CarnTheNunya

Koukl jsem na to s Meliosem přes Discord a byl to nezapomenutelný zážitek. Poopa je opravdu solidní poop, ať už co se týče toho cringe příběhu nebo audiovizuálu, kde tomu hudba dávala solidní korunu a cenzurovaná verze ji tomu dávala taky. Dokonce mi přišlo, že krev v té cenzurované verzi vypadá doslova jak hovna. Scény s pojídáním Onii-čana jsou absurdní a kdyby tam nebyla ta krev, tak by to vypadlo jako docela dost násilné sadomaso hentai. No aspoň jsme se u toho nasmáli a aby nám z toho nejeblo, tak jsme si k tomu pustili nějakou kvalitní hudbu.

U této epizody jsem se nenudil a víceméně jsem se u ní bavil, ale nechápu tři veliký věci - 1. Proč to musí místy být tak moc dětinské?; 2. Proč autor musel vymyslet postavu jako je Yui?; 3. Proč musel být záporák zase bláznivý úchylák? Sice jako jediný dával smysl, protože byl jen obyčejný blázen, ale stále tam byl na sílu. Tyto tři věci mi tu lezou strašně moc na nervy, což je možná způsobený tím, že je to tam na sílu a naprosto bezdůvodně.

KOMENTÁŘ MŮŽE OBSAHOVAT SPOILERY: Druhá série Sword Art Online je něco jako odměna za oddřenou práci. Takhle nějak to cítím. První série byla pro mě hrůza a děs nejvyššího kalibru a pak najednou jako kdyby si autor řekl, že je nejvyšší čas ukázat, že má nějaký talent napsat zábavný příběh a tím jest valná většina druhé série. Už se tu jisté koniny, jenž dovedly diváka otrávit dějí míň, no jen ta Yui se tu ještě furt vyskytuje. Sice jsme se dočkali dalšího úchylnýho hajzla, ale co se dá dělat no. Asi bych mohl popsat, co si myslím o jednotlivých "příběhových obloucích" z této série. Nuže, oblouk v light novelách oficiálně pojmenovaný jako Phantom Bullet se mi líbil z celé série nejvíc. Náš nejmilejší Kirito byl najat Kikuokem z Ministerstva vnitřních záležitostí, aby vyřešil záhadu hráče Death Guna, který ve hře GGO (Gun Gale Online) za pomocí své pistole reálně zabil dva hráče, u nichž byla při pitvě potvrzena příčina smrti na selhání srdce. Kirito si tedy z ALO (Alfheim Online) převádí svůj účet do GGO, aby mohl Death Guna vypátrat a se svým vskutku rozkošným femboy avatarem se vydává naučit, jak se GGO hraje a po cestě potkává odstřelovačku Sinon, která mu pomůže vybrat nějaký to vybavení, naučí ho základy hry a taky se společně přihlásí do turnaje "Bullet of Bullets", jenž se dá vtipně přeložit jako "Kulka Kulek" a kde shodou okolností taky může Kirito narazit na veleslavného Death Guna. Užil jsem si tempo, příběh samotný, prostředí a audiovizuál včetně akce, takže asi vše. Pak následoval troj-epizodní filler o tom, jak se Kirito a jeho harém s novou známou členkou vydává na honbu za Excaliburem, který řekněme nenudil a byl docela zábavný, i když hodně dětinský. Pak následoval příběhový oblouk Mother's Rosario, jehož hlavní roli nyní převzala Asuna a který ve mne i vyvolal nějaké ty emoce, což je velký palec hore a navíc jsem si ho opět příjemně užil. Podtrženo sečteno je druhá série SAO nadprůměrným překvapením po špatné první sérii

Tak jsem dohnal alespoň jedničku. V zajetí démonů je dobře natočený film, akorát se nedá prostě brát vážně vzhledem k tomu, že to je celé přikrášlené, aby to bylo dramatické a strašidelné, jenom ono to nějak úplně nepůsobilo. U filmu jsem se dost nasmál, protože je úplně absurdní. Řemeslně je dobře natočený, příjemně zakončený. Víc jsem čekat nemohl.

Viděl jsem jen tři epizody a navíc je to dlouho, co jsem tento seriál viděl, takže ho ani nebudu hodnotit, jelikož jak se tak dívám, tak pro mě nemá moc smysl se k němu vracet. Ještě před nějakou dobou bych to vážně toužil dokoukat, ale nemám čas na všechno, tudíž se chci dívat hlavně na to, co pro mě má smysl vidět. Pamatuju si, že to ani nebylo moc vtipné, takže to zanechávám bez hodnocení.

JoJo's Bizarre Adventure je hodně rozporuplný oříšek, který není pro každého. Přeci jen není filmu, seriálu či jakéhokoliv jiného média, které by se mohlo líbit úplně každému. Už jen když se podívám na název předlohy a potažmo seriálu, tak je mi jasné, že se zde v každičké sérii bude vyprávět nějaký bizarní příběh o někom z rodiny Joestarů, přičemž opět opakuji bizarní. Jedná se vlastně jen o přiblbý dobrodružný seriál, což je ale vlastně dobře, protože svůj účel splnil a nakonec i příjemně zabavil, ačkoliv na počátku se bral možná víc vážně než by měl a ačkoliv ke konci už jsem posledním sedmi dílům dával plný počet, tak stále nemohu říct, že se jedná o něco opravdu suprového. Začnu prvně tím, co vadí více lidem a to je animace, jelikož ta aspoň zde v první sérii není ve většině scén moc propracovaná a ještě víc lidem může vadit kresba autora předlohy Hirohika Arakiho, která také nemusí sednout všem, jelikož sedmnáctiletý kluk zde může naprosto v klidu vypadat jako třicetiletá korba, což je poněkud vtipné, ale vzhledem k tomu v jakém období předloha vycházela se není čemu divit a když ještě zůstanu u kresby, tak zde někteří tvrdí, že ženský zde vizuálně údajně připomínají chlapy, s čímž tedy úplně nemohu souhlasit a to ještě není všechno Horste, protože pomluv na tuto značku je ještě daleko víc a raději je nebudu zde vyjmenovávat. Ještě za zmínku stojí stylové textové vyobrazení zvukových efektů, jenž tomuhle seriálu dodává určitý styl, který popravdě není vůbec špatný. Inu, teď bych přešel ke kvalitě příběhu a toho, co se v něm děje. Manga vychází různě, přičemž autor se rozhodl jít stylem takzvaných "partů" (částí), kdy každý part (část) je příběh o někom jiném z rodiny Joestarů a tato první série adaptuje tyto části hned dvě - Samozřejmě tu první (Phantom Blood) a druhou (Battle Tendency), přičemž bych začal tedy s Phantom Blood, který se odehrává po prvních devět dílů. Phantom Blood měl zajímavý počáteční čtyř-epizodní náběh, který ale byl pošlapán nemastným neslaným zbytkem a ve výsledku by nakonec byl jen za lepší tři hvězdy a mohlo to být víc, kdyby se to stále neslo v podobném duchu jako ty první čtyři díly, jenže to co se dělo potom se zkrátka nedalo brát vážně, ačkoliv se to tvůrci v seriálu nejspíš snaží prezentovat vážně a v manze nevím jaké to bylo. No pak následovalo veliké překvapení - druhá část s názvem Battle Tendency a tam už si autor nejspíš uvědomil, že by měl trochu víc do výsledného dílka zapracovat humor, díky čemuž vznikla zábavná a relativně vtipná battle šónen jízda, která se sice taky občas bere vážně, ale aspoň zde vážné momenty působí trochu lépe a hlavně poutavěji, přičemž (už zase opakuju nějaké slovo, asi bych měl rozšířit svou slovní zásobu) druhému partu bych tedy udělil hvězdy 4. Po sečtení, vydělení a zaokrouhlení jsem se rozhodl celé první sérii udělit hvězdy čtyři, jelikož mi nakonec JoJo celkem sedl.

VAROVÁNÍ, TENTO KOMENTÁŘ OPĚT MŮŽE OBSAHOVAT MÍRNÉ SPOILERY: Hele já to chápu, bo prostě prachy se hodí a kdo by se občas nechtěl podívat na nějaký ten film ve 3D, jenže tady to je to 3D k hovnu, fakt že jo a ne, na film jsem ve 3D nekoukal, protože ho jednak v kinech nedávají, což je dobře a taky protože jsem se na něho koukal hezky z pohodlí domova na obyčejné obrazovce a ono by se i hodilo zmínit, že jsem se to neobtěžoval dokoukat a v půlce jsem se na to krásně vykašlal, což sice neznamená, že by se na "Návrat do Silent Hill 3D" (hádám, že to 3D v názvu má asi znamenat, že je to sračka) nedalo koukat, jenže on podle všeho popírá jak svoji předlohu v podobě třetí hry, tak i svého předchůdce v podobě prvního filmu, na který má tento druhý navazovat a navíc je to tak strašně tupý, že jsem se rozhodl u toho ten zbytek času neztrácet. Teď přemýšlím, co bych k tomuhle měl vlastně napsat- No abych přešel k tomu hlavnímu, tak tvůrcové zřejmě předlohu nepochopili, jelikož tady sází na to, že se divák bude při tom 3Déčku bát těch nechuťáren, přičemž kdybych já měl slabý žaludek, tak se i tak vůbec nebojím a spíš jen hodím šavli a to je zkrátka prostě takový to, že jednu dobu bylo prostě cool chodit na všechno do 3D a všechno je ve 3D cool, přičemž třeba u tohohle filmu to není cool, ale spíš na kůl. Padající useknuté prstíky ve 3D musí být prej cool a scéna jak chlap nějakému jinému chlapovi odřezává kus z břicha musí být ve 3D prej strašně cool, ale jak jsem psal, tak mně to nepřipadá cool, ale spíš je mi z toho na ten kůl. Filmu ubližuje taky velice krátká stopáž, přičemž v jedné polovině filmu se prakticky nic nestane a až v té druhé se dostanem do Silent Hillu a právě na začátku cca té druhé poloviny filmu jsem usoudil, že pro mě bude lepší se na to raději vysrat.

Již jsem viděl další filmový remake nějakého One Piece story arcu a tenhle je na rozdíl od remaku Alabasty opravdu výborný. Není k tomu moc co napsat. Arlong Park jsem v podobě anime seriálu neviděl, ale i z toho mála epizod co mám za sebou můžu usoudit, že by ani nebyl moc dobře rozpohybovaný, což naštěstí bylo nejspíše napraveno tímto speciálem a sice ta animace stále není kdovíjaký skvost, tak se alespoň drží nějaké té průměrné kvality, které by se taky držet měla. Tempo je skvělé.

Příběh je typicky klišé, ale to jsem schopný odpustit, protože tohle je zatím nejlepší One Piece film, který jsem viděl. Film mě dovedl zabavit až do konce bez toho, aniž bych měl jakýkoliv problém. Jak jsem psal, tak ten příběh není ani trochu nový a něčím zvláštní, prostě zápletka je úplně typická snad i nejen pro One Piece a přesto mi to nijak zvlášť nevadí, protože od One Piece bych ani nemohl čekat nic jiného, takže jsem vlastně celkem spokojený. Hodně jsem si zde užil nádhernou animaci a hudbu, ale hlavně u té animace jsem se divil, jak se celovečerní filmy vizuálně liší od seriálu, který zrovna moc dobré technické provedení nemá, když nebudu počítat nějaké výjimečně dobře zpracované momenty a Wano Arc, u kterého se údajně aspoň po vizuální stránce o hodně kvalita zlepšila. Na druhou stranu však musím uznat, že nevím zda by mě tenhle celovečerák bavil, kdybych v sobě neměl ten alkohol, který jsem si dal v naději, že se budu popadat za břicho u House of the Dead, které jsem zkoušel sledovat ve stejný den jako tady One Piece Film: Z, kterému tedy raději nechám jen čtyři hvězdy.

KOMENTÁŘ MŮŽE OBSAHOVAT SPOILERY: Kdysi jsem tu měl u první série pět hvězd, ale to se po mém nedávném znovu-zhlédnutí tohoto kontroverzního počinu změnilo na pouhé dvě hvězdy. Videohru to připomíná jen občas a to jen když se ukáže rozhraní, nebo když se řeší herní mechanismy. Až na nějaké ty hlavní charaktery je ten zbytek, tedy ty vedlejší dost bezduchý a když už jsme u postav, tak jediný dobrý záporák je ten ze čtrnácté epizody, kterého ovšem známe celou dobu a jen jsme nevěděli, že tam někde je. A on by ve mne záporák měl vyvolat nějaké pocity a nemělo by mi být jedno co s ním bude, taky že mi jedno co s ním bude rozhodně nebylo, ale musí vážně nutně být ten z druhé poloviny největší hajzl v historii, který nemá za cíl nic jiného než jen prostě ovládnout svět bez jakékoliv motivace a to bych málem zapomněl zmínit to, že se pokusí jednu jistou ženskou postavu znásilnit a opět bez jakékoliv motivace, prostě jen tak? Navíc některé jisté vedlejší postavy ženského pohlaví dopadly tak, že se jen prostě připojily do harémku našeho protagonisty a moc už potom v ději využité jaksi nebyly. Audiovizuál asi nemá smysl moc zmiňovat vzhledem k tomu, že ten je docela fajn.