Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Animovaný
  • Krimi

Recenze (791)

plakát

Nejhledanější muž (2014) 

Mě to tedy velice zklamalo. Nikde žádná honička v protisměru, střílení ze samopalů, souboje na střechách, výbuchy muničních skladů. A to nemluvím o skutečnosti, že jsem ani kouktem oka nezahlíd motorovej člun, vznášedlo nebo aspoň vzducholoď. Celej film je vlastně jenom o tom, že ňáký pupkatý dědci furt o něčem melou. Prostě úplně odtržený od reality. Takhle to u špiónů nechodí! To přece dávno všichni víme. Kdy to těm filmařům pitomejm dojde? Ptám se!

plakát

O Honzovi a princezně Dorince (1985) (TV film) 

Tohle je pro mne přímo odstrašující příklad osmdesátkový televizní impotence. Aneb pohádka za tři housky s uherákem, ve který se nepovedlo ale lautr nic. Tyhle papundeklový výrobky bývá občas sranda sledovat kvůli obsazení - herci se neberou vážně, dělají kraviny, a tím, že se jede "na první dobrou", vznikne kolikrát až skvost... Jenže v Honzovi a princezně Dorince se ansábl nejnže zapomněl bavit, ale většina skvělých herců se tu tváří jako "šmarjá, ať už mám tuhle krávovinu z krku". A tak se 42 minut zdá býti třemi hodinami.

plakát

Aféra Thomase Crowna (1999) 

(Spoiler ahead!) Přiznávám, že tenhle film dokážu sledovat vždycky tak nejvýš "na půl zadku", protože chemická vazba mezi ústředními aktéry jakoby postrádala valenční elektron. Ale jestli jsem to ve své roztěkanosti dobře pochopil, tak pan Thomas Crown štípnul obraz, aby jej druhý den tajně vrátil a mohl tak policii několik týdnů tahat za nos. Inu, zvláštní motivace špičkového lupiče... Hm...

plakát

Tarbíci (2011) (seriál) 

Výtvarno je super, story poměrně čistá, jednoduchá a vyprávění funguje. Ústřední song navíc splňuje všechny parametry dětské hitovky a celé dohromady to působí strašně mile. Příjemný večerňajz.

plakát

Škatuláci (2014) 

Perfektně vycizelovaná, drsná animovaná artovka. Která pro svou obskurnost a černohumornost nejspíš nezasáhne širší vrstvy. Škatuláci umně mixují prvky z Gaimana, Burtona i klasických animáčů, navíc ve skvěle slizkém, nepříjemném, ale zároveň roztomilém kabátku. Přestože vyprávění v závěru tak trochu dochází dech, parádní výtvarno drží celkový dojem hodně vysoko...

plakát

Plzeň 2015 - Slavnostní zahájení (2015) (pořad) 

Opravdu? Opravdu je tohle Kultura pro rok 2015? Takhle si Petr Forman vážně představuje současnou evropskou kulturní špičku? Lucie, které dělá předskokana Jirka Suchý? To jako fakt? A kam se tedy poděla Hanka Zagorová, propána? A proč nás večerem neprovázel Vláďa Hron? Opravdu se nepovedlo překecat Kotwalda a Hložka ke slavnostnímu comebacku? Na druhou stranu: Povedlo se nečekané - protože jsem vyloženě nečekal, že slavnostní zahájení hlavního města kultury pro rok 2015 vyvrcholí songem "Sex je náš..." Jestli je tohle ta "high culture", kterou hodlá město Plzeň v následujcím roce podporovat, pak to bude pro lidi s lepším vkusem nejspíš trochu smutné období.

plakát

Útok na Bílý dům (2013) 

"Výbuch jest základní stavební prvek dobrého filmu"....Na to, že jsem vyloženě alergickej na filmy s větším než velkým množstvím stupidního nacionálního patosu a na filmy, který naprosto nedávaj smysl, dopadla tahle nablblá báchorka ještě docela dobře... Kdyby měl hlavní hrdina za nehtem aspoň špetku Brucewillisovskýho charisma, možná bych přisolil i druhou hvězdu. Ale herec, ktrerej vypadá jako nepovedená vycpanina sama sebe si vážně nezaslouží jakoukoli diváckou náklonost. Nu což, alespoň, že productplacement měl tentokrát pořádný koule.

plakát

Obsluhoval jsem anglického krále (2006) odpad!

To já si tak někdy představuju, co by se dělo, kdybych byl králem Zeměkoule. Takovej nějakej Kim Čong Ming the Mercedes v Globálním měřítku. Prostě "velkej šéf". Je mi jasný, že už jsem na takový představy trochu starej. Protože kdybych chtěl něco takovýho zrealizovat, měl jsem s plánem začít už v pěti letech. No, každopádně... vždycky si říkám, že bych byl děsně moudrej a spravedlivej, stačila by mi jedna nadživotní zlatá socha za rok, sem tam nějakej paradenmarsch a třikrát tejdně voucher do sauny. Prostě takovej skromnej lidovej vladař, tatíček národů, základní jistota ve společnosti. Inu a když už bych tedy byl takovým moudrým a univerzálním vladařem - čistě hypoteticky - pak bych za tenhle film nechal panu Menzelovi zašít pod kůži dvacet kilo gumovejch medvídků a zahrabal ho do mraveniště. Protože mi přijde strašně nespravedlitvý, že za TOHLE dosud nikdo fyzicky netrpěl.

plakát

Tokarev (2014) 

Přesně jeden z "těch filmů", které jste viděli už tisíckrát a po úvodní zápletce dokážete mechanicky odříkat děj bod po bodu i s tou velepřekvapivou pointou. Pro člověka, kterej strávil posledních 80 let na pustým ostrově čuměním do prázdný kokosový skořápky, by to mohlo mohlo bejt snad i trochu překvapivý. Ten, kdo někdy někde viděl byť je pár televizních Béček, nadšenej nebude.

plakát

Orfeus a Eurydika (2014) (divadelní záznam) 

Zpěváci a jejich výkony, hudba, kostýmy i divadlo jednoznačně SUPER. Krumlovská scéna válí na mezinárodní úrovni a to je vynikající zpráva. Amorózní Regula Muhlemann je navíc od hlavy až k patě k zulíbání, takže jsem se samozřejmě zamiloval. Každopádně na to, abych se odvázal a napral krumlovskému Orfeovi plnou palbu hvězdiček, měl tenhle záznam přece jen několik podstatnejch much: Hned první a největší záser je mix zvuku. Jakto, že se, sakra, v roce 2014 může stát, že se nám Orfeův zpěv ztrácí někde hluboko pod orchestrem? Obzvlášť bizarní jsou pak detailní záběry na obličej pějícího pěvce, kterého přes žestě v podstatě neslyšíme. Fail! Další věci jsou spíš už jen subjektivní skuhrání starýho kverulanta... Ale když už jsme v tom... Ehem... Myslím, že jaksi nebylo pochopeno, proč je Orfeus kontrtenor - má představovat mladíčka, božského krasavce pějícího hlasem panny. Což podstatně kazí fakt, že je zpěvák plešatej a neholenej. Vlastně, když nad tím přemýšlím, plešatej Orfeus není ani tak "nové pojetí", to už je prostě jenom hodně velkej bizár. Další věc je využití zákulisních prostor divadla jako prostředku vyprávění... Což sice vede k zajímavým momentům (např. sínohra v jedné z chodeb), ale opět: nějak si nedokážu představit, že cesta do pekla vede přes divadelní zákulisí, kolem ochozu s táhly a dolů po rozvrzanejch schodech. Jasně, pojďme to využít jako vtípek, ale aby se nejzásadnější část třetího aktu odehrávala kdesi za scénou, mi přijde už trošku mimo. Celou dobu jsem v podstatě jen čekal, kdy se děj přenese zase zpátky na jeviště... A tím, jak jakože "furt nic", jsem celkem trpěl. Konec s plačícím a odcházejícím Orfeem, který byl nejspíš Ondrou Havelkou vycucán z prstu (no offense), jsem nepochopil a byl opět těžce What the Fuckózní. Gluckova opera se od námětu liší tím, že má štastný konec. Tak proč se v tom vrtat a pokoušet se za hepáčem o nějakou umělou "tragickou nadstavbu" nebo co? Závěrem: Ačkoli jsem ve třetím dějství trpěl jak zvíře, musím uznat, že záznam to byl pěknej. Stopáž tak akorát a neměl bych problém sjet to celý z fleku znovu. ... A finální postřeh: Při pohledu do zákulisí na zadní straně stromků visí taháky pro zpěváky. Když si toho člověk všimne, stává se z pompézní opery rázem tak trochu pimprlový divadýlko.