Faustka

Můj dům, můj hrad! Jsme si s Brynn docela podobné, já jsem žena činu a (h)různě, ona je žena útěku a hrůzně. A obě jsme si zvolily cestu, jak se poprat se svými vnitřními démony. Kaitlyn Dever jsem od první minuty věřila, že to, co vidí je skutečné, protože pro ni to tak bylo. S jejím mimickým projevem a gestikulací tělem odehraje všechny své strachy a děsy naprosto věrohodně. Postava Brynn je stoprocentně uvěřitelná a absence dialogů mi vůbec nechybí. V tomto případě by bylo mluvené slovo nevhodným faktorem. I tak je tohle atypické scifíčko dostatečně zneklidňující.

Mělo by se to přejmenovat na Sympathy for the Cage, kvůli všem těm hejterům, shazujícím herecké kvality Nicolase Cage, mého oblíbence. Thriller je to průměrný a překombinovaný, ale psychopat Cage se rozparádil jako zamlada, škálu svých grimas obohatil o zcela nové, typově naprosto dokonalé, které jsem si s velkým gustem užívala.

Tento styl americké politiky se mi zdá až příliš přeslazený. Starostka "Dortíková" by ve volebním štábu Donalda Trumpa určitě pracovat nemohla. Krotká komedie, vhodná na sobotní odpoledne ke kafíčku pro diabetiky.

Mafiánští bossové nejezdí v italských autech. To je samá Audi, Mercedes, Volvo... Neříkám že já, dona Faustka, bych jezdila nějakým malým Fiátkem, ale pro pracovní schůzky bych měla Alfa Romeo a na víkendový relax Ferrari. Jinak čtvrtá série byla bomba! Jen bratři Levantové budou muset své nálože pro příště pečlivěji směrovat.

Don Pietro Savastano o klanu Levantových kdysi prohlásil „Že jsou jed, co otravuje tuhletu zem“ a nemýlil se. Enzo se musí skrývat, ani on však není ušetřen bolesti. Gennaro se vrací do hry se slovy k doně Patri: „Pamatuješ, jak jsem ti říkal, že nemáš nikomu věřit? Neřekl jsem ti, že nemáš věřit ani mně.“ Ale až takový návrat jsem nečekala. R. I. P. Patrizia.

Dona Patrizia nemá na vybranou a její manžel Michelangelo se musí rozhodnout, rodina Levantových, nebo matka jeho dítěte. Patri je podvedena, při předání zásilky drog je zatčena policií. Což ji zachrání život, protože bratři Levantové ji chtějí nechat odstranit za každou cenu. Ani ve vězení však není v bezpečí, i tady se najdou bestie ochotné zabít těhotnou ženu.

Po informacích, že ji manžel ve kšeftech podrazil, jde z Patrizie strach. Manželovi vykládá o zajímavém dokumentu o včelách, s důrazem na pasáž o trubcích. Trubci mají totiž jediné poslání, oplodnit královnu a pak zemřít. Rodina Levantových dala Patri nůž na krk, buď být vládnoucí donou, nebo ženou a matkou. Patrizia si vybrala. Otázka je, jestli předání vlády nad Secondiglianem Michelangelovi nebyl pro něho spíš danajský dar. Protože Gennaro Savastano asi nebude moc rád. I tak mocný boss jako Levante nemusí být doma v bezpečí. Gennaro hledá nové spojence a vyvolává duchy minulosti.

Odstranit tetování na hrudi a jizvu na tváři a tím ze sebe udělat slušňáka? Gennaro už u plastického chirurga ležel, ale rozmyslel si to a zůstal hrdým gangsterem. Bratři Capacciovi už zase škodí, tentokrát ve velkém. Enzovi pobili pár lidí a sebrali veškeré zásoby drog, teď si brousí zuby na celou Forcellu. Začala další válka a všichni hledají spojence kde se dá, i u klanu Levantových. Patrizia se dozvěděla, že její manžel je šťastný muž. Umírající Ferdinando jí totiž řekl: „Ojebal tě hned dvakrát. Jednou v posteli a pak i v kšeftech.“ Chudák Patri. A to se jako těhotná nemá rozčilovat.

Nad Gennarovým projektem se shlukují temná mračna. Problémy se kupí, bagry vyhrabávají lidské ostatky. Mrtví vstávají ze svých hrobů a házejí Gennarovy své kosti pod nohy. Gennarův společník Alberto se potí na koberečku u prokurátora a nechce prozradit, čí peníze se v jeho firmě perou. Jak dlouho ještě vydrží zapírat?

Život a smrt jdou ruku v ruce. U Enza to vře, klan se začíná rozpadat. Valeriánův smutný návrat domů. V Neapoli se nežije snadno, hlavně rodičům, kterým je souzeno oplakávat své milované syny.