Poslední recenze (1 573)
Setkání Seiny s Paříží (1957)
Dnešní doba asi není nakloněna takovému poetickému vidění reaklity, které ovšem tu realitu neohlazuje. Řeka její břehy ve městě, které patří společně bezdomovcům, dětem, milencům, rekreantům, podivínům, čumilům a v neposlední řadě lidem práce. Každému v jinou denní domu. Dnešní divák nemůže necítit notnou dávku nostalgie.
Malá noční povídka: Bylo nás pět (1962) (TV film)
Pamatuji si čtení na pokračování v rozhlase, ale tahle vánoční kapitolka s úsporným herectvím Františka Filipovského je ještě kouzelnější.
Šli na východ (1965)
Čím větší časový úsek od konce II. světové války, tím jsou evrposké a severoamerické válečné filmy stále méně protiválečné, některé svým efektním podáním už spíše proválečné. Tento film je z dnešního hlediska natočen prostředky primitivními a v neatraktivní černobílé podobě a přesto je působivější než 99% válečných filmů vzniklých po r. 2000. Oč méně efektů o to více herectví. Scéna s mladým vojákem a mladou uprchlicí v slunečnicovém poli je dojímavá. Z mrazivého závěru jde mráz po těle.
Poslední deníček (13)
Ta americká potřeba senzačnosti 3
Poslední renegát čili Vinnetou II. No, podle plakátu bych čekal, že Vinnetou bude nesmiřitelný a krutý bojovník jako Cochise či Geronimo, takže film bude o nějaké te apačské spanilé jízdě skrz Oklahomu a bude plný vypálených farem, zmasakrovaných rodin bílých osadníků, a to vše bude opepřeno explicitní ukázkou nějakého rafinovaného apačského mučení. Ten plakát je zcela proti duchu filmu.
