Sarkastic

Sarkastic

Jan D.

Česko

126 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
    • 28.2.2013  18:43

    Film by se dal velmi dobře přirovnat tématem a bohužel částečně i kvalitou k československému paskvilu s názvem Romance za korunu, i když k němu má naštěstí pořád ještě docela daleko. Násilně vytvořená zápletka za účelem představení tehdejší francouzské hudební populární scény možná zaujme dobové publikum, přívržence daného hudebního stylu (kdyby tam alespoň napochodoval nějaký pořádný rock'n'rollový interpret podobný Presleymu, jenže to se nestalo a Elvisova přítomnost zde spočívala jen a pouze ve značce kytary) či divačky dostávající orgasmus při zpívané francouzštině z úst mladého krasavce s vášnivě přivřenýma očima (narážka především na hodně stupidní cestu autobusem), já však bohužel tak nějak nespadám ani do jedné skupiny. Díky sem tam (zamýšleným!) skutečně úsměvným situacím to budou ještě slabší 3*, víc ale rozhodně ne.

    • 28.2.2013  18:26

    Jako špionážní kriminálka by to špatné nebylo, ale popravdě řečeno, komediální složce jsem se nezasmál skoro vůbec (vybaví se mi pouze trefné poukázání na společnou vlastnost hotelu a nemocnice vzhledem k mrtvému zákazníkovi). Třeba to bylo proto, že se mi jenom nepodařilo naladit na humor snímku, ale situace jako podražení noh záporákovi způsobující jeho pád/praštění běžícího pronásledovatele dveřmi do nosu čekajícího stejný úděl, by mi snad(?) něco řekly v případě Clouseaua, tady mě však tak nějak nedokázaly „sundat“ jako mnohé mé spoludiváky v kinosále (přestože někteří z nich by se dle jejich neustálého hurónského smíchu dali směle považovat za sjeté, ale proti gustu...). Jinak hlavnímu hrdinovi jsem po celou dobu fandil a jak je už psáno v úvodu mého komentáře, ve světle jiného žánru bych s tímto filmem neměl větší problém, přestože pro mě osobně rozhodně nic výjimečného, takže celkově hodnotím průměrem.

    • 27.2.2013  11:49

    Asi jsem od filmu čekal před projekcí něco trochu jiného, ale zklamání se nakonec nedostavilo. Z nenápadné kriminálky se postupně vyklubalo drama s mnoha závažnými otázkami ohledně spravedlnosti, morálky, práva jedince, touze po odplatě a mnoha dalšími. Vrah mezi námi sice nenabídl tolik napětí, ale jako slušně propracovaná detektivka nebyl vůbec špatný. Navíc mě zaujala ta paralela s pomalu nastupujícím nacismem, přestože nebyla původně tak úplně zamýšlena. Akorát mám určité osobní výhrady ke zvuku a částečně k hudbě. Byl to sice režisérův první zvukový počin, přesto mě ty pasáže vyplněné tichem vcelku iritovaly (ano, pravděpodobně měly být předností) a vrahovo pískání si takové pecky jakou je In the Hall of the Mountain King od Edvarda Griega se mi ze začátku moc líbilo, ale postupně jsem čím dál víc toužil, aby skladba zazněla v plném (a bez urážky, neprzněném) orchestrovém rozsahu, leč marně (jistě zajímavý nápad nezařadit do filmu hudbu jako takovou, u mě však moc nepochodil). Celkově tento německý snímek (a zároveň moje první a jistě ne poslední setkání s Fritzem Langem) vidím na slabší 4*.

    • 27.2.2013  11:38
    Carmen Jones (1954)
    ***

    Carmen Jones jako muzikál funguje docela slušně, ale v ostatních žánrech se dost ztrácí. Hudba je fajn, úpravy známějších skladeb překvapivě ani moc nevadily, taneční choreografie (mám na mysli hlavně tu z baru) je však přinejmenším zvláštní. A když k tomu připočtu ne zrovna úplně nejsympatičtější hlavní hrdiny, pak některé scény, které působí směšně a nebyly tak původně myšleny, vychází mi z toho celkově průměr.

    • 24.2.2013  11:37

    Tak především rozhodně nejde klasické zpracování dobrodružství Robina Hooda, a pokud ho snad někdo čeká, neměl by se možná na Robina a Marianu raději vůbec dívat. Tento film je jakousi tragikomedií s parodickými motivy, určitou dávkou romantiky (není nějak přehnaná, ostatně prvního polibku se divák dočká až po hodině projekce) a velkou porcí nostalgie. Většinu stopáže jde především o ironizaci a demytizaci této tématiky a jejích postav, dost často se objeví nějaká kvalitní narážka či vtip, i když postupně film začne sázet na vážnější notu, přechází k trochu hořkému ukončení a ukazuje nám hlavní hrdiny v rovině rekapitulační, postupně se smiřující s tím, že už jsou opravdu staří a těch dobrodružství už bylo až dost. Hlavní dvojici jsem si opravdu užíval, a přestože nejde o žádnou fenomenální filmovou záležitost, jsem rád, že Audrey na nabídku hrát v tomto filmu kývla. Celkově to vidím na slabší 4*, škoda, že si film neudržel svůj původní tragikomický nádech spolu s nadhledem. „Všechny jsem odpoledne zabil, kromě toho staříka. Líbilo se mi jeho oko.“; „Bylo na té výpravě hodně žen?“ – „Spousty.“ – „Nic neříkej!“ – „Jak si přeješ.“ – „Kolik?“ – „Ale všechny vypadaly jako ty!“.

    • 24.2.2013  11:35

    Druhé setkání s tímto panem režisérem bude tentokrát pouze za 4*, v mnoha ohledech podobný Mefisto mě bavil přece jenom o něco více, v tomto filmu mi při délce cca 140 minut chyběl větší počet vypjatých momentů, zvratů a i Brandauer jakoby trochu ubral ze svého strhujícího výkonu. Přesto jde ale znovu o velmi kvalitní snímek o zvláště ambiciózním jedinci stoupajícím strmě vzhůru až… Dobové reálie jsou fajn (perfektní byla třeba hypotéza, proč příslušník toho či jiného národa monarchie nemůže být použit pro "onu věc") a dobře vykreslenou tehdejší atmosféru vhodně doplňuje opravdu výborně sestavený soundtrack v čele s Radeckého pochodem (a samozřejmě mým milovaným valčíkem Na krásném modrém Dunaji).

    • 23.2.2013  09:16
    Oddělen (2011)
    ****

    Konstantní deprese. Takřka bez špetky něčeho pozitivního. Někdo by se možná mohl ptát, proč někdo takový film natočil, co jím chtěl říct, že je všechno v háji? Ano, chtěl. Oddělen prezentuje stav jedné školy, jejích žáků, učitelů, zároveň ho vztahuje na celé školství, všechny studenty, pedagogy a pak na celou společnost. Nutí diváka k přemýšlení, východisko mu však nedá. Jen malý záblesk naděje. Já osobně mám podobný typ filmů rád, tenhle se může kromě již zmíněného hlubšího významu opřít o výrazného hlavního hrdinu, kterému divák někdy rozumí více, jindy méně a také zajímavou vizuální stránku. Film volí demonstrativní přístup, takže o opravdové realitě tu snad ani nemůže být řeč, ale já osobně s tím problém nemám. Režisér se od Kultu hákového kříže posunul někam jinam, ale s jeho novinkou jsem celkově spokojený, takže to vidím na slušné 4*.

    • 23.2.2013  09:13

    Takže předně (jako téměř vždy) nemám zkušenosti s literární předlohou, tudíž nemůžu srovnávat. Stopáž cca 170 minut bez větších dějových eskapád (které se objevují až velmi pozdě) je první větší překážkou na cestě k divákovi. Co se týče hlavních hrdinů, kromě Fabricia se zde snad nedá nalézt postava, které by se dalo nějak víc fandit, a po neustálých milostných úletech už publiku začne vadit i on. Film je vztahovým propletencem, který se kromě romantických pasáží snaží i o jakési historické reálie (což je fajn) a také o humor, ten však příliš nefunguje a směšně působí spíš ty scény, které tak očividně zamýšleny nebyly (nejvíc mě asi dostal plačící hrdina v kostele). Větší oživení přijde až s pučem, který byl velmi zajímavý, a také (alespoň pro mě osobně) nečekaným koncem, který zvedl můj nepříliš plnohodnotný zážitek z filmu, ale ani on nezměnil nic na faktu, že jde o průměrnou záležitost, proto tedy 3*.

    • 23.2.2013  09:09

    Paranoia a touha po moci nejsou pěkné věci. A když se obě navíc koncentrují v osobě diktátora, není radno se s ním příliš kamarádit. To ale zřejmě nikdo dostatečně nevysvětlil mladému Garriganovi, který se tak postupně vyvinul z dobrodruha, doktora pro obyčejné ugandské lidi přes osobního lékaře, zároveň nejbližšího rádce místního držitele moci až po otroka, zrádce a oběť. Velmi solidní drama za 4* s výbornými hereckými výkony a divákovou neustálou nejistotou, jak si vlastně mladý hrdina v očích nevyzpytatelného mocnáře stojí.

    • 23.2.2013  09:05

    Zpočátku mě film vůbec nebavil, téměř jsem nezaznamenal nic k zasmání a B.B. (hlavní lákadlo) mi přišla dost mdlá. Po seskoku padákem se snímek konečně trochu rozjel a našlo se i několik docela kvalitních fórů. Ve výsledku nejde o nic zvláštního, ale jako taková nenáročná podívaná to funguje docela dobře, takže slušné 3*. „Pokud Japonec křičí, že je Japonec, tak já mu dokážu, že je Žid.“

    • 17.2.2013  12:00
    Sherlock (TV seriál) (2010)
    *****

    „Neprodleně přijeďte, můžete-li. Nemůžete-li, přijeďte rovněž. Holmes.“ S filmovým Sherlockem mám minimální a literárním dokonce žádné předchozí zkušenosti (což je možná i výhoda, o kterou se nebudu připravovat). Oproti většině žánrovkám má seriál mnohem větší důraz na humor a dlouho jsem se při detektivce nepobavil tolik jako právě u něj (i u pro někoho slabšího 2. dílu mi až tekly slzy smíchem, jak bylo „první rande“ přes své napětí a téměř bezvýchodnou atmosféru vtipné). Vypisovat všechny Sherlockovy přednosti nemá cenu, bylo by to jako nosit dříví do lesa. Nedostatků jsem naopak zaznamenal minimum, i ta délka, tj. hodina a půl na 1 díl, je pro mě spíš krátká. Po 4 sériích si Sherlock vydobyl pevné místo v mé TOPce, a přestože již má své vrcholy asi za sebou, kvalita se stále drží vysoko. „Paní Hudsonová, domácí, mi dává speciální cenu. Dluží mi laskavost. Před pár lety byl na Floridě její manžel odsouzen k smrti. Byl jsem schopen pomoci.“ - „Ty jsi zastavil popravu jejího manžela?“ - „To ne, já jsem ji zajistil.“

    • 17.2.2013  11:52
    Newsroom (TV seriál) (2012)
    *****

    Velmi chytlavý seriál, který sází na nanejvýš neokoukané a zajímavé prostředí (velmi originální a vděčné), přesné a sympatické herce (ano, úmyslně přehrávající) a často velmi vtipné, kulometně rychlé dialogy/monology (u kterých člověku nevadí si je přehrát znovu…i když nejednou mi kvůli kadenci slov nějaká ta povedená ironická výměna napoprvé unikla). Pokud jsem po první sérii žehral na jistou míru přehnané „proamerickosti“ (přestože první díl naznačuje opak), ale hlavně „převztahovanosti“ projevující se častým přetřásáním intimního života hrdinů přímo na pracovišti během plného nasazení (zvláště ony typické výstupy uprostřed haly chytající až sebeparodující charakter), musím po dalších zhlédnutých dílech tvůrce pochválit. Druhá série mi přišla oproti té předchozí výrazně vyzrálejší. Vztahy se sice i dál přetřásaly na schůzích, ale už ne tak často a divadelně, okatě a s mírnou dávkou trapnosti jako předtím (i když sem tam na ně přece jenom dojde…na druhou stranu se tak děje ve chvílích, kdy je za to divák vlastně i rád). USA už zdaleka nejsou brány za nejlepší místo na planetě, zprávy zas nabraly větší důležitosti, a to i s příchodem týmu právníků, kteří pálili ostrými. Dalo se na odiv, že nikdo není dokonalý a zpravodajský tým si může lehce sám zlomit vaz, a to i přestože jde o profesionály, což jen podtrhlo jejich lidskost. A právě díky oné nastoupivší „ větší vyzrálosti“ jsem si seriál začal užívat mnohem víc. Škoda ovšem, že třetí série si úroveň druhé nedokázala udržet a krapet klesla. Z části tomu napomohlo degradování linky se „zdrojem“, protože vše, co souviselo s FBI, bylo dost groteskní, a to i přes nadsázku, o kterou se Newsroom opírá. A také se na tom podepsal fakt, že tvůrci věděli o blížícím se konci, tudíž (zas) přitlačili na vztahovost, dojímavost a seriál částečně ztratil tu dynamičnost, kterou předtím disponoval. Objektivně si tak už Newsroom plný počet příliš nezaslouží, já mu ho však čistě z toho důvodu, že mi i přes zmíněné nedostatky za ty 3 řady opravdu hodně přirostl k srdci, stejně ponechám. A kdo ví, třeba to není úplný konec (na který to zatím vypadá) a tvůrci v čele se Sorkinem dají časem do kupy další díly (a asi si nepamatuju seriál či film, kde by se v titulcích tak moc kladl důraz na scenáristu, nutno ovšem dodat, že zřejmě oprávněně). „Před 14 měsíci jste odvysílali reportáž, ve které jste Tea Party nazval americkým Tálibánem.“ – „Ano.“ – „A?“- „Tálibánu se to nelíbilo.“

    • 12.2.2013  00:12
    Přízraky (1996)
    ****

    Pro mě osobně čtvrtá Peterova parodie a poprvé to nebude za 5*, což mě trochu mrzí. Film mě totiž bavil a líbil se mi, jen jsem čekal podstatně víc humoru. Jinak to ale byla slušná jízda se spoustou dobrých nápadů a vychytávek (režisérova fantazie opět pracovala na plné obrátky). Kromě menší dávky humoru se Přízrakům moc vytknout nedá, přece jenom jde o parodii, která si hned od začátku stanoví vlastní pravidla, ta úmyslně porušuje a tím se vysmívá mnoha žánrovým klišé duchařských hororů. Může si dovolit takřka zabít člověka a pak mu s hurónským smíchem vrátit život přesně tak, jak to bývá ve velké většině vážně tvářících se žánrovek. Funkční výtah v x-let zaniklé nemocnici? Žádný problém. V nebi vám řeknou, že ještě nepřišel váš čas a do toho vám zesnulá exmanželka přeje, abyste byl šťastný? Sen nejen všech vdovců. Problém ovšem je, že jsem si tyhle věci uvědomoval až zpětně, v danou chvíli totiž tolik nevyzněly. Pravděpodobně je u tohoto filmu nutnost zhlédnout ho znovu, aby si divák vše patřičně vychutnal, resp. v mém případě tomu tak zřejmě bude. Přes jistou nevyrovnanost to tak celkově vidím na slabší 4* a někdy v budoucnu si rád dám repete.

    • 12.2.2013  00:08
    50/50 (2011)
    ****

    Příjemný snímek. Podařilo se mu velmi dobře vystihnout tu hranici mezi vkusně dojímavým a naopak citově vydírajícím filmem. Velkou měrou se na tom podepsal nadhled a humor, se kterým bylo k tématu přistupováno. Škoda, že těch vtipných momentů nebylo ještě více, ale samozřejmě s postupující nemocí by to možná přestalo fungovat (v každém případě by mě nikdy nenapadlo, že se budu jednou upřímně smát tomu, že se někdo zmíní v určité souvislosti o smrti P. Swayzeho; i to o tomto filmu a jeho vyváženosti hodně vypovídá). K dokonalosti má 50/50 vcelku daleko, věci jako důsledky operace, přehnaně hnusné zachování se k ex-přítelkyni či od prvního momentu předvídatelný románek s terapeutkou mi nepřišly úplně zvládnuté, na druhou stranu právě díky vztahu nanejvýš milé doktorky a stejně tak maximálně sympatického pacienta (s tím pohledem na řízení auta si mě, přiznávám, okamžitě získal na svoji stranu :-) ), má snímek jisté kouzlo bez kterého by nebyl tím, čím je. A když se navíc podařil udělat takhle nenásilně otevřený a přitom rozumně ukončený závěr, tak vlastně proč ne, ode mě slušné 4*.

    • 25.1.2013  20:54
    Mefisto (1981)
    *****

    Moje první setkání s tímto panem režisérem dopadlo přesně tak, jak jsem si v hloubi duše přál a už se těším na naše další společné filmové dýchánky. Na čem Mefisto stojí; na výtečném hereckém výkonu Brandauera, dále na přesném pojetí charakterů (i když samozřejmě vede postava Hendrika), a na výborném vykreslení doby a lidí v ní žijících (bolševici, zastánci republiky a nacisté, u kterých se postupně mění jejich postavení). Jistě, ne každého zaujme nejen politická situace 30.let v Německu, ale vše ostatní dokáže zabavit i historického antifanouška. Titulní postava je totiž gejzírem různých poloh; je to slaboch, zbabělec, ale v okamžiku získání těch správných konexí a pozice velký pán, ovládá výborně svoje vystupování, připomíná až chameleona, více než člověkem je v reálném životě též hercem. Jeho ambicióznost jde v ruku v ruce s obezřetností a „vlezdoprdelkováním“, uměním přiklonit se na tu správnou stranu (od nadšeného soudruha přes vydržovaného buržoazního floutka až po s nacistickým režimem spolupracující loutku). Když dostane přes prsty, stáhne se do sebe, změní svoji polohu, způsob vystupování a znovu hledá cestu na výsluní. Přitom všem však má zbytky svědomí, takže ani při kolaboraci není vyloženě zápornou postavou. Navíc, on sám pro sebe je přece jen herec, tak co od něho chtějí, že? Aneb co zmůžou ideologie s proměnlivým jedincem. Jinak, nejen závěr byl velmi symbolickým, fascinovala mě například i scéna, kdy Mefisto soustředěně pozoruje nacistického pohlavára v lóži, na ten tolik říkající a přitom tajemstvím obestřený mrazící pohled jen tak nezapomenu. Chyběl mi snad jen trochu více rozvedený konec, jinak vcelku jasných 5*. A zvláštností je, že snad za celý film nikdo „nepozdraví“ Vůdce, který zde ostatně nikdy není nazýván přímo svým jménem.

    • 25.1.2013  20:13
    Láska (2012)
    *****

    Pro mě osobně Hanekeho prozatím nejnormálnější dílo, celkově jeho 8. mnou zhlédnutý film a tradá, poprvé za 5*! Láska se ovšem vydává trochu jinou cestou než jí podobné snímky, citově nedojímá, nevydírá, stejně tak se však ani nesnaží o humor, zlehčení, volí střední cestu, tj. prostý přístup k věci tak jak se má, žádné (zbytečné) emoce navíc. Film sází na opravdu výbornou hereckou dvojku, která svým civilním a v pravdě docela úsporným, ale naprosto přesným herectvím dokáže utáhnout celý film. Haneke nás diváky žádné scény či momentu neušetří a stopáž tomu odpovídá, film rozhodně nikam nespěchá. Přesto Láska publikum nenechá nudit, už jen proto, že postupující nemoc se prostě čím dál víc projevuje a maskéři na ní také odvedli slušný kus práce. Konec byl zřejmě nevyhnutelný (i když úplný závěr jak jinak pro Hanekeho než nejasný), přesto jsem cítil naprosté smíření, ale ne z citového návalu-„Poplačeme si, ale jo, vlastně je dobře, že to tak dopadlo“, film mě na něj totiž připravoval celou dobu. Láska samotná by byla za solidní 4*, ale tu min. půl hvězdu navíc musím dát za způsob, jakým bylo stárnutí, nemoc a vztah mezi manžely vyjeven. Někdo ho možná nazývá chladným, avšak mně přijde o dost uvěřitelnějším a přijatelnějším než kdyby se podobného tématu chopili američtí tvůrci, kteří by na konci pravděpodobně balancovali mezi citovým vydíráním a patosem. A o tom tenhle snímek není.

    • 24.1.2013  08:54

    Nejdřív jsem moc nechápal, jestli některým ženám ze skupinky přeživších už hráblo, že tak plýtvaly surovinami a disponovaly (sebe)vražednými sklony. Pak mi to však postupně docházelo…tohle už v mnoha směrech nebyly civilizované lidské bytosti (až na tu poněkud úsměvnou upravenost :-) ), které myslí a jednají jako my (s výjimkou Staré), od mala se s našimi hodnotami nesetkávaly, jen putovaly stále dál krajinou bez větších náznaků života a hledaly další příslušníky svého rodu, tedy jak tak jim to jejich vůdkyně vysvětlila, a staraly se jen o to, aby měly co jíst a pít. A nedá mi to nereagovat na některé komentáře ostatních, zřejmě nejsem zrovna milovníkem zvířat, ale přístup žen k jejich zabití a následné konzumaci přesně odpovídalo nově vybudovaným instinktům, které už neobsahovaly nic podobného soucitu, tento naturální prvek mi proto nedělalo problém akceptovat (ale soudě dle reakcí jiných by u tohoto díla měla asi být stopka pro tuto sortu publika :-) ). A stejně tak jsem nakonec neměl problém s krapet na-přes-držku hraním mladých hereček, které vlastně byly ve svých úlohách dost přesné, což mi docházelo také až v průběhu filmu. Co se týče atmosféry postapokalyptického světa, nebyla vůbec špatná, spíše naopak ale dominantní byla především výtečná hudba (která film společně s počátečním odpočítáváním nastartovala), třeba exteriéry šly určitě ještě mnohem lépe „naaranžovat“, aby bylo více cítit ten pocit deprese, beznaděje a zmaru (takhle se divákovi vkrádal na mysl fakt, že je svědkem mírného amatérismu). Setkání s Mužem jen dále zvýraznilo náturu mladých žen, přestože na malou chvíli vlilo divákovi do žil alespoň trochu něčeho pozitivnějšího (a ten si měl zřejmě sám domyslet, že onen zástupce mužského pohlaví je díky ozáření pravděpodobně impotentní). Tento film jistě není dokonalý, ale to spíše po jeho technické než obsahové stránce, která mi nepřišla nijak zvlášť špatná a třeba hlavní myšlenka snímku mě velmi zaujala, proto slabší 4*.

    • 24.1.2013  08:45

    Bylo mi jasné, že komedie podle Triera bude vypadat o dost jinak než typická žánrová záležitost, přesto jsem doufal, že se budu spíš smát než oceňovat satirické narážky. A nevyšlo v podstatě ani jedno, kritika kancelářské politiky často příliš nefungovala, s humorem to nebylo o moc lepší. Ano, sem tam se něco k zasmání sice našlo, ale spíš šlo o slepenec absurdních scének někdy s víc, jindy zas méně povedenou pointou. A směrem ke konci filmu mi začala postava Kristoffera vadit, i když určitě ne tolik jako debilní (ale pozor, cool/super vtipná!) berlička v podobě jeho bývalky jako právničky. Dánsko-islandské vyrovnávání se s minulostí mě už minulo úplně (podobně jako hrátky s kamerou/střihem). Takže poněkud rozpačitý dojem, alespoň samotné téma/zápletka stálo opravdu za to, tudíž ty 3* to ještě budou, ale stejně jako jiní si příště pustím od Triera spíše drama (a o zhlédnutí jeho Idiotů raději ještě popřemýšlím).

    • 12.1.2013  10:54

    „Já vám nerozumím.“ Poněkud těžkopádné podobenství, které podle mě zůstalo někde na půl cesty. Někdy kamufluje až zbytečně moc, a zrovna u tohohle žánru by měl být divák, při určité znalosti historických reálií (pakliže není snímek určen jen a pouze dobovému lidu), schopen rozluštit těch narážek více, pak se až člověk ptá, jestli takový film byl více pro publikum, aby v tom rozpoznalo tehdejší situaci, nebo spíš pro lidi od cenzury, kteří by toho naopak měli najít co nejméně "závadného". Nepříliš vhodným příkladem k demonstraci mi přijde samotná Půjčovna koček. Ona je to blbost sama o sobě, takže když se hlavní hrdina ptá obyčejných lidí, zda neví, kde se nachází, nepůsobí to jako kolektivní ztráta paměti či neochota se k minulosti vyjadřovat, nýbrž jako naprosto dementní dotaz. Přestože je jasné, co Půjčovna koček představuje. Celkově několik zajímavých narážek, vtipný trik se schodištěm, ale na víc jak lepší průměr to ze svého pohledu nevidím. „Cholera-Mor-Mravenci, Trumanovi spojenci.“

    • 12.1.2013  10:51

    Popravdě řečeno, nejsem schopný být k tomuto filmu tolik kritický jako ostatní. Už jen ten, mnohými hned od začátku div ne nenáviděný, hlavní hrdina. Představitele Kabáta, Zdeňka Hradiláka, znám z pouze o rok staršího Kamenného řádu, kde však ztvárnil nanejvýš sympatickou postavu Tonka, a možná i proto jsem na rozdíl od jiných hodnotících zaujal k řediteli velmi brzy pozitivní postoj. Své udělala i přítomnost Polky Grazyny Dlugolecké v roli Aleny, taktéž nanejvýš milé herečky/postavy, tudíž já jim tu jejich generačně velmi nevyváženou lásku vlastně i přál. Samozřejmě jsem nebyl slepý k silnému socialistickému podtónu, dost těžko uvěřitelné benevolentnosti Aleniných rodičů, zbytečně dlouhým a nudným ukázkám z divadla. Stejně tak mě nehorázně štvala znuděná panička, která byla opravdu na pár facek (i když tohle byl možná spíš účel). Konec zůstal takový otevřený, ale nevadil mi, v každém případě díky výše uvedenému pravděpodobně čistě subjektivnímu hledisku nemůžu a vlastně ani nechci dát méně než slabší 3*.

    • 27.12.2012  21:00
    Jan Hus (1954)
    ****

    Některé repliky ze začátku filmu ve mně díky přispění skupiny Těžkej Pokondr vyvolály smích ve vážných situacích, jinak však tento snímek ke smíchu samozřejmě rozhodně nebyl. Naopak, hodnotil bych ho jako docela zdařilé historické dílo. Jistě, film má zřetelný revoluční náboj, tvůrci si postavu Husa upravili dle potřeby (a v jednu chvíli z něj udělali dokonce opravdového kacíře, když při cestě do Kostnice sám stavěl lid nad boha, to už přehnali), taky čistě čeština nebyla úplně fajn, ale díky těm vpravdě silným emocím, které dokáže snímek v divákovi vyvolat, a Vávrově řemeslnému umu dávám ještě slabší 4*. Stejně jako za to připomínání pravdivé obžaloby zločinecké církve, té není nikdy dost, i když trend dnešní doby velí bohužel něco úplně jiného…

    • 27.12.2012  20:34

    Normalizační hnus, který sice sem tam pobaví nějakou „trefnou“ hláškou, kterou se sám nechtěně paroduje, ale jinak je to docela utrpení sledovat ho. Máničky, zkažení emigranti přebírající slušným soudruhům manželky, taxikáři, kterým přestala vonět práce a přičichli západním manýrům, pes nejlepší přítel soudr…teda člověka atd. A samozřejmě jaký otec, takový syn, že…ale co bude s potrestáním zločineckých taxikářů? Asi nic…jenom jedna „úsměvná“ rudá hvězdička na závěr. „Ale tak počkej, počkej, počkej. Zase tak mizerně na tom nejsme. Vždycky se máme s kým poradit.“ – „A prosím tě, moh bys mi říct s kým?“ – „Třeba s Marxem nebo Leninem…to ti nestačí?“

    • 27.12.2012  20:16

    No jo, to se ten Únor soudruhům (nejen) v tomto filmu oslavoval a na druhou stranu jim dával možnost vysmívat se tehdejším demokratům, kteří byli díky své hlouposti těmi pravými viníky nástupu komunistů k moci (de facto legální cestou). Nejhorší na tomto skvostu však není téma ani jeho zpracování, jakožto násilné upravení si některých událostí a osob, o to hůře, že ne celku, ale jednotlivých částí. Tvůrci totiž točili dle historického scénáře, avšak tu něco (po)změnili, támhle zase nechali vyznít něco jinak, a pak vznikl tenhle nehorázný paskvil. Nejvíc mně však nezvedlo mandle prezentování například Gottwalda či Zdeňka Nejedlého jako vzácných, charakterních lidí, bouřliví dělnicí a davy či korupce, politikaření jako výsada jen a pouze demokratů, nýbrž prezentování Marshallova plánu jako „zadlužení se u amerického lichváře“ a hlavně vůbec celé líčení postavy pana Beneše, to se člověku opravdu zvedal žaludek a on sám se musel chudák v hrobě obracet. To mě navádí dát odpad!, ale na druhou stranu film demonstrativně působí jako aktuální připomínka, že demokracie nesmí být hloupá a slabá, aby neumožnila nástup totalitních stran, no a tento fakt mi v tom zase brání, takže celkově symbolická, varovná 1*.

    • 27.12.2012  20:09

    Hned na začátku filmu diváka zaujme titulní skladba, která výborně vystihuje celé toto dílo. Poté následuje hodně hořká, místy úsměvná podívaná o dívce, kterou v životě nic nečekalo a jí to (překvapivě) nestačilo. Nejde sice herecky ani dějově zrovna o zázrak, ale lepší 3* si tahle záležitost určitě zaslouží. „Postavíme si barák, koupíme auto, dítě už je zařízený…co víc bych si mohla od života přát?“.

    • 27.12.2012  20:05

    …a zavál rudý prapor. Tupá agitka, která rozesměje už titulky honosící se historickou spoluprácí s Ústavem dějin KSČ, stejně tak první otázkou navrátivšího se Tondy. Dále tak jako s hamižnou důvěrnicí („vy dovedete ženskou duši a její city tak pochopit“) a na druhou stranou horlivými soudružkami brnkajícími na struny všech feministek (alespoň těch stranických určitě). Tím však tak nějak divákovi smích končí. Nejdříve mu zmrzne při upřímném zvolání „Není nic snazšího než to na místě demokraticky rozhodnout“ a potom se náležitě zkřiví, když si soudruzi berou do huby pana Masaryka či se „správně“ projeví uvědomělé dcerky („Kdo jim nedovolí?“ – „Soudruh Lenin“ – „To je dobře, tak tam tati jeď, ať se něco naučíš!“). Za těch pár „úsměvných“ věcí hodnotím ještě 1*.

    • 27.12.2012  20:01
    Klíč (1971)
    **

    No, minimálně prvních 15 minut mělo velmi slušnou dávku napětí. Pak se film zvrtnul v rádoby historické cosi, které to však překvapivě s tou propagandou tolik nepřehánělo, min. ne tak moc, jak by divák čekal, i když třeba vložka s Leninem, zmínka o Gottwaldovi, „písnička“ před popravou apod. samozřejmě nemohly chybět. Dokonce se zde našly světlejší momenty, jako cynicky vyznívající hudba na pozadí poprav, padající stromy, němčina k navození větší autenticity…každopádně naivní představa o tom, že kvůli jednomu klíči povolá gestapo desítky mužů k nalezení těch správných dveří, stejně tak vězňovo vehementní udržování při životě. Celkově však Klíč nebyl tak špatným filmem, jak jsem původně čekal, já osobně mu dávám 2*.

    • 27.12.2012  19:56

    1, 2, 3, 4… no ale ano, rozdýchat se tento film dal. Až na několik výjimek však jde o dílo nepříliš vtipné, ať už cíleně nebo nevědomky. Místy spíš připomíná nepovedenou grotesku, šaškárnu bez humoru, než komedii. A to hlavní téma…sice se říká, že co Čech, to muzikant, ale přece jenom, v tomhle případě jde opravdu o naivní představu. No a to pekló, pekló, peklo peklo peklo…u toho by Vlastík Plamínek předl, jen co je pravda :-) V každém případě je tahle blbost ještě na 2*, v konkurenci jiných Hudbě z Marsu podobných veleděl diváka tolik neirituje. „Jelikož žádných připomínek není, prohlašuju sňatek jednomyslně za schválený. U nás totiž všechno rozhodujeme kolektivně.“

    • 27.12.2012  19:52
    Zde jsou lvi (1958)
    ****

    Překvapivě velmi dobré drama, kde se dlouho nelze pořádně vyznat v hlavním hrdinovi, nalézt k němu cestu a nějak více mu fandit, ale po vysvětlení toho, co se mu vlastně v minulosti stalo, ho divák pochopí a začne s ním plně sympatizovat. Možná je škoda, že tento moment přijde až po cca 50 minutách projekce, proto ty slabší 4*, v každém případě rozhodně stojí za to si na něj počkat, jde jistě o nejlepší část filmu. Jinak mi přišlo docela zábavné, že snad všichni v tomto snímku kouřili jak fabriky :-) „Je toho teď v životě tolik, že není čas zvedat někoho, kdo se neumí zvednout sám. Proto myslím, že je lepší nenechat radši upadnout.“

    • 24.12.2012  15:04

    Popravdě řečeno, z celé téhle Papouškovy trilogie jsem viděl vždy jen chvíli, ale i těch pár minut moji osobu vždy svým buranstvím a nevtipností iritovalo natolik, že i přes četné reprízy mě nikdo nepřesvědčil zkouknout alespoň jeden z dílů od začátku do konce. Po několika letech záměrného ignorování mě však nakonec povinnost donutila zhlédnout Ecce homo homolka celé a stejně jako třeba v případě Hoří, má panenko (ano, znovu Papouškův citelný rukopis), musím přece jenom změnit, nebo spíše poupravit názor. Ano, přiznávám, chvílemi jsem se docela bavil, vcelku si i užíval atmosféru snímku, oceňuju dobře typově vybrané herce, ale víc mně tahle „výborná“ společenská satira opravdu nedala, nejspíš ještě moje maličkost stále nedorostla její intelektuální náročnosti :-) . Celkově zvědám hodnocení z pomyslného hnoje na lepší 3*. „Tak ho vidíš dědka. Ono mu nestačí, že mně zničil život, ještě mi bude ničit povlečení.“

    • 24.12.2012  15:01

    Jejda to jsem se zase jednou zasmál… příběh postavený na tom, že mladý dementní a naprosto nesympatický chlapec se seznamuje se známými hudebními osobnostmi (film funguje zároveň i jako jakási dobová sonda) a po celou dobu se snaží vytrvale sbalit, soudě dle smíchu, také mírně…ehm, hodně zaostalou (či permanentně sjetou) dívku , diváka přestane bavit velmi brzo, pak se už jen chytá za hlavu a obrací oči v sloup, jak mu je trapně za všechny herce, resp. hvězdy tehdejší pop music (které si tu dělají reklamu jak z praku), a ptá se, kdy už tahle „legrace“ konečně dojede do cíle. Ve výsledku je tu vlastně armáda amatérů, kteří se k roli v tomto díle dostali jakoby omylem, třeba takový pán z občerstvení neustále se dívající do kamery, zatímco před ním zpívá Kája, u mě vyhrál cenu pro nejhoršího neherce. No na druhou stranu je moc fajn, že všechny hvězdy byly tehdy volně přístupné mladým harantům, ostatně to umění dělaly pro ně, že… Jinak jako tehdejšímu členovi Strany by se mi v tomto filmu rozhodně nelíbil morální apel, přece jenom tak mladý člověk jako byl hlavní hrdina jel ve velkých penězích, pohyboval se mezi slavnými, a to přece muselo zkazit charakter budoucího pracujícího na celý život, nemluvě o dávání si tohoto floutka za vzor, myslím tím samozřejmě ze strany jeho vrstevníků...Na druhou stranu, „no co vám budu povídat, Píďa je prostě báječnej kluk“, takže to s ním v životě muselo dopadnout dobře (zvlášť když místo taxíku využíval cestovatelských služeb VB). Tahle v mnoha směrech kardinální blbost si v mých očích zaslouží přesně 1*, a to za hudbu, Svoboda se prostě nezapře (i když ten magický zvuk mince podobný otevírání oříšku z nejmenované pohádky si mohli tvůrci odpustit). P.S. Jo a už jsem ve filmu dlouho neviděl většího slizouna než byl pan Štajdl.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace