Faustka

Jsou s nimi, jsou jejich hříchy, jejich provinění… jsou věční. Christina Ricci odkrývá pradávné podobenství zatracených, těch jenž lační po čerstvé krvi. The Gathering vidím na hutnější průměr, kterému se oni diví a nemístně civí… tak si tu slávu vychutnejte čumilové.

James Bond, John McClane a Superman jen nevěřícně zírají, jak pohledná ruská agentka s vílím pasem neúnavně válcuje(nepředstavujte si pod tím žádné vrcholné sexuální pozice – Kamasutra běží na dvojce) všechny nepřátele; hezky jednoho po druhém – bez rozdílu věku, konta, nebo politické příslušnosti – a ještě si stíhá vylepšovat vizáž, už tak dokonalou. Kdyby to Phillip Noyce podal alespoň zábavnou formou, takhle to vyznívá jen jako tragicky úsměvná křečovitost. Ani Enšpíglem tolik slibovaná roztřesenost kamery se mi nezdála zase až tolik roztřesená… a na něj vždycky dám. Jednoznačně je Saltovka hodně velké zklamání.

Možná, že v dřívějších dobách mohl být Schimi, docela dobrej tahoun - když nebylo z čeho vybírat - ale dneska mi ty jeho namachrovaný kreace přijdou už krapet vyčpělý. A na tomhle příběhu si chlapec z Duisburgu navíc parádně vylámal chrup i s tím jeho rachetickým pískletem v závěsu.

Svou minulost pohřbil… bohužel ne dost hluboko. Soukromý detektiv je pověřen pátráním po zmizelém synovi čínského miliardáře. Pro Klinea je to jen další úkol a nový začátek. Na cestě poměrně trnité… na cestě, kde se dějí zázraky, které jsou ale vykoupeny krví a bolestí. Kdy na jejím konci možná čeká rozhřešení.

Stále žádný posun; jako instruktážní video příprava budoucí matky na porod možná uspokojující(těhulkám vřele doporučuji), ale z pohledu východního mysteria už výrazně slabší. Nevyváženost a hluchá místa nepřekryje pár bezduchých lekaček a zaručená moudra mnichů o víře převtělování. Bratři Pangové uhranuti hrdiny komiksů Joey přisuzují nadpozemské schopnosti, když ta se marně pokouší spáchat sebevraždu opakujícím se skokem ze střechy nemocnice, kdy její černé svědomí neúnavně vartuje nad zakrvavenou dárkyní nového, ještě nenarozeného těla. „Nedovolím Ti zemřít!“ … Kéž je to tak snadné.

Pro působivé finále, pro vyčerpávající námět J. K. Rowlingové, pro omračující charizma Severuse Snapea, pro mimořádně povedený dabing, pro odzbrojující kukuč a nezbytné lenonky Harryho Pottera si zajistilo uzavření čarodějnické ságy body nejvyšší.

Zneklidňující, brutální.... pomsta má mnoho podob.

Dokonce i můj dvd rekordér rozpoznal tuhle nefalšovanou triffidí hrůzu a po necelých 70 minutách se definitivně zasekl, asi je lepší nevidět…

Vyladím se… vymažu nepotřebné myšlenky z hlavy... koupím si nápoj „co dává křídla“ a odeberu se vychutnávat vytouženou svobodu do vyšších sfér. Dřív, než se vrátí ta svinská deprese.

Se zlověstností stoupá do výše, než se (ne)předvídatelně zarazí o neschopnost Wiederhorna a Francise udržet Dark Toweru pevné základy, stojících jen na dvou osobách: Michael Moriarty, Jenny Agutter; a to je při takové reklamě(Sahá až k nebesům, dotýká se pekla… – Danteho působivé podobenství nečekejte ani náhodou) zatraceně málo. …A ta maska na závěr; jistě bych pořídila lepší v nějakém skromném obchůdku se smíšeným zbožím, kde sortiment možná neuspokojuje místní zákazníky, ale jeho majitel je vášnivý fanda a hlavně znalec dobrého hororu.