gjjm

Asi první sitcom, co jsem vůbec viděl (pamatuju si, že jsem přes to byl kdysi naprostý fanatik). Alf je doopravdy sympaťák. Máme celkem deset hlavních orgánů, osm z nich jsou žaludky. Dal bych si nějakou kočku.

Celkem nudná socialistická agitka s příšernou ústřední písní, nepříliš závislá na původní divadelní hře (změny jsou k horšímu). Čtyři hvězdičky to má díky scéně s handgranátem, která patří k tomu nejlepšímu, co v české komedii existuje :o)

O trochu lepší než Pudr a Benzín díky trochu lépe promyšlenému ději, ale v zásadě platí to samé.

Nudaaaaaaaaaaaaaa....takové best off jinak skvělých divadelních scének v nesmyslné surrealistické montáži. Snad jediné pozitivum je, že to není politická agitka, jako třeba Rub a líc. Přitom divadelní hry, na nichž je tento film založen, jsou perfektní a neztratily nic ze své aktuálnosti ani vtipnosti.

Ne že by původní hra byla tak úžasná, ale tohle působí bez ohledu na doslovnost (což je u literárních adaptací rozhodně pozitivní jev) jak prezentace folklórního souboru písní a tanců z Horní dolní, bez ladu a skladu říznutá socialistickým realizmem (tj. kýčovité kulisy bez souvislosti se skutečností a jakási snaha vystihnout ideu) a pohádkovou báchorkovitostí. Dokonce i objektivně dobří herci jako Pešek, Průcha nebo Hrušínský tu byli naprosto příšerní. Nemůžu na tom najít nic dobrého, je mi líto.

Ze všeho nejdřív jsem četl Kazantzakisovy Řecké pašije (které česká překladatelka z nějakého nevysvětlitelného důvodu přejmenovala na Kristus znovu ukřižovaný). Ač s jejich myšlenkami z velké části nesouhlasím, je to skvělá kniha, ovšem četl jsem ji měsíc, což je u mně tak desetinásobek obvyklého času. I proto jsem se s dalším Kazantzakisem rozhodl seznámit ve filmové podobě, zrovna tady velmi slavné (a kupodivu plným právem). Po deseti minutách filmu jsem usoudil, že se v tom bez knihy ztratím (po shlédnutí filmu si nemyslím, že by to tak bylo, ale na tom nezáleží), a knihu jsem si přečetl. Platí o ní totéž, co o Řeckých pašijích, ale pak jsem asi dva měsíce nesebral odvahu se podívat na film. Dnes k tomu tedy konečně došlo a ukázalo se, že nebylo čeho se bát. Scorsese pojal dosti komplikovanou předlohu nesmírně svěže, film rozhodně není nudný, agitkovitý ani nějak přetížený filosofií. ||| O filmu asi polovina lidí tvrdí, že je obrátil na křesťanskou víru nebo je aspoň dovedl k jejímu respektování, druhá polovina ho odsuzuje coby kacířský, rouhavý a nemravný (a to z velké části jen kvůli zdejšímu zobrazení Máří Magdaleny, jejíž postavu je velice jednoduché nepochopit, a se kterou to Scorsese ohledně míry zobrazení erotiky v nábožensky laděném filmu trošku přehnal - a to i dost neúměrně vůči poměrně zdrženlivé Kazantzakisově předloze). ||| Ve filmu se mísí řecká, evropská i moderní tradice zobrazování biblických příběhů s téměř rouhavě originálním pojetím Krista samotného, zdůrazňujícím jeho lidství. To je pochopitelně proti mysli církvi - přestože film je spíš prokřesťanský než protikřesťanský, ovšem ne zcela v té podobě, v jaké křesťanství nabízí církev. Myslím, že v době s čím dál větším procentem lidí, kteří se prohlašují za ateisty (většinou aniž by znali význam tohoto slova), je jedna z hlavních myšlenek (nebo spíš ponaučení vyplývajících z) tohoto filmu, totiž že je velký rozdíl mezi církví a náboženstvím a mezi křesťanstvím a křesťanskými církvemi, velmi důležitá (viz scéna, kdy Kristus potkává Pavla z Tarsu). ||| Ve filmu není Ježíš tesař, ale křížař, výrobce křížů, na kterých jsou ukřižováváni židovští povstalci. Bojuje sám se sebou, pokládá své vize za nežádoucí a snaží se jim bránit. Nechce být Mesiášem. Zato Jidáš je skutečný idealista, židovský vlastenec, snaží se vyhnat Římany z Judeje a tomuto cíli podřizuje vše. Magdalena je děvka, která se snaží najít, ehm...duchovní rozkoš prostřednictvím té fyzické a je ochotna pro to obětovat sebe i ostatní. To je výchozí situace a zbytek děje se nedá popsat, aniž bych neopakoval celý scénář. ||| Technicky je film provedený až na některé trochu příliš divadelní pasáže a samostatně možná skvělou, ale nehodící se hudbu výtečně a nelze mu moc co vytýkat. Mnoho mrazivých pasáží (ukřižování rebela, který na kříži odříkává žalm, Křtitelovo kázání a následný Kristův křest, vyhnání penězoměnců a scény v chrámu vůbec, poslední večeře) i biblických motivů, které nemohly být ve filmu vystiženy lépe (kdo z vás je bez viny?), jiné jsou trochu příliš moderně pojaté (kázání na hoře), některé jsou kupodivu docela vtipné, ale zcela ve shodě s biblí i Kazantzakisovým románem (proměna vody ve víno), nádherné scenérie (natáčelo se v Maroku). Jediná scéna, jediný obraz ovšem není zbytečný nebo nesmyslný, konec je možná na první pohled trochu zvláštní, ale logicky z děje vyplývá (mimochodem, v Kazantzakisově knize je to trošku jinak a ještě o něco logičtěji). Herecké výkony mně (s výjimkou perfektního Harveyho Keitela v nesmírně obtížné roli Jidáše, který není ani kladnou, ani zápornou postavou a ve filmu vlastně z vlastní vůle jedná proti svému vlastnímu přesvědčení) nějak nenadchly (Dafoe byl takový příliš sebejistý, nedokázal vystihnout Ježíšovu nejistotu a pochybnosti, Pilát byl zcela příšerný), ale tak tomu u artových filmů, kde je doslovný význam silně podřízen tomu symbolickému, bývá a není na tom nic špatného. And I'm going to baptize everybody... with fire!

Tohle se asi nedá normálně hodnotit. Viděl jsem to kdysi v Terezíně. Je to... dost depresivní. Propagandistický film, určený pro západní svět, o tom, že Terezín je město, které bylo židům darováno, aby si ho spravovali sami, odděleně od říše. Ve filmu, který byl donucen natočit židovský herec a režisér Kurt Gerron (okamžitě po natočení zplynovaný), je tedy ghetto prezentováno jako jakési lázeňské městečko, kde Židé žijí šťastně a v relativně luxusních podmínkách a Hitler tedy neví, na co si všichni stěžují. Pochopitelně téhle agitce ani tehdy nikdo nevěřil. Depresivní příklad historické lži a toho, že lhát se dá o všem. Škoda, že to neviděl George Orwell. |||Podle historické ceny pět hvězdiček, podle mého názoru na ideu filmu odpad, podle čistě filmové kvality tak dvě hvězdičky. Ale, jak jsem řekl, tyhle věci se hodnotit nedají.

Řekl bych, že se jako obvykle nechala velká část místních pseudointelektuálů zlákat tím, že se jednoduše přikloní k negativnímu hodnocení. Tyhle náměty mne většinou nezajímají, ale zkusím od toho odhlédnout a hodnotit objektivně. Není to dobrý film, ale není ani tak špatný, jak se říká, je to jen taková normálně podprůměrná komedie. V první povídce (slabší **) hraje Krampol úžasně cynického podnikatele, ale v nelogickém příběhu o otrávené manželce, nalezeném čoklovi, drzém veterináři a krachující firmě to moc nevynikne. Povídka je ovšem docela slušně technicky provedena a není vysloveně špatná. Druhá povídka (lepší ***), kombinace citátů z jakéhosi červenoknihovnového románu (které s milým patosem přednáší sám Olmer coby voiceoverový vypravěč) a anekdotické historky o nahluchlém důchodci u milosrdného ušaře působila úžasným kontrastem a byla i celkem vtipná. Zklamala technická a herecká složka (hlavně Holubová byla hrozná). Třetí povídka (**) je technicky hrozná (s výjimkou zmatené Vašáryové), příběh o podivínském Bimbovi, který si hraje na bigbítového hudebníka na české vesnici je ale docela slušně absurdní (svazovací scéna), ovšem je špatně vystavěný a jeho zápletka a konstrukce je dost debilní. Čtvrtá povídka (***) popisuje podivnou dovolenou v Chorvatsku z pohledu manželstvím i prací vystressovaného lékaře a amatérského psychologa Rozvinula, který se ho snaží rozveselit. Atmosféru magorů na dovolené a česko-moravských vztahů myslím vystihuje docela slušně, děj je ale silně nablblý, stejně jako dialogy. Pátá povídka (lepší ****) o rozpadlém vztahu dvou manželů a magorů na památkovém úřadu je z hlediska rodinných hádek velice realistická. Nápad o historikovi, který se stylizuje do role Napoleonova maršála Grouchyho je velice dobrý a filmařsky je to natočeno také velice slušně. Gagy ("dyť teď sežrala ty dvě novorozeňata a ještě se volizuje") jsou také docela slušné, povídka je docela nadprůměrná a velice nápaditá (třeba ovocné pojmenování postav). Film je výrazně povídkový, je spojen vlastně jen prostředím bývalých prominentů po sametové revoluci. Je fakt, že svou dobu vystihuje docela věrně a přes mně nezajímavé náměty není úplně špatný. Taky je na tom vidět, že to jsou jakoby ilustrace literárním povídkám, či spíše fejetonům, a proto působí dosti nefilmově. Ty povídky by mohly být zajímavé, jsou docela sympatické tím, jak se v nich mísí archaicky vysoce stylizovaný a vulgární jazyk. Na papíře by asi rozhodně působily líp, celkem čtivě a sympaticky ironicky. Krampol mne celkem příjemně překvapil, hlavně v první a poslední povídce, rozhodně není špatný herec. Rozhodně je lepší, než některé přeceňované budovatelské komedie, které tu jsou vynášeny do nebes. Olmer se snažil najít v české komedii novou cestu, což se mu nijak zvlášť nepovedlo, přesto je to IMHO lepší než některé zde přeceňované snímky. Normální podprůměrná komedie, v některých momentech i docela vtipná. Matematický průměr - slabší tři hvězdy + pošramocené mínění o schopnosti místních mít vlastní názor. S tebou je sranda jak s gumovým hovnem.

Takový satirický pohled na anglický středověk, jak si jej většina Britů představuje podle nejrůznějších klasik, zejm. Shakespearových historických her, na nichž je také postaven trošku příliš spletitý příběh, Blackaddera, který se se svými věrnými služebníky snaží dostat na královský trůn. Další série jsou prý lepší, snad jo. Herci hrozně přehrávají (hlavně Atkinson, který mně nezaujal ani v Beanovi), děj není ani tak nesmyslný, aby byl absurdní, ani tak logický, aby byl smysluplný. Kvalita gagů je dost kolísavá, některé jsou vysloveně trapné (třeba neustálé ovčí narážky), jiné výborné (jmenovitě inkviziční soud), jiné výborné, ale jinak by mi přišly trapné (třeba většina shakespearovských narážek, if you see the hills, go the other way aj.), což je znak dobré komedie. Celkově nic moc a doufám ve zlepšení v dalších sériích. Mimochodem, závěrečná písnička je vážně úžasná, nesmírně chytlavá i vtipná. And what is your name? - Baldrick, my Lord. - Then I will call you... Baldrick, Baldrick.

Nejlepší současný seriál, který nebyl natočen v Británii. Trochu to kazí sentimentalita některých dílů, která někdy dokonce skoro nepůsobí jako parodie, ale většinou výýýtečně :) P.S. Český dabing není tak úžasný proto, že je zase tak svkělý, ale proto, že anglický dělala šmíra a český nejlepší herci. Nenávidím ty, co znečišťujou moře bez povolení. Jako kdyby to povolení bylo těžký dostat. P.S. Oblíbený díl: 3x18: 22 Short Films About Springfield / 22 krátkých filmů o Springfieldu, P. P. P. S. Nové série se mi líbí. Možná tam není ten typický simpsonovský humor, ale mají pestřejší příběhy a zajímavější způsob vyprávění (Téměř nekončený příběh, ten díl se soukromým letadlem) . Navíc se rozšiřuje zorné pole nejrůznějších kulturních narážek, ovšem mnohdy do takové šíře, že je většina filmových fanoušků není schopna postřehnout, a i já jsem zachytil pouze několik z okruhu mých zájmů (myslím třeba díl Vočko veršotepcem, ve kterém je dokonale zesměšněna celá moderní americká literatura, nebo ten díl o Irsku, brilantně parodující dílo Jamese Joyce, které ovšem zná z uživatelů CSFD asi minimum lidí). P. P. P. P. S. Takhle nějak by měl vypadat český dabing. Nevadí mi, protože to je animák a proto to nevypadá až tak divně. Čeští dabéři jsou herecky mnohem lepší než američtí a český překlad je zvlášť u starších epizod vynikající (jako zapřísáhlý translatolog jsem našel v překladu jen jedinou překladatelskou chybu - v 16. sérii bylo "moonshine" - načerno pálená kořalka, samohonka - přeloženo doslova jako měsíční svit. V 21. sérii je to však již správně).