gauchingman

Nevím, jestli se Jan Werich tak bál režimu, nebo chtěl být prostě "jenom" moudrý, ale každopádně tu neřekl jediného přímého, prostého slova; resp. (alespoň za mě) neřekl nic. Vydržel jsem myslím čtyři díly z devíti, a přišlo mi, že jeho každé druhé slovo je "demokracie", a každé první zase "lid" – tak za koho kopal? říkám si... (protože v politice nemůže být nikdo nestranný, ani Werich ne). A myslím si, že na lidi (na tento svůj věrný "lid") působil jako hypnotizér pouze silou své osobnosti...

Mít lidstvo tyhle problémy (tedy ukazovat svou "odlišnost" starým svetrem, aniž jsem skutečně odlišný, aniž vůbec mám co jiného v hlavě krom retro módy), bylo by lepší, aby takové lidstvo raději urychleně vymřelo.

"Každá cesta končí nakonec ve křoví", řekl jistý indiánský šaman, takže těžko říct, která z cest je lepší (nebo snad dokonce nejlepší!)... Pan Kopfrkingl si vybral buddhismus, potom jej uchvátil sugestivní způsob evropského pořádku rozmáhající se ve 20. a 30. letech 20. století, v hlavě se mu z toho udělal pěkný perkelt a on se dočista pomátl, takže tato jeho cesta zřejmě nebyla tím pravým ořechovým... Nicméně hledejme své cesty neochvějně dál!

Už vím, co je to SATIRA... Pravověrný icik Brian je synem Římana; píše proti nim po zdech nenávistné nápisy, které musí stokrát opisovat, protože Římani jsou rasi na gramatiku... atd. atd. V každé scéně, v každé větě jsou neskutečné šlehy.

Myslím, že kdyby měl film normálních 90 minut, tak by 1) neztratil nic obsahově a 2) by vyšlo najevo, že je vlastně o ničem. To, co by se tam událo (a co se tam taky událo, jenže notně deformováno), by mohlo být teprve expozicí jednotlivých postav a celého filmu vůbec. Přijde mi to jako opravdu velká vychcanost tvůrců, nemůžu si pomoct. Přijde mi to až neuvěřitelné – takovéhle umění.

Už po prvních deseti patnácti minutách jsem se rozesmál, protože takhle účelově zpomalený film jsem ještě neviděl. Bylo to skutečně až tristní, sledovat obličeje a pohyby všech těch lenochodů, kteří museli být pod nějakými sedativy! Vydržel jsem hodinu a půl (!!!). A když si představím, že pan režisér pouštěl svým přátelům čtyřhodinovou verzi tohoto skvostu, tak nevím, nedá-li se to klasifikovat jako hromadná úkladná vražda... P.S. Bronson a jeho garmoška. Nechápu, proč ho (hned na začátku v té hospodě) nerozstříleli na cucky mucky. Něco tak protivného se hned tak neslyší... a jaký jiný to mohlo mít účel, než všecky okolo nasrat do nepříčetnosti?

V rámci daného žánru (tedy pubertálně-anální komedie) je to naprostá špička.

Belmondo poskakuje sem a tam jak čertík na pérko... nechápu, kde je humor, kde je dobrodružství (pokud se tím nemyslí jen rychlé změny kulis)... jedna hvězda za to, že mě to vyloženě neirituje, že mě to nechává chladným.

Forbínu si pouštím, když mi je nejhůř (rozuměj: dost často) a zřejmě to o něčem, nebo spíš o někom, vypovídá... no nic... hlavní část kusu jistě má něco do sebe, ale jsem asi příliš primitivní na to, aby to na mě nepůsobilo poněkud afektovaně.

V prvé řadě jde o Lipského sex-appeal... a každý opravdový chlap se do něj musí zamilovat. Ahoj!