.baris.

Hele... já to vim, že to je vlastně děsná blbost, jo. Ale každej máme nějaký takový to, jak na tom ulítáváme, i když je to taková malá milá hovadinka, že jo? A já mám tohle. Já tenhle film prostě miluju. Dokonalá zábava, perfektní příšerný tanečky Granta, roztomilá Drew Barrymore... Jasný, cenu za nejpřínosnější a nejnápaditější film historie, to nezíská, ale co, vždyť to je nakonec úplně jedno, ne?

Nemusím říkat vůbec nic, uživatel novoten to totiž napsal všechno úplně přesně tak, jak to vidím já! Přidávám tedy jen dalších několik poznámek: kromě výborných Shailene a Ansela chválím kvalitní scénář, který vynechal některé vedlejší postavy z knížky (za mě za tenhle tah palec nahoru), navrch vynikající hudba a... no, plakala jsem jak malá holka samozřejmě :). Je to jasný - The Fault in Our Stars je (a zřejmě i nadále bude) jedna z mých srdečních záležitostí. Okay.

Sprostá, jenže taky velmi vtipně vystižená realita (ne, nemyslím konec, opravdu :) ).. A když mi tu ošklivou pravdu říká někdo jako je Gerard Butler, tak bych to těm našim chlapům snad i odpustila :))).. Jen český překlad názvu mohl být lepší.

Protože jsem napoprvé nedávala moc pozor, musela jsem si Chlapectví pustit ještě jednou. A musím uznat, že je to vážně geniální film (hlavně režisérovým nápadem natáčet jej po tak dlouhou dobu). Pravdou je, že chybí nějaký moment X, takové to NĚCO, kdy divák oněmí překvapením. Jenže někdy filmy nepotřebují zásadní zvraty na to, aby zanechaly stopu. Tohle je totiž život.

Televize soustavně opakuje tento seriál tak dlouho, až se jí podařilo mi ho relativně dobře znechutit.. A to jsem se u Chůvy dřív docela solidně bavila. Takže je to tak na dvě, ale za Nilese přihazuju hvězdičku navíc :).

Vždycky jsem tvrdila, že francouzské komedie jdou mimo mě. Byly pro mě totiž vždy v podstatě výhradně (až na výjimky s Belmondem, které žeru) spjaty s osobou Louise de Funése, kterého považuju za vynikajícího herce, nicméně filmy s ním mě nikdy nedonutily válet se smíchy po podlaze (asi jsem holt už blbá generace). Hele, přátelé, od chvíle, co jsem viděla první film s Omarem Sy, už to nikdy tvrdit nebudu. Jeho styl mi nesmírně sedí a ještě se mu nepovedlo mě zklamat. A co víc - filmy s ním rozhodně nejsou jen o tom diváka pobavit a rozesmát. Francouzi jsou borci!

Brilantní kousek s absolutně dokonalým výkonem Phoenixe. Při některých scénách mě až mrazilo a přestože mi bylo jasný, že to celé někam spěje, i tak jsem na konci zůstala sedět s pusou dokořán. Zdejší nízký hodnocení nechápu ani trochu. Allen tyhle typy filmů prostě umí.

Třetí Iron Man je temnější než oba předchozí díly dohromady - a je to cesta správným směrem. Stark si sice zachoval svoje hlášky, ale zároveň už není jen tím sebejistým, trochu nesnesitelným frajírkem. Krom padouchů se potýká i se svými démony, kteří ho občas přemáhají. A přesně takový by superhrdina podle mě měl být. Ne perfektní ve všech směrech, ale občas nejistý, bezradný a třeba i zoufalý. Závěr byl naprosto epický, ani jsem nedýchala. Za mě zatím nejlepší marvelovka a jsem zvědavá, jestli je možné jít ještě výš.

Je mi absolutně u zadku, že je tenhle dokument v podstatě téměř nekritický, protože stejně k Heathovi přistupuju i já. Líbí se mi, jak dokument ukazuje i jiný stránky jeho talentu, takový, o kterých jsem dosud neměla tušení... A připadá mi, že celková atmosféra (snad dobře) vykresluje to, kým Heath byl. A přesně takhle na mě taky působil. Navrch takovej úsměv, jako měl on, už nikdy nikdo mít nebude. Nejen jeho talent, ale i on jako osobnost mi chybí.

Objektivně vzato je Jako zabít ptáčka jeden z nejlepších filmů, které jsem kdy viděla.