Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Krimi
  • Animovaný

Recenze (2 339)

plakát

G-FORCE (2009) 

Akční jízda, špičkově ztrikovaná, zvučně obsazená (což našinec v kině skze dabing neocení)... ale pro ty menší, kterým nebude vadit, že transformeři kříží "pičmunky" všemi směry a dějová kostra má sílu komáří nožičky. Jinak ale opravdu v pohodě. Akční scény může filmu leckterý jiný závidět a na poli dětského hraně/animovaného filmu budete tento rok (2009) těžko hledat snesitelnější kus. Určitě si to ještě jednou dám v originálním znění. 60%

plakát

I na kovbojky občas padne smutek (1993) 

"VĚDĚLI JSTE, ŽE KUŘE JE NEJSNADNĚJI ZHYPNOTIZOVATELNÉ ZVÍŘE? JENOM S NÍM DVACETKRÁT ZATOČÍTE VE VZDUCHU A UŽ JE VAŠE." Svérázný film, zalidněný postavičkami, které by se dobře vyjímaly jako ansámbl nějakého hodně ujetého cirkusu. A jmenovat by se klidně mohl jako ranč v tomhle obskurním divadle - Gumová růže. Některé scény mě svou absurditou neskutečně bavily (např. když se kovbojky rozhodnou z ranče vyhnat všechny návštěvníky - houfně si stáhnou kalhoty a křičí: "VŠECHNY JSME SE VÍC JAK TÝDEN NEMYLI. ČICHEJTE!!"). Hodně známých tváří se objeví v malých i docela epizodních rolích (John Hurt jako transexuální Hraběnka, Keanu Reeves jako indiánský malíř akvarelů, Pat Morita jako nadržený pseudominch ve skalách, Heather Grahamová jako anonymní kovbojka atd.), přičemž té hlavní, modelky s nechutně obřími palci, stvořenými pro stopování, se ujala mladá Uma Thurmanová. Nevím, co Van Sant chtěl tímto filmem říct (těžko věřit, že by mu šlo jen o bezduchou adaptaci - autorovi předlohy Tomu Robbinsovi přitom patří hlas svébytného komentáře, prokládajícího dění ve filmu). Zamýšlel jej jako manifest skryté sexuality? Doktrínu feministického hnutí? A nebo jde opravdu jen o náhodnou hříčku, která se vymkla kontrole? Těžko říct, ale tohle bude asi jedna z těch filmových adaptací, která dává větší smysl při současné znalosti knižní předlohy. 60%

plakát

Veřejní nepřátelé (2009) 

Nepřesvědčivý rozjezd (po slibném začátku se to začíná trochu táhnout), je zhruba od druhé půle naštěstí zapomenut, protože přibývá akce, život Dillingera přestává být životem celebrity a jeho vztah má konečně přijatelné kontury. Vyjma rozpačitých momentů během první půle je cítit zkušená ruka Michaela Manna, který střídá tempo pomocí digitální i klasické kamery a působí osvěživě. Obsazení těžko něco vytknout, Depp a Bale jsou rovnocennými soupeři a na plátně je to vidět. Jedinou jejich společnou scénu, kterou se v tomto filmu prezentují, dokáží obdařit nábojem, který je z obou stran na milimetr přesně vybalancovaný a představuje jeden z nenápadných vrcholů filmu. Škoda, že nezbyl čas na to, aby se věnovalo také více prostoru jiným postavám, které navíc ztvárňují poměrně známé tváře (Tatum, Wenham, Ribisi, Dorf), ale filmem jen proletí a slouží jako vyložená kulisa (určitě ne levná). 80%

plakát

Tajemství městečka Springvillu (2000) (TV film) 

Námět filmu by se ještě tak uživil v některé z epizod seriálu Akta X, ale v celovečerní stopáží nemá šanci a při televizní produkci už vůbec ne. Jde vidět, že herci si odbyli to svoje a zklamaní úrovní natáčeného (nebo že by špatný catering?) už už vyhlížejí konec a případný horizont lepších zítřků a smysluplnějších rolí. Konec je navíc hodně odfláknutý a člověk v očekávání alespoň nějakého nicotného záchvěvu tvůrčího nasazení (naivní, vím) jen zakoulí očima jako Hurvínek a bezmocně odfrkne. 30%

plakát

Rozervaná objetí (2009) 

Další z hodně povedených filmů nestora španělské kinematografie číslo 1. Triviální téma, rozestavěné a napsané takovým způsobem, že svůj přízračný šarm a vkus ztrácí až v posledních 15 - 20 minutách. Šťastná byla ruka i při výběru herců, mezi nimiž s obdivuhodnou samozřejmostí září Cruzová - tento jev ani zdaleka neberu za pevnou měnu, ve svém rodném jazyce je ale opravdu nepřekonatelná. Spousta dobrých nápadů ve scénáři (děj se točí kolem filmového průmyslu a jen tak z plezíru jsou tu načrtnuty dva samostatné filmy - a nedivil bych se, kdyby po těchto fragmentech někdo vážně skočil a použil je jako námět) ale i v zobrazení. Nebýt té uspěchané a škobrtavé čtvrthodiny na závěr, hodnotil bych absolutně. 85%

plakát

Muž, který plakal (2000) 

Na to, jak je film hvězdně obsazený, působí jeho výsledná podoba dojmem testovací beta verze. Divná amatérská atmosféra, lehkomyslná skladba záběrů, herecká snaha nepodpořená výkonem režie nebo mimochodná vyústění. Snad ale právě díky hereckým tvářím a tématickému zaměření nelze film úplně odstřihnout od přízně diváka, i když podoba by mu opravdu slušela trochu odladěnější. 50%

plakát

Bláznivá svatba (2004) (TV film) 

Výhodou tohoto snímku je krásná tvář Denise Richardsové (pomalu odkvétající, ale pořád krásná), na pár úlevných okamžiků odvádějící pozornost divákovu od oné úporně všeobjímající atmosféry prostřednosti, kterou se vyznačuje většina titulů z produkce Hallmark. Ano, Hallmark zná svou klientelu a ta je pravděpodobně spokojená, protože pokrok člověk nenachází ani ve vymlácených tématech, které se tak rády točí kolem svateb a příbuzných peripetiích. Nevtipné, provinční, bez chuti. Natočené snad jen proto, aby bezvýznamní herci typu Deana Cainea (televizní Superman) měli jak platit nájem. 30%

plakát

Harry Potter a Princ dvojí krve (2009) 

Konverzačně pojatý díl, který evidentně plní ohlášky na velké finále. Navíc obdobím, kdy se mladým zapalují lýtka, si musel projít i slovutný Harry Potter a je přinejmenším fajn, že samotná spisovatelka a následně i filmaři toto období neignorovali. Jinak všechno zůstává při starém, takže pokud vám sedí, jakým způsobem pojali herci oblíbené postavy, budete spokojeni, pokud vám to od začátku leze na nervy, poleze vám to na nervy i teď. Proklamovaný pokrok v hereckých schopnostech ústřední trojice je minimální. 70%

plakát

Všude dobře, proč být doma (2009) 

Asi to jednou muselo přijít a ano, je to tu. Mendes natočil film, který je dokonale průměrný. Chvílemi byl velmi příjemný, neříkám, ale v dalších momentech nudný, že by si u toho jeden dal s chutí dvacet za Masaryka. Příběh je cestou, jejímiž cíli jsou zastavení, která mají kolísavou úroveň. Návštěvu Gyllenhaalové bych vystřihl jako celek a osobně bych přeobsadil Danielse, protože ten když má předvést přirozenou komiku (nic prvoplánového, jen přímou reakci), zoufale mu to nejde. Jinak nejsou postavy napsány špatně (ty hlavní), režie je podle mého z technického hlediska dokonalá (naši filmaři by si film mohli pouštět do zblbnutí a přesto by nedokázali natočit nic alespoň této úrovně), ale pocitově tentokrát tu přízemní poctivost nežeru. 60%

plakát

Domov aneb Kam směřuje naše cesta (2009) 

Ekologická agita, v našich kinech uváděna s komentářem Zdenka Svěráka (Glenn Closeová namluvila americkou verzi), která v mém povědomí dopadla na ornou půdu. Dokument skládá nádherné obrazy nejkrásnějších koutů naší Země, nedotčených i dotčených, přirozených i zničených a vytěžených, vždy ale v dokonalém vizuálním souladu, přičemž veškerá varování nechává na komentáři, který v rámci nejednostrannosti v závěru uvede (i ukáže) příklady, řekněme, vhodnějšího chování k přírodě. Člověk v nejednom okamžiku nevěřícně kroutí hlavou a nechápe. 90%