gjjm

Toužíte po spoileru? Šílený vědec v dobách počátků moderní medicíny provádí na svém zesnulém samotářském studentovi s romanticko nekrofilními sklony elektrické experimenty. Kdyby to končilo ve čtrnácté minutě větou "nemusíme se těmito detaily zaobírat" a vystřihla se scéna v hospodě, byl by to naprosto geniální krátký film s úžasnou pointou. Cokoliv potom je totiž debilní a zbytečné. Má to zajímavý způsob podání a také prostředí (byť to je vylíčeno hrozně). Debilní herecké výkony (Zindulka mně trpce zklamal), napůl pohádková (zvlášť v té hospodě), napůl frankensteinovská atmosféra, docela slušně vystavěná, ale nezapůsobila. Motivicky dost podobné Sleepy Hollow. Na druhou stranu pěkná hudba a docela dobrý scénář, kamera většinou celkem slušná, jindy dost nezvládnutá. Má to ale jednu obrovskou chybu. Režisér neumí včas skončit a zbytečně příběh natahuje. Na studentský horror celkem slušné, na regulérní film nic moc. P. S. Výborně zvolený název.

Konverzační horror, nesympatický tím, že se tu mluví o všem možném a pomalu nic se nestane. Zajímavý je hlavně díky společnému výskytu dvou možná vůbec nejlepších horrorových herců, Bely Lugosiho (tehdy ještě s úděsným maďarským přízvukem, který se tvůrci ani neobtěžovali zamaskovat tím, že hraje Rumuna jako v Draculovi, navíc je tu podpořen nádherně patetickou deklamací) a Borise Karloffa. Bauhausově futuristické prostředí filmu (byť velice skromné) stejně jako jeho konverzační, neakční způsob podání mají něco do sebe, ovšem kazí je banální milostná vedlejší zápletka (která by tam vůbec nemusela být). Navíc je to překvapivě civilní a i kvůli tomu co do atmosféry a působivosti spíše průměrné, ač některé motivy (nekrofilie, šachy, satanismus) jsou a byly podnětné a zajímavé - a to nemluvím o proslulé zkůžestahovací scéně, byť tu uvidíte jen jako jakousi důmyslně skrytou stínohru. Má to také jeden z prvních filmových soundtracků vůbec, je založen převážně na kompilaci skladeb Franze Liszta a je opravdu výborný. Průměrný horror s mnoha pozitivy, nebýt zděšeného výkřiku Bely Lugosiho a celkem slabé atmosféry, dal bych mu čtyři hvězdičky. Možno shlédnout online: http://video.aol.com/video-detail/the-black-cat-1934/4133125487 P.S. Stejně se jmenuje jedna povídka od Edgara Allana Poea, mimochodem prý vůbec nejpřekládanější povídka světové literatury. Je to ale jen shoda jmen.

Mikrodrama, vyprávěné policajtkou Normou, natočené pro školní účely. Název a datum vyjadřuje vše. Holky, bacha. Pokud se na vás v bistru usměje jakýkoliv muž a vy se od něj necháte odvézt kamsi v autě, dopadne to zcela určitě tak, že vás dotyčný usměvavec znásilní a/nebo zabije (nehodící se škrtněte) a vyprávějící nesympatická ženská to bude muset sdělit vašim rodičům a bude z toho hrozně moc smutná. Technická kvalita nechutná, příběh trapný, jako u skoro všech vzdělávacích filmů. P. S. Film má i svojí homosexuální variantu jménem Boys Beware. P. P. S. http://www.youtube.com/watch?v=-fAKo-i4jpQ Milovníkům filmového trashe doporučuju podívat se po sobě, ostatním nedoporučuji vůbec.

Svým způsobem legenda ve formě jakéhosi miniaturního dramatu, určeného pro promítání ve školách. Chlapci, pozorte. Pokud stopujete, zastaví vám kamarádský sympaťák a vezme vás k sobě domů, tak jste se stali obětí hrozivého HOMOSEXUÁLA!!! Ááááááááááááá, pomóc, pozor na něj! Jako skoro všechny školní filmy působí jako nechtěná parodie, která ale není ani směšná, jenom vrcholně trapná. Ach jo, už dlouho jsem neviděl nic, co by si zasloužilo tak čistý odpad a přitom mělo jen deset minut. Má také svoji heterosexuální variantu jménem Girls Beware, kde se svůdných mužů mají střežit pro změnu dívky a je to podané trošku sentimentálnějším a pseudorealističtějším způsobem s větší porcí citového vydírání (takže je to o trochu vtipnější). Tak mně napadá, proč není něco jako: chlapcové, dávejte si pozor na svůdné dívčiny, jsou to mnohdy vychcané mrchy co vás chtějí okrást a zničit vám život? IMHO by to bylo podstatně přínosnější a zábavnější. http://www.youtube.com/watch?v=p4enfUyGWSY

Má očekávání byla dost skeptická, proto jde o velmi příjemné překvapení. Tohle je konečně filmový expresionismus v té nejčistší a nejdepresivnější podobě, doslova vyrážející dech. Rychle se střídající, nanejvýš bizarní apokalyptické scenérie, dokonalá vizuální stránka, náboženské motivy víří ve světelných kouzlech a za každým kamenem číhá Ďábel (který ve světě mých náboženských představ už navždycky má tvář Emila Janningse). Epileptická kamera i hudba, teatrální, ale o to působovější efekty. Murnau byl naprostý psychopat a z Goethova dramatu a tradičního německého příběhu vytvořil dost nedějový film, překypující nejšílenějšími možnými obrazy zkázy a zmaru. Od začátku do konce neuvěřitelně depresivní a úžasně atmosférický film (v protikladu ke Goethově hře, která je dost ironická a značně odlehčená). Značně opomíjené vynikající dílo, které dle mého názoru ještě předčí třeba Nosferatu a v některých věcech i Goethovu hru (aspoň je tu logicky vysvětleno, proč vlastně Faust ztratil smysl života). Pokud nevěříte, že devadesát let starý film může být depresivní a děsivý, pusťte si Fausta. Scény jako upálení nebo vyvolávání ďábla v bažinách jsou mistrovské a nelze jim skoro nic vytknout. Překvapily mně i pěkně zvládnuté triky a ani ne moc teatrální herecké výkony, snad jen Mefistofela jsem si představoval o dost jinak. V druhé části (v pasážích o Markétce) je film trošku rozvláčný, příliš civilní a sentimentální, to ale vůbec není na škodu, protože se velmi brzy vrací zpátky do původních kolejí. Konec sám Fausta zploššťuje na sentimentální melodrama, ale to je jedno, u tak vypjatě vizuálního filmu není možné hodnotit děj. Bezvýhradných pět hvězd. P.S. Stáhnout lze zde: http://www.archive.org/details/Faust_1926

Atmosféru pionýrských táborů jsem už nezažil, i proto jsem se rozhodl pustit si tuto prapodivnou absurdní komedii, která ji údajně vystihuje a je na ní založena. Samotné prostředí nemohu posoudit. Obsahuje celou řadu skvělých hlášek i scén (hu! hu! hu!), ty se ale utápí v dost zmateném scénáři. Vím, že příšerné neherecké výkony (s výjimkou Stracha) jsou tu záměr, ale stejně mně štvou. Atmosféru to možná zachycuje, ale jinak je to prostě průměrná komedie bez větší zajímavosti. - Koukej to přinýst. - A co kouzelný slovíčko? - ŠVIHEJ!

Legendární scientologická agitka a údajně nejhorší scifi všech dob. Nejsem odborník, ale horší jsem skutečně zatím neviděl. Alegorický popis země, okupované emzáky (hlavní kladná postava se jmenuje Goodboy a emzácká planeta Psychlo, to snad o realističnosti filmu vypovídá vše). Emzácký šéf, John Travolta, chce být přeložen, ale kvůli jakési aféře s dcerou svého nadřízeného není, díky čemuž má mindrák. Goodboy, který přišel z jakési vesnice posledních potomků lidí do emzácké okupační centrály, je trapným způsobem zajat, morálně pozdvihuje všechny ostatní zajatce, kteří jsou vzápětí Travoltou donuceni kopat v nějakém dole, aby si Travolta získal znovu ztracenou prestiž. Protože se ovšem náš Dobrý chlapec stane jakýmsi předákem či ydejovým vůdcem votroků, Travoltík s ním zbytek filmu bojuje. Atmosféra je buď tak nějak úchylně americky zelená, nebo neuvěřitelným způsobem vykrádá Bladerunnera. Děj je podán tak, že bych se bez synopse z IMDB vůbec nechytal. Na emzácké masky by mohl být hrdý i Star Trek - většinou jsou založeny na dredech, alobalu na nose a zdeformovanému čelu. Totéž platí o atmosféře a prostředí. Kamera byla z nějakého důvodu celou dobu našikmo, z čehož se mi po pár minutách začalo chtít zvracet. Scénář je směšně patetický nebo bez jakékoliv logiky. Střih by snad šel udělat líp i v Powerpointu. Herci se snažili, seč mohli, ale špatně napsané postavy prostě nezachránili. Typický odpad. Ovšem film je skvělý jako komedie, a to hlavně v českém dabingu - rádobydémonický smích Pavla Trávníčka je halucinogenější, než většina drog, o jeho megaúlisném "ichscelense" ani nemluvě. Nicméně některé hlášky (psi byli nejspíš nadřazená rasa) by byly i docela vtipné, kdyby to nebyla taková blbost. Vřele doporučuju všem zájemcům o agitky a filmový trash. - Teď vás přesunu na nové důlní stanoviště. Upozorňuji všechny, že pokud se byť i jenom pokusí utéct, tak je zastřelím. Vy se zbraněmi zacházet neumíte, já ano. Absolvoval jsem jako nejlepší střelec a jsem schopný zabít kohokoli na tisíc kroků. Přelož jim to. - Utečem, zabije nás. - To je všechno? - Jo.

Když jsem to viděl poprvé, zkoušel jsem si taky nechat narůst půlmetrové nehty a uvažoval jsem i o oholení jinak máničkoidní hlavy. Geniální Max Schreck, kterého pro roli Orloka prý ani nemuseli moc líčit, je asi nejděsivějším prvkem této klasiky. Možná se usmějete, když ho uvidíte poprvé, ale scéna, kdy tiskne prsty na okno svého nového domu a zírá na protější okno je depresivní i po osmdesáti letech. Když jsem to viděl po druhé, nejvíc mně zaujal kontrast. Bizarní, nahořkle slunný Wismar (na bizarnosti přidává i skvělý herecký výkon Alexandera Granacha v roli makléře Knocka, který mimochodem inspiroval Matta Groeninga k vytvoření podoby Montgomeryho Burnse) versus ponurá Transylvánie, kde běžně pobíhají vlkodlaci, lidé se křižují pří zmínce o Orlokovi a to, čemu jste se před pár minutami vysmívali jako nesmyslné pověře vám za chvilku vyskočí před očima. K vykouzlení atmosféry a depresivity stačilo Murnauovi několik skvělých scén v příběhu, který by jinak byl takovým normálním expresionistickým dramatem - všechny scény v Orlokově domě, kočár, rakve na řece a vybití lodi. Co je na tom skutečně fascinující je, že vám utkví v paměti právě ty mistrné jednotlivé záběry a trochu té hlušiny na vyplnění požadované stopáže a vybudování trochu inteligentního příběhu tomu odpustíte. P. S. Původní hudba je výborná, nová hrozná.

Expresionismus mám rád, výtvaný, literární i filmový, ovšem pokřivený, bizarní, spíše surrealistický stínový svět tohoto filmu (trošku jako starší, hravější a méně povedený Giger) mně ani nevyděsil, ani neoslovil. Bizarní masky byly o něco zajímavější, ty byly ovšem třeba v Nosferatu vystiženy mnohem lépe. Skvělé herecké výkon a démonické masky, příběh byl sice podán prapodivným způsobem (deformace reality je na expresionismu sice to nejúžasnější, ale na papíře vypadá výrazně lépe), ale je zajímavější než u většiny filmů němého období. Snad mi to přišlo takové málo vážné či ponuré a spíše jen groteskní, ale až tak moc mně to neoslovilo. Kdoví, třeba se jednou podívám znovu na kratší verzi a změním názor.

Po stránce technické taková normální televizní inscenace románu Brama Stokera. Říkám záměrně románu Brama Stokera, protože filmový nadšenec si pod slovem Drákula představí spíše Belu Lugosiho a slavnou verzi z třicátých let, než knižní předlohu, které je tato verze bližší. Je to ovšem televizní inscenace. Přehrávající herci, laciná výprava, atmosféra tomu odpovídá. I přes nízký rozpočet je ale vystižena docela dobře. Je sice trochu přestylizovaná, ale příjemně dekadentní a docela slušně temná, byŤ trochu jiným způsobem, než v románu. Scénář kupodivu dost odpovídá knize a není jen volnou adaptací, zachovává vztahy mezi postavami a jejich úlohu v ději. Působí to ale trochu jako kdyby se tam snažili doplnit pár prvků, které si Stoker ve své době nemohl dovolit říct na plno (třeba ta syfilis, která je podána opravdu hodně naturalisticky a velmi kvalitně i po psychologické stránce). Snaha dnešní přeracionalizované doby příběh devampyrizovat a vysvětlovat záhady přirozenými prostředky mně ovšem trochu štvala (tím víc, že není dotažená do konce a tam, kde by přirozené vysvětlení bylo moc obtížné, zůstává u pověstí), i když tajemno a nadpřirozeno nehraje příliš velkou úlohu ani v románu (narozdíl od většiny filmových verzí). Vůbec příběh působí hodně nefilmově a soustřeďuje se spíš na knižní předlohu než na kultovní filmová zpracování, ač některé záběry jsou přímo vykradené ze starších kinematografických verzí (víc než výrazná je zejména inspirace Murnauovou verzí). Střih, hojně využívající titulků, které mají příslušnou scénu zařadit do děje, je hrozný, kamera taková normální, i když vytvoření atmosféry se tu docela daří. Hodně dobrá hudba, která také odpovídá atmosféře Stokerovy předlohy. Dracula, který se nebude moc líbit filmovému fanouškovi, člověka, který četl knihu, by ale mohl oslovit, a to i přes televizní technickou kvalitu. P. S. Scény s pitím krve sice nepatří k vrcholům žánru, ale až tak debilní vážně nebyly. P. P. S. Celkem sem se těšil na Davida Sucheta, nakonec jsem ho díky paruce a plnovousu málem nepoznal. "Poirot" nijak výrazně nepřevyšoval ostatní (přestože např. jeho práce s hlasem byla výborná), ale bylo zajímavé ho vidět i v tak odlišné roli.