otík

Naprosto pohodová tradiční francouzská komedie s příjemnými hereckými hvězdami své doby a bláznivým příběhem, který nemohl skončit jinak než dobře.

Tak trochu jsem se omlazené trojky bál, ale s klidným svědomím mohu říct, že o žádný propadák nejde a značka Expendables může v klidu pokračovat vstříc dalším dílům. Ale krátce na úvod - chápu, že filmy se natáčejí kvůli tomu, aby vydělávaly peníze. A vzhledem k tomu, že z odložených hvězd zlaté doby akčního filmu 80. let se stalo zavedené a výdělečné zboží, nelze se divit tomu, že studia chtějí ze série vytřískat co nejvíce. Jenže – a to je zde hlavní zádrhel třetího dílu – pro koho vlastně Expendables mají být? Generace milovníků Stallona a spol. tolik do kina už nechodí, přitáhněme proto mladšího diváka tím, že do filmu nacpeme mladé tváře, přidejme pár moderních vychytávek a odstraňme stříkající krev ať to má PG 13 a do kin ať na staré páprdy s pár novými neokoukanými hrdiny táhne i mladší generace. Ale ruku na srdce – takhle to nefunguje a fungovat NEBUDE. Tato strategie nemůže vyjít, když scénář píše Stallone a většinu filmu se tam jen střílí, hláškuje a „blbě“ kecá u piva. Příště místo mlaďochů prosím staré páprdy Seagala, Chana, Cage, Dudikoffa, Bradleyho a další, kteří aspoň pobaví sebeparodickými vstupy a ne drsnými milými tvářičkami. No ale konečně k filmu – není to vůbec žádný průser. Naopak akčně je to velmi zdařilé a i když celá ta závěrečná střílečka je už přemrštěná, staré dobré akční nadšence to určitě pobaví. Především Snipes je zase tím starým dobrým hrdinou, jakého jsme měli rádi, Banderas je sice postavička otravná, ale ve své podstatě milá, zbytek ansáblu (Arnie, Ford, Li a čtyřka kolem Stallona) ničím nepřekvapí, ale také nijak nezklame. Zato to mládí! To byl jednoznačně krok vedle. Zatímco když je stará garda v akci, divák se baví, při hledání novým mladých Expendables by se člověk nudou ukousal a ani jejich akce není ničím výjimečným. Minimálně třetina filmu je naprosto zbytečná. Zatímco úvodní akce je super, Stalloneho bilancování s partou se dá přežít a poslední třetina je bezva akce, to mezi tím je fakt hrozné a hlavně zcela zbytečné. Kapitolou samu pro sebe jsou v Expendables vždy záporáci. Oni totiž nemají nikdy co hrát. V jedničce Roberts ušel, ve dvojce Van Damme super i díky skvělému závěrečnému fightu, ve trojce Gibson není špatný především díky svému charizmatu, bohužel body mu ubírá ubohý závěrečný fight nefight. Škoda, zde se dalo určitě vytěžit daleko, ale opravdu daleko víc. Sumář – s EP3 jsem spokojen, rád se mrknu na to ještě jednou, vychutnám si staré akční páprdy a během scén s mladými si zajdu na záchod a na sváču. Sylvestře, ve čtverce prosím mladé pošli na Bahamy chytat Viktora Koženého a ty se starou partou vyraz udělat pořádek třeba na Ukrajinu. PS: Stalloneho hláška "I am Haag" mě fakt dostala.

Pěkná kulisová pohádka bez lekaček, filozofických keců a zbytečných triků. Mladý syn hereckého principála potká na své cestě do světa kluky, kteří chtějí zabít hada. Za poslední dva groše jej koupí a zachrání. Had je synem hadího krále a za tance Vlastíka Harapese spolu dotančí do hadího království, kde mladíkovi hadí král daruje cokoli. Mladík si místo zlata vybere tři obyčejné věci - mošničku, čepici a zrcátko. Jenže brzy zjistí, že obyčejné nejsou - mošna dává každý den jeden zlatý, v čepici po nasazení je neviditelný a zrcátko mu ukáže, na koho pomyslí. Dostane se do "povedeného" království a vychytralá princezna ho obere o dvě věci, které tím však ztratí svou moc. Mladík skončí ve vězení a až díky kouzelné mošničce se dostane ven. Hadí princ, který se už mezitím stal novým králem, jej ještě jednou osloví, mladík se vrátí domů a je konec. Pohádka jednoduchá, ale díky nakažlivému optimismu a milému projevu hlavního hrdiny Jiřího Schwarze patří k slušnému průměru hodinových pohádek.

Pěkně natočená pohádka s přijatelnými a nerušivými triky, která bohužel ale je tak šíleně roztahaná, že místy nudí. Hodinová minutáž by byla akorát. Jedna vskutku pěkná písnička však nezachrání prostý příběh, který se v polovině těžce zkomplikuje, aby ke konci se vše rychle rozpletlo. Místy spíše povrchní podívaná, která potěší pěknými exteriéry. Toť vše.

Ale jo, dám ty čtyři hvězdy, i když drak byl jen tříhlavý. Tato pohádka z archivu je sice tradiční kulisovou pohádkou s herecky výtečným obsazením a poněkud jednoduchým dějem, ale je tak bezprostřední, milá, pro děti bezproblémová, že hodnotím v rámci poobědových pohádek určitě jako nadprůměr. Princezny se sice moc nepovedly, jedna horší než druhá, ale pěkné scény s Jiráskovou to výrazně vylepšily. PS: natroublá úvodní i závěrečná píseň nepíseň a přání na houby a na draka mě dostaly:-)

Byla by to hodně dobrá a příjemná pohádka, kdyby zlo v podání Mahuleny Bočanové a jejích tančících (pro děti opravdu strašidelných) příšer nebylo v pohádce tak výrazné a silné. Příběh odehrávající se v chaloupce začarovaného prince v chudáka je přitom kouzelný a moc hezký, pomáhá tomu i velice, ale opravdu velice příjemná, hezká a milá postupem času se napravující pyšná princezna Lucie Zedníčkové a tradičně milý a hodný Jan Šťastný. Jejich společné scény nebo scény se Zedníčkovou mají šťávu a rozehrávají malý úsměv na tváři. Jenže zlo je v této pohádce opravdu až nepříjemně silné a mocné a i když na konci samozřejmě dobro zvítězí, zůstane po něm výrazná pachuť. Škoda, díky Zedníčkové bych dal i lepší hodnocení, takhle ale nemůžu. PS: papundeklové kulisy mi nevadí, už to tak trochu k těm našim hodinovým pohádkám patří:-)

Tak těžce naivní kulisová pohádka, že ani chřadnoucí princezna v jejím optimismu nemá šanci zchřadnout. Navrátil si zahrál svou typickou roli chudého uhlířova syna, kterému tato práce zrovna moc nevoní a raději zahradničí a stará se o lesní faunu a floru. To jej však zavede do podzemní říše, kde získá přátelství živého ohně, živé vody a kouzelné sasanky. To vše mu pak bude k užitku při uzdravení nemocné královy dcery. Hezká, pohodová a zcela totálně tradiční poobědová pohádka, která se bude líbit dětem i dospělým.

Dobrý dokument především z toho hlediska, že historicky jasně dokládá verzi nejvíce pravděpodobnou, tedy že Hitlerovo mrtvé tělo našli Rusové a Stalin si pak z jeho osudu udělal hříčku pro své mocenské boje. Nabízí ale také pár konspiračních teorií, které ale nepředkládá jako historický fakt, nýbrž jako všeobecnou informaci, že takové teorie jsou. Čili dokument nejde do žádných konspiračních teorií, jen je předkládá, že existují, a následně divákovi ukazuje historii tak, jak by podle odtajněných dokumentů měla být. Zajímavé, poučné, prostě takové školní. Hudba: Kolja Erdmann

To vám byla praštěná pohádka - ale v dobrém slova smyslu! V kulisové vesnici bydlí syn ševce Janek, který místo práce jen čte pohádky. Jednoho dne se rozhodne jít do světa, aby našel princeznu a pohádkové království. Má však štěstí, že ho na holičkách nenechá jeho milá Baruška a chytře ho popostrkuje dále k poznání, že pohádková země neexistuje a že dobře je doma u verpánku. Hlavní hrdina Davida Schneidera je pěkně pacený na hlavu a trvat to o pár minut déle, byla by to už vážně otrava. Takto jde o hodně nevšení, ale zábavnou pohádku. Jen se je třeba obrnit trpělivostí s totální hloupostí hlavního hrdiny. Kulisovka nejtvrdšího kalibru. Hudba: Zdeněk Marat

Kulisová pohádka, která sice nevypadá tak levně, jak spousta jejích bratříčků, ale těžce pokulhává ve scénáři. Hlavní hrdina, bývalý voják Králíček, sice vysvobodí princeznu zakletou do dračí podoby, ale nikde není vysvětleno, proč je princezna zakletá a také proč je tak zlá. Když pak Králíček princeznu za její zlobu potrestá a následně ji zase vysvobodí, vůbec se děj nevrátí k dalším nešťastníkům, kteří díky princeznině zlé povaze mají rohy. Tak vlastně zlo v této pohádce není nijak zásadně potrestáno, nemluvě o podvodníkovi královi, kterému se děj také vůbec nevěnuje. A další otázkou je, proč autoři nechali Libušku Šafránkovou hrát dvojroli, aniž by to mělo nějaký dějový smysl. Velká škoda pro Ladislava Mrkvičku, který předvádí velice dobrý herecký výkon, že tato dějově velmi slabá pohádka rozhodně nepatří k tomu lepšímu, co v rámci televizní pohádkové tvorby v osmdesátých letech vzniklo.