Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Horor
  • Dokumentární
  • Krimi

Recenze (2 999)

plakát

Edvard Munch: výkřik života (2022) (TV film) 

Temnota a symbolismus. Jak charakteristické pro tohoto jedinečného umělce. Mám moc rád jeho tvorbu a tento dokumentární snímek perfektně vystihuje Munchovu duši a jeho nelehké životní etapy.

plakát

Dobré ráno, Brno! - Epizoda 1 (2024) (epizoda) 

Vstup do druhé série začal opravdu impozantně! Václav Marhoul to totálně rozbil! :D :D :D

plakát

Návštěvníci (1983) (seriál) 

Neexistuje lepší sci-fi seriál. Jako děcko jsem se bavil a bavím se i teď. Tohle je opravdovej a nefalšovanej KULT!!!

plakát

Osada - Epizoda 3 (2023) (epizoda) 

Stanislav Majer alias Franěk začíná totálně válcovat, to je fakt rachot! :D

plakát

Rovnováha (1983) (TV film) 

Milena Dvorská tady všem ostatním hereckým kolegům ukazuje, jak má vypadat charakterní herectví. Všichni ostatní jsou oproti ní minimálně o dva stupně níže. Škoda, že tato dramatická inscenace nebyla obsazena lepšími aktéry. Z brněnské televize přeci jen lepší kousek.

plakát

Piargy (2022) 

Pro mě byl tento film vrcholem Letní filmové školy v Uherském Hradišti. Doslova jako zjevení! Byl jsem naprosto očarován, uchvácen a vtažen do děje takovým způsobem, jako už hodně dlouho ne. Naposledy na mě podobně zapůsobila estonská temná romance Listopad (2017), která byla pro mě vyvrcholením loňského ročníku Filmovky v UH. Piargy má hodně podobnou duši. Už úvodní záběr na měsíc a krajinu a jak kamera postupně zabírá celou vesnici pod horami je naprosto magický okamžik a já jsem hned věděl, že tohle bude VELKÉ!!! Musím zmínit tři jména. FRANTIŠEK VLÁČIL, JURAJ JAKUBISKO a KAREL KACHYŇA. Tyhle obrovské osobnosti československého filmu jsem cítil v každém záběru Piargy. Alegorie, balada, magický realismus, symbolismus, příchod Antikrista, snový surrealismus a temná romantika. Tímto jazykem k vám film bude promlouvat. ATMOSFÉRA!!! Nejvíce bych film přirovnal ke snímku Drak sa vracia (1967) Eduarda Grečnera. Je v tom hodně podobných elementů. Naprosto unikátní je kamera Petera Bencsíka, který pochopil, jak má k vyprávění přistupovat. Každý záběr, každá kompozice je dechberoucí, v kině jsem zíral s otevřenou hubou! Děj se odehrává v malé zapadlé vesničce v roce 1939 při vzestupu fašizmu a utvoření Slovenského štátu. Hlavní dějová linie spočívá v milostném trojúhelníku hlavních postav, mladých manželů Juliši a Martina a statkářem, který je Martinovým otcem. Víc netřeba prozrazovat, všemu korunuje již zmíněná kamera a černobílý vizuál, evokující zlaté filmy z let šedesátých. Herecké role jsou famózní, strašně mě překvapila Judith Pecháček, po seriálu "Místo zločinu České Budějovice" jsem k její roli přistupoval hodně skepticky. Zde je vidět, jak je režisér důležitý a jak z herců dokáže vydojit maximum. Ivo Trajkov natočil opravdu řemeslně perfektní film. Hudba Kirila Dzajkovskiho zážitek jen a jen umocňuje. Jsem šťastný, že jsou ještě tvůrci, kteří se dokážou přiblížit ke kultovním snímkům z let šedesátých, vyloženě k tvorbě zmíněných tří jmen výše. A já můžu s radostí zvolat : "ČESKOSLOVENSKÝ FILM JE STÁLE NAŽIVU!!!". Po promítání byla debata s herečkou Judith Pecháček (opravdu příjemná a krásná mladá žena) a se scénáristkou Janou Skořepovou. Rozhovor vedl dramaturg České televize Jaroslav Sedláček a hltal jsem každé slovo. Autorem námětu je František Švantner a já už jsem doma! Jeho rukopis je více než jasný. Tak jako třeba v knihách "Nevesta hól´" nebo "V hodině strachu", (podle jeho prózy vznikly i vynikající filmy). Velmi mě zaujal fakt, že filmaři nepoužívali téměř žádné osvětlení a svítili jen lampy a kahany. Je to působivé a realistické, takhle se to dřív také dělalo. Má to neopakovatelné kouzlo a přirozenost. Pak byl prostor i na divácké otázky, nešlo odolat a položil jsem všetečnou otázku, zda se režisér Trajkov nechal inspirovat osobnostmi jako byl Vláčil, Jakubisko a Kachyňa, přičemž jsem vysekl poklonu a dodatek, že mě film svou atmosférou, symbolickými obrazy a magickým realismem tvorbu oněch pánů evokoval. Jaroslav Sedláček byl ohromen a řekl, že tenhle vzkaz určitě vyřídí režisérovi Trajkovovi, přičemž dodal, že by se Trajkov ve společnosti zmíněných pánu cítil přešťastně. To mě hodně potěšilo :). Abych to celkově shrnul, naposledy mě takovým způsobem dostal asi film "Je třeba zabít Sekala" (1998), což už je pěkně dlouhá doba. Pokud budete mít možnost vidět Piargy v kinech, rozhodně neváhejte!!! Tenhle snímek na velkém plátně je naprostý orgasmus!!!! LFŠ UH 2023.

plakát

Nájezdníci z Atlantidy (1983) 

Italskej ultra trash v podání Ruggera Deodata. Po Cannibal Holocaust byl zatčen policí, že prý ve filmu nechal umřít skutečné lidi, tak se potřeboval vykoupit "normálnějším" snímkem a to se mu teda povedlo se vší grácií!!! Naprostej brak, ale natočenej s takovým zápalem, že jsem se chechtal od začátku do konce. Tyhle italský post-apo bizáry z osmdesátek mají opravdu neskutečně dementní kouzlo. Hodnotit jde fakt buď pětkou nebo odpadem. Nic mezi tím. A tady musím pochválit překlad českých titulků, kteréžto výrazy byly přiblíženy vyloženě českému publiku. Bavil jsem se o to víc. Viděno opět v sekci Půlnoční delikatesy na LFŠ UH 2023.

plakát

Roboválka (1988) 

Ty voleeee!!! Jako čekal jsem všechno, ale tohle mě rozsekalo!!! Půlnoční delikatesy na LFŠ opět stojí za to!! Taková vykrádačka Predátora (scény, hlášky, postavy), spojená s Robocopem se jen tak nevidí. Totální brak, trashovost největšího kalibru!!! Nemá cenu psát více, užil jsem si to naprosto parádně a se mnou i natřískaná Sportovní hala!! Tohle se dá hodnotit jako odpad nebo plný počet. V tomto případě se rozhodně přikláním ke druhé kategorii. BOMBA!!! 😁😁😁 Vivat Bruno Mattei!!! A musím ocenit i úvodní slovo Jiřího Flígla, borec ví o čem mluví! LFŠ UH 2023.