angel74

„Má v sobě tolik zvláštní pokory. Jako by pokládala hebký koberec pod každé princovo slovo.” - „Aby nebylo slyšet, jak princ namyšleně dupe!” +++ „Její slova jsou jen dutou ozvěnou slov prince Lukáše. Není v nich ani kousek její duše.” - „Chceš tím říct, že Oxana duši nemá? Myslíš, že upsala duši čertu?” - „Čertu ne, princi Lukášovi.” - „Miluje ho!?” - „Ano, ale duše se nedává. Kdo je bez duše, nemá žádnou cenu.” +++ „Máš na ruce smůlu, mou smůlu.” - „Roztála horkem ohně.” - „Ne, teplem tvých dlaní.” +++ „Říká se, že smůla patří k životu a kdo nepozná smůlu, neváží si štěstí.” +++ Moc pěkná pohádka, která je tak pravdivá, až se na to současným smrtelníkům zřejmě špatně kouká a ještě hůř se jim ta životní moudra poslouchají. Jinak si neumím vysvětlit její zdejší nízké hodnocení. Kéž by dokázala promlouvat alespoň k dětem, jimž je primárně určena. Hned by se nám na světě všem lépe dýchalo, kdyby nové pokolení více dbalo o sílu vnitřní krásy než nablýskaného zevnějšku. (80%)

Námět měl poměrně velký potenciál, ale hodně mě iritoval klišoidní scénář a způsob, jakým byly natočené flashbacky, jsem jen těžko rozdýchávala. Nicméně vzhledem k režijnímu debutu jsem se rozhodla přimhouřit oko a kupodivu našla pár maličkostí, díky nimž jsem se nenudila a nakonec film bez větší újmy dokoukala. Nezklamala tradičně skvělá Vilma Cibulková, ani Vlastina Svátková v titulní roli nebyla marná. Dále mě příjemně překvapil Pavel Kříž, který po všech těch ztvárněných slizounech a psychopatech jako by se vrátil do časů dávno minulých, kdy okouzloval ženy v Básnících. Navíc jeho interakce s Martinem Stránským, jež v dialozích svým typicky chlapáckým stylem docela perlil, patřily k nejvíce odlehčujícím okamžikům celého dramatu. (45%)

„Demokracie je puška v zádech těch druhých.” +++ Asi jediná zajímavá myšlenka, kterou jsem si z filmu odnesla. Otázkou však zůstává, jestli se s ní dá vůbec souhlasit, stejně tak jako s životním postojem hlavních hrdinů. Natočené je to celkem poutavě, ale děj je dost zmatečný. (60%)

Svým jedinečným hlasem a osobitým přednesem Marie Rosůlková krásně podtrhla hororové ladění téhle pohádky, ale neumělá animace celkový dojem přeci jen trochu kazí. (75%)

Severský smysl pro humor mám ráda, ale tady jsem se zase tak moc nebavila. Když vezmu v potaz, že to celé působí jako norská odnož filmů Quentina Tarantina, tak jsem vážně trochu zklamaná. Herecké obsazení mi docela sedlo, ovšem scénář mohl být dotaženější, alespoň tedy ta závěrečná pasáž. (55%)

Je neuvěřitelné, že si někdo jako Daniel Landa dovolí takto prznit myšlenky a tvorbu Karla Kryla! A ještě se ve své nadutosti považovat za jeho nástupce. Tohle je sice dost starý záznam, ale Landa od té doby řádně přitvrdil a bohužel má u nás i mraky obdivovatelů, což bychom asi neměli brát na lehkou váhu.

Tak tohle tedy vypadá hodně nadějně! Výborný námět jde ruku v ruce se skvělými hereckými výkony a to vše pod taktovkou osvědčeného seriálového režiséra Bisera A. Arichteva. Už teď se nemůžu dočkat dalšího dílu. (85%)

Evidentně se toho Jitka Němcová u Federica Felliniho moc nepřiučila, když u něj sbírala zkušenosti, protože její režisérská práce za mnoho nestojí. Tady má sice velký vliv na výsledný dojem i prapodivný scénář, ale před nedávnem jsem viděla film Hodina pravdy, který natočila rovněž Jitka Němcová a ani ten mě nijak zvlášť neoslnil. (35%)

Tak tohle bylo vážně maso! Do poslední vteřinky jsem věřila, i když mi bylo jasné, že pokud by to klaplo, tak je tím celá série zkažená...

Na tvorbu Pedra Almodóvara jsem kdysi nedala dopustit. V současnosti můj zájem o jeho filmy už poněkud opadl, ale občas si něco pustím. Kůže, kterou nosím disponuje dobře napsaným scénářem, což snímek staví na roveň nejlepších Almodóvarových počinů. Ovšem námět je tak kontroverzní a ústřední myšlenka pro mě obtížně skousnutelná, že si jen těžko dovedu představit, jak se někdy v budoucnu uchýlím k opětovnému zhlédnutí. (75%)