stub

Roztomilý, nenuceně zpracovaný příběh o manželském soužití a mezigeneračních bariérách. Většinu filmu koutky směřují mírně nahoru, občas se dostaví salva smíchu, i vážné scény jsou žvýkatelné. Příjemná je i hodinová stopáž a padnoucí hudba. Kamera je chvílemi poněkud statická, což lze však omluvit dobou vzniku filmu. Poklad světové kinematografie to není, ale průměr také ne, já jsem každopádně spokojen.

Skvělá našlapaná klasika plná hereckých hvězd (Nakamura, Sanada, Mifune, Tamba, Chiba, Natsuyagi...), součást základního vzdělání pro každého fanouška žánru. Příběh je poměrně košatý, na japonské poměry však přehledný a srozumitelný i laikovi. Na rozdíl od dílek, která přišla vzápětí, netrpí toto navíc perverzním soundtrackem, monstrózní osmdesátá léta teprve čekala na svou příležitost..;)

Přes značnou popularitu považuji toto dílko za asi nejslabší ze "šógunovské" čtveřice. I přes poněkud úchylný titulní song jde však o 2 hodiny výborné zábavy (byť koutky někdy směřují nahoru, aniž by to byl záměr autorů;). Po akční stránce je film značně zdařilý, dějově to poněkud hapruje, ale upřímně, koho to zajímá? Vtipný je Tetsuro Tamba s hustými bílymi vlasy a vousy:), herecky nejlépe ztvárněn je asi Hanzo Isaa Natsuyagiho; v hlavních rolích se vyskytují jedinci zdatní spíš fyzicky, než herecky, avšak opět - koho to zajímá? Klasická akční řežba, na kterou jsme jako malí opakovaně zírali s neskrývaným obdivem a zkoušeli, kdo z nás vykopne výš...;)

Z mého pohledu Inagakiho tvůrčí vrchol a zároveň jedna z nejlepších Mifuneho rolí. Silný snímek plný hořkosladké životní pravdy a esence obyčejného života se všemi jeho paradoxy. Příběh rikšy s velkým srdcem, který hodně dává a málo bere se samozřejmostí dítěte - přirozenost a přesvědčivost Mifuneho postavy je neskutečná, skvělá je i Hideko Takamine (známá např. z filmů Mikia Naruseho). Tleskám příběhu skromně se tvářícímu a přitom překypujícímu obsahem, tleskám bravurní psychologii postav, tleskám nádherné kameře a citlivému vypravěčskému umění. Pro mě jeden z těch až nadpřirozených filmových zážitků, dómo arigató gozaimašta za něj...

Smutná a přesto velmi zábavná záležitost plná absurdního humoru, zasazená do prostředí ubytovny obývané umně vykreslenou chudinou. Zdůrazňovat nějak zvlášť Kobayashiho režisérské, či Nakadaiovi herecké, schopnosti, není patrně třeba, typický je i režisérův důraz na propracovanost malých rolí. Při sousedském sporu o pěstování zeleniny (a její hnojení;)) jsem slzel smíchy, což u tvorby MK není zdaleka běžné a už jen to je skoro důvodem ke shlédnutí. S komentáři Artrana i tigreho se mohu víceméně ztotožnit, takže nemá cenu abych jinými slovy opakoval napsané. Dobré i pro nejapanofily!

Nebýt značné porce opravdu silných filmů, které jsem měl za poslední dobu možnost shlédnout, dal bych ****. Byť natočil Hideo Gosha dost lepších věcí, tato vyčnívá klasickými prvky zručně spletenými do originálního celku a rozhodně ani chvíli nenudí. Se stylizací nemá režisér (jak už se mu to občas tak stává) příliš soudnosti, což je dobře, protože bychom jinak byli ochuzeni o naprosto ujetou postavu místního policajta Hella. Obě hlavní role jsou ženské, což je příjemně osvěžující a hovící si s až komiksovým duchem tohoto zábavného akčního fláku.

První film Kudovy excelentní "atentátnické" trojice. Panoramatická kamera servíruje jeden lahodný záběr za druhým, i herci malých rolí se předhánějí ve výkonech. Jak je pro trilogii typické, celý film je spíše dějový, zběsilé akce se člověku dostane až v závěru - finální řež je neuvěřitelně propracovaná a oku lahodící, dokonale zakomponovaná do prostředí vesnice. Z herců vynikají např. Chiezo Kataoka, Ko Nishimura a samozřejmě také Tetsuro Tamba. Tento styl jidaigeki-chambary je pro mě očividně to pravé.

Tady to z některých komentů působí, jakoby se to vezlo na vlně Harryho Pottera - to je až neuvěřitelné, vždyť je to o několik let starší! Já chápu, že při nižším rozpočtu a nedostatku triků dnešní divák trpí jako zvíře (jak jen mě to dojímá;/), ale patřičnou cílovou skupinu to oslovilo značně a až na ten rozpočet to není o nic horší, než přeceňovaný Harry (který je mimochodem plagiátem starých paperbacků o Harry Lotterovi nebo jak se tam přesně jmenoval). Prostě zdařilý seriál pro (pre)pubescentky, u kterého se tu a tam bavili dobře i někteří dospělí. Zdrcující kritika od různých filmových fajnšmekrů je zde, nezlobte se na mě, výjimečně směšná:)

Poměrně typický Kawamoto, samozřejmostí jsou jak vizuální orgie, tak přiléhavá hudební kulisa. Tentokrát je nám servírován zadumaný, mírně provokativní příběh plný parafrází. Byť jsou režisérovy krátké snímky pro evropana atraktivnější, velmi přijatelnou hodinu čistého času se podařilo bez problémů zaplnit kvalitní látkou. Pro seznámení se s autorovou tvorbou bych však zvolil raději jiný kousek.

Uchidův detektivně-psychologický opus se vyznačuje nesmírnou propracovaností a i přes ca tříhodinovou stopáž dokáže po celou dobu udržet divákovu pozornost a napětí. Herecké výkony jsou na úrovni a na japonské poměry překvapivě uměřené:), kvalitu scénáře nesnižují ani občasné dosti odvážné zvraty. Značný důraz na detail umocňuje úchvatná kamera, půvab některých obrazových kompozic až bere dech. Typické je výrazné upřednostnění lidské stránky, na film se dá nahlížet očima hned několika hlavních postav, jejichž příběhy tvoří tento působivý celek. S nepatrým zaváháním dávám plný počet.