topi

topi

ctibor topolovský

okres Brno

30 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 18 36 53 70
    • 23.5.2020  01:35
    Lék (TV film) (1982)
    **

    Babka má zalehlý uši, tak ji mladí vezmou na bigbít a babka začne opět slyšet. Muzikantům slíbí, že jim pošle demižón slivovice a pečenou husu a až vydají svoji desku, tak si ji koupí a s ní i gramofon. Načež se tak i stane. Kolikrát jsou ty scénáře a dramaturgie Bakalářů tak neskutečně naivní a nesmyslný, že se nestačím divit. Tady to zachraňuje Petr Nárožný v roli souseda, kterej má dobrej nápad, jak zbavit babku hluchoty :D.

    • 23.5.2020  01:17
    Il treno (1989)
    *

    Neskutečná kravina, ve které i přes pěkné gore veškerá úmrtí nedávají žádný smysl a působí jen na efekt. O hereckých výkonech se nemá cenu vůbec zmiňovat, to je fraška a odpad. Děj je naprosto bezduchý a totálně hloupý, aji malý děcka by z toho měli prdel. Ty zvuky puštíků naivní atmosféru ještě zveličily. Co stojí aspoň trochu za zmínku, jsou modelářské scény krajiny a vlaku, brázdící cestu i bez kolejnic močály a křovisky, a již zmíněné gore. Jinak ztráta času.

    • 15.5.2020  23:25
    Klavír (TV film) (1973)
    **

    Pochybuji, že by se nakonec tak Sovák zachoval, ale budiž, Jarda Dietl se chtěl divákům asi zavděčit. Klasická bakalářovina, slabší nevýrazný kousek v moři těchto povídek.

    • 8.5.2020  23:52
    Vlasovci (TV film) (2014)
    *****

    Hitler a Stalin. Největší dobytci a vrazi miliónů lidí. Mezi jejich při se dostal generál Vlasov. O jeho nenávisti ke Stalinovi a o tom, proč se přidal k Hitlerovi vypovídá tento hodnotný a napůl hraný dokument Aleše Koudely. Vypovídá mnoho pamětníků, historiků i samotných bývalých členů ROA. Doplněno dobovými archivními záběry a dokumenty. Precizní práce a nejlepší autorský počin Aleše Koudely, jaký jsem zatím měl možnost shlédnout. Válečná doba nebyla jednoduchá a spousta informací zůstávala dlouho utajena, tak jako i v případě Vlasovců. Díky za takové dokumenty, které objasňují zkreslené informace a dokazují pravdu.

    • 1.5.2020  02:14
    Po smrti (1989)
    **

    Čekal jsem podobnej brak jako Hell of the living dead, kterej Fragrasso natočil v roce 1980, ale se špatnou jsem se potázal. Je to sice taky brak, ale mizernej, nudnej a lacinej. Trash se taky musí umět poddat a hlavně pobavit. Tyhle podivný ninja-zombie-mumie stáli za starou belu.

    • 1.5.2020  01:50

    Silný příběh o letcích bojujících v Anglii, z nichž mimo další národnosti jsou i Čechoslováci. Takhle si představuji přesvědčivý válečný snímek bez jakéhokoliv zbytečného patosu. Napínavé scény jsou hodně působivé a vzhledem k tomu, jak je filmaři museli natočit jsou i věrohodné. Jediné, co mě občas trochu vadilo byly rychlé dramaturgické sledy scén, jakoby nedotažených a rychle na sebe časově navazujících. Každopádně ve válečném ranku československých filmů jsou Nebeští jezdci špičkou. Nezapomenutelný je Jirka Hrzán v roli Prcka, nebo krásná Jana Nováková jako Pat, která byla bohužel v témže roce natáčení snímku zavražděna svým žárlivým manželem. Jak jinak však mohl dopadnout takový film, než že brzy po svém vzniku skončil v trezoru.

    • 20.4.2020  22:59
    Noc bezMoci (2015)
    ***

    Naskýtá se otázka, zda film srovnávat s legendárním Uchem Karla Kachyni, když se jedná o jeho remake. Pro diváky, kteří Ucho znají je to vcelku zbytečný počin, pro novou skupinu cinefilů může býti filmem přínosným. Tak jako tak, původní dílo bylo lepší ve všech ohledech. Děj se z československých totalitních sedmdesátých let přesunul do Makedonie let devadesátých a vypráví příběh téměř identicky, krok za krokem stejně jako v Uchu. Vysoká politika a intriky v ní jsou svinstvo všude. Noc bezMoci je nasnímána na barevný filmový materiál, kde se objevují černobílé flashbacky hlavního hrdiny, které evokují původní snímek. Bohužel musím chtě nechtě srovnávat a musím konstatovat, že dvojice Ristanovski a Nedeska nemají šanci se vyrovnat Brzobohatému a Bohdalce (zřejmě je to tím, že oni tenkrát žili i ve skutečnosti spolu a proto jsou jejich dialogy a chování tak uvěřitelné). To samé platí o atmosféře sklíčenosti, o návštěvě fízlů u nich v noci v domě, nebo hádky a rozhovory mezi hlavní dvojicí. Není to tak přirozené a nejde z toho takový strach. A chybí v tom temnota. A znepokojivost. To všechno dotvářela až hororová hudba Svatopluka Havelky. A ta tu není. Je tu hudební složka jiná, víceméně schovaná. Jediné, v čem se příběh liší je závěr, který je docela povedený. Kdo však neviděl ani jeden z filmů, rozhodně doporučují původní verzi, Ucho z roku 1970.

    • 19.4.2020  20:39
    Hodinář (TV film) (1988)
    *****

    Podobné pocity jsem měl při sledování jiného dramatu Zdeňka Kubečka a to, Jako kníže Rohan. Znovu mě uchvátil ten hluboký lidský příběh. V Rohanovi exceloval Vladimír Menšík, zde je to životní role Josefa Větrovce. Hodinář se odehrává během hospodářské krize v roce 1932 a že to byla doba nelehká, věrně zachycuje scénář Jiřího Bednáře a věrohodné dobové reálie snímá kamera Vladimíra Opletala. Nemám slov, znovu musím zmínit Rohana, kde je také přesvědčivě zachycena doba, ve které je snímek vyprávěn, tak jako v Hodináři meziválečné období působí dokonale. Herecké výkony opět klasa, Josef Větrovec jako bývalý hodinář Eda Sakař, nyní nezaměstnaný a živořící v bídě, přespávající po ubytovnách a simulující nemoc, aby mohl v nemocnici přečkat pár dnů, je naprosto úžasná postava, které nejde nelitovat. Mistrovský příklad starého a poctivého herectví!! Ostatní role jsou obsazeny taky velice pěkně, vetešník Klimt (Jiří Holý) nebo starožitník Hošek (Jiří Lír), to jsou charaktery, které jim věříte. Miluju tyhle zapomenuté televizní inscenace, které v sobě mají neskutečnou hloubku, pravdivost a uvěřitelnost. Klobouk dolů. Nelze zapomenout na hudbu Jiřího F. Svobody, která příběhem ladně prostupuje a dobarvuje ho svou jemností a barevností. Já ty křídlovky mám tak rád, v dnešní době už žádný skladatel tenhle typ trubek a hudebních nástrojů vůbec nepoužívá. A přitom jsou tak důležité k navození potřebné atmosféry. Hodinář je pro mě srdcovka taky hlavně panem Větrovcem, který mi vždycky připomínal mého dědy.

    • 19.4.2020  01:10
    Pod vodou (2020)
    **

    Ripleyová, Hicks a Hudson v modernějším hávu. Místo vesmíru se děj odehrává pod mořskou hladinou v hloubce více než 10 000 metrů. Tady Vetřelci strašit nemůžou, ale Lovecraftovské potvůrky Cthulhu se tu prohánějí ostošest. Mě by vůbec nevadilo, že se tu vykrádají Vetřelci, Leviatháni nebo podobně laděné snímky z osmdesátek. Horší je to, že není vidět žádný potenciál, který by film aspoň trochu vyzdvihl, udělal napínavějším a působivějším. Děj sice odsýpá od první minuty, ale nic zásadního se neděje, na nějaké zapamatováníhodné scény zapomeňte. Ploché postavy, k nimž si divák neutvoří žádné sympatie tápají od ničeho k ničemu a všechno je to takové hrrrrrr, bez budování napětí a pořádných vypjatých a děsivých záběrů. V hlavě zůstane možná tak jen ten ultralkišovitej závěr, kterej snímek v hodnocení posouvá hlouběji, až někam dál pod mořské dno.

    • 15.4.2020  00:52

    Poprvé jsem Dalekou cestu viděl na CS filmu a zážitek nebyl zas až tak intenzivní. Podruhé jsem film shlédnul dnes na ČT ARTu v restaurované verzi, která byla Národním filmovým archívem v pražských laboratořích vyčištěna v roce 2019. A musím dodat, že z obrazovky na mne dýchlo nefalšované ZLO. Některé scény jsou vyloženě hororové a děsivé, na které jen tak nezapomenu - Eduard Kohout před skokem z okna. Saša Rašilov hrající na činely v pološílené a bizarní dechovce, která hraje židům, když pochodují do ghetta. Dětský hlas, opakující slova Osvětim - Majdanka - Treblinka. Desítky dětí, které do ghetta přišly z vyhlazovacích táborů a při pohledu na sprchy začaly panikařit a křičet "plyn, plyn". Jiří Plachý jako vyšinutý žid řídící vlak, který se vrací již z "druhé strany"...uffff!! Těch momentů je tam opravdu mnoho, včetně strašlivých výjevů z plynových komor. Detailů, kterých jsem si poprvé díky špatné kvalitě nevšiml jsem nyní sledoval s otevřenými ústy a mrazením v zádech. Kamera, symbolická expresivní scéna (to je obrovská doména a nevšední propojení s obrazem), hudba, procítěné herecké výkony a obdivuhodná výprava dělá z Daleké cesty nadčasový (těžko uvěřit, že film byl natočen v roce 1948!!) a unikátní velkofilm o holokaustu a snad i první snímek, který byl na toto téma vůbec kdy natočen. Zároveň se jedná o stěžejní dílo Alfréda Radoka, které může směle konkurovat zahraniční produkci, dokonce si myslím, že svým ztvárněním a formou ji i dalece předčí. Brilantní a sakramentsky působivé. Proto doporučuji shlédnout v restaurované kopii.

    • 14.4.2020  22:34
    Rodinné záležitosti (TV seriál) (2013)
    odpad!

    Já myslel, že nejstrašnější výplody plodí TV Barrandov, ale chyba lávky!! Slovenská televize ji s tímto pořadem mnohonásobně předčí!! Kdo neviděl, neuvěří :D :D!!! Jako je to nehorázná sranda, tohle musí vymýšlet úplnej šílenec! :D Takže hodnocení buď odpad nebo geniálnost. Přikloním se k první variantě....

    • 13.4.2020  23:23
    Lakomec (divadelní záznam) (2020)
    ****

    Na Lakomce jsem se do Městského divadla chystal nedávno, jenže do toho vlezla korona. Tak jsem si mohl divadelní představení užít alespoň díky ČT ART, která ho vysílala. Bolek Polívka jako Harpagon určitě nezaostává za kolegy, kteří ho hráli v různých divadlech před ním - František Filipovský, Miloš Kopecký, Viktor Preiss. Každý dali Harpagonovi i něco ze sebe a Bolek taktéž. Ten si tam dokonce vesele improvizuje a narážkami na své kolegy nešetří, například když na scénu vstoupí Zdeněk Junák a začne říkat svůj text, tak ho Bolek zastaví se slovy : "Stop! Konečně herec! Dej si to ještě jednou Zdeněčku". Ne, že by ostatní hráli špatně, to ne, ale když tam Junák vlítne, tak je to fakt takovej uragán :). A takových vsuvek a Bolkových humorných slovních obratů (účelý a zátyl na paruce :D, atd.) je tam víc a rozhodně pobavily. Klasický text na Moliérovo téma doznal určitých moderních zásahů (zato vtipně podaných) a aktuálních prvků, podstata komedie však zůstala zachována a je neskutečné, jak tak staré téma má co říct v každé době a je pořád aktuální. Tohle představení se povedlo a až korona odezní, rád se na něj půjdu podívat naživo a nechám se unášet a kochat Bolkovou improvizací.

    • 13.4.2020  23:00

    Tohle je případ francouzských komedií druhé kategorie, ve kterých sice nechybí bláznivé a absurdní situace, ale celkově to zkrátka nemá ty pravé grády, kdy se smíchy neudržíte. Chybí tomu ta pověstná nepřehlédnutá jiskra, která z těchto komedií dělá ty kultovní nenapodobitelné francouzské perly.

    • 13.4.2020  01:04

    Karel Kachyňa byl mistrem vypravěčství, který dokázal kombinovat snové kompozice s drsnou a surovou realitou. Tak jako v tomto příběhu z konce druhé světové války, vyprávěného očima dvanáctiletého Olina. Takhle se má dělat film, úplně si dovedu představit, kdyby se Karel Kachyňa zhostil natáčení Nabarveného ptáčete, kterého tak parádně Václav Marhoul zprznil. Ať žije republika je přesně příkladem dokonalého estetického vidění s parádními obrazovými sekvencemi a panoramatickým vizuálem. Celou délku příběhu jsem zíral na každičký detail a záběr, tohle je unikátní případ, kde neexistuje slabé místo, nebo špatný střih. Tohle je elita a nesrovnatelné epické dílo. Ať už se jedná o vzpomínky nebo lyrické představy hlavního dětského hrdiny, nebo dynamičtější a akčnější scény, dohromady spojené v jeden nerozdělitelný celek. Mladí kluci když se nahánějí na povozech s koňmi, výbuchy granátů před utíkajícím chlapcem, kamera pořád ve střehu, v různých nájezdech, zaostřování, přibližování nebo oddalování, ty detaily a celky - těžko hledat podobné scény v jinších filmech. Precizní filmařina, kde každý obraz má svoje opodstatnění a působivost, není tam nalepen jen tak zbůhdarma (jako naopak v případě Marhoulova Ptáčete). Začínající kameraman Jaromír Šofr se zasloužil o výsledek ohromným způsobem, jeho práce s kamerou ve všech kompozicích, ať už snových nebo reálných má obrovskou hloubku, navíc v překrásném širokoúhlém formátu. Hlavní dětský hrdina Olin je zahraná postava bezprostředně a přirozeně a celý film být v podstatě pořád na scéně, to si zaslouží obdiv a klobouk dolů. Gustáv Valach a Vlado Muller - nemám slov. Ostatní neokoukané postavy realitu snímku jen zvýrazňují. Hudební práce Jana Nováka ke Kachyňovým výtvorům neodmyslitelně patří a i v tomto případě citlivě dobarvuje vývoj děje. A hlavně scénář Jana Procházky, který bez příkras a falešných ideí odtajňuje poslední válečné dny na Moravě. Tohle komunisti nemohli překousnout a tak film samozřejmě v době normalizace putoval do trezoru. Ještěže tenhle geniální kus zůstal zachován, myslím, že tohle je dílo, které u našeho filmu již nemá a nebude nikdy mít obdoby. Zároveň se posunul na první příčku mých nejoblíbenějších Kachyňových snímků a mezi nejlepší československé filmy vůbec.

    • 12.4.2020  03:24
    Pes zabiják (1984)
    ***

    Hororové béčko se vším všudy. Atmosférou a zpracováním mě hodně připomíná celovečerní filmy z produkce TALES FROM THE CRYPT, klidně by tam Monster dog krásně zapadl. Alice Cooper je sympaťák a celej film v podstatě stojí na něm. Pes zabiják krásně vrčí a skučí, škoda, že jeho mechanická loutka se v záběrech jen párkrát mihne, ale i tak to stojí za to :D.

    • 12.4.2020  01:06

    Spíše než horor snímek funguje jako drama, kdy následky tragických vietnamských válečných událostí mají neblahý vliv na trojici veteránů, u nichž se po čase začnou projevovat kanibalské sklony. Brakovost se však nekoná a to hlavně díky skvělým hercům (John Saxon a Giovanni Lombardo Radice), zručné kameře a režijní dovednosti. Na speciálních efektech se vyřádil mistr v oboru na slovo vzatý - Giannetto de Rossi, některé gore je hodně povedené a detailní (vydloubnutí oka, průstřel břicha brokovnicí). Ještě by mě zajímalo, zda jméno jednoho z masachtivých veteránů Charlie Bukowski bylo zvoleno podle kultovního oplzlého spisovatele nebo je to jen souhra náhod. Moc mě pobavila závěrečná scéna (chudák teta :D) a potěšil celkový obraz, který jsem si mohl vychutnat v novém 4K remasteru! Hudba mě v některých ohledech připomínala dokonce české kriminálky osmdesátých let!

    • 11.4.2020  02:50
    Nebojsa (1988)
    ****

    Vždycky mě u Nebojse fascinovala ta hororová atmosféra a temnota. Není sice tak intenzivní jako třeba v Herzově Panně a netvorovi, ale svoji strašidelnou hrůzu má v sobě pořád taky slušnou.

    • 11.4.2020  01:15
    Ples upírů (1967)
    ****

    Už vím, kde Jaroslav Soukup bral inspiraci ke své Svatbě upírů. Podobná zápletka, stejná parodie. Polanského Ples upírů hýří nápaditou kamerou a krásnými exteriéry zasněžené horské krajiny nebo stylových rekvizit v interiérech hradu hraběte Krolocka. Moc pěkné jsou i téměř pohádkové kulisy a samotná výprava. Díky této atmosféře film působí, jako by vypadl z dílny studia Hammer. V remasterované verzi je to pastva pro oči. Odlehčenější humorná tvář mě kupodivu moc vtipná nepřišla, avšak jako celek si film vede dobře. Hudba Krzysztofa Komedy mě kolikrát připomínala Liškovy chorály. Obrovská škoda krásné Sharon Tate, jíž dva roky po natáčení brutálně zavraždila "Mansonova rodina", přímo v Polanského domě. Její půvab byl okouzlující.

    • 6.4.2020  00:46
    Teroristka (2019)
    **

    Problém Teroristky tkví v tom, že se chvíli tváří jako drama, chvíli jako thriller anebo černá komedie. Dohromady tento slepenec nefunguje a jako celek působí poněkud toporně a rozpačitě. Není v tom uvěřitelnost. Předchozí film Radka Bajgara Teorie tygra byl mnohem lepší a hlavně přirozenější. Teroristka vyznívá spíše jako nepovedená parodie. Iva Janžurová bývala svého času nejlepší českou herečkou, která zvládala zahrát jakoukoliv roli, ale ty časy jsou bohužel nenávratně pryč a v Teroristce hraje v podstatě to samé, co za poslední tři dekády.

    • 6.4.2020  00:22

    Určitě a bez debat nejlepší film Karla Smyczeka. Film o zodpovědnosti, lehkovážnosti, obrazech a hudbě. Civilní herectví Vladimíra Javorského celý příběh táhne naprosto suverénně. Další role jsou přesně vystižené charaktery jednotlivých postav zahrané výbornými herci. Celý příběh je zkrátka díky nim velmi uvěřitelný, přirozený a lidský. Evald Schorm v roli profesora, to je čirá dobrotivost, tak jak i v jeho skutečném životě. Zde není fakt slabších rolí, každá postava a postavička má svoje. Výborná pidi rolička opilého muže v baru, kterého hraje Josef Kubíček a vrchní ho vyhazuje se slovy - "už jste toho vypil dost pane Kubíček, jdeme domů" - to je vidět, že si Karel Smyczek dělal z kolegů legraci a to mám na filmech rád, takové detailíčky. Tenhle film jsem měl vždycky moc rád a kdykoliv ho znovu vidím, jsem do něho zcela zažrán a ponořen. Zásadní práci odvedl i skladatel Emil Viklický, jehož hudba snímku dodává potřebné parametry hudební konzervatoře.

    • 5.4.2020  19:43
    Kožené slunce (TV film) (2002)
    ****

    Kožené slunce je předobraz úspěšného seriálu Okresní přebor a myslím, že tvůrcům přeboru posloužilo i jako zdroj inspirace a námětu. I herecké obsazení je z poloviny stejné a některé role jsou identické. Kožené slunce je předposledním filmem Karla Kachyni a pan režisér tímto dokázal, že měl stále formu i v pokročilejším věku a jeho filmy měly pokaždé, co nabídnout.

    • 5.4.2020  19:27
    Konec semestru (TV film) (1974)
    ***

    Z hereckého pohledu je zajímavé vidět mladou Jitku Smutnou, tenkrát ještě docela hubenou, nebo mladýho Jiřího Schmitzera. Ze starších herců zaujme a v podstatě všechny převálcuje Miloš Nedbal v roli slepého dědka Salavy. Zbytek je spíše průměr. Průměrný a těžko uvěřitelný je i děj, jehož závěr a dopadení vraha je kýčovitost sama o sobě. Přesto je Konec semestru stravitelnou inscenací, která alespoň nenudí.

    • 5.4.2020  03:44
    Escalofrío (1978)
    ***

    Hned úvodní sekvence je neskutečně odvážná, erotikou a satanským rituálem vygradovaná. V podobném duchu se odvíjí celý příběh, plný podivných zvratů, bizarních okamžiků a okultní atmosféry. Scéna u krbu, kde se provádějí orgie nemá daleko k soft pornu a je perfektně nasnímána a sestříhána, s mocným hudebním podkladem. Zajímavě hororově laděný snímek s bezvadným závěrem.

    • 3.4.2020  20:40

    Nepamatuji se, kdy jsem se naposledy při sledování filmu tak strašlivě nudil. Miluji filmy z šedesátých let, historické období v Evropě těsně po roku 1918 mě také zajímá, ale snímek mě ničím neoslovil. Neviděl jsem tam vůbec nic. Scény bez emocí, dlouhé záběry bez střihu a nepochopitelné jednání postav. Styl převedení děje na filmové plátno jsem prostě nepobral. Jediné, co moji pozornost občas poutalo k obrazovce byla kamera, která již tenkrát na tu dobu byla hodně nadčasová a moderní, že by se dalo klidně říct, že film byl natočen teprve nedávno. Zkusím ještě jiný film Miklóse Jancsóa a třeba více pochopím jeho tvorbu.

    • 30.3.2020  12:45

    Tak tohle je parádně vypointovaný!!! Je tak dál!!

    • 30.3.2020  01:18

    Béčkový sci-fi horůrek, který brzdí nízký rozpočet a kolikrát fakt dementní jednání postav. Ale kašlat na to, svoji atmosféru si Without warning buduje pečlivě a v nočních záběrech je opravdu zlověstně a znepokojivě efektivní. Nejsilnější scény jsou v opuštěné chatě, kde dvojice Greg a Sandy čelí neznámému vetřelci. Zajímavou roličku chlápka v baru si střihl Neville Brand, známý jako šílený zabijácký magor a majitel hotel z filmu Eaten alive z roku 1976, nebo klasik v převlecích filmových monster Kevin Peter Hall, zde hrající aliena. Hodně důležitou roli hraje mistrovská kamera Deana Cundeyho, jehož filmografie mluví za vše. Without warning je v rámci žánru sympatický počin, škoda jen, že se na maskách a efektech nezapracovalo lépe. Svým způsobem by tak mohl snímek získat kultovní status.

    • 29.3.2020  22:05
    Svatební noc (TV film) (1970)
    *****

    Dva přátelé hudebníci (Rudla Hrušínský a Pepa Somr) si do bytu pozvou prostitutku (Iva Janžurová), aby jí pořádně naložili :D.

    • 29.3.2020  04:23

    Totální rachot po anglicku ve stylu Monty Pythonů. Neuvěřitelná zábava, která po čtvrtině děje chytne závratné tempo a řítí se takovou rychlostí, že se nejde přestat smát. Tolik vtípků, gagů a absurdních situací se jen tak nevidí. A hlavně je to vytříbená sranda spojená s černým humorem, žádná plytká a trapná volovina. Takhle si představuju nefalšovanou komedii se vším všudy! Jamie Lee Curtis opět neskutečnej kocór. Co tady předvádí Kevin Kline, to je výkon hodný krále komiků! Pythoni John Cleese a Michael Palin to samý. Když pořádnou prdel, Ryba jménem Wanda to jistí!

    • 29.3.2020  00:16
    Mutace (1980)
    ***

    První půle je strašně ukecaná, kdy dialogy proudí závratnou rychlostí a chvíli trvá, než se v tom člověk zorientuje a musí pečlivě sledovat titulky, aby se neztratil v změti odborného a vědeckého názvosloví. Jak se na scéně zjeví opičák, žánr se překlene do hutnější a napínavější části a vše vrcholí sugestivním koncem, který bohužel přebije totálně zbytečný romantický závěr. Jaká škoda, symbolika možného konce ve spojitosti s Eddieho halucinogenními výjevy v indiánské jeskyni, byla úžasně provedená. Ve výsledku je to v HD kvalitě vizuálně pěkná podívaná, s neklidně burácejícím soundtrackem, který si občas pouštím jen jako audio.

    • 28.3.2020  17:43
    Perinbaba (1985)
    ***

    Klasická Jakubiskova výrazná stylizace, ke které přispěl výtvarnou spoluprací veliký talent Jozef Vyleťal. Podobně jako například v Panně a netvorovi film stojí nejvíc na jeho fantastickém umění. Vyleťalův kouzelný šmrnc nasnímal další mistr, kameraman Dodo Šimončič. Magickou hudbou Petr Hapka tohle dílo doslova vymazlil. Petronela Vančíková v hlavní roli Alžbětky doslova září a v osmdesátých létech byla mou oblíbenou herečkou, jaká škoda, že se potom z filmového plátna nadobro vytratila. Valeria Kaplanová si po pohádce Honza málem králem opět zopakovala roli Smrtky. Něco mi na Perinbabě chybí, možná lepší celistvost, větší poetičnost a epičtější vyprávění, u kterého jsme u Jakubiska již zvyklí. Nešťastným se mě zdálo i předabování všech postav z roku 2016, čestina mě v tom moc nesedí. Každopádně je Perinbaba významným dílem ve filmografii Juraje Jakubiska.

<< předchozí 1 2 3 4 18 36 53 70