Viva Maria!

Geniální marketingový tah, obsadit a odhalit naráz Moreaovou a Bardotovou. Něco podobného později nevyšlo Lucu Bessonovi s Bandidas. Viva Maria! je každopádně až příliš odlehčenou komedii, sázející zbytečně dlouho právě na vnady titulních dam. Ty vystavují těla bez jakýchkoliv zábran a ve víru revoluce (vedené v té době nejspíš Zapatou) se ocitají teprve pod nátlakem okolností, nikoliv z vlastní iniciativy. Podobný přístup k ženským hrdinkám mne vede k podezření, že Malle chtěl vlastně bez špetky uměleckých ambicí totéž, co bude chtít naprostá většina diváků – potěšit své oko. 55% (17.09.2011)

Anarchisticky ladený príbeh dvoch Márií – plavovlásky a írskej teroristky (B. Bardot) a tmavovlásky a šansónovej speváčky (J. Moreau) sa odohráva v Mexiku začiatkom 20. storočia. Ich „kariéra“ začína v cirkuse, v ktorom prerazia ako striptérky spoločným striptízovým číslom a vrcholí, keď sa z nich stávajú revolucionárky, ktoré v Mexiku bojujú za práva utláčaných roľníkov. Žánrovo je ťažko zaraditeľný, pripomínal mi western, komédiu či paródiu na western, v niektorých momentoch vo mne evokoval filmy francúzskej „novej vlny“. Film podľa môjho názoru vôbec nezostarol. Veľmi dobre som sa dve hodiny bavil, určite viac ako pri Chytilovej Sedmikráskach, ktorých hlavnými hrdinkami boli zhodou okolností tiež dve Márie. Zvlášť vtipná bola pasáž, v ktorej sa J. Moreau prihovára utláčaným roľníkom a vyzýva ich k povstaniu citovaním Shakespeara. (09.02.2011)

Původně jsem chtěla dát jen "za tři", protože když jsem tenhle film teď poprvé od dětství viděla, zas až tak úžasný mi nepřipadal. Navíc jsem si myslela, že to, že mám spoustu scén vrytých od jediného zkouknutí před cca 30 lety (nejen puška-zárožačka, ale i kouzelníkovy hrdličky nosící granáty apod.) je čistě má obscese. A ejhle - jak si tak čtu, ono "dílo" se vrylo spoustě lidem a to už je k zamyšlení - v podstatě lehká komedie a tak nezapomenutelná - čím to asi je....? Každý z nás viděl určitě spoustu "závažnějších" filmů a po letech si nevybaví skoro nic! Takže zvedám o hvězdičku za nejpomenovatelné COSI, co přetrvává v myslích diváků (a kdybych byla muž, pravděpodobně by půvaby Brigitte a Jeanne ještě navýšily...)! (13.10.2008)

Pochopil jsem, že Louise Malle není snadné pochopit. Snad jsem ještě neviděl dvouhodinovej film, v němž se první hodina tak diametrálně liší od té druhé. Dodávám, že ta první je neskutečně zdlouhavá nuda a lehce nelogické intro k té druhé (ovšem tomu hodinovému intro předchází ještě méně logický prolog úplně v začátku). Ano, svlékají se tu dvě tehdy nejslavnější francouzské hvězdy, ale to je tak všechno. Druhá hodina je naopak neskutečně akční. Revoluce vedená bůhvíkým kdoví proti komu a hlavně proč. Ale v tom byla možná ta parodie. Aha. Ale jo, má to docela dost povedených gagů, které ani po padesáti letech nezestárly, a dva tři vtipné dialogy. Plus půvabnou, i když trochu zbytečnou roli i u nás známé Paulette Dubost. Původně jsem chtěl dát dvě, ale nakonec smířlivě přihazuju třetí za historicky ojedinělé setkání Brigitte Bardot a Jeanne Moreau. (15.07.2013)

Sofistikovaný příběh v této lechtivě rozpustilé, výpravné veselohře (westernové parodii) nenajdete, zato tu svou ženskou krásu a šarm na odiv dávají dvě neodolatelné francouzské dámy. Bez nich by byl film poloviční, respektive by nebyl vůbec. Problémem je, že každý vtípek si režie dopředu dlouho připravuje (přestože většinou se stejně zasmějete) a první polovina, kdy se z Marií stávají kabaretní hvězdy, mi přišla o dost zábavnější, než když posléze vedou zdlouhavou (a již maximálně přepálenou) rolnickou revoluci. (15.09.2022)