Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Animovaný
  • Dobrodružný

Recenze (456)

plakát

Akta Pentagon: Skrytá válka (2017) 

Na to,že se vlastně během těch dvou hodin filmu až tak zase moc nestalo,aby o tom musel být natočený film, jde o skvělé odvyprávěný příběh. Spielberg stále více, jak budovat napětí. A pochybnost o kvalitách Streepové a Hankse, to snad ani nejde. Přiznávám,že jsem si fakt užil sledovat toho opravdového šéfredaktora, který se žene za pravdou a dobrým příběhem bez ohledu na cokoli,tolik typického pro ty "dřevní" doby novin, kdy i zpráva o čelním politikovi byla prostě zpráva, a ne kampaň nebo antikampaň.

plakát

Tvář vody (2017) 

100% to tedy není, ale je to film, který z hollywoodské produkce poslední doby více než vyčnívá. Film založený na emocích a prožitku spíše než na efektech a nudné akci. Možná je trošku naivní v příběhu, ale to pohádky myslím bývají. Možná jde o novodobou Krásku a Zvíře, kde není ani kráska a ani zvíře. Možná je to pohádka trochu ujetá. Možná platí, že mezi slepými jednooký králem, ale o to více vyčnívá. I díky lehkému vtipu i díky té melancholii vykreslené na pozadí 60. let.

plakát

Padesát odstínů svobody (2018) 

Takový poklidný domácí novomanželský sex přerušovaný jen nesouvisejícím špatným krimi příběhem, který byl vymyšlený asi jen pro to, aby sága byla třídílná. Reakce postav kdykoli během filmu byly naprosto otřesné a nelogické. Nemůžu ani říct, že by herci přehrávali, spíše jejich postavy kompletně přeháněly.

plakát

Prezident Blaník (2018) 

Pár hodně dobrých vtipů, pár dobrých vtipů,pár vtipů,pár špatných vtipů a pár hodně špatných vtipů. Ale také některé hodně chytré. Asi Tondovi mnohem více sluší kratší formát.

plakát

Kingsman: Zlatý kruh (2017) 

Kdyby to byl samostatně stojící film, byla by to skvělá a akční jízda. Jako pokračování trpí stigmatem tho, že jde o pokračování - oba díly budou neustále - vědomě či nevědomě- vždy srovnávány. Proti prvnímu dílu v Kingsanu chybí ten správný britský vtip a lehkost a styl. I té akce bylo málo, nebo v ní chybělo ten britský vtip. I když do dvojky přidali něco nového, z detailů jedničky se těží až příliš a obecného duchu zase příliš málo. Ale pozitivem je, že herecky a režijně nic neskřípe, Julianne Moore jako lehce jetá záporačka byla excelentní volba a přestože topáž vypadá šíleně dlouhá, nenudil jsem se. Možná zhutnit děj do kratší stopáže by film posunulo blíže jedničce?

plakát

Dítě Bridget Jonesové (2016) 

To si takhle člověk řekne, proč na to nezajít a až před začátkem představení se dozví, že je vlastně na předpremiéře. To trochu kazí zážitek, protože ty obří hloučky bloncek s vodkou rozhodně nevypadaly, že ocení trochu toho sarkastického britského humoru. Ten je totiž to, co odlišuje britské romantické komedie od jiných. Ano, sice vždycky jde víceméně o to jedno - najít toho pravého/pravou, ale Britové to dělají s jistým nadhledem, s hodně dobrými herci (mimochodem, nemohl jsem se ubránit srovnání Colina Firtha zde s jeho postavou v Kingsmanovi) a s fantastickou schopností sarkasticky se otřít o kde co.Uznávám ovšem, že pseudointelektuální hipsteři s ironizujícími vousy si o to přímo říkají a není to až tak těžké se do nich strefit. Někdo se může ovšem zaleknout, že jde o třetí pokračování - ale asi není proč, zde určitě neplatí, že třetí pokračování je jen snahou vyškrábat ze značky ještě trošku zlaťáků. Film by dokonce mohl bez problémů fungovat jako úplný solitér.

plakát

Osm hrozných (2015) 

Film se mi líbil, to bez diskuse, ale stejně váhám mezi třemi a čtyřmi hvězdami. Čtyři moc, tři málo. Určitě to není Tarantinův nejlepší film, ne pro mne, ale jako režisér se bezesporu posunul hodně dopředu. Natočit konverzační drama odehrávající se v jedné místnosti a trvající skoro tři hodiny tak, aby se divák nenudil, to neumí jen tak někdo. Film ale trpí na několik věcí, které z pohledu jiných diváků mohou být výhodou. Já chápu, že umírání může být drsné, vůbec není hezké a když se někomu má rozprsknout hlava, tak to zasáhne všechny kolem nejenom morálně. Ovšem Tarantinovo skoro až zvrácené lpění na množství, frekvenci, detailech a bizarnosti je přeci jenom už trochu bizarní. Ale budiž, on chce jít touto cestou, nemyslím si, že kvůli tomu je génius, spíše má jiné kvality, ale počítám s tím, když na ty filmy chci koukat. Přestože je Tarantino pověstný svou recyklací herců, nevadí mi to, očividně je to pokaždé šťastná volba, která jeho filmu vždy pomůže. Ale jeho fascinace dělením filmu do kapitol, když to stejně nedává smysl? Případně náhlé zavlečení vypravěče do filmu zhruba v polovině, aby mohl udělat dějový zvrat, protože toho jinak schopen nebyl? Jo a chudák James Parks, který půl hodiny popohání koně a pak jen tak mimochodem zemře...Film to byl dobrý, ale po úpravách scénáře mohl být ještě lepší.

plakát

Tři bratři (2014) 

U pár věcí jsem se i zasmál, což o to, bohužel většina nízko nákladových televizních pohádek z produkce české televize je lepší než toto dílo. Výběr tří bratrů nic moc, zpěvy většinou dost špatné. Jediný jakž tak úsek byl s dvanácti měsíčky. Každé pohádce se musí odpustit leckteré zjednodušení, ale tady šlo o více věcí. Například nevím, proč se za cenu vymýšlení křečovitých vtipů o smlouvě budoucí musí z myslivce udělat skoro až pedofil?

plakát

Pride (2014) 

Čekal jsem spíše komedii, ale dostalo se mi poctivého dramatu. Ne těžkého, ale rozhodně silného. Svět se v něm smrskl na úzkou perspektivu několika skupin lidí sledujících nějaký zájem proti skoro až anonymnímu nepříteli, vládě. Ten byl ale mnohem větší a mocnější než oni, takže to bylo dobře. V prvé řadě to byl film o lidech, o idealistech a bláznech, prostě o lidech (a ztvárněných skvělými herci).

plakát

Vrásky z lásky (2012) 

Chvíli jsem váhal zda 4* nebo 5*, ale nakonec jsem se rozhodl trochu přilepšit, možná kvůli celkové dojmu a dobrému pocitu. Novodobým českým filmům se většinou vyhýbám seč můžu - kvůli věčné hořkokyselosti komedií, socialismu či prosté debilitě, ale Strachovy Vrásky byly jiné a to oceňuji. Spousta lidí se dneska nechce dívat na život dvou starých lidí na sklonku života a nebo když už, tak ve stylu velké jízdy jako v "Než si pro nás přijde" - ale je dobře, že tento film vznikl. A po dlouhé době jsem byl nadšený z Bohdalové, že je vlastně i hodně dobrá herečka, akorát se to většinou neví...