Jak básníci neztrácejí naději

Sto čtrnáct minut trvající reklama na Starobahno, Tetku drogérii a Mazdu aneb jak Dušan Klein a Ladislav Pecháček zneužili sebou vytvořenou značku, aby měli na placení složenek. Jinak si nedokážu vysvětlit, jak moc to mohli zprznit. Scénář, který nenasytně a bezdůvodné naroubovává skoro všechny postavy s předešlé trilogie a režie, která tak zhovnabičvsky podává product placement. A proto říkám, zbytečný film. (02.11.2010)

„Cudzím nedávajú informácie.“ – „Ale ja nie som cudzí.“ Mám rád štvordielnu „básnickú“ sériu (1982 - 1993). Niektoré časti sa nevydarili tak, ako ďalšie, ale spoločnými silami to niekedy viac a niekedy menej dokopali do príjemnej, poetickej a hravej atmosféry, ktorá akoby mimochodom hovorila o dosť dôležitejších veciach. Najmä o dospievaní, medziľudských vzťahoch a o tom, ako starnúci človek vníma svet okolo seba. V roku 2004 sa básnici Štěpán (Pavel Kríž) a Kendy (David Matásek) vrátili. Zasa starší a ešte o čosi viac ubitejší životom a žitím. Ale stále nachádzajúci poéziu v každodennom priemernom živote. Zas a znova sa to okolo nich len tak hemží ženami všetkých vekových a farebných kategórií, nechýba ľahká erotika. Bohužiaľ, AKO BÁSNICI NESTRÁCAJÚ NÁDEJ sa nesie v pochybnom duchu fádneho scenára, slabších dialógov, trápne zbytočných figúrok (Mareš, Sklenaříková) a hercov, ktorí nemajú čo hrať (Zedníček, Somr). V takejto konkurencii sa ustavičná prítomnosť reklamy (pivovarnícky priemysel, farmaceutika) zrazu javí byť ešte tým najmenším problémom. Napriek tomu pokladám za dôležitejšie, že tvorcovia vôbec do päťky išli a že neskackajú na mieste: hrdinovia, ktorých dôverne poznáme a máme radi, zostarli a my s nimi, zmenili sa nielen ich názory a pohľady na svet, ale aj tie naše – v takejto spoločnosti sa vždy cítim dobre (viď. o tri roky mladší ROCKY BALBOA). Naprieč snímkou sa napriek množstvu záporov nesie akási „smutná dospelosť“ – a ja ju pod 60% spadnúť nenechám s tým, že dovidenia (dúfajme) o ďalších dvadsať rokov. (02.02.2008)

Mně se to nelíbilo hlavně co se týká děje. To, že se tam aspoň dvacetkrát zmiňovali tak otřesným způsobem o Starobrnu, Mazdě, Drogerii Teta, Welle a Primeros (plus možná ještě něco, co jsem neviděl a myslím, že na jedné polici jsem tam zahlídl i kosmetiku Avon) neřešim, i když je pravda, že tu loženou reklamu mohli udělat něčim jiným, než půltunovým bucharem. Zajímavý, že u nás je to vždycky tak na očích (možná ne všecko, ale většina). V cizích filmech si toho sice občas taky všimnu, ale když už, jako kdyby to tam patřilo (viz třeba Trosečník s Tomem Hanksem), neřeknu si jaká je to trapárna! No nic, řekl jsem, že tohle nechám bejt. Ale co se týká děje, už dlouho jsem neviděl zmršenější film (kromě Troškových Kameňáků). I čtyřka se mi líbila mnohem víc, než tohle. (SPOILER) Nejen že jsem si opět říkal, že "pan doktor má sakra velký srdce", ale ještě jsem si taky říkal, že život jako on bych chtěl mít taky. Když mu o něco jde, vysype nějakou hovadinu, ostatní uchazeči se na to vybodnou a má to. A když se nedaří? Není třeba věšet hlavu, když se něco hned nedaří jak jsem původně plánoval, kašlu na to a vrátím se zase dělat toho malýho človíčka bez špetky odpovědnosti, kterej mi tak jde. A ještě jedna taková věc. Myslím, že Leoš Mareš neumí hrát. A měl by tuhle dráhu rychlovsky opustit, protože podle mě diváky spíš odradí (pokud to jsou soudně uvažující individuality a ne banda vřeštících holek). Jo, ještě jedna věc mi tam hodně vadila a to jak se v každým dílu objevují další a další lidé z jeho minulosti, kteří jsou úspěšní a za vodou a je jim hej, tedy kromě těch zemřelých. Abych zakončil citací z filmu, po shlédnutí tohoto snímku si připadáte jako po transplantaci mozku. A upřímně se docela divím, že jsem mu ty dvě hvězdičky vůbec dal, protože posledních šedesát minut jsem toužebně koukal na hodiny a odpočítával málem vteřiny do konce. A že byly zatraceně dlouhý. Jen by mě zajímalo, jestli rejža a scénárista plánují pokračovat až do důchodu. Už bych pro ně měl i název: Jak básníkům utíká moč mezi prsty (02.03.2006)

V porovnání se současnou českou filmovou produkcí takřka veledílo. Oceňuju především, že ve filmu vystupují normální lidi a ne karikatury. Sem tam dobrý vtip, celkem dobrý pohled na problémy zdravotnictví, no a to je v podstatě všechno. Děj moc neodsýpá, ta tam je svěžest předchozích dílů, ideály postav konfrontované s realitou, možná poražení, ale morálně vítězící básníci. Příběh běží odnikud nikam, nový románek není moc uvěřitelný, prostě aby to bylo stejné jako předchozí díly, neskutečně otravný product placement (i když oceňuju, že se snažili zakomponovat to do filmu nějak funkčně). Taková povinnost střihnout si ještě jedny "Básníky". (27.12.2007)

Tu a tam se ta nostalgie předešlých Básníků opravdu na chvilku ozve - avšak je to příliš málo na to, abych mohla hodnotit výš - zbytek je celkem o ničem. Sice je zde pár docela vtipných momentů (např. rozpravy Štěpánka s Kendym), ale to prostě nestačí. Je pravda, že Pavel Kříž je i se čtyřicítkou na krku stále tím nesmělým klučinou, který umí ty pěkné básničky tak hezky předříkávat - avšak už je v tom sám - Badinková mi byla docela nesympatická, stejně jako pochybný scénář celého filmu. Snad raději kdyby tenhle díl vůbec nevznikl - i když, možná jeden klad bych přeci jen našla - mám chuť podívat se na předcházející díly Básníků a zvednout jim hodnocení, protože teprve teď si jich začínám trochu víc vážit... (01.02.2007)