Jinny

Moc se mi líbilo téma epizody - rodiče a jejich touha ze strachu děti ovládat (což je jednodušší než vychovávat) a jak to dopadá, když ta touha zajde příliš daleko. Není to v žádném případě překvapivý příběh a je zpracovaní poctivě, ne invenčně. Body navíc ale dávám za všeříkající poslední záběr, kde dcera udělá přesně to, čeho se všichni rodiče děsí.

70 % Vizuálně vymazlený biopic o tom, jak byl appeasement poražen. Wright je o něco lepší režisér než vypravěč, a tak dramaticky film sice funguje, ale mezi špičku žánru v tomhle směru nepatří. Film tak táhnou hlavně Gary Oldman (opět skvěle hraje očima a gesty), Kristin Scott Thomas a Ben Mendelsohn jako stále občas koktající král Bertie. Mezi nejlepší filmy loňského roku bych Nejtemnější hodinu nezařadila už kvůli tomu, že některé scény jsou příliš kýčovité - nicméně s Nolenovým Dunkerkem tenhle film tvoří krásné vizuální a tématické combo.

Sympatické biografické drama a nezvyklá love story. Maud je i přes těžkou artritidu pozitivní, trpělivě snáší výpady proti své osobě a nakonec je i překvapivě silná a stojí si za svým. Jejím protějškem je hrubián a emocionální pařez Everett, který navzdory svojí povaze dovolí Maud nastěhovat se do svého domu (a postele a srdce). Druhým tématem filmu jsou její rozkošné naivistické kresby, jejichž úspěch jí dodá sebevědomí. Ve zkratce jde o příběh losera, který ke štěstí přišel, a je podaný odpovídajícím sentimentálním způsobem, ačkoliv ve vesnických kulisách. Poselství filmu ho ale u mě vyšvihlo na čtyři hvězdy z pěti.

Lepší než Force Awakens? To bezesporu. Tenhle film pevně stojí na vlastních nohou a nespoléhá tolik na nostalgii a odkazy. Velmi mě potěšilo, že v mnoha ohledech rozvíjí lore Hvězdných válek a to občas nečekanými způsoby. Pokud tvůrci mluvili o tom, že inspirací bude Impérium vrací úder, mysleli tím skutečně dospělejší tón, ne že Impérium bude použité jako šablona. Je to dobrý Star Wars film? Je... drzý, ale rozhodně bych ho kvalitou postavila na roveň původní trilogie. Je to film, který v mnoha ohledech připomíná dílo od fanouška pro fanoušky. Některé linky vedlejších postav potřebovaly prostřihat, aby film líp ubíhal. Film docela odvážně uzavřel některé otázky a konflikty už ve druhé části trilogie a u některých postav to bude chtít notnou dávku kreativity, aby v posledním filmu měly co nového nabídnout. Luke je skvělý a stejně tak Mark Hamill. Chápu, co Hamill myslel tím, že nesouhlasí s cestou, kterou pro Luka tvůrci vybrali - je cynický, odmítá roli "zachránce galaxie" a o přesvědčení Jediů o tom, že mají patent na světlou stranu Síly, si myslí svoje. Na to, že Hamill s tou vizí nesouhlasil, ji exekuoval na jedničku. A teď SPOILERová část. Ve Force Awakens mi Carrie Fisher přišla trochu nucená a byl to Ford, koho jsem po letech viděla hrát s určitým nadšením pro věc. Tady ale Carrie nezklamala. Dějový oblouk Leiy tu ale uzavřený není a bude zvláštní vidět, jak ve třetím díle trilogie uzavře její story úvodní text nebo dialog ostatních postav. Tohle myslím byla chyba a studio mělo udělat určité dotáčky a nechat si pro třetí film Lukea, ne Leiu.

Jak už to u adaptací her bývá, tvůrci se snažili zůstat hře věrní a dostat do filmu zbytečné detaily, aniž by svět dané hry kvalitně zpracovali filmovým jazykem. Pravda je, že kdyby režisér udělal jedno nebo dvě blbá rozhodnutí, byl z tohohle "díla" nejspíš pořád zábavný film. U výsledné verze ale ani nevím, kde začít kritizovat, protože celé pojetí je špatně. Jako hlavní téma si scénáristi vybrali Jablko ráje, což je sci-fi červená nit, která se spojuje hry podobně jako rivalita Asasínů a Templářů, ale nikdy se kolem něj neměl tímhle způsobem točit celý děj. Druhý problém je prostředí. Zajímalo by mě, jestli Justin Kurzel viděl alespoň gameplay nějaké AC hry na YouTube. Pokud by ji viděl, věděl by, že mnohem, mnohem víc času se v AC tráví v historických kulisách. Teď si představte, jak zajímavé by bylo sledovat zamilovaný pár španělských asasínů, kteří se v době dokončované reconquisty a španělské inkvizice (pro potřeby filmu ovládané Templáři) snaží lavírovat mezi intrikujícími Ferdinandem Aragonským, Isabelou Kastilskou a zbytky maurské moci ve Španělsku. Je rigidní katolictví pro lidi opravdu lepší než islám, nebo inkvizice přináší řád a jednotu? Jak moc se musí panovník mýlit, aby ho asasín zradil? Ve vedlejší roli Kryštof Kolumbus. No a teď - co skutečně vidíme ve filmu? Sledujeme nepříliš zajímavého ani sympatického Cala odsouzeného na smrt za zabití pasáka (!), kolem kterého krouží kamera ve snaze dodat drama a akci. V trochu zmatečné a dost krátké historické lince sledujeme pár asasínů, kteří pravděpodobně (?) mají být Španělé, o kterých se příliš nedozvíme a příliš nás nezajímají, jak poskakují po andaluských střechách. Ponechme stranou, že Andalusie 15. století je prašná polopoušť plná starých budov, natáčená přes zažloutlý filtr, a z nějakého důvodu tu ve filmu všichni mluví španělsky, i když v herním světě všichni mluví anglicky, i když angličtinu někteří z nich nemohli slyšet ani z vlaku. Jenom minimum akce ve filmu by se dala označit za skutečně asasínskou. Ortel filmu podepsali Fassbender, Cotillardová i Jeremy Irons, kteří na plátně jenom existují a nejspíš si celou dobu přáli být někde jinde, protože nemají co hrát a když už, tak jenom šablony. Jiná herní adaptace - Warcraft - je oproti tomuhle veledílo.

Vánoční komedie ve stylu Bad Santa. S babičkami a fešným striptérem. Vtipy jsou přimočaré, ale fungující a poselství o tom, že pohodové Vánoce nedělá dokonalost ale mezilidské vztahy je sympatické. Stejně tak je milé zaměření na téma matka-dcera. Každá z babiček je totiž jiná a s dcerou má jinou interakci, ale všechny jsou vyřešené logickým i zkrátka lidským způsobem. Určitě si nenechte ujít závěrečné titulky, které jsou zážitkem samy o sobě.

70 %. Dějově svižnější než režisérův předchozí film s takříkajíc přímějším tahem na branku. Atmosféra zasněžených hor a amerického zapadákova je perfektní, stejně jako výkon Jeremyho Rennera, jehož postava je nejen hlavní, ale vzhledem ke své historii, odhodlání a schopnostem to bude snad pro všechny diváky zároveň postava nejoblíbenější. Kriminální příběh je dost přímočarý, na druhou stranu - většina skutečných zločinů nemá zvlášť složitý motiv a spáchá je někdo z okruhu hlavních podezřelých. Wind River se dá doporučit hlavně všem, kterým se líbilo Fargo nebo Tahle země není pro starý, má s nimi dost společného jak atmosférou, tak pojetím násilní, když na něj přijde řada.

Nerada to říkám, ale Lize spravedlnosti opravdu sluší spíš animovaný kabát. Stejně jako u Batman vs Superman byla Snyderova vize výrazně prostřihaná a občas je to (i přes dotáčky) vidět i na kinoverzi. Těžko říct, jak ošklivá situace vznikla mezi Snyderem a studiem, ale něco mi říká, že potřetí se už do toho vrhat nebude. Nicméně - finální produkt je na problémy doprovázející jeho vznik překvapivě konzistentní. Není to v žádném případě extra dobrý film a to ani v subžánru komiksové akce. Je to zábavný blockbuster bez velkých ambicí s bohužel velmi slabým komiksovým záporákem. Co naopak film táhne nahoru, to je skvělé obsazení celé Ligy. Affleck a Gal Gadot jsou už stabilně ve svých rolích silní, ale i na všechny nováčky je radost pohledět a jejich interakce je mnohem zajímavější než jakákoliv akce. Henry Cavill na plátně možná stráví míň času, ale kdykoliv se objeví, je zatraceně těžké, aby mu divák nechtěl dělat roztleskávačku. Rozhodně je to můj nejoblíbenější představitel Supermana. Pokud chcete znát odpověď na otázku, jestli se vyplatí za Ligu utrácet v kině, pak si musíte ujasnit, jestli vám stačí, že je to barevné, svižné a hrají tam hezcí lidé.

Geraldova hra je kniha, která pro adaptování (aspoň na ploše celovečerního filmu) není vůbec vhodná - ostatně těžko můžete jednoduše zfilmovat příběh, kde většinou sledujeme ženu přivázanou k posteli a její vnitřní pochody. Mike Flanagan se s touhle výzvou popasoval se ctí. Rozšířil roli Geralda a zkrátka se snažil, aby Jessie měla možnost stále s někým mluvit, a přitom natočil velmi věrnou adaptaci. Popravdě - Geraldova hra je čtivá, ale patří mezi Kingův průměr, takže nebylo třeba se předlohy, která se nevyvarovala vypravěčských chyb, držet tak těsně. Ideálním řešením ostatně byla Zelená míle, kde Frank Darabont citlivě příběh převedl do filmového jazyka a udělal několik lepších vypravěčských voleb než sám King. Líbilo se mi, že Flanagan před ničím neucukl a několik scén je vyloženě fyzicky nepříjemných sledovat. Stejně tak je povedený casting. Geraldova hra je zkrátka povedený thriller, který mohl být o 15-20 minut kratší a jako adaptace rozhodně odvážnější.

Ačkoliv se romantický úvod může jevit jako trochu moc dlouhý (vzhledem k žánru filmu), je samozřejmě naprosto zásadní pro to, aby nám na ústředním páru záleželo. A podařilo se. Rose Leslie a Harry Treadaway hrají sympatické novomanžele s přehledem a oběma díky jejich chemii věříte i ve chvílích, kdy to začne skřípat. Ve výsledku je Svatební cesta solidní "body horror". Po odhalení toho, jak to s Beou opravdu je, mě napadlo, že námět by snadno zapadl třeba do seriálu Krajní meze. Co pro mě bylo nejdrsnější? Kupodivu fakt, jak dlouho Bea zůstává v zakrváceném oblečení.