Brejlil

Nic proti metafilmům. A klidně ocením i to, že Wachowská nekompromisně trvá na tom, že divák musí znát předchozí trilogii až do absurdních detailů. Ale... Ale to úplně nezabralo. Začátek je solidní zdvižený prostředníček korporátnímu uvažování, Jenže se to nakonec změní v příběh věčné lásky. To vše v nepříliš pěkném balení, které je nahony vzdálené estetice původní trilogie. Což je sice "vysvětlené" i v ději (nebo vám to vysvětlí Traffic s Bluntmanem ve svých komentářích), ale dlouho mi trvalo, než jsem si zvykl. Matrix Resurrections dílem působí jako nostalgické ohlédnutí za světem, který nebyl, dílem jako snaha posunout celou mytologii do nového desetiletí. Asi opravdu je to film, který buď naštve nebo pohltí. Nenaštval mně (tady vede trojka), ale ani nepohltil. Možná po druhém shlédnutí (po předchozím nastudování celé trilogie) budu schopen nějakého toho intelektuálního rozboru. Ale spíše ne.

Netradiční začátek, navíc ve francouzštině. Pěkná akce v italském městečku. Titulková sekvence s nejdepresivnější písní v celém kánonu bondovských otvíráků. Roztomilá a velmi zábavná scéna s Anou de Armas. Christoph Waltz je přesvědčivý i na velmi malém prostoru, zato hlavní padouch se přes značnou vyšinutost vyznačuje i nudou. Nuda tu a tam vyskočí i na diváky, ale naštěstí tak na pět minut celkem. Akce je solidní, byť není zas tak "kulervoucí", Fukunaga solidně odrežíroval i ty neakční scény a občas se blýskl zajímavým vizuálním nápadem, herci se snaží, byť to tedy není úplně shakespearovské herectví, v rámci žánru je nadstandartní. Rozhodně jde o nejradikálnější snahu o změnu od dob George Lazenbyho a více než důstojné rozloučení Donalda Craiga s ikonickou postavou.

Koncept ze začátku vypadá docela dobře. Všední, nevzrušivý, šedivý život Hutche Mansella pořádně nenaruší ani nepovedené přepadení jeho domu. Ale frustrace musí ven a brutální likvidace arogantních Rusů v nočním autobuse je vhodným způsobem, jak upustit páru. Až sem je hlavní hrdina solidně "nečitelný" a brutalita náhlá a nečekaná. Ještě výprava ruských zabijáků nevypadá špatně, pak ale následuje zlom a náš hrdina se změní v Johna Wicka, a ve "wickovském" stylu a s pomocí několika pastí, nevlastního bratra, a geronta s netušenými možnostmi vykydlí další ruské komando. Ale na jedno shlédnutí je film fajn, Odenkirk se snaží, ale největší perlou je nakonec Christopher Lloyd. Jeho stále ještě do starého železa nepatřící osmdesátiletý důchodce je kouzelný.

Film se z lehce nerealistické, ale pořád ještě "reálné" komedie zvrtne ve velmi černou, drásavě nehezkou moralitu, kde se jde až na "dřeň" české "národní povahy". Sama absurdní zápletka je něco mezi černou komedií a psychologickou tragedií, kde se postavy vzájemně napadají, omlouvají, pomáhají si i se podrážejí. Co opravdu potěší je budování atmosféry přesnými, byť nepříliš nápadnými prostředky, skvělým vedením herců a pevnou rukou, kterou debutující režisér vládne kameře, střihu a vůbec všemu, co se v českém filmu zas tak často nevidí.

Ridley Scott je těžký frajer. Ve věku, kdy jiní buď někde tiše skomírají, nebo se věnují stále komornějším filmům, tak se vrhne do středověké fresky, kterou jeho um a nadšení utáhne, ať už jsme kdekoliv. Bitvy, trh, svatba, slavnosti, soudní proces, rozhovor u večeře i závěrečný brutální souboj ukazují, že Ridley v sobě tu filmařinu má. A když ho látka zaujme, jede na víc než 110 procent. Ridleymu se pod rukama nerozdrobila ani rašomónovská struktura a v každé epizodě přesně dávkuje ty informace, které ukazují všechny tři hrdiny jako nejednoznačné postavy. Co si přát více? Snad jen aby takových filmů vznikalo víc, protože mi docela chybí.

Asi nejlepší Jasonův film od Sbal prachy a vypadni. Guy se obešel bez všech svých trademarkových vyfikundací a přímočaře natočil film o penězích a pomstě. No, přímočaře. Už asi na začátku mu došlo, že dnešní divák nemusí být tak jednoduchý, jak se to jeví, tak mu to trochu (ale jen trochu) zkomplikoval nelineárním vyprávěním. Temné, drsné, dost zlé, hlavní hrdina není zrovna klaďas, ale něco tomu chybí. Těžko definovatelné něco, co by to opravdu dokázalo poslat do pětihvězdičkového skóre. Ale i tak rozhodně shlédnutelné a možná na druhý pohled film do těch pěti hvězdiček pošlu.

Objektivně to tři hvězdičky rozhodně nejsou. Ale dlouhý, předlouhý kinopůst tu jednu nakonec přidal. Přeci jen velké plátno a Dolby Atmos dělají svoje. Frančíza FF se dostává na samou hranu pochopitelnosti  a funkčnosti. Je to parodie? Co jiného je výlet do vesmíru než přiznání, že dál už se jít nedá? Jenže bohužel všechno to budování rodinných hodnot se myslí pořád ještě vážně, přestože už jim věří snad jen Dom a nikdo jiný. Postavy vstávají z mrtvých, z důchodu a z hlubin zapomnění, jak se to zrovna scénáristům hodí. Akční scény jsou... Samozřejmě parodie na fyziku. A paradoxně nejlépe dopadá ta nejméně nápadná, když si Helen Mirrenová sedne za volant supersportu a vyškolí Torreta i londýnskou policii. Druhá nejlepší je Charlize, jenže má také velmi málo prostoru. Zbytek? Komická dvojka Tyrone-Ludacris má prostoru pramálo a hlášek ještě méně, moje oblíbená Nathalie Emmanuel je na tom stejně. A tak je bohužel spousta místa pro Vin Diesela a trochu méně místa pro stejně protivného Johna Cenu. Kam se bude série ubírat? Ještě tu jsou možnosti, třeba s Elonem Muskem na Mars zachránit Matta Damona.

Nabité hláškami, nabité krví, nabité někdy dosti nekorektními vtipy. Už úvodní "I'm Johnny Cash" ukáže, co můžeme čekat. Likvidace návnady v brutálně krutém stylu, "osvobozování" Ricka Flaga, romance Harley Quinn s rádoby diktátorem a její sebeosvobození, to jsou vrcholy filmu. Finále je už trochu slabší, ale i tam se objeví některé solidní nápady. Nevadí ani ty "dospělé" okamžiky, předně pomáhají budovat postavy (a ty jsou na komickou ulítlost prokreslené solidně) a hlavně, Gunn je opět shodí nějakým nehorázným vtipem. Elba má charisma, Margot je pořád stejně ujetá a Sly dostal jednu z nejlepších rolí své kariéry vůbec. Palec nahoru pro Warnery, že si něco takového dovolili.

Ničím nijak neurážející produkt, snažící se o tu správnou čínskou exotiku. Zajímavě působí kombinace čínštiny s angličtinou, solidní je choreografie soubojů s některými pěknými momenty. Ale je to celé tak odvozené. Bitka v autobuse je sice pěkná, ale už byla k vidění i brutálnější řežba v tomto typu dopravy. Boj na lešení? Jackie Chan to předváděl i bez zeleného pozadí. Všudypřítomné velkoplošné reklamy jako pozadí fungovaly snad jen v Skyfall. "Výroba traumatu" je zase jen klišé. Další potíží je celkem zbytečná postava Kate, se kterou si od poloviny filmu někdo nevěděl rady a absolutně děsivý a naprosto nezábavný je "Mandarin". Proč tam vůbec byl? Michelle Yeoh i Tony Leung jsou asi nejlepší herci celého filmu, byť by asi on i ona byli mnohem raději za opravdu přepálené hongkongské emoce, na kterých si kdysi začali stavět kariéru. Tony ovšem dává svému záporákovi přeci jen uvěřitelnou motivaci. Film je jen běžným produktem Marvelu, na který se asi celkem rychle zapomene. A abych nezapomněl, tentokrát nemusíme čekat na "echt" digitální bordel až do konce, on se objeví hned na začátku.

Vizuálně působivá destrukce jednoho z mýtů artušovského okruhu. Gawain by tak chtěl být rytířem, ale nakonec na to asi nemá. I když kdo ví. Mnohé různé jednotlivosti nejsou napoprvé moc pochopitelné a film občas ztrácí tempo, ale vždycky to něco zachrání. To platí hlavně o celé epizodě se sv. Winifred. A tu a tam potěší drobnosti, třeba maňáskové divadlo. Patel je dobrý, překvapila ale Alicia ve dvou diametrálně různých postavách.