Haymar

Tyhle "korupční thrillery" o šmejdech z (převážně) řad zástupců zákona mě hodně baví. Internal affairs je sice sám o sobě stěží průměrnej kousek (slabá režie, chabě rozvedené charaktery postav, nulová atmosféra - přitom potenciál jako prase)... ovšem obsazení ústředního dua - Denise Pecka a Raye Avilly bylo trefou do černýho! Richard Gere je tak slizkej a zkurvenej šmejd, že to víc už snad ani nejde a že z něj člověku až naskakuje husina (od Pretty Woman, která má mimochodem stejný rok vzniku to je sakra skok - a fakt mě panáček překvapil!). Andy Garcia (ač ho vůbec nemusim) je pravej opak svého protihráče, ale kolem a kolem je to teda taky pěknej rapl! Oba táhnou jednoznačně celej film a každý si plným právem zaslouží svou vlastní hvězdičku*

Zelenáč byl dobrej v době svýho vzniku... a je dobrej pořád! Eastwood je jak za kamerou tak i před ní zase naprosto v pohodě, s přehledem vede herce a zároveň sype z rukávu jednu hlášku za druhou! Hodně se povedlo i herecký obsazení: ústřední buddy-duo Sheen/Eastwood sedí jak zadnice na hrnec a tandem Julia/Braga jsou záporáci přesně jak mají být!

Výborná kombinace válečného filmu a hororu, která je s přehledem zrežírovaná, napsaná i zahraná. Neprávem podceňovaný David Twohy stvořil těžce depresivní napínavou podívanou, se všemi důležitými ingrediencemi, kterých je v daném žánru třeba (o to víc mě opětovně zaráží tak nízké hodnocení - tím spíše, že podobně laděných filmů je jak šafránu). Hlubina silně evokuje (netuším zda-li záměrně či náhodně) tvorbu někdejšího mistra žánru - Johna Carpentera a to jak typicky "béčkovým lookem" (míněno jako lichotka) tak i přímo ukázkovou atmosférou, které je zde v míře větší než vrchovaté. Možná jsem příliš NEkritický, neboť mám slabost pro válečnou / podmořskou / hororovou podívanou, stejně jako pro D. N. Twohyho, to však nic nemění na faktu, že Hlubina JE v rámci svého (sub)žánru dobrým filmem a s věkem bude jen zrát a zrát (stejně jako víno... stejně jako filmy již zmíněného J.C.)

Velice podařená kombinace hororu a komedie, těžící hlavně z kultovních Evil & Brain Dead, z nichž se zde nezřídkakdy přímo cituje (viz už samotný titul fimu :). Naštěstí tvůrci nedělají z Dead snow víc než čím je, berou vše s velkým nadhledem a přidávají vlastní invenci (o originální a vtipné nápady není nouze)! Parádní exteriéry a celkově povedené prostředí i efekty jsou jen příjemnou tečkou v tomto povedeném norském béčku! Milé překvapení, skvělá zábava!

Ghostbusters 2 je kvalitativně na stejné úrovni jako původní film. Možná mě dokonce bavil ještě maličko víc než jednička, oproti které působí (zejména takhle s odstupem - po letech) přeci jen kapku "dospěleji" a "kompaktněji"...

Pořád slušná jízda - nabitá akcí, humorem a napětím, kde vám kvartet tahounů: Murray/Aykroyd/Ramis/Weaverová zkrátka nedají ani chvíli vydechnout. Rozhodně jeden z kultů mého dětství (ke kterému chovám možná až přehnanou úctu), na druhou stranu zub času se zde bohužel podepsal víc než bych čekal! Ač ve své době trikově pokrokový film, po 1/4 století již působí (slušně řečeno) velice úsměvně... také klišé je zde víc než bych byl u současných filmů schopen akceptovat... a ta hudba byla vážně příšerná - vyjma stále dobře rockujícího Ray Parker Jr. (a pochopitelně jeho ustředního fláku)... Prostě ryzí vosumdesátky.

Avatar je jednoznačně absolutní vizuání onanií bez kompromisu! Cameron v něm stvořil úchvatný iluzorní svět, plný zvířat, rostlin, famózních exteriérů, na'vi domorodců a samozřejmě (pro Camerona typické) špičkových technologických hračiček. Po filmařské stránce precizní dílko, efekty dokonalé, vše samozřejmě ohromnou měrou umocňuje 3D projekce, která je prostě famózní! První dojmy jsou logicky velice silné a dechberoucí a člověk nešetří superlativy... Když se to však trochu uleží v hlavě, kromě oné vizuální dokonalosti a Jamesova pověstného perfekcionalismu, nezůstává žádný hlubší emocionální prožitek. Cameronovy filmy vždycky obsahovaly (vedle dokonalé technické stránky) i něco navíc: zamyšlení, otázku, nějaký filozofický přesah... A to zde chybí (alespoň v tom "dospěláckém" podání, jak jsme u Mistra zvyklí)! Cameron zkrátka vsadil vše na vizuál a úplně se vyflák na příběh, scénář, jakékoli vysvětlení (úvod), charaktery postav nebo vůbec mytologii Pandory a jejich obyvatel... Na druhou stranu, majoritní podíl viny na tom nese (a hlasitě tomu tleskám) Cameronova schopnost (a cílená snaha) dokonale skloubit akci a romantiku. Použil naproto stejný můstr, který se dobře osvědčil už na Titaniku, s tím že ještě přidal svůj oblíbený sci-fi žánr (se silně pohádkovým nádechem). Výsledkem je tedy univerzální podívaná pro úplně celou rodinu, kde celkový dojem (nás - hnidopichů :) občas jen lehce nahlodává přespřílišná naivita, předvídatelnost děje, a pár nepříjemných facek (viz. nehorázná eko-agitka v závěru), které si James přeci jen mohl odpustit. Ať tak či tak, Avatarem Cameron jen potvrdil svůj status mistra oboru, vynikajícího obchodníka ale především ohromného inovátora, který posunul kvalitativní laťku filmové zábavy zas o notný kus výš!

Důstojné pokračování za které se terminátoří sága rozhodně nemusí stydět. Z mého pohledu byl právě tento kus (díky postu režiséra) nejobávanějším filmem (a mým horkým kandidátem na největší průser) roku 2009. Nestalo se a McG to (do teď nechápu jak) zvládl. Jasně, že legendární cameronově dvojce se T4 nemůže rovnat (to snad ale ani nikdo nečekal?!), nicméně kvalitativně je minimálně na úrovni předešlého dílu... Chválím, že to tvůrci pojali po svém, nově, jinak (což je evidentně spoustě fandům proti srsti), zároveň však s ohledem na předešlé filmy. Těch několik lapsusů (většina časových paradoxů), samoúčelných a zbytečných scén (digi-arnie) a absurdit (transplatnace srdce v polní marodce) bohatě vynahrazuje překvapivě slušný scénář, spousta dobře natočené akce, vyvedená postkatastrofická budoucnost a zástup über drsných terminátorů... Škoda jen, že většina herců (včetně Balea) zde byla jen takovým nutným přívěskem - a snad kromě Wortingtona, Yelchina a terminátorů zde nikdo moc prostoru vyniknout nedostal.

Mrazivé a syrově natočené drama z exotického a špinavého prostředí jakési ekvádorské periférie - údajně inspirované skutečnou událostí. Už úvodní scéna - lynchování a (skoro) upálení viníka nehody rozlíceným davem, je fakt neuvěřitelnej nářez (a to i bez explicitních brutalit). To samé platí i v případě úplného finále! Kronika smrti neustále balancuje na hranici: viny vs. strachu / odplaty vs. trestu / lží vs. fikcí / úspěchu vs. svědomí, kde hlavní hybnou silou je manipulace s lidskou psychikou a obrovský vliv médií na veřejné mínění (jde o jakousi obdobu amerických 15 minut s DeNirem a Rodenem). Slabší scénář a fakt, že divák v podstatě už od začátku filmu ví, kompenzují slušní herci, dobré zpracování a samotný (naléhavý, alarmující) námět!

Podobné monster-horory už mi pěkných pár let vysloveně lezly krkem (viz Hopperův otřesný Krokodýl) a posledním slušným filmem z daného ranku byl snad jen Útok z hlubin. O to příjemnějším překvapením pro mě Rogue bylo. Film si sice libuje v tradičním schématu (banda lidí "v pasti", postupně konzumována přerostlou ještěrkou), přesto se však McLean převážně úspěšně vyhýbá většině žánrových klišé, navozuje jakous-takous atmosféru a citlivě pracuje s napětím... krokouše tu (ne)vidíme jen, natolik, nakolik je to zrovna nezbytně nutné (což je - s výjimkou závěru, velice stroze)! Třešničkou na dortu budiž působivé záběry australské divočiny... Mooc příjemné překvapení od protinožců! Tleskám!