Jackpot

Viděno na MFF, ale i v běžné distribuci stojí za zhlédnutí. Spousta černého humoru a ujetých postav, bizarní děj a hlavně legrace. Snad jen ten příběh mohl být trochu složitější, je to fakt tah na jednu branku od začátku do konce. Headhunters hodnotím trochu výš. Jak už ale plyne z mých předchozích recenzí: Norsko vede! Malý dodatek - podle sdělení režiséra chtěli od Nesba natočit jednu z jeho knih (lhostejno jakou - nedivím se, je to fakt jedno, každý film podle jeho knih by byl blockbuster). Nesbo jim nic nedal, ale řekl, že má v šuplíku scénář, tak ho natočili...rozhodně to stálo za to. (08.07.2012)

No jo, akční thrilller, nic pro mě, jen jsem si říkal, že do toho Norové vnesou něco jiného než Hollywood. Anebo to taky mohla být parodie na hollywoodské krváky. Protože ty krve tam bylo habaděj. A stejně jsem nakonec byl zmaten, jak to bylo opravdu a jak Oskar všechny obalamutil. Slovu flashback ovšem nerozumím, takže nevím, co tím chce obsah říci. Mohl byto někdo vysvětlit česky? Rozhodně se divím, že tohle mohlo jít na MFF kamkoliv. (23.05.2018)

S černými komediemi je to hrozně těžké, hit or miss a tohle mne bohužel minulo. Občas jsem se pousmál, ale to je tak všechno a to jsem tomu šel hodně naproti, mám rád severskou tvorbu i Nesba, který k tomu napsal scénář, nikoliv předlohu, ale scénář. A je možná dobře že ve scénářích už nepokračoval a radši se věnoval knížkám. Ta zápletka se uzavírala příšerně nezábavně a pak už mi to bylo vlastně dost jedno 5,5/10 (05.06.2020)

Černá komedie a kvartetu hovad, co vyhrají necelé dva miliony a pak se kvůli nim povraždí. V podstatě něco mezi The Big Hit a Pain & Gain, plus explicitnější násilí a depresivní vizuál ve stylu Lovců hlav. Lepší než to první, horší než to druhé. Hranice vtipných a vážných scén občas trochu ujede, ale když všechno šlape, můžete se potrhat. Vzniknout tohle u nás, byl by z toho národní klenot. Jenomže k tomu nám asi chybí ten Nesbø. (21.05.2015)

"Zkušenost mě naučila, že opice se velmi nerady dělí." Nerad trávím čas s debilama, leč stalo se. Mistři Norska ve vymýšlení blbejch plánů do toho šli naplno a já jsem neměl komu fandit. Na jejich obranu musím napsat, že 1,739.361 se opravdu špatně dělí čtyřmi. Třemi to jde, ale když jsou kladivo, pistole a brokovnice nepřátelé dělení, tak to musí jít jinak. Já jsem se tedy bavil nad absurditou některejch scén, ale nebavilo mě každou chvíli se utírat od krve. A nejvíc mě zaujalo, že Rosenborg Trondheim nemusí vždycky vyhrát. To bylo šokující zjištění. (31.03.2022)