Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Krimi
  • Dokumentární
  • Akční

Recenze (3 092)

plakát

Česká divadelní režie: Miroslav Krobot (2014) (TV film) 

Velmi dobrý, stručný a přitom výstižný. Takový je cca hodinový dokument o Miroslavovi Krobotovi, díky němuž si divák udělá docela komplexní představu o tvůrcově kariéře. Kapitoly jsou přehledně rozdělné a žádná z nich není přespříliš dlouhá na úkor těch ostatních. Já osobně dokument velmi oceňuju, protože na rozdíl od Krobotova filmového působení jsem před zhlédnutím neměl o tom divadelním skoro žádné potuchy. Kisilův počin by samozřejmě mohl (a možná i měl) být delší, ale televizní formát je v tomhle ohledu poněkud nekompromisní. Slušné 4*.

plakát

Kat (1963) 

(Předesílám, že film jsem viděl s českým dabingem, takže třeba v ženské postavě se mi pořád projektovala Slávka Budínová, a ponechání angličtiny a němčiny působilo trochu komicky) Kat je satirou na tehdejší režim ve Španělsku, která ukazuje absurditu dobových praktik. Postavy popravčího a jeho následníka (toho času funebráka) jsou obklopeny mírně morbidním a černým humorem, a hlášky, který vypouštějí z úst, jsou dost vtipné a trefné. Na druhou stranu, smíchu ke konci začne ubývat, což je z půlky dáno tím, že filmu dochází dech, ale také kvůli jistému mrazení, které divák podvědomě cítí. Celkově slabší 4*.

plakát

Goltzius a společnost Pelikán (2012) 

Po stylové stránce jsem se nestačil divit. S panem režisérem sice už nějaké zkušenosti mám, ale to, jak se výrazově projevil zde, mi docela vyrazilo dech (a třeba takhle „vymazlenou“ mizanscénu“ jsem neviděl už ani nepamatuju). Provokativní a ironický děj (stejné přívlastky se dají použít i na dialogy) však postupně paradoxně upadal do stereotypu; přijde 1 sexuální výjev, obecenstvo ve filmu (a naopak v kině) se nad ním ukájí, poté následuje obhajoba a trest, a tak stále dokola. Takže jsem se i při vší té vizuální potravě místy prostě nudil. Proto pouze lepší 3*, přestože jde po některých stránkách o velmi zajímavé dílo.

plakát

Den šelmy (1995) 

Pře zhlédnutím jsem čekal horor a dostal krimi-parodii, která mi nabídla z mnou očekávaného žánru snad 2-3 momenty. Avšak bavil jsem se, narážky na satanisty a církev byly podařené. Co mě však zklamalo, že humoru postupně ubývalo a na plátně zbyla jenom brutalita a násilí bez špetky ozvláštnění či smyslu. Tudíž ve výsledku to vidím pouze na průměr.

plakát

Hardkor Disko (2014) 

Na debut (a ještě financovaný z velké části samotným režisérem) hodně suverénní počin. Působí moderně, „cool“ a kompaktně. Vizuál, hudba (originální polská, jejíž snad každou jednotlivou část bych označil za hitovku) jsou na úrovni. Příběh je mysteriózní, se sem tam nějakým vodítkem, ale pointa není úplně jednoznačná. Film navíc nabízí fungující mix cynismu, černého humoru a krimi-thrilleru. Závěr mě překvapil, tak úplně nenadchl, nicméně silné 4* si snímek v mých očích rozhodně zaslouží.

plakát

Její milionář (1937) 

„Hlavně ať vám tu kraslici nesežerou moli!“ Hodně střelená crazy komedie, která toho sice zpočátku moc k zasmání nenabízí, ale postupně se rozjede do solidních otáček. Jde v ní hlavně o kulometně rychlé dialogové výměny a úsměvné scény, které se díky kupícím se lžím stávají stále vtipnějšími. Škoda jen, že dochází i na různé pády připomínající grotesku a vtipné nejsou skoro vůbec. Konec však vše pěkně uzavírá…a nebo ne? Za mě to budou slušné 4*.

plakát

Ztřeštěná (1938) 

Špičková komedie, u které jsem se smál prakticky od začátku do konce. Krom rychlého tempta (které zpomaluje jen minimálně), kopy výborných dialogových výměn, hlášek a jinak vtipných situací má ještě navíc další výhodu, a to, že zdaleka nespoléhá jen na úvodní dvojici, ale komediální potenciál uplatňují i muži zákona, služka, kamarádky a další postavy. Co je docela překvapivé, funguje i krimi složka filmu (jejíž pointu není tak jednoduché odhalit; no vlastně to snad ani nejde). A romantickou linku jenom podtrhuje vzájemná chemie, jiskření a sehranost dvojice Stanwyck-Fonda. Slabší, ale přesto plný počet. „Ale ten vrah má můj kabát!“ – „Nebojte, nebude mu.“

plakát

Samota (2007) 

A život jde dál…v souvislosti s tímto nesmírně kvalitním dramatem s velkým „D“ se mi chce až zvolat, že jde o čistou realitu. Krom poněkud extrémního výbuchu jsem totiž nezaznamenal jedinou scénu, situaci, gesto či výraz postavy, které bych nevěřil (jakkoliv je to nanejvýš subjektivní dojem). Přesně takhle si představuju žánrový snímek dle mého gusta. Pravda, někomu nejspíš nesedne docela dlouhá stopáž (vzhledem k tempu filmu), stejně tak dlouhé záběry, které se na první pohled nemusí jevit jako důležité (z čehož je divák zvláště při 1 pasáži snímku tvrdě vytržen). Ale aby přece jenom nenastala sem tam nuda, tvůrci filmu pečlivě dávkují scény s rozděleným obrazem, které někdy působí jakou pouhé ozvláštnění, častěji však (při zaměřování se na dialogy postav) pomůžou divákovi lépe nasát emoce. A konec se mi také líbil, hodnotím proto celkem jasným plným počtem.

plakát

Everyday (2012) 

Popravdě řečeno, před zhlédnutím filmu jsem čekal podstatně depresivnější a bezvýchodnější dílo. Hlavní hrdinka sice měla (zřejmě) 2 práce, přesto mě překvapilo, že dokázala prakticky sama finančně zajistit 4 potomky (chudoba, nedostatek zde rozhodně přítomny nebyly). A v pravdě idylická mi připadala i všechna ta setkání rodinky, kdy sice bylo cítit dusno, ale ne až tak moc (to až později). Britský vězeňský/soudní systém mně zas přišel hodně benevolentní, když někomu projde pašování drog bez většího postihu („chvilková“ komunikace přes sklo). A díky tomu, že děj není moc dramatický, líbivé záběry (doprovázení krásnou Nymanovou hudbou) nezpůsobují katarzi, nýbrž jsou skoro kýčovité (stejně jako konec). A tuto nevyrovnanost zachraňují jen výborné herecké výkony (hlavně představitelka matky). Celkově tedy pouze průměr, mírné zklamání.

plakát

Temná sekta (1982) 

Tak úděsné triky, že to až do pekla volalo. Bohužel tento přívlastek se dá použít snad na každou složku filmu. Sem tam se sice dá najít tak blbá scéna, že se až člověk musí zasmát, ale těch je tady jak šafránu (zbývají ty, u kterých brečíte utrpením). Jinak nabízí Temná sekta jenom nudu a filmařinu toho nejtragičtějšího kalibru. Alespoň, že si dali tvůrci tu „práci“ a pokaždé, když se objevili zrozenci pekel, nahodili tu správnou červenou „démonickou“ barvu. Ne že by mě tím přesvědčili, abych dal filmu víc jak 1*.