Brejlil

Film uveden NFA pod jménem Justiční omyl. Údajně jde o sestřih několikadílného seriálu určený pro export. K tomu připočtěme nevalný stav filmové kopie a dílo dostává úplně jiný rozměr. Takové zkratky, jakými byla zpodobněna 1. světová (cca 25 vteřin) nebo šokující informace, že po měsíci společného života zčistajasna máte asi tříletou dceru, to stojí za vidění.. A některé mezititulky polsky.. Dosti ironie. Děj jsem se snažil přiblížit v komentáři, ale díky stavu kopie je jeho pochopení poměrně těžké, nepochybně se něco děje, ale celé pasáže kamsi mizí. Mozžuchin (Villandrit) ovšem občas hraje skvěle, ale stejně se nepokusí o nějaký výraznější přerod (děj zabere tak asi 17 let) a tak vyniká jen Charles Vanel v roli zavilého Corradina, který se neštítí jít doslova přes mrtvoly. Ostatní herci jsou víceméně do počtu, přestože na mladou Francine Musseyovou je docela hezký pohled. Kamera je klasicky nepohyblivá, o to více překvapí občasná jízda. Lokace a exteriéry jsou vybrány s ohledem na senzačnost podání (bohatá sídla, tajemné zříceniny, vila nad útesem). Podle všeho jde o běžný produkt, který rozhodně neměl umělecké ambice, a ani dnes nemá, čím by přitáhl davy. Vhodné jen pro zájemce o filmové dějiny.

Expresionismus rulez! Alespoň tak to vypadá. Vizuální stránka, kde je deformováno skoro úplně všechno, vítězí nade vším. Děj není příliš zvláštní, tento nedostatek je nahrazen úmyslně matoucí chronologií a naprosto nespolehlivým vypravěčem. Ani vysvětlení na konci nic nevysvětlí. Dekorace zpočátku vypadají spíše groteskně, postupně ale vzbuzují paranoidní pocit světa, který není úplně v pořádku. Je zajímavé, že jediné prostředí, které není postiženo úplnou deformací, je salón té mladé ženy Jane. Ale nebojme se, i ona se zařadí do světa deformity, kde nic není, jak má vypadat.

Na tomhle jsem ulítával a hodně. Viděl jsem to asi 40x během roku, a připadalo mi to skvělý. Taková "akce" v normalizovaném státě, no to snad ani nebylo možný. Naštěstí jsem vyrostl, takže 1 hvězdička je z nostalgie, ale tři hvězdičky si to stejně zaslouží.

Komplikovaná akce, jejímž účelem je zjištění něčeho úplně jiného. Smutný je pohled na odulého Burtona, kterak se bez formy snaží o akční kousky. Zato za Eastwooda hovoří činy, výbušníny, pistole a samopaly. Bohužel se opět dočkáme modelu "germán netrefí ani stodolu, zato kladní hrdinové sejmou, co můžou". To vede, především ke konci, k mírné komičnosti.

Jak vidno, hodnocení značně kolísá. Ale proč? Protože někomu připadá, že podobné exploatační filmy by se neměly natáčet? A smělo by se poté např. psát porno? A přitom na konci 19. století psali erotické až pornografické knížky i někteří dobří spisovatelé té doby, a tu tam to má i vtip. Něco podobného je nutné aplikovat i na takovéto filmy. Dobře, jsou zde nechutné scény (želva, potrat nebo porod? do bahna apod.), ale vyprávění za použití "autentické" kamery je vedeno docela dobře, efekty jsou věrohodné, a docela to šlape. Jsou horší filmy žánru. A co se týče zabíjení zvířat: v Coppolově Apokalypse je zabit býk, v Tarkovského Rublevovi kůň, a ještě jsem neslyšel, že by kvůli tomu někdo tyto filmy zatracoval.-

Přeci jen v tom marastu rádoby bombastických komiksových adaptací, bezduchých filmů pro teenagery a samolibě provokujících artových filmů je fajn potkat solidní dílko. Greengrass sice nedokázal udržet mou pozornost po celou dobu, ale několik scén je opravdu skvělých a závěrečná chladná likvidace také. Akce sice připomíná příslovečný kanón na vrabce a chvíli mi bylo těch somálských packalů dokonce líto, na druhou stranu pirátství není nic chvályhodného a únosy lidí také ne. Hanks zase jednou dostal solidní roli a předvedl, že umí hrát, zdatně mu ovšem sekundovala čtyřčlenná pirátská grupa v čele s Barkhadem Abdi.

Přestože skoro všechno v tomto filmu je dobré, občas až vynikající, nemám pocit, že se film úplně povedl. Jistě, herecké výkony, hudba, práce s prostředím atd apod. Jenže někam zmizel Dostojevskij, ta těžká "deka" která na mně dopadne vždycky, když dočtu nějakou jeho knihu, a u Bratrů Karamazových to platí obvzlášť. Chybí jakýkoli přesah, pořád jsem měl pocit, že je to "jen" divadlo ve filmu, "jen" zkouška: občas nezávazné blbnutí a problémy ze života herců v Čechách, ale nikde nebyl Fjodor Michajlovič. Epizodky kolem se vytrácejí, ač na ně byl kladen takový důraz (jak jen dlouho se hledala občanka, a proč vlastně?), celá linie s údržbářem a jeho dítětem nakonec skoro vyšumí a je ještě doražena dost trapným "samožerským" vtípkem. Ale co, pozitiva rozhodně převažují, kromě výše zmíněných ještě hudba a hlavně mončičák Fjodor Michajlovič a jeho "škola tvůrčího psaní", ta se opravdu povedla.

Nepříliš povedený životopisný film. Smolíkův herecký výkon se během filmu vůbec nevyvíjí, Šponarová v roli Julie Havlíčkové je jen jednorozměrná a ostatní postavy jsou snad jen do počtu a početného komparzu. Ani některé "silné" scény nejsou využity tak, jak by zasloužily, např. hned scéna u soudu. Umírající Julie deklamuje na smrtelné posteli básničku s nasazením žákyně 4. třídy a když těžce nemocného Havlíčka vítají při návratu z Brixenu jeho přátelé, jeden z nich, netuše co by vlastně měl hrát, se zájmem pozoruje oblohu. Asi vyhlíží déšť. Innemann byl sice jedním z průkopníků našeho filmu, jeho režisérské schopnosti ale na nějaké ambicioznější filmy nestačily. Scény z Brixenu se opravdu natáčely na místě, to je jeden z mála plusů tohoto filmu.

Bez nápadu, bez vtipu, většinou jen obří nevěsta zalehne hubeného Valentina.

Nečekaně povedená akční komedie. Chemie mezi Ryanem a Emily na jedničku, mírně idealizovaný pohled do zákulisí natáčení filmů potěší, akční scény jsou povedené. A k tomu spousta různých vtípků jen tak mezi řečí. Škoda jen, že Aaron nedostal více místa a že ta "jeho" zápletka nebyla trochu propracovanější. Každopádně si to Leitch viditelně užíval a je to pěkná pocta nejen kaskadérům, ale vlastně všem těm neviditelným lidem ze štábu.