rainman93

Tento film je po mnoha stránkách špatný. Po několika minutách filmu jste schopni předpovídat následnou akci, dialogy či samotné záběry kamery. Románek mladší dcery s ženatým otcem a vlastním učitelem v jedné osobě je poněkud nasilně vykonstruované zdramatizování celého přiběhu. Je to o to smutnější, že její vzdor a rebelství vůči vlastnímu otci krasně vyznívá v kostelové scéně při hře na varhany. Kdyby se režisérka držela podobných scén, snímek by získal daleko větší hloubku. Dle mého názoru emoce promlouvají daleko více beze slov právě pomocí činů a gest. Stejně tak role manžela starší sestry, a jeho matky, je poněkud hnána do extrému, ačkoli je potřeba říci, že je mnohem přistupnější a fungující než předchozí epizoda. Hřebíčkem do rakve je náhlé umrtí kamarada na silnici před hostincem a happy end v podobě návratu ztracených dcer. Film stojí a padá na postavě otce, který je syntézou milujícího otce, tvrdého pracanta a poctivého chlapa, kterému jde především o to v životě po sobě něco zanechat. Jedná se o vyhrocenou podobu přísloví: "Postav dům, zasaď strom, zploď syna (dcer)". V onom závěru návratu ztracených dcer, se nejedná o fyzickou přítomnost dcer v domě, nýbrž o jejich návrat na psychycké rovině. Návrat k otci jako symbolu bezpečí a jistoty, nikoli jako vynucené autority. Právě za tuto postavu a jeho manželku, spolu s výbornými hereckými výkony této dvojice, dávám kolik dávám. Závěrem chci ještě dodat, že film mi připomněl několik okamžiků z vlastní rodiny, myslím, že v něm každý může najít své léta dospívání, odcizení od rodičů a nucenou práci na dvorku:-) Dnes s tatou zbouráte zeď, postavíte novou, večer si dáte pivo a víte, že přes všechno zlý je tohle váš otec.

Vincenta Price mám rád snad v každé jeho roli. Jeho tvář mám neodmyslitelně spojenou s hororovými žánry 50. a 60. let. Tento film mě opět chytl, ačkoli nutno konstatovat, že v porovnání s konkurencí je o řád nižší. Atmosféra bohužel není zdaleka tak strašidelná, dějové zvraty nejsou zase tak nečekané a herectví je chvílemi více než liknavé. Dnes by se snad dal film překlasifikovat na pomezí žánru parodie/horor, avšak za ty četné duchařské parodie, které jsme si dnes zvykli vídat, vděčíme právě tomuto a jemu podobným snímkům.

Dle hodnocení a komentářů jeden z nejrozporuplnějších filmů letošního roku. To čím film dle mého názoru selhává je sama ústřední myšlenka. Chápu mytologické a symbolické odkazy s utlačovanými a slabými lidmi a "bohy" sídlícími na nebeském Olympu. Ale proč tak okatě? Nehledě na nevysvětlení principů, jakým je ona lidská masa udržována ve stavu tupé poslušnosti. Autoři si též mohli odpustit patos s dětskou nenaplněnou láskou, která film strhává směrem ke stupidním melodramatickým telenovelám. Z děje až neskutečně čiší socialistický boj proti vykořisťovatelským kapitalistům, žijícím si doslova na vysoké noze. Lidský život zde nemá hodnotu, ten získává až statutem občana Elysia. Lidé žijící na zemi mají prakticky svůj osud daný a nedájí se určitě očekávat světlé zítřky. Film tak odkazuje na takové klasiky filmového nebe jako je Metropolis či Pudovkinova Matka. Problém Elysea tedy nespočívá ve špatně zvoleném námětu, nýbrž v jeho tupém a neoriginálním zpracování či spíše "přebiflováním". Po District 9 je to tedy obrovské zklamání.

Tento film spadá do obrovské škatulky: Tak špatné až kultovní. Wallas si trefně povšiml nefungující střihové skladby já bych k tomu ještě rád přidal herecký výkon Mylène Demongeot, která mě v některých momentech svým hereckým projevem doháněla k uštěpačným poznámkám. V podstatě ani nápad není originální, ale v podstatě se jedná o remake. Co nám tedy zbývá? To proč je tento film kultovní a kdyby tam místo Louise byl kdokoli jiný, tak se z něho kult nikdy nestane. Malý proplešatělý histerický pán, co ve svých charakterech skloubil klasickou němou grotesku s úžasnými grimasami a afektovaný slovní humor plný uštěpačných poznámek.

Moc jsem se snažil tomu příběhu přijít na kloub, ale prostě si myslím, že tam žádný kloub nebyl, a pokud byl, tak rozhodně bez chrupavky. Strašně to vrzalo a skřípalo. Inu i pod šikovným zevnějškem (Robin Wiliams) a vcelku inteligentním nápadem se ukrývá bohužel jen málo geniality.

Okouzlující práce s množenou realitou!!!

Tento film má jednu jedinou přednost. Bohužel jedinou, ale za to velmi silnou. Touto předností je jeho zápletka, která se postupem času stává čím dál tím víc aktuálnější. Genetická modifikace našich potomků jednoznačně povede k nástupu "dokonalejších" jedinců, čímž vznikne diskriminovaná třída "neupravených" lidí. Otázkou je: Je to problém? Už dnes se setkáváme s diskriminací handicapovaných, nemocných či "ošklivých" lidí. Necháváme si chirurgicky vylepšovat zrak i naši vizáž. V čem je tak velký rozdíl? Položme si ruku na srdce a zeptejme se každý sám sebe: Nechali bychom naše dítě geneticky upravit proti dědičným chorobám, alergii, astmatu? Já ano. To co tato zápletka nabízí, tedy elitářskou společnost stratifikovanou na pevné kasty film absolutně nevyužívá, či spíše se o tento problém jen otře. Místo toho se nám rozkrývá příběh outsidera, který odmítá genetickou modifikaci, ale klidně přistoupí na prodlužování kostí. Snaží se porazit geneticky modifikované jinými vědeckými postupy a ještě se při tom tvářit, že je lepší než oni. A ten happy end? Tohle fakt ne. Tři hvězdičky za námět, herecké obsazení a režii.

Termín TRAPNOST byla rozšířena o nový význam, smysl zde chybí úplně. Za co jedna hvězda? Pokud jsem se na to díval jako na parodii.

Tak jako nechci být sprostý, ale toto se vážně moc nepovedlo. Nemám na chuť na nějakou rádoby konstruktivní kritiku. Nejlepší na celém filmu a marketingu okolo byla reklama na nejmenované auto s motem: "Máte strach z velkých, pořiďte si malé!"

Takto by měl působit film na své publikum. Nutit ho přemýšlet o lidské podstatě, o hodnotě pravdy a života. Až Kafkovský příběh o bezmocnosti jedince proti fanatickému davu, který nechce a nemůže nasouchat oběti, neboť se opírá o moderní paradigma - děti nelžou a jsou vždy obětí.