Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Animovaný
  • Komedie
  • Krátkometrážní

Recenze (4 205)

plakát

Psí ostrov (2018) 

Nějak nepobírám, proč do legrační putovní hříčky montovat celkem drsné politické průpovídky. Zpracování na jedničku, japonské příběhové vsuvky na pěst.

plakát

Equalizer 2 (2018) 

Nevim, proč mi to strašně připomíná Rain Mana s černým páskem v karate, ale baví mě to úplně stejně. Fandil jsem od začátku do originálního konce.

plakát

The Witch in the Window (2018) 

Zajímavý mix poklidného a stresujícího filmového žánru, který v hororových okamžicích mrazí až do morku kostí, v těch dramatických ale rezignovaně nejde zcela na dřeň. Finišovou páskou se navíc probíhá ve zcela odlišném... ehm... duchu, než jaký slibuje dosavadní stopáž. I tak ale rozhodně stojí za hodinku a čtvrt života.

plakát

22. míle (2018) 

Nádherný propastný rozdíl mezi mnou zde naposledy hodnoceným asijským filmem s parádní akční choreografií ale mizerným příběhem. Proč? Berg to má přesně naopak: v bitkách kvůli střihu skoro nejde poznat, kdo koho řeže, ale zato se tu parádně vyjímá ona hollywoodská patina a vypilovanější scénář. A ďábelsky přísnej Mark Wahlberg. Takže... si holt vyberte, no.

plakát

Jde si pro nás noc (2018) 

Zátah 2.5 s jednodušším scénářem, ale zato o dost brutálnější; občas fakt nechuťárna. Choreografie bitek super. Oblíbený film Deadpoola.

plakát

Ostré předměty (2018) (seriál) 

Ostré předměty se ve všech svých částech pyšní až tak moc osobitou atmosférou a vizionářskou režií, že skoro nezbyde prostor pro jakýkoliv drsnější thriller. Vyšetřování (které se klidně dalo trochu pojmout stylem ala Temný případ) se tím pádem kvůli sklonům spíše k hutnému dramatu odsouvá do pozadí, a pracuje se hlavně s psychologií charakterů na úkor mrazivého napětí (jak tomu bylo v knize). Vallée mi tím akorát dokazuje, že je mistrem spíš krutých dramat než strhujících příběhů, ale nevadí mi to. Všechny ty hravé flashbacky, houbičkový vizuál a cit pro (ne)nápadné osvětlující detaily jsou totiž super.

plakát

První člověk (2018) 

Ó kolik třpytivých slz se jen asi leskne na lících muže, jenž skrývá svou tvář za zlatavou helmicí? Teď už víme, že Neil Armstrong při výstupu na měsíc plakal. A já s ním.

plakát

Halloween (2018) 

Když se nad tím zamyslíme, tak je vlastně doktorovo tvrzení o vztahu mezi Laurie a Michaelem aka o kořisti a jejím neúnavném lovci/dravci (což funguje i vice versa) dokonale výstižné. Svým způsobem vážně jsou jako drsnější Tom a Jerry v lidských podobách, tisíckrát urputnější, a s hektolitry neředěné krve jako další přidanou hodnotou navíc. A tentokrát je to trochu jinak. Ona je připravená jako nikdy předtím, těžce vyzbrojená a zavile odhodlaná dostat Strašidlo jejího života s konečnou platností na lopatky. Jenže ten chlap je jako lavina. Čeho se dotkne, to rozmašíruje na milion kousků a nezastaví se, ani když mu v šedesáti projde kulka tělem. Je to monstrum. Chladnokrevná zrůda, které není skoro nic (scéna se získáním nože výborná) svaté. Takže jo, bavil jsem se víc než u IT, probudilo to ve mě znovu to malý děcko, co trnulo hrůzou u prvních sezón Akt X, a těším se na nášup. Nášup všech těch hororů, které po úspěchu téhle slasherové pecky co nevidět dorazí do kin po celém světě.

plakát

Zrodila se hvězda (2018) 

V nepříjemném slova smyslu mě překvapilo, jak moc to tíhlo spíše k (až festivalovému!) dramatu než směrem ku svižnější hudební romanci. Subjektivně a dle očekávání tedy o fous jinde, než bych si býval přál, všechno ostatní ale šlape na výbornou. "Oscarově" paf z Coopera sice nejsem, ale nenudil jsem se a konec splnil účel...

plakát

Volejte Saulovi - Série 4 (2018) (série) 

Saul už měl několikrát na víc (zejm. co se kadence vsuvek jednotlivých postranních podfuků týče), a letos se jelo spíš na ucelenější storyline než několik právních případů, ale budiž. Když tvůrci chtějí, umí furt šlápnout do dramatických pedálů, a ta nostalgie k Breaking Bad pořád taky rozhodně dělá svý.