Kvidoland

Překvapuje mě, že ten film nezískal tolik chvály, kolik by si zasloužil. Protože za mě se blockbuster o francouzském veliteli a následném císaři všech Francouzů opravdu povedl a nemohl nám více nabídnout. Mohu hlavně vyzdvihnout výborně zpracované bitvy (ať už u Slavkova nebo u Waterloo), herecké výkony (hlavně Joaquina Phoenixa jako Napoleona, kterému ty despotické role i sedí, vždyť taky hrál císaře v Gladiátorovi), bouřlivou atmosféru přelomu 18. a 19. století v Evropě, a též soundtrack od legendárního Martina Phippse (který třeba skládal soundtrack i k Netflix sérii "The Crown" o historii britské královské rodiny). A co se týká příběhu samotného Napoleona, tak ten taky dopadl lépe, než bych čekal. Krásně se nám protínají nejen Napoleonovy bitevní úspěchy, ale i jeho neúspěchy z jeho osobního života (ať už je to Josefína nebo jeho komplikovaná osobní povaha). A že film není historicky přesný, jsem mohl tak nějak očekávat, vždyť se nekoukáme na dokument, ale na film inspirovaný událostmi z Bonaparteho života. Proto taky nechápu ty kritiky tvrdící, proč je film hned u nich špatný, pokud není přesně tak, jak se ve skutečnosti odehrál a podobná tvrzení. Pokud chcete natočit dobrý film opírající se o historickou skutečnost tak, aby film byl zápletkově zajímavý (či jinak zaujal diváka), nikdy tam nedáte celou skutečnost. Pro historické fanoušky, kteří by se rádi dozvěděli,, jak to na 100% bylo (i když i to se už asi nikdy nedozvíme, hlavně z té jeho soukromé části života), tak si doporučuju pustit nějaký dokument nebo aspoň díl "Slavných dnů"/"Životů Slavných" od Pavla Zuny, pokud nemáte třeba tolik času. Jinak film na mě velmi zapůsobil a budu mu držet palce, aby zabodoval na cenách akademie a aby si třeba pan Phoenix po Jokerovi odnesl další zlatou sošku domů. Hodnotím tedy 5/5 - Výborný kousek

Celkem pěkná a vtipná komedie o důležitosti mít správného sourozence. Když jsem se opět po nějaké době na tento film podíval (jelikož to byla moje oblíbená komedie z mládí), rozbrečel jsem se, jelikož já sám mám komplikované vztahy se svým sourozencem.

Možná mě teď všichni za tento názor ukamenujete, ale ten film se mi actually líbil. Ne kvůli té své brutalitě a násilí na dětech, ale díky soundtracku, příběhu, grafickému zpracování, ale hlavně myšlence, kterou chce předat divákům. Je to zaprvé nepodepisovat smlouvu s ďáblem a velmi dobře si rozmyslet, do čeho jdete a zadruhé, Srbsko je na tom jako země velmi bídně. Ale přes tu brutalitu a šok to nezaregistrujete a film nejspíše odsoudíte, že je až moc gore. A v tomhle ohledu máte pravdu. Režisér opravdu šel až moc daleko za hranice únosnosti a některé scény by i na můj vkus mohl vystřihnout (hlavně s těmi dětmi, nehodí se to pro širší veřejnost). Navíc prvních 50 minut filmu je úplně ok, ale režisér začal hlavně na konci tlačit až moc na pilu s těmi brutálnostmi. Faktem však je, že ten film natočil tak, aby se o něm mluvilo a byl považován za jeden z těch nejbrutálnějších, které v životě uvidíte. Takže ano, film je brutální a až moc jde za hranice, ale je dobře natočený a realisticky zpracovaný (+ skvělý soundtrack). Navíc jsem se začal díky němu zajímat více o Srbsku jako takovém a srbštině (jelikož ten jazyk vypadá opravdu krutopřísně). Dávám mu tedy 4/5 za to, že mě dokázal oslovit, i když na první pohled to tak nevypadalo.