curil

Líbí se mi názor "Já to tedy beru, šéfe" po americku. Proto na scénu vstoupí smrtelná nemoc syna hlavní postavy Dana. Zázračná proměna z necitelného, arogantního a bezohledného muže ve starostlivého otce a chápavého člověka, který najednou soucítí se svými bližními, je opravdu neuvěřitelná. Jedna z věcí, která mi na filmu nejvíce vadí. To se stává v Americe, nebo alespoň v amerických filmech. Film se zařadí v mém žebříčku k dalším "rakovinovým" snímkům, se kterými se v poslední době roztrhl pytel. Osobně podobné příběhy nesnáším, protože většinou jsou vypočítané na city diváků a dopředu kalkulují se slzami.

Film zapadá do série dánských komedií, které   těží z honiček, převleků mužů za ženy,   parodování různých národností, tentokrát je   to arabský šejk, a to vše slouží k   předvedení hezkých dívčích těl. Honba za   mikrofilmem, dnes by to byl nějaký čip,   zapečeným v bulce pasuje do sedmdesátých let.   Mužští herečtí představitelé v celé sérii   jsou téměř stejní, u žen a dívek se to   mění, což je jenom dobře. Škorpion z názvu   filmu je zloduch, který se chce zmocnit   mikrofilmu. Dánky jsou krásné, štíhlé,   některé blondýnky jsou blondýnky se vším   všudy.

Shodou okolností jsem minulý týden dočetl knihu Lee Childa a nelze srovnávat nesrovnatelné. Film sleduje hlavní linii příběhu, ale s jednotlivými epizodami nakládá volně. A to hodně. I tak jsem byl spokojený, film nepostrádal napětí a trochu humoru. Postava údajné dcery Sam se v knize objevuje až téměř v závěru děje, tady je třetí hlavní postavou od počátku. Nic proti tomu, film musí odsýpat a autoři si scénář přizpůsobí tak, aby byl děj pro diváka co nejpřitažlivější. S čím se ale nemohu srovnat je Reacher ve filmu ztělesňovaný Tomem Cruisem (160 cm). Reacher je v knize svalnatý atlet vysoký 195 cm, kterému pro vyřízení protivníků stačí jeden dva údery. To je jeden z hlavních rysů Childových knih s postavou Reachera, mám přečtené všechny.

Pozapomenutý televizní snímek, který ač   obsazen známými filmovými herci, skončil v   archivech. Není divu, příběh nepřináší   žádnou kvalitu, žádné napětí, divák se   musí několikrát v průběhu děje pousmát nad   jeho vykonstruovaností. Ožehavé téma dětské   pornografie a pedofilie, ač je stěžejním   tématem filmu, je pouze naznačeno. Jednání   policie je naivní, stejně jako pátrání po   únosci rodiči dítěte. Přesto příběh spěje   ke šťastnému konci, jak jinak. Televizní   zpracování snímku škodí, herci hrají bez   nadšení, Christopher Reeve jakoby stál poprvé   před kamerou a neměl za sebou několik   světových trháků. Tak snad obstojí Richard   Bradford jako "zpomalený" detektiv   Mooney, ale jen v rámci parodického hereckého   výkonu.

Drama režiséra Zafranoviče se volně inspiruje   starořeckou mytologií s prvky pomsty a   tragédie, a zejména s motivy Eros a Thanatoa,   kteří byli bohy stvoření života a smrti.   Milostný trojúhelník uprostřed nádherného   ostrova Hvar je vygradován až k tragickému   konci. Jiný závěr filmu si ani nedovedu   představit. Potěšila mě Neda Arnerič, moje   oblíbená herečka, a její odhalené scény.   Neda také za tuto roli obdržela na festivalu   jugoslávských filmů v Pule v roce 1988 Zlatou   arénu za nejlepší ženský herecký výkon.

Zajímavostí filmu je, že byl dodatečně   složen ze dvou filmů "Práce" (1915) a   "Policie" (1916), z nikdy   nedokončeného filmu "Život", a   společně s několika dotáčkami uveden do kin v   roce 1918 k velké Chaplinově nelibosti.   Produkční společnost Essanay u soudu   prokázala, že Chaplin neměl v té době   žádnou právní kontrolu nad svými filmy. K   nejlepším scénám patří Charlieho   "trampoty" v zavšivené noclehárně,   kdy se musí vypořádat se zpívajícím opilcem   a šmajdavým kapsářem, který se ho snaží   okrást. Tato scéna je také nejčastěji z   Chaplinových filmů uváděna v nejrůznějších   střihových výběrech němých grotesek.

Letní romantická komedie, takové dovolenkové zmatení národů, kdy hlavními hrdiny jsou Francouzka, Rumunka a Bosňák, to vše v příjemném prostředí slunné Istrie. Musím přiznat, že mi zpočátku Grebo nebyl vůbec   sympatický, připadal mi jako hulvát a vejtaha,ale když poprvé zazpíval při karaoke Wind of Chance", změnil jsem názor.   Přetrvávající láska dvou hlavních hrdinek, i   přes pokročilé těhotenství Liliane, mi   připadá trochu přitažená za vlasy, ale film režírovala žena, potom chápu. Provoněná letní atmosféra mi připomněla nádherné chorvatské dovolené právě na Istriji: v Poreči, Umagu, Vrsaru, Rovinji nebo Rabacu.

Veselá tato němá groteska moc není. Obejde se   téměř bez gagů, pár zaškobrtnutí,   vykopnutí z baru, štětec v puse, to nemůže   vynahradit. Neobjeví se ani typické honičky,   potyčky či pošťuchování v baru tolik pro   Chaplina typické. Pro mě nejhezčí scéna v   parku, kdy Charlie potká rodinku s pěti dětmi a   na tváři se mu objeví něco mezi oddechnutím a   úšklebkem.

Atmosféra izolovaného místa a rodinné vztahy,   které jsou s ohledem na charakter osob už tak   napjaté. Hlavní postavou není ani tak strážce   jako jeho manželka Dora. Exhibicionistka, kterou   manžel nedokáže uspokojit. Od počátku film   směřuje k tragickému vyznění. Příběh je   poněkud zdlouhavý a nebýt několika vypjatých   erotických scén, jak už to u režiséra Lordana   Zafranoviče bývá, těžko by mě film tak   zaujal. A to jsem milovník jugoslávského filmu   a všech navazujících kinematografií po rozluce   tohoto státu.

Další z průměrných komedií italské   lechtivé vlny ze sedmdesátých let, ve které   exceluje Renzo Montagnani a Edwige Fenech.   Zejména Renzo jako strýc Federico, který   obskočí každou služku v domě a žádná žena   na něho nesmí vystrčit beztrestně zadek,   pokračuje ve své škále postav italských   samců a svůdců. Zajímavé, že ač není tak   přitažlivý, stal se i se svou nadváhou   symbolem erotických komedií. Edwige se ani   tentokrát nahotě nevyhýbá, ale hezký pohled   je i na další herečky. Celý příběh se motá   kolem panenství nevěsty, která by i podlehla   nevěře, ale vždy v poslední chvíli cukne.   Dvojmyslné řečičky k takovému ději patří,   stejně jako záběry kopulace různých párů.   Vše je zaobaleno do naoko slušného příběhy,   který se může odehrát pouze v Itálii.