gjjm

Ne moc dobře zpracovaný dokument o tom, že podle I-ťing, Nostradama, Sibilly, Matky Shiptonové, bible a ještě kohosi bude v roce 2012 bude konec světa. Sice mi tato hypotéza přijde dost pravděpodobná (a popravdě, dost se na to těším), ale tento dokument mě dost zklamal, přišlo mi, že nemá co říct a tak hledá každou blbost, na kterou by se mohl odvolat. P. S. Naprosto mě znechutila ignorance překladatele titulků. Pominu-li nuance typu "Nostradame" místo "Nostradamus", je naprostá nablblost překládat "Book of Revelation" jako "Kniha Odhalení". To se aspoň nemohl podívat na Wikipedii, aby se dozvěděl, že se jméno poslední biblické knihy do češtiny už nějakých osm set let překládá jako "Zjevení sv. Jana"?

To byste nevěřili, kolik zajíci napáchají škody...a co teprve, jak se před nimi můžete bránit... Kratičká mírně schizoidní bizarnost, tentokrát nijak zvlášť švankmajerovská, zato absurdní protikomunistická satira. Skvělá kamera a perfektní herecké výkony. Kdo čekal perfektní animaci, bude zklamán, kdo čekal depresivní film o tom, že si papaláš udělá trošku jiný živý plot, tomu nevěřím, protože takovou fantasii má pouze Švankmajer. Pojď se na něco podívat, to budeš koukat, to jsi ještě neviděl!: http://www.viddler.com/explore/Ms_Valerie/videos/63/ (česky s japonskými titulky)

Jsem to ale barbar. Dvě flákoty masa (zamilované?) spolu chvilku tančí, spadnou do mouky (erotická metafora?) a Někdo je začne smažit - výsledné řízky už Švankmajer neukáže, asi je sežral. V tak jednoduchém ději jsem se nechytal (ale tak to mezi mnou a romantickými filmy chodí), možná by to chtělo téma trošku rozvinout do hloubky, navíc mi to přijde velmi podobné několika místům v Možnostech dialogu. Vlastně nevím, proč bych měl dávat vyšší hodnocení. Motiv je jenom nahozen a ne rozvinut, animace taky není nijak zvlášť úžasná, zvlášť na Švankmajera ne, výtvarná stránka, trochu podobná Mužným hrám, mne dokonce trochu štvala.

http://www.youtube.com/watch?v=lk6xV5sQ8KA + http://www.youtube.com/watch?v=26heocwLX-Q Nepředstavujte si pod tím animák. Jde o dílko maximálně nefilmového charakteru. Spíš Čepkův přednes Poeovy povídky o domu hrůzy, který se propadne do močálu, s takovou slideshow Švankmajerovských obrazů a animací, které doprovázejí děj. Přesto, nebo právě proto, se mi to velmi líbilo. Během první minuty mě pohltila jak atmosféra povídky, tak atmosféra té "slideshow", a nepustila mě až do konce. Jako zdi kolem Usherova sídla se postupně zhutňuje, deprimuje a vážní víc a víc, a film je čím dál lepší. Vynikajícně depresivní grafická stránka, skvělá hudba. Ději - protože až na pár nepodstatných vynechávek doslovně cituje Velmistra hrůzy - se samozřejmě nedá nic vytknout. Jedinou nevýhodou je Čepkův komentář, upřímně řečeno není moc dobře čtený, hlavně ve veršované pasáži je příliš monotónní a nerespektuje větnou intonaci (říkám jako fanatik přes mluvené slovo a člověk, jenž si Čepka nesmírně váží). Tři mistři, Poe, Švankmajer a Čepek, spojili síly a vytvořili úchvatný krátký film. Mimo své kvality je zajímavý i jako formální vzor. Toto je totiž bezesporu nejlepší způsob, jak zfilmovat literární dílo.

Nějak nechápu, co to má společného s Demlovou "předlohou". Ta kniha je v podstatě esej o tom, jak geniálního básníka Jakuba Demla nikdo nemá rád a nechápe ho, a proto musí on, ač génius, dělat faráře v nějakém zapadákově a udělovat poslední pomazání tuberákům. Ve filmu jsem odhalil jeden citit z knihy, a jeden k nepoznání přetvořený motiv. To je všechno. Je to příběh o tom, jak Polívkův farář Holý (mírně obšlehnutý z Guareschiho) bojuje proti komunistům o záchranu kostela. Setkává se s nepochopením úřadů, kolaborantských kněží z neblaze proslulého Pacem in Terris i běžných lidí, nakonec je ale zachráněn. Herecký koncert Bolka Polívky kazí málo zajímavý a poněkud inkoherentní scénář a příšerná hudba. Přesto jde o zajímavý a dobrý film o osmdesátých letech, jedno z těch lepších děl české porevoluční kinematografie. A zase budu kladný hrdina a zase budu mučedník a zase mě všichni budou nenávidět...

Když se paranoidní polovzdělanci nudí, zplodí směšný pseudodokument. Co je horší, tento pseudodokument si hraje na vědeckou práci a řada nevzdělanců v době neinformovaného popírání všeho, co souvisí s církví, ho díky tomu bere vážně. Trochu mě zaujala jen část o křesťanství, ale předpokládám, že zbytek je stejný stihomamný blud - jde tu spíš o to, že témata těch bludů jsou mi ukradená. Budu tedy mluvit jen o první části. Část o křesťanství totiž nejen že je založena na námitkách, které byly už tolikrát vyvráceny a zesměšněny (převádění biblických symbolů an astronomické věky je šarlatánství, které nemá s křesťanstvím nic společného, tvrzení o nevěrohodnosti zmínek v Pliniovi a Flaviovi je nepodložené a účelové, je to něco jako tvrdit, že v roce 1621 nebyla bitva na Bílé hoře, protože někdo zfalšoval historické dokumenty; údaj, že všechny hlavní postavy východních náboženství se narodily z panny je nepravdivý nebo jde o ničím nepodložený dohad), ale obsahuje natolik analfabetické chyby (za vše mluví zmrtvýchvstání řeckého boha Dionýsa, ve filmu udaný životopis Kršny i ostatních bohů a mírnyxtýrnix přejmenované postavy egyptské mytologie), že nemám důvod věřit ani zbytku - konečně, co je mi po tom, jak už zmiňovaný paranoik objevuje Ameriku ve faktu, že v USA existuje něco jako šedé eminence.

Mystický příběh (vlastně parafráze evangelia, aspoň já to vidím takhle: John je Kristus, Delacroix lotr po pravici, Edgecomb Pilát, Percy Kaifáš a tak dále), zasazený do vězeňského prostředí. Přes dávku sentimentality hlavně v rámci důchodcovské historky, která je občas na hranici únosnosti, neztrácí na dramatičnosti, nechutnosti (Delacroixova poprava) či paradoxnosti (jediní Johnovi přátelé jsou jeho vlastní kati). Tom Hanks se mi moc nelíbil (hlavně hlasově), divně intonoval a frázoval věty, jeho postava byla taková nijaká. Zato Morse, Duncan, Jeter a hlavně Hutchinson v roli zloduchopadoucha Percyho byli fantastičtí. Všichni o tom mluvíte jako nejdojemnějším, nejlepším... je to hodně velký nadprůměr, ale do mého top ten i mých osobních kritérií na pět hvězd to má hodně daleko.

Asi nejlepší Woody Allen, co jsem zatím viděl. Příběh člověka, který nemá vlastní život a jen napodobuje ostatní (nemyslím si, že by to byla metafora pocitů Žida v gójském světě, jak tu kdosi nadhazoval). Skvělé a originální zpracování, v němž je Zelig v rámci fiktivního dokumentu vpašováván do historických záběrů. Úžasné herercké výkony (nejlepší je samozřejmě sám Allen). Škoda, že to nemělo nějakou lepší pointu.

Dva staříci na francouzském venkově, ze kterého odešly všechny staré "hodnoty", spousta vína a zelňačky a jeden mimozemšťan. Předlohou byla nádherná a zcela jedinečná - to neodvolám - kniha Reného Falleta, fascinující vytříbeným stylem, poetickým jazykem a dost obtížně popsatelným smyslem pro humor (francouzská vesnice druhé poloviny dvacátého století se ostatně od české až tak moc neliší). Musím však říct, že film nemá s knihou skoro nic společného. Příběh je redukován na funésovskou komedii, což sice není zas tak špatná varianta, ale na druhou stranu ve srovnání s originálem je to opravdu docela málo. Předloha je nepochybně na daleko vyšší úrovni, a přestože některé pasáže předlohy jsou doslovně citovány (na druhou stranu, mnoho nádherných episod je bezostyšně vyškrtnuto), nezdařilo se jim dostat se na úroveň originálu. Louis de Funés byl bezpochyby dobrý herec, ale prostě nebyl tím Claudem Ratinierem z knihy. Carmet jako Chérasse je daleko lepší, Villeret je sice oproti knize jen karikatura, ale vůbec ne špatná. Film není tak strašný, jak se všeobecně soudí, jde o docela dobrou funésovskou komedii. Ovšem film podle tak dobré knihy by mohl a měl být mnohem víc než JENOM funésovská komedie. P. S. Zprvu viděno s Lábusovým / Dědečkovým dabingem, později ve francouzštině. Všem, co kritisují či naopak chválí Lábusův či Krampolův dabing, bych rád něco vzkázal: sežeňte si kur ...ehm, sežeňte si laskavě francouzské znění, hodnoťte filmy, ne dabingy. Jakoby bylo v době všudypřítomného warezu těžké sehnat si originál.

Depresivní tvůrčí návrat ke starým zombie horrrorům. Originální námět o světě rozděleném na část pro primitivní zombies a pro "ty, kteří předstírají, že jsou živí", svádí k neméně originálnímu pojetí - zombies už nejsou prostě tupé, letargicky se pohybující terče, které občas někomu utrhnou hlavu, ale rovnocenní soupeři, mající určitou motivaci a psychiku, jsou v konfliktu filmu vlastně stejně dobří a stejně v právu, jako živí. Nejzajímavější na tom je, že tyto dvě protikladná pojetí zombie žánru vytvořil ten samý režisér. Temná vizuální stránka (převládající barvy: černá - tmavozelená), technická stránka, zvlášť příliš vyumělkovaná hudba, v některých místech působí mírně jako béčko, které se snaží být blockbusterem, což nepokládám za nevýhodu, ale za prostý fakt. Natočil to zakladatel zombie žánru Romero jako svůj monumentální comeback. Někdy mi smysl jednotlivé scény ve výstavbě filmu uniká, je nedomyšlená nebo technicky odfláklá (většina masakrů, naopak vraždy "po jednom" jsou provedeny skvělým způsobem), jindy ale musím obdivovat důmyslnost scénáře (třeba místa, kdy je tatáž událost je ukázána postupně z pohledu živých a zombies). Rozhodně bych ale tento podceňovaný horror nenazýval béčkem, jak se tu o to někteří pokouší - je příliš rozmáchlý, ambiciózní a inovativní. Výborný horror, no a samozřejmě podhodnocený.