Chlupis

Nejgeniálnější tvůrčí zásek v historii filmu.

Úchvatná rekonstrukce drtivé většiny postupů, které Nolan dosud hojně používá ve svých snímcích.

Čistě braková mexická telenovela postrádající jakékoliv aspekty spozorovatelné v dobrých filmech, bez jakékoliv zapamatováníhodné akční scény, přesto bavící právě svou, snad záměrnou absurditou.

Prostřední a zřejmě i nejlepší část Rodriguezovi trilogie, která mistrně kombinuje jak sveží spád El Mariachiho, tak brakovou nadsazenost Once upon a time in Mexico. A k tomu všemu přidáva coolervoucí akční scény.

Hranice, kde končí úchvatný existencionální / meditativní film opájející se nádherou scenérií a charismatem jednookého Mikkelsena a kde začínají nešikovně dávkované výjevy něčeho (ničeho?), jsou bohužel v tomto případě až nebezpečně úzké. Někomu se to může trefit do noty, někoho to může naprosto znechutit, jde zkrátka jen o to, v jaké míře jste schopni přijmout a hlavně pojmout dané ingredience. Já se snažil, například tu zbytečnost drtivé většiny dialogů ale nezakryje ani parádní kamera, se kterou režisér kouzlí kvanta neskutečně strhujících záběrů prakticky celý film.

Z čistě diváckého hlediska je to geniální zábava jen 15 minut. Jenže ono je úplně jedno, jestli je to 15 minut úvodních, prostředních, závěrečných či úplně jiných.

Do sebe zahleděná splácanina všeho možného, která postrádá tempo a jakoukoliv vnitřní provázanost, navíc není ve své podstatě určena téměř pro nikoho, i když se snaží svou rozmanitostí zaujmout všechny bez rozdílu věku.

Pro mnohé bude možná vyobrazení "životní cesty" jako takové zbytečně zdlouhavé a nudné, za mě však nelze než smeknout a přiznat, že filmů s větší výpovědní hodnotou je opravdu pomálu. Noé je experimentátor a jeho filmy mi ne vždy dokonale sednou, Vejdi do prázdna ale při sledování doslova hypnotizuje a rozkládá na molekuly. Duchovní trip.

Naráží Jonze na to, že pro pravou lásku je třeba se obětovat či snad na naivitu zamilovaných a jejich zaslepené jednání?

Ukázka té nejprofesionálnější řemeslné práce v daném žánru. Napětí je geniálně a pečlivě gradováno, jednotlivé scény pak precizně zaranžovány. Vytknout není co.