film, stojí za zkouknutí.

    • 22.2.2013  10:44

    První polovina relativní nuda. Jediná agentka široko daleko neztrácí ani po letech zápal a stává se pomalinku osinou v prdeli celé slavné CIA. Její tápání může mít ke skutečnosti hodně blízko, ale divácky to příliš atraktivní není. Přidají-li se scény s dopředu odhadnutelným vývojem (autobus v Londýně, večeře v hotelu Marriott v Islámábádu), má divák o zábavu vskutku postaráno. Ani setkání s doktorem kdesi v Afghánistánu nevěštilo nic dobrého a skutečně, nic dobrého to nebylo. Ale Maya je zabejčená a pomalu, ale jistě jde za svým cílem. Druhá polovina je tedy rozhodně lepší, hledání jehly v kupce sena dopadlo dobře a závěrečná akce je velice dobrá. S nikým jsem se neztotožnil, a navíc, jsa rozmazlen hollywoodskými spektákly, byl jsem zklamán nedostatkem výbuchů apod. Lze jí tedy obdivovat jako profesionálně dokonale natočenou, ale divácky nepříliš přístupnou. Kladem snad je, že americké vlajky nevlají přes celé plátno, nikdo nepronáší zdrcující řeč a vše vyplyne tak nějak do ztracena. Až na Mayu, protože s koncem Usámy ztrácí smysl života.

    • 16.1.2008  12:54
    30 případů majora Zemana (TV seriál) (1974)
    odpad!

    Obecně je s hodnocením ideologických děl vždycky problém. Problém zpočívá v definici té správné ideologie. Mnoho kulturních statků nezpochybnitelné hodnoty zcela nepokrytě šíří svojí vlastní ideologii, nepokrytě tvrdí, že jen toto je správný pohled na svět, a tuto ideologii dovedně balí do přitažlivé formy. Většina těch, kteří tady proti Zemanovi brojí, tak činí kvůli překrucování historie a znevažování obětí komunistického režimu. Osobně si myslím, že tento přístup není úplně nejsprávnější, že je nutné dílo abstrahovat (alespoň do určité míry) od okolností vzniku. Ejzenštejnův Potěmkin je soustavně považován za vynikající film, přestože je to čirá propaganda, která úmyslně překrucuje okolnosti vzpoury. Jako obraz historické skutečnosti tedy neobstojí, jako propagandu totalitního režimu jej musíme považovat za nepřípustný, ale snižuje to jeho filmové kvality? Rozhodně ne. Jen se při jeho sledování musíme oprostit od ideologické složky. U majora Zemana žádné oprošťování nikam nevede. Prakticky jen jediná složka seriálu má svojí nepochybnou kvalitu, a to je hudba. Jinak je seriál scénáristicky velmi odbytý a tato odbytost je ještě znásobena realizační nemohoucností. Ano, i já jsem na majoru Zemanovi vyrostl, i já se bál Studny a dneska se bavím nad Bičem božím, ale to jsou jen jednotlivosti, které mají určitou hodnotu (byť diskutabilní) samy o sobě, ale celku vůbec neprospívají. I když se tu a tam na Zemana klidně podívám, protože jsem schopen odfiltrovat si onu ideologii, a pak se docela dobře bavím, nemohu mu žádnou kvalitu přiznat, protože žádnou nemá.

    • 11.8.2011  19:39

    Ze začátku se na film koukalo docela dobře. Jen ten otravný vypravěč je navíc. Pak došlo k bitvě. Docela dobrá, ta první. Další jsou bohužel jen stejnější a stejnější a nějaké vygradování bitev a filmu vysloveně chybí. Takoví sloni byli jen trapní. Herecké výkony žádné nejsou, scénář oplývá spoustou protichůdných názorů, vyslovovaných stále stejnými, nijak se nevyvíjejícími postavami. Vrcholem je hudba, která by snad prohrála spor o plagiátorství i před hluchoněmým soudcem. Na druhou stranou film nijak nenudí a občas má i lepší okamžiky.

    • 7.3.2014  20:27

    Průměr, občas dokonce nudný. Ani výrazná výtvarná stylizace ani Eva Greenová to výš nepozdvihly. Nemá cenu řešit nepříliš povedený scénář nebo nepříliš charismatického hlavního hrdinu.

    • 20.9.2007  18:10

    Producent Samuel Bronston se na konci 50. a začátkem 60. let snažil udržet oblíbenost velkolepých spektáklů, a tento se mu povedl více, než Pád říše římské. Místo antického světa jsme v pekingské diplomatické čtvrti, která se pod vedením statečného amerického důstojníka (kdo jiný než Heston) brání povstání boxerů. Při této obraně se tříbí charaktery a spojují národy od Rusů po Japonce. Ideové vedení má britský (až do morku kosti) diplomat (David Niven) a i na lásku (poněkud provokativní na rok 1963) k ruské, trochu amorální baronce (Ava Gardnerová) dojde. Potěší hlavně začátek, kdy každé zastupitelství vztyčuje vlajku a snaží se svojí hymnou přehlušit ty ostatní, a poté bojové scény. Na dekoracích a stavbách se viditelně nešetřilo, a to je největší pozitivum filmu.

    • 7.6.2020  20:04

    Kde scénář není, ani Michael nebere. Úvodní akce ve Florencii dost fajn, i když velmi přepálená. Ještě celkem solidní je penthouse v Hongkongu. Závěr na jachtě je jedno velké WTF, s naprosto nesouvisejícím střihem a postavami, které mizí a zase se objevují na různých místech lodi naprosto nečekaně. No a mezitím se snažíme vybudovat si "pouto" s postavami. Což se vůbec nedaří.

    • 4.12.2017  20:26
    7 životů (2017)
    ****

    Roztěkanost, to byl první pocit. Jako by scénář nějak netušil, čím chce vlastně být a tak se doširoka rozkročil mezi dystopií, psychologickým dramatem a akčním filmem pro Noomi. Dystopii ale příliš nevysvětluje, psychologie je zlehka načrtnutá a tak se Wirkola věnuje především té akci. Ta je dostatečně krvavá, solidně nasnímaná a přehledná. Z nepochybně nápaditého a zajímavého námětu bohužel scénáristé vytěžili pramálo. No a Wirkola není Villeneuve, aby to nebylo vidět. Přesto spokojenost.

    • 2.10.2012  07:18
    96 hodin (2008)
    ****

    Než se začne, chvíli to trvá. Když se ovšem vydáme do města nad Seinou, začnou se dít věci. A světe div se, přestože děj je předvídatelný, slušně jsem se bavil a jednou, ba dvakrát jsem byl i překvapen.

    • 3.2.2015  22:38

    Jednička se stala klasikou, dvojku jsem neviděl a před trojkou jsem byl varován. No, tak zápory. Megaton se zoufale snaží střídat od Greengrasse okoukané triky kamery a střihu se scénami, které by dal snad jen Michael "Ďábel" Bay. K tomu byl přidán chudák Liam, který, jsa nucen běhat, byl pomalejší než Steven "Kde je burger" Segal. Ani střihačova zběsilost a kameramanův Parkinson to nedokázaly zamaskovat. Zpočátku se taky jen hodně žvaní a budují se rodinné hodnoty, což taky moc nepřidalo. Ale jsou i klady. Forest, jehož detektiv to má těžce na háku, a jehož příběh je nekonečně zajímavější, než řádění zpomaleného Liama. A pak poslední over-the-top akce, ve které to Liam napálí s Porschem do tryskáče, ať se děje vůle Páně. Ale nečekal jsem to a celkem mně to pobavilo. Celý film je docela zábavný. Možná se schopnějším režisérem by to i mohl být mírně nadprůměrný akčňák, ale Megaton je prostě neschopa.

    • 13.12.2007  12:03

    Těžko říci, jak by to vlastně natočil Kubrick, Spielberg to natočil po svém. V podstatě jde o vážný filosofický problém: má umělá inteligence právo na lásku? Odpověď je maskovaná dech beroucími dekoracemi a vizuálními efekty, ale je jasná: má. Bohužel je provázena takovými slzopudnými bublinami a některými chybami v logice děje, že to sledování spíše otráví.

    • 21.9.2019  19:32
    Ad Astra (2019)
    ***

    Vizuálně působivé, Prattem solidně zahrané, ale tak divné. Co to kurva mělo být? Něco jako svatý Grál každého scifisty, tedy 2001? Film celkem nečekaně a dost trapně selže v okamžiku cesty po Měsíci. Honička lunárních roverů je sice pozoruhodně solidně natočená, ale proč tam je? A od okamžiku, kdy se Patt na Marsu "cpe" do rakety, dostává fyzika definitivně kopačky a film se vydává spíše cestou Sunshine než inteligentní sci-fi.

    • 18.9.2007  17:03
    Adaptace (2002)
    ****

    Filmy podle Kaufmanových scénářů je nutné vidět, a to ne jen jednou. Popsat se nedají. Je Kaufman génius nebo šílenec? Oboje je možné.

    • 20.11.2009  07:49

    Film - paradox. Jaký byl Pudovkin nápaditý režisér, to se projeví jen v několika málo scénách alespoň trochu nápaditým střihem. Jinak je to prostě skoro vymydlený filmeček. Dějiny se v Sovětském svazu falšují jak to jen jde. Je-li nutné ukázat carský režim v odpudivém světle, hned jsou červi v mase, ale pro pozdvižení morálky se carské námořnictvo ukáže v co nejlepším světle. Admirál Nachimov je milován svými námořníky, o rozkazech nejvyššího velení vůbec nepochybuje, byť nejsou z nejrozumnějších a za vlast bojuje na moři i na souši. Vše je čisťounké, fungující a naprosto nereálné. Agitka jak hrom, škoda jen, že válka skončila dříve, než Pudovkin film dokončil. Ty vlajky sovětského námořnictva třepotají na konci trochu zbytečně.

    • 16.1.2008  12:06

    Přestože je tento film skvěle obsazen, příjemně řešen v detailech a já nevím, co ještě, TAJEMSTVÍ HRADU V KARPATECH mi přijde lepší. Asi mi nesedí přehrávaná (byť úmyslně) naivita Nadi Konvalinkové. Co se dá dělat, ne všechno se mi musí líbit.

    • 17.3.2009  09:11

    Agent Palmer je borec. Kde jiní hynou pod návalem byrokracie (ne, tohle není MI6, tady se opravdu papíruje), tam si hravě poradí. Je neustále mírně ironický, pohrdá svými nadřízenými, a stejně jako Bond, dokáže svést, kterou si zamane. Na rozdíl od Jamese toho příliš nezneužívá. Místo pistole užívá mozek, občas je ale zbrklý. Bohužel Palmer, kterého s lehkým odstupem zahrál Michael Caine, je to nejlepší, co v Případu Ipcress můžete najít. Bystré oko si všimne (neb nejde přehlédnout) i budoucí hlavy CI5, George Cowleyho (vlastně tedy Gordona Jacksona). Zápletka je... tedy vlastně není. Bohužel, sice se nám něco naznačuje, ale nevysvětlí. Motivace padoucha je nejasná, motivace ostatních snad není žádná. Dokonce si můžeme představit, že jde o konkurenční boj dvou různých oddělení jedné tajné služby! To by se Jamesovi nestalo. Akce? Akci nehledejte, těch pár skoro akčních scén hyne na neotřelé kameře Otty Hellera. Kamera výslovně přebíjí vše ostatní, a občas jsou její samúčelné kousky důkazem vítězství Hellera nad režisérem Furiem. Bohužel těmto hříčkám by více služela spíše černobílá, ale to se dá přežít. Na zabití nudného večera docela dobré, riziko spánku ještě před koncem je ale vysoké.

    • 15.5.2009  15:21

    Snad bych měl dát pět hvězdiček, ale to by musel tento film existovat sám o sobě... Ale to ne, on komerčně uspěje, a hned jsou tu další dva díly, které jsou, obávám se, lepší a rozhodně nápaditější. Takže notoricky známý příběh: Polomrtvý muž si jen tak plave na hladině Středozemního moře... Ale asi už jste to viděli, že? Nemá cenu příběh rozpitvávat, není zas nijak originální, šťávu mu dodává zpracování, které je skoro bez hluchých míst. Bohužel, režie je spíše řemeslně zručná, než opravdu nápaditá, a také Praha v roli Curychu mně Pražana spíše ruší. Naštěstí jsou tu další dva díly, a ty pět hvězdiček dostanou. Takže shrnutí, jako samostatný film za pět, jako rozjezd série "jen" za čtyři.

    • 16.8.2010  07:56
    Agora (2009)
    ***

    Alexandrie, konec 4. století. Křesťanství už se šikovně etablovalo a začíná svou vítěznou pouť říší. Ve slavné knihovně se stále ještě učí řecká astronomie, matematika a novoplatónská filosofie. Jednou z přednášejících je Hypatie, krásná a mladá a zatraceně chytrá... Už v tomto okamžiku jsem začal pochybovat o smyslu celého filmu, a moje pochybnosti už nic nerozptýlilo. Celý film je krásně provedená ilustrace určité teze. Interpretací si lze vymyslet celou řadu, mně osobně sice nevadí paralely mezi křesťanskými fanatiky a jejich současnými muslimskými protějšky (i když fundamentalistický americký Jih je podobných blbů také plný), osobně si ale myslím, že děsivější možnost výkladu je střet nevzdělaných mas s elitou. Elita se o masy vůbec nezajímá, těm se nic přednášet nebude, a ony potom dychtivě hltají každou blbost, která jim odpoví na jejich stejně palčivé otázky. A Hypatie to odnesla. Jenže, mohla by vůbec v té době někde něco přednášet žena? A tato první pochybnost mi celý film rozmetala. Na evropské poměry nebývalá výprava a krásná kamera už mi radost z filmu nevrátily.

    • 5.1.2009  09:20
    Air America (1990)
    ***

    Není to sice kdovíjaká pecka, ale ani neurazí. Pár okamžiků vyvolá úsměv na rtech, některé letecké záběry potěší, a ostatek se zapomene stejně do hodiny po skončení.

    • 21.9.2007  15:24

    Nemyslím si, že by to bylo tak špatné, jak naznačuje hodnocení většiny. Jistě, není to veledílo, ale relativně příjemný, dobře natočený a docela inteligentní akční film.

    • 15.3.2010  07:28

    Ach jo, to bylo utrpení. Kam zmizela Burtonova hravost? Utlučena disneyovskými zviřátky v roli produkčních? Ano, pár roztomilostí se našlo, houseňák, kočka Šklíba, ale celek byl opravdu... Mravní poučení: buď sama sebou!! Můžeš mít psychedelické halucinace nebo si opravdu myslet, že se ti to stalo, ale buď sama sebou. Chudák Alenka.

    • 18.12.2007  11:00

    Nemůžu popřít, že Stoneovo představení Alexandrovy povahy je zajímavé. Jeho fixace na matku a nenávist k otci... No dobře, Freude, ale co navíc. Navíc není nic. Výprava je sice monumentální, ale těžce poplatná Američanům. Ty mozaikové mapy, na kterých Aristoteles předvádí svět a které mají anglické popisky, po tom jsem těžko mohl většinu filmu brát vážně.

    • 27.9.2007  10:46

    Ejzenštejn byl státní mocí donucen natočit nějaký výrazně propagandistický film, a z předkládaného materiálu si vybral slavné vítězství sv. Alexandra Něvského nad Řádem německých rytířů na Čudském jezeře 5.4.1242. Počátku filmu nelze vytknout (až na tu ideologii) skoro nic. Precizně komponované obrazy a jejich vycizelovaná skladba berou dech. Bohužel v Pskově se objeví rytíři-cizozemci. Jejich groteskní vnější podoba, podivně pokřivené helmy nebo svérázné zkreslení latinské liturgie, to všechno se mi nelíbilo i přes vědomí, že výrazná stylizace je ve filmu od počátku. Také bitva je rozporuplná. Po krásném úvodu následuje bezduchá řežba, kde kolem sebe mlátí všichni jak dřevorubci, ale když někoho udeří, nic se nestane. To vše ve statických záběrech, až to bolí. O to více překvapí jeden záběr ruční kamerou přímo v největší řežbě, který bitvu zprostředkuje lépe než záběry kolem. Také umírání Rusů, kdy posledním dechem vysloví jméno své milé (nebo ženy) působí spíše směšně. Samostatnou kapitolou je hudba Sergeje Prokofjeva, která mi občas neladila s obrazem.

<< předchozí 1 2 3 4 10 19 28 37