Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Komedie
  • Drama
  • Krimi
  • Dobrodružný

Recenze (1 196)

plakát

Mahal (1949) 

Tři hodiny černobílého vyprávěcího pekla. Nebo spíše limbu, protože limbus mám spojen s nudou, peklo je akční. Většinu filmu jsem věnoval tomu, jak tvůrci zoufale řešili leccos, co by jinde vyřešili již před rokem 1940. Nevíte jak během písně přestřihnout z jednoho rámování na druhé? Odjeďte s kamerou co nejdál, mírně přerámujte a opět se vraťte. Když to uděláte šikovně, zabere vám záběr pěkně celou píseň. Potřebujete létající netopýry, kteří děsí jednu z hrdinek? Gumový netopýrek na gumičce je ideální řešení, jenže to ta gumička nesmí být vidět. Takhle bych mohl pokračovat, takže i když má asi v Indii film skoro kultovní status a některé věci v něm jsou pěkné, jako celek jde o tříhodinovou hrůzu. Vlastně horor.

plakát

Casino Royale (1967) 

Pozdrav ze zlatých šedesátých. Ne že bych padal smíchy ze židle, ale spousta roztomilých a někdy i vtipných nápadů se našla (namátkou: vrazdící tetřevy, dodávka na mléko a její využití, cokoliv, kde se objevil Woody Allen). Vrcholem samozřejmě je partička baccaratu mezi Wellesem a Sellersem.

plakát

Gravitace (2013) 

Proč jen, proč jen, proč jen je konec čiré fyzikální WTF? Veškerý zážitek z filmu šel do háje. Tedy opravdu ne veškerý, protože prvních asi 20 minut je fantastických a dokonalých a Cuarón se ještě na několika místech "vytasil" s krásnými a nebývalými vizuálními nápady. Ale fyzika dostávala často zabrat, některá místa měla být slzopudná, ale spíše mi vadila a ten konec. OMG! PS. Žádná komunikace s Číňanem, ten člověk byl Inuit (Eskymák pro ty, co tápou). PPS. Po druhém shlédnutí přeci jen pět hvězdiček, ty moje námitky jsou malicherné.

plakát

Panika (1946) 

Nehezký a velmi depresivní film. Jak snadno lze zmanipulovat dav zdánlivě ctihodných občánků pařížské předměstské čtvrti, aby zahájila hon na trochu odlišného člověka, zatímco skutečný viník se směje. Film sice končí náznakem happyendu, ale jde o velmi krutou ironii. Michel Simon vlastně nepředvedl žádný zvláštní výkon, na rozdíl od Viviane Romance, jejíž proradná žena je dokonalá. Kamera občas předvede pěkné kousky se zrcadly nebo svícením a tím jen podtrhuje atmosféru nedobré čtvrti.

plakát

Nejvyšší nabídka (2013) 

Film je ze začátku tak pěkně staromódní, až to snad není pěkné. Kamera je skvělá, hudba je dobrá, prostředí tajemné vily krásné a všemu vévodí Geoffrey Rush. I ta jeho posedlost tajemnou agorafobičkou je uvěřitelná. Pak to začne možná trochu moc romantické a mírně červenoknižní, ale pořád ještě dobré. A pak přijde nehezký zlom, který zřejmě má diváka šokovat, ale mně spíš otrávil. A konec, kdy ve změti sestřihaných scén a časů můžu pěkně hledat libovolné interpretace (blázinec - Praha - šťastné shledání; Praha - blázinec - vzpomínky; vzpomínky - blázinec - rezignace v Praze), ten mi pěkně lezl na nervy. Jen doufám, že pivnice U Milosrdných bude mít větší tržby.

plakát

Viva Maria! (1965) 

Roztomilá jednohubka na jedno použití. Od počáteční tklivé životopisné balady blonďaté Marie po tragický výstup černovlasé Marie. Striptýz, kaktusy na náměstí, kostra v poušti, velmi nebezpečný církevní řád se zajímavě zařízenou mučírnou. Tak trochu jako dort pejska a kočičky. Naštěstí je BB roztomilá, Jeanne Moreau správně zaťatá a Louis Malle to dokázal ukočírovat.

plakát

X-Men: První třída (2011) 

Dost jsem se toho bál, ale nakonec jde asi o nejlepší X-Many vůbec. Chytrý scénář, naprosto úžasná výprava, solidní psychologie postav a několik pěkných Vaughnových vizuálních vychytávek, přímo odkazujících na zobrazovanou dobu (dělený obraz, montáž). Skvostný je také Fassbender (zvláště argentinský bar je úžasný), kterému na paty šlape Bacon. Škoda jen některých nepovedených vizuálních efektů.

plakát

X-Men: Poslední vzdor (2006) 

Paradoxně jde asi o nejzábavnější díl. Uteče a ani jsem se moc nenudil, nemusel jsem samozřejmě moc přemýšlet a tak. Některé scény jsou skoro dech beroucí, jiné spíše k pousmání.

plakát

Mariňák (2005) 

Válka je svinstvo, dokonce i když v ní nikoho nezabijete, vlastně ani na nikoho nevystřelíte. Mendes mně zaujal především nadhledem, s jakým film natočil. Celek působí velmi lehce, občas i úsměvně, skoro pohodově. O to více se dá s Swoffordem cítit frustrace, vztek i pocity prázdnoty a zbytečnosti.

plakát

X-Men 2 (2003) 

O trochu lepší než jednička. Singer se snažil, ale nepříliš povedený scénář mu mnoho možností nedal. Magneto je stále nejlepší postavou celého filmu, ostatní jsou jen do počtu. A to včetně hlavního záporáka.