Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Horor
  • Animovaný

Recenze (3 564)

plakát

Šibenice (2017) 

Být to epizoda z nějakého temnějšího krimi seriálu, tak je to dost solidní práce, ale jako samostatný film je to nevýrazná bída, kterou zachraňuje charismatický Al Pacino a sympaťák Karl Urban. Scénář je ale dost prostinký a stereotypní, režie rutinní a celkový look je viditelně béčkový. Blbě se na to nekouká, ale při sledování jsem měl pocit, že jsem už něco podobného několikrát viděl a v daleko sofistikovanějším provedení. O 2* rozhodla stupidní finální scéna odbytá stylem: "nevim jak to úderně zakončit, tak tam navzdory logice jebnu primitivní cliffhanger."

plakát

Tajemství jejich očí (2015) 

Dobře natočené krimi drama, které je možná trochu pomalejšího rázu, ale hodně rychle vtáhne. Julii Roberts, která bez make-upu vypadá jak naše uklízečka na úřadě, jsem tu skoro nepoznal a skoro těžko uvěřit, že zrovna ona byla před lety supreme leader pomalu všech hollywoodských romantických slaďáků. Finální odhalení je sice hodně neprůhledné, ale osobně jsem asi čekal ucelenější, logičtější a ne tak praštěné rozuzlení. Řada motivů ve finále vyšuměla úplně do prázdna.

plakát

Příběhy ze Zeměmoří (2006) 

Vizuálně fajn, ale příběhově je to teda divná spatlanina, které jednak místy chybí tempo, ale hlavně tím, že mixuje Nejvzdálenější pobřeží a částečně Tehanu, tedy až třetí a čtvrtý díl ze ságy Zeměmoří, tak působí spíše jako vytržená epizoda z neexistujícího seriálu. Postavy se navzájem znají, dokonce čas od času zavzpomínají na předchozí dění (atuánské hrobky, Roke), ale tvůrci je nejsou schopni neznalému divákovi pořádně představit a s nimi ani fikční svět, který tam je a svou velikostí si v ničem nezadá s velkými fantasy světy jako je Středozem či Westeros. Jen do něj není divák není vůbec vpuštěn. Jak říká paní Galadriel ve svém komentáři, příběh tak působí naprosto přímočaře a zdánlivě bez hlubšího významu. Jenže ten význam tam někde je. Předloha je poměrně filozofické dílo s propracovanou psychologií postav, plné myšlenek o životě a smrti a různých motivů vycházejících z náboženství, taoismu zejména. O tohle všechno je tahle adaptace osekaná a pořádně ani nevysvětlí základní věci, jako význam draků, co je zač onen Stín, který pronásleduje Arrena či v čem spočívá moc ve znalosti pravého jména. Gedo Senki obstojí jako pohádka, ale jako adaptace je to trochu... meh.

plakát

Hrob světlušek (1988) 

War. War never changes. Citové vydírání? Pravděpodobně ano. Ale kromě toho taky ještě relativně nedávná historie, jejíž silné příběhy se dají vyprávět donekonečna. A tady mě párkrát zamrazilo způsobem, který bych od animovaného filmu rozhodně nečekal, Už jen třeba při těch bezstarostných scénách, do kterých znenadání zazní sirény oznamující blížící se bombardéry. Jako celek je to hezky vypointované (příhodný název), po vizuální stránce příjemně umírněně animované i ozvučené (až na ze začátku trochu přehnaně upištěnou Setsuko). Anime příliš neholduji, ale toto dílo bych klidně doporučil komukoli. Protože zrovna tenhle kousek ve mně vyvolal chuť zkusit i něco dalšího.

plakát

Tuxedo (2002) 

Velmi průměrný film, který zaujme klasicky vtipnou choreografií Jackieho bitek, pár povedenými vtípky, ale jinak je to takové nevýrazné a podobně jako o rok novější Medallion bez nějaké kloudného scénáře. Nápad s oblekem na dobrý film nestačí.

plakát

Medailon (2003) 

Jackie je sympaťák a Claire, ač herecky toporná, je fajna na kukání. Ovšem ani jeden z nich nezachrání mizernej nevtipnej scénář s naprosto příšerným pitvořícím se Lee Evansem, kterej táhne celej film ke dnu. Jako děcku se mi to ještě celkem líbilo, ale dneska už není příliš o co stát.

plakát

Neprůstřelný mnich (2003) 

Totální oddychovka, která si na nic nehraje a místama baví (pošťuchování postav), místama trochu nudí (nic moc akce), ale jako výplach neurazí. Přehrávající Karel Roden jako nácek s mrtě českým přízvukem je správně cringe.

plakát

Zkrocená hora (2005) 

Vkusné drama, které je právem považováno za klasiku žánru. Bez přehnaného patosu, bez zbytečné snahy šokovat za každou cenu, ale natočené i zahrané s citem, podpořené nádhernými krajinkami a příjemným soundtrackem Gustavo Santaolally.

plakát

Rambo: Poslední krev (2019) 

Dialogy občas tahaj docela za uši tím, jaké ohrané patetické fráze jdou hercům z úst (klasický Sly), finále mi zase přišlo poněkud rushnuté, i když mega uspokojivé (možná až moc :D) a s rozpočtem 50 mega to teda nemuselo místy vypadat tak brutálně béčkově (kamera a hlavně ty dronové stock footage), ale stejně jsem se nadmíru bavil. Jen si nejsem moc jistý, jestli to mělo, kromě těch šťavnatých mordů, s Rambem ještě vůbec něco společného. Revival z roku 2008 jakožto zakončení na mě působil o něco důstojněji. Objektivně je to spíš na 3*, ale bavil jsem se na 4.

plakát

Noční zvířata (2016) 

Dva příběhy a symbolika, která je spojuje vtahující i zneklidňující zároveň. Co zprvu působí jako podivný, ale silný revenge thriller (a že silniční scéna je napínavá děsivá náramně), se překlápí... inu.. vlastně v jakýsi úplně jiný revenge thriller. Každopádně je potřeba dávat hodně bacha, číst mezi řádky a všímat si paralel. A ve finále si myslím, že jsem to stejně úplně nepochopil a všechny nitky si nespojil. Tak či onak je to precizně zrežírované a mistrně zahrané (utrpení Jakea Gyllenhaala skoro až fyzicky bolí). Po tom pupkatém a ceckatém intru jsem čekal ledacos, ale takhle dobrý film vskutku nikoli.