blackJag

Balkánská mozaika, jejíž jednotícím prvkem je postava taxikáře, a která na originálních příbězích demonstruje rozpačitý stav společnosti v oblasti, kterou jeden z hrdinů označuje za "SUD PRACHU, JINAK ŘEČENO PRDEL SVĚTA. A TOTO MÍSTO JE HEMOROIDEM NA TÉTO PRDELI". Docela autentická podívaná, při které nejednou zamrazí, a kterou brzdí jen občasné crazy prvky. 85%

Kus historie, která zplodila nešťastné období a pohřbila noblesu, byť často nespravedlivou. A náš malý národ hrál v ní svou malou úlohu... Film se mi líbil, má na evropskou produkci výbornou technickou podobu (lodní bitva je vynikající) a i s odstupem století dokáže naplnit mysl diváka osudovým zneklidněním (o nestrannosti pohledu si však nelze dělat iluze). Co je na tom, že přidružená romanticko-tragická linie má většího prostoru, než by si ze své podstaty zasloužila? Jeden příběh, podepřený objemným pilířem kýče, za všechny ty zničené vztahy, lásky a životy, to je legitimní filmový prostředek i u válečného velkofilmu. 80%

Remake stejnojmenného filmu z roku 1972, který jako svou prvotinu napsal a zrežíroval Wes Craven (sám se inspiroval - u PRAMENE PANNY Ingmara Bergmana) nedopadl nijak zvlášť dobře. Můžou za to především herci, kteří dostali na starost skupinku vyvrhelů - jsou trapní a přehrávají jako najatí (vlastně bych byl docela rád, kdybych tyto ksichty už v životě v ničem neviděl, především potom představitele Francise, Aarona Paula, který splňuje všechny kritéria pro okamžitý zákaz činnosti). I samotná brutalita je dost diskutabilní (snad právě proto, že ti co by měli působit hrozivě, jsou spíš směšní - žádný prožitek, pouze lichá hra na hrubost) a tak mne potěšila jen přímá a bezprecedentní (na svůj žánr) uzávěrka, kdy divák může dojít maximální satisfakce, ať už z hlediska děje (hajzlové dostali, co jim patřilo) nebo hereckých výkonů (jejich původci by si nejlépe nic jiného nezasloužili). 40%

Krotká a nekomplikovaná sci-fi detektivka, která vaří z dávno provařeného (trauma po ztrátě dítěte po tisíci a prvé), stavějící sice na základech zajímavé future vize, k dokonalosti jí však mnohé chybí. Willis předvádí svůj mírně nadstandardní výkon, u ostatních se těžko zastavovat, když mnoho prostoru stejně nemají (snad jen poznámka, že Rhames v roli zadredovaného proroka není šťastnou volbou) a režie tomu všemu víceméně odpovídá, přičemž je potřeba zdůraznit, že akce je tu poskrovnu. Nenudil jsem se ale, děj je citovými prodlevami zdržován ve snesitelné míře a to polopatě sdělené poselství na závěr může člověk vzít jako nutné zlo a nebo jej jednoduše ignorovat. Film je adaptací stejnojmenné komiksové mini série, vytvořené Robertem Vendittim a Brettem Weldelem. 65%

Román Henryho Jamese Turn of the screw (Utažení šroubu) se dočkal již mnohých filmových reinkarnací (také vyšel v roce 1898). Poprvé byl námět použit v roce 1959 ve stejnomenném televizním snímku Johna Frankenheimera s Ingrid Bergmanovou v jedné z hlavních rolí, člověk ale spíš narazí na o dva roky starší NEVIŇÁTKA (The Innocents) s Deborah Kerrovou. Tímto (určitě dočasně) posledním pokusem o vytěžení úspěšné látky naráží ale tvůrčí tým hned v prvopočátku, protože svou levnou podobou odrazuje už na ten příslovečný první pohled, i když zvolené prostředí se k podobně komornímu psycho dramatu dokonale hodí. Scénář patří také k těm slabším. Nedokáže využít tajemno ani naléhavost příběhu, a když se ke všemu přidají průměrné herecké výkony počtem nevelkého obsazení, nevypadá to na bůhvíjaký výsledek. Přesto, Leelee Sobieski se několikrát objeví v župánku, který ji dělá velmi pěkný výstřih a leč se potvrzuje příslib bez naplnění, body tím okatě nahání (jinak ale jindy křehká dívčina působí ve filmu nečekaně mužatkovsky). Navíc já osobně nebyl s dějovými zvraty dopředu obeznámen, takže nakonec musím dalších pár bodů přiznat za protiproudé a střízlivé uzavření, i když je to opravdu s přivřeným okem. I tak docela solidní výsledek pro titul ze stáje DVD Edice (na disku jsem jen nenašel uvedenou CZ titulkovou stopu), kde člověk čeká jen to nejhorší z nejhoršího. Hudba: Adam Pendse. 40%

Film začne báječně a ve skvělé náladě pokračuje až do Prahy, kde si Weiszová střihne dvě věty česky (rozkošně nezvládnutý akcent) a bratři Bloomovi málem zlikvidují věž na Hradě (pohled na kouřící Hradčana z Karlova mostu má něco do sebe). Pak se to zlomí, lehkou náladu střídá těžší a jedna konstrukce následuje druhou. V komplexním měřítku působí potom film natahovaný, uměle pointovaný a nekompaktní. Dílčí nápady (bohatá Penelope bere jeden a tentýž model vozu Lamborgini jako předmět denní spotřeby na jedno použití), herecké obsazení a celá přiznaně pražská anabáze slouží ale filmu jako dostatečné doporučení pro minimálně jedno zhlédnutí. 60%

Z hlediska fantasy motivů nemá tento film nic co nového nabídnout. Dvě znesvářené strany, zrada, vyvolený, to vše už tu bylo mnohokrát. V čem je ale snímek jedinečný je loutková forma, kdy i samotné struny slouží jako další forma vyjádření a nejsou v rámci projektu ignorovány. Dobře zní i anglický dabing (původní verzi jsem neslyšel), kdy James McAvoy namluvil Hala, Catherine McCormacková Zitu, Derek Jacobi Neza a Ian Hart Ghraka. Malý zázrak, že se k nám film prodral do distribuce alespoň na dvd. 90%

Za normálních okolností se Pilcherové v jakékoliv podobě vyhýbám jako čert kříži, ale tady mne na německou koprodukci zaujalo herecké obsazení. Co si budeme povídat, u takové produkce je to trochu zázrak. Neříkám, Bettany, Mortimerová i Knightleyová (jen na začátku jako mladá Judith) byli na počátku svých kariér, ale Peter O´Toole už je jistá váha. A taky že herci jsou to daleko nejzajímavější, co může film nabídnout. Rozbředlá romanticky-dramatická látka, která se snaží o rodinnou ságu, podráží nohy sama sobě spirálou hloupých dialogů a klišé zvratů, které ale už člověk u podobného červenoknihovního škváru čeká. Naopak příjemný je přístup k přirozené nahotě (při sexu, ale i u obyčejném koupání), což je u televizního snímku tohoto ražení nevídané. Hudba: Carl Davis. 50%

Pan Petit bude excentrik jako blázen a jeho živelný projev to jen potvrzuje. Kdo taky jiný než bláznivý excentrik by mohl zinscenovat natažení drátěného lana mezi věžemi obchodního centra (budiž jim země lehká) a jat se po nich rozšafně procházet? Ze zadání by se mohlo zdát, že v tomto snímku půjde o věrný záznam popsané události, jde ale "pouze" o následnou dramatizaci (neznalý by řekl, že pojednává o tajné válečné operaci), doprovázenou rozhovory účastníků a málem jiných záběrů dokreslující schopnosti Philippe Petita. Samotný pamětihodný okamžik procházejícího se eskamotéra na laně v závratné výšce nabídne tento snímek jen prostřednictvím autentických fotografií a vzrušeného komentáře hlavního aktéra.Člověk si říká, že pokud neexistuje žádný přímý filmový záznam, je to po čertech škoda. Celkově vzato jde o zajímavý dokument o velmi odhodlanému člověku, kterému by slušel ještě hlubší ponor do látky, o které především vypravuje a možná i střízlivější odhled. 85%

Zdálo by se, že na dokument je 110 minut dlouhá doba, když je ale v hledáčku dokumentaristy osobnost typu Miloše Formana, každá délka bude krátká. Forman je opravdu člověk na svém místě. Charizma, filmařský postoj i prezentace vlastní osoby má úroveň, ale hlavně zajímavost, což obyčejný divák, třeba i příliš nedotčen Formanovou tvorbou (je u nás vůbec takový?), jednoznačně ocení. Velice poutavé kariérní i životní ohlédnutí, ve kterém se vám dostane ukázek z Formanových filmů, pohledů do zákulisí natáčení a udílení cen, ale i vyjádření jeho herců, kolegů a příbuzných. 90%