Sarkastic

Špičková komedie, u které jsem se smál prakticky od začátku do konce. Krom rychlého tempta (které zpomaluje jen minimálně), kopy výborných dialogových výměn, hlášek a jinak vtipných situací má ještě navíc další výhodu, a to, že zdaleka nespoléhá jen na úvodní dvojici, ale komediální potenciál uplatňují i muži zákona, služka, kamarádky a další postavy. Co je docela překvapivé, funguje i krimi složka filmu (jejíž pointu není tak jednoduché odhalit; no vlastně to snad ani nejde). A romantickou linku jenom podtrhuje vzájemná chemie, jiskření a sehranost dvojice Stanwyck-Fonda. Slabší, ale přesto plný počet. „Ale ten vrah má můj kabát!“ – „Nebojte, nebude mu.“

A život jde dál…v souvislosti s tímto nesmírně kvalitním dramatem s velkým „D“ se mi chce až zvolat, že jde o čistou realitu. Krom poněkud extrémního výbuchu jsem totiž nezaznamenal jedinou scénu, situaci, gesto či výraz postavy, které bych nevěřil (jakkoliv je to nanejvýš subjektivní dojem). Přesně takhle si představuju žánrový snímek dle mého gusta. Pravda, někomu nejspíš nesedne docela dlouhá stopáž (vzhledem k tempu filmu), stejně tak dlouhé záběry, které se na první pohled nemusí jevit jako důležité (z čehož je divák zvláště při 1 pasáži snímku tvrdě vytržen). Ale aby přece jenom nenastala sem tam nuda, tvůrci filmu pečlivě dávkují scény s rozděleným obrazem, které někdy působí jakou pouhé ozvláštnění, častěji však (při zaměřování se na dialogy postav) pomůžou divákovi lépe nasát emoce. A konec se mi také líbil, hodnotím proto celkem jasným plným počtem.

Popravdě řečeno, před zhlédnutím filmu jsem čekal podstatně depresivnější a bezvýchodnější dílo. Hlavní hrdinka sice měla (zřejmě) 2 práce, přesto mě překvapilo, že dokázala prakticky sama finančně zajistit 4 potomky (chudoba, nedostatek zde rozhodně přítomny nebyly). A v pravdě idylická mi připadala i všechna ta setkání rodinky, kdy sice bylo cítit dusno, ale ne až tak moc (to až později). Britský vězeňský/soudní systém mně zas přišel hodně benevolentní, když někomu projde pašování drog bez většího postihu („chvilková“ komunikace přes sklo). A díky tomu, že děj není moc dramatický, líbivé záběry (doprovázení krásnou Nymanovou hudbou) nezpůsobují katarzi, nýbrž jsou skoro kýčovité (stejně jako konec). A tuto nevyrovnanost zachraňují jen výborné herecké výkony (hlavně představitelka matky). Celkově tedy pouze průměr, mírné zklamání.

Tak úděsné triky, že to až do pekla volalo. Bohužel tento přívlastek se dá použít snad na každou složku filmu. Sem tam se sice dá najít tak blbá scéna, že se až člověk musí zasmát, ale těch je tady jak šafránu (zbývají ty, u kterých brečíte utrpením). Jinak nabízí Temná sekta jenom nudu a filmařinu toho nejtragičtějšího kalibru. Alespoň, že si dali tvůrci tu „práci“ a pokaždé, když se objevili zrozenci pekel, nahodili tu správnou červenou „démonickou“ barvu. Ne že by mě tím přesvědčili, abych dal filmu víc jak 1*.

Pomalý (nikoliv však nudný), poetický film obsahuje trochu filosofie a něčeho k zasmání, ale jinak je spíš takový smutný, melancholický s náběhem na nostalgii. Hlavní hrdina (a některé postavy kolem něho) si uvědomuje, že mu zbývá málo času. Svůj úděl však přijímá a vyrovnává se s ním po svém. S tím souvisí i jeho profil; v současnosti možná částečně přísný, ale jinak spravedlivý a v podstatě nekonfliktní člověk, v minulosti nemilosrdný voják. A všechna ta mlha, nafialovělé vzpomínky a krásná hudba (navíc navozující i romantickou linku) dohromady tvoří skoro magickou atmosféru. Konec byl možná trochu natažený, ale chápu potřebu tvůrců film nechat doznít a zároveň zdůraznit lásku průvodčí. Za mě silné 4*.

Mám z cyklu rozporuplné pocity. Vizuální, zvuková a technická stránka filmu se mi docela dost líbila. Mysteriózní atmosféra byla zpočátku poutavá. Ovšem toho tajemna bylo na můj vkus až příliš, protože jsem se ve všech těch časových smyčkách, mlze, kouzelných jeskyních a vchodech ztrácel, film tak ve výsledku nepochopil a už v jeho průběhu se začal nudit (a díky hypnotickému tempu a dlouhým záběrům jsem fakticky bojoval s tím, abych neusnul). Odkazy (nebo spíš vykrádačky) na 2001 mě minuly. Celkově to tak bude pouze průměr.

Zábavná komedie s velkým nadhledem a moc příjemnou atmosférou. Zároveň také film, který zkouší divácká očekávání (rozhodně bych ho nepovažoval za předvídatelný). A s tím souvisí i nápaditost, který možná diváka „nezboří“, ale jistě mu vyloudí úsměv na rtech. Snímek dále také mile boří klišé, která se (dost možná ještě dnes) tradují o Španělsku. A konec má velmi vtipnou pointu. Za mě to budou silné 4*.

Jako satira film ještě docela zaujme. Ovšem čistě z komediálního hlediska toho divákovi nabídne k zasmání naprosto minimum, spíš jen sem tam něco, co vyvolá lehký úsměv. Ve výsledku je tak Národní puška pouze průměrným počinem ze španělského prostředí.

Opravdu „hororová“ jízda od začátku až do konce. Kanibalský sex je neskutečně špatný snímek, chtělo by se říct až vyloženě blbý, nicméně v jeho hlouposti zároveň tkví největší přednost filmu, protože v divácích vyvolává salvy smíchu (samozřejmě neplánovaného). A já si všechny ty šílené postavy (společně se jejich „excelujícími“ představiteli) užíval, stejně jako zamlžené kamery, neustálých transfokací, „nápaditých“ triků či dominantní zvukové stránky. Za tu neúmyslnou zábavnost nemůžu jít pod 2*.

Pořádně kousavý dokument. Navíc se zabývá tématem a hlavně lidmi, o kterých se úmyslně nemluví. A musím uznat, že ani na chvíli nepřišel o moji pozornost. Stejně tak vzdávám hold režisérce, že měla odvahu pustit se do něčeho takového. A přestože jde o na první pohled vyloženě slovenské téma, ve skutečnosti se hodně týká i Čechů. Slušné 4*.