Brejlil

Filmy podle Kaufmanových scénářů je nutné vidět, a to ne jen jednou. Popsat se nedají. Je Kaufman génius nebo šílenec? Oboje je možné.

Vizuálně působivé, Pittem solidně zahrané, ale tak divné. Co to kurva mělo být? Něco jako svatý Grál každého scifisty, tedy 2001? Film celkem nečekaně a dost trapně selže v okamžiku cesty po Měsíci. Honička lunárních roverů je sice pozoruhodně solidně natočená, ale proč tam je? A od okamžiku, kdy se Pitt na Marsu "cpe" do rakety, dostává fyzika definitivně kopačky a film se vydává spíše cestou Sunshine než inteligentní sci-fi.

Přestože je tento film skvěle obsazen, příjemně řešen v detailech a já nevím, co ještě, TAJEMSTVÍ HRADU V KARPATECH mi přijde lepší. Asi mi nesedí přehrávaná (byť úmyslně) naivita Nadi Konvalinkové. Co se dá dělat, ne všechno se mi musí líbit.

Film - paradox. Jaký byl Pudovkin nápaditý režisér, to se projeví jen v několika málo scénách alespoň trochu nápaditým střihem. Jinak je to prostě skoro vymydlený filmeček. Dějiny se v Sovětském svazu falšují jak to jen jde. Je-li nutné ukázat carský režim v odpudivém světle, hned jsou červi v mase, ale pro pozdvižení morálky se carské námořnictvo ukáže v co nejlepším světle. Admirál Nachimov je milován svými námořníky, o rozkazech nejvyššího velení vůbec nepochybuje, byť nejsou z nejrozumnějších a za vlast bojuje na moři i na souši. Vše je čisťounké, fungující a naprosto nereálné. Agitka jak hrom, škoda jen, že válka skončila dříve, než Pudovkin film dokončil. Ty vlajky sovětského námořnictva třepotají na konci trochu zbytečně.

Snad bych měl dát pět hvězdiček, ale to by musel tento film existovat sám o sobě... Ale to ne, on komerčně uspěje, a hned jsou tu další dva díly, které jsou, obávám se, lepší a rozhodně nápaditější. Takže notoricky známý příběh: Polomrtvý muž si jen tak plave na hladině Středozemního moře... Ale asi už jste to viděli, že? Nemá cenu příběh rozpitvávat, není zas nijak originální, šťávu mu dodává zpracování, které je skoro bez hluchých míst. Bohužel, režie je spíše řemeslně zručná, než opravdu nápaditá, a také Praha v roli Curychu mně Pražana spíše ruší. Naštěstí jsou tu další dva díly, a ty pět hvězdiček dostanou. Takže shrnutí, jako samostatný film za pět, jako rozjezd série "jen" za čtyři.

Agent Palmer je borec. Kde jiní hynou pod návalem byrokracie (ne, tohle není MI6, tady se opravdu papíruje), tam si hravě poradí. Je neustále mírně ironický, pohrdá svými nadřízenými, a stejně jako Bond, dokáže svést, kterou si zamane. Na rozdíl od Jamese toho příliš nezneužívá. Místo pistole užívá mozek, občas je ale zbrklý. Bohužel Palmer, kterého s lehkým odstupem zahrál Michael Caine, je to nejlepší, co v Případu Ipcress můžete najít. Bystré oko si všimne (neb nejde přehlédnout) i budoucí hlavy CI5, George Cowleyho (vlastně tedy Gordona Jacksona). Zápletka je... tedy vlastně není. Bohužel, sice se nám něco naznačuje, ale nevysvětlí. Motivace padoucha je nejasná, motivace ostatních snad není žádná. Dokonce si můžeme představit, že jde o konkurenční boj dvou různých oddělení jedné tajné služby! To by se Jamesovi nestalo. Akce? Akci nehledejte, těch pár skoro akčních scén hyne na neotřelé kameře Otty Hellera. Kamera výslovně přebíjí vše ostatní, a občas jsou její samúčelné kousky důkazem vítězství Hellera nad režisérem Furiem. Bohužel těmto hříčkám by více služela spíše černobílá, ale to se dá přežít. Na zabití nudného večera docela dobré, riziko spánku ještě před koncem je ale vysoké.

Alexandrie, konec 4. století. Křesťanství už se šikovně etablovalo a začíná svou vítěznou pouť říší. Ve slavné knihovně se stále ještě učí řecká astronomie, matematika a novoplatónská filosofie. Jednou z přednášejících je Hypatie, krásná a mladá a zatraceně chytrá... Už v tomto okamžiku jsem začal pochybovat o smyslu celého filmu, a moje pochybnosti už nic nerozptýlilo. Celý film je krásně provedená ilustrace určité teze. Interpretací si lze vymyslet celou řadu, mně osobně sice nevadí paralely mezi křesťanskými fanatiky a jejich současnými muslimskými protějšky (i když fundamentalistický americký Jih je podobných blbů také plný), osobně si ale myslím, že děsivější možnost výkladu je střet nevzdělaných mas s elitou. Elita se o masy vůbec nezajímá, těm se nic přednášet nebude, a ony potom dychtivě hltají každou blbost, která jim odpoví na jejich stejně palčivé otázky. A Hypatie to odnesla. Jenže, mohla by vůbec v té době někde něco přednášet žena? A tato první pochybnost mi celý film rozmetala. Na evropské poměry nebývalá výprava a krásná kamera už mi radost z filmu nevrátily.

Není to sice kdovíjaká pecka, ale ani neurazí. Pár okamžiků vyvolá úsměv na rtech, některé letecké záběry potěší, a ostatek se zapomene stejně do hodiny po skončení.

Nemyslím si, že by to bylo tak špatné, jak naznačuje hodnocení většiny. Jistě, není to veledílo, ale relativně příjemný, dobře natočený a docela inteligentní akční film.

Těžko říci, jak by to vlastně natočil Kubrick, Spielberg to natočil po svém. V podstatě jde o vážný filosofický problém: má umělá inteligence právo na lásku? Odpověď je maskovaná dech beroucími dekoracemi a vizuálními efekty, ale je jasná: má. Bohužel je provázena takovými slzopudnými bublinami a některými chybami v logice děje, že to sledování spíše otráví.