starbrejkr

Od filmu jsem očekával, že to bude "něco jako Kladivo na čarodějnice". A svým způsobemu tomu tak opravdu bylo.....Do Kladiva schází ona údernost a temnota, místo toho se film zaměřuje na téma, které bude žít vždycky - střet výjimečnosti a odlišnosti s průměrností, stádovostí a předsudky. V mnoho momentech snímek doslova mrazí a jen můžeme kroutit hlavou a radovat se, že alespoň co se církevní zaslepenosti týče, udělal civilizovaný svět obrovský pokrok. Naprosto dechberoucí jsou také záběry - jen takové záběry na sečící kosu nebo pro film typický pohled ze sedla koně musí zaujmout. Do plného hodnocení schází jen trochu silnější závěr.

Oproti jedničce je to až pronikavé zlepšení. Už jen první scéna v Saddámově domě mě pobavila víc než celá jednička. Svůj podíl na tom má určitě i fakt, že zatímco hlavním směrem parodie jedničky byl Top Gun, který šel vždycky mimo mě, u dvojky je to hlavně Rambo 2+3, který což byly oblíbené akčňáky mých dospívajících let. Jen škoda, že ke konci už snimek znatelně ztrácí dech a vtipné gagy ubývají. Normálně bych asi dával lepší tři, ale za famózního Richarda Crennu, který takřka zdubloval svojí roli v Rambovi (i ty výrazy byly někdy navlas stejné) a větší prostor panu prezidentovi jednu přidávám.

A je to tady - první klasický horor 70. let, který u mě splnil očekávání. Mám sice nutkání jednu hvězdu srazit za některé pro mne příliš přepálené scény (přece jen jsem hlavně rozumově uvažující člověk), ale nakonec myslím, že by to byla nespravedlivá degradace geniálního filmu. Exorcist je totiž absolutně nadčasovým snímkem - některé scény jsou na svojí dobu neskutečně odvážné a ta práce s atmosférou....Obrovskou devízou jsou i herecké výkony od malé dívky až po Maxe von Sydowa v roliu vymítače. Mile mě překvapila i hudba, když se prakticky již na začátku ozvaly tóny Tubular Bells od Oldfielda a do té situace padly jako ulité. Musím říct, že ač je pro mne film samozřejmě naprosto nereálným, docela mě zasáhl....

Zatím poslední koncertní záznam Judas Priest je velice problematickou záležitostí. Jedná se o první pořádné DVD, které vyšlo po reunionu kapely a mělo ukázat, že Judas Priest jsou zpátky v plné síle. Bohužel už dlouho dopředu vybrané místo a čas natáčení - počátek května 2005 v japonském Budokanu; zastihl frontmana kapely Roba Halforda ve velmi špaté formě a ve srovnání s bootlegy z ostatních koncertů se jednalo o jeden z jeho vůbec nejhorších výkonů na celém tour. Mnohé songy tak vyznívají vokálně velice smutně - např. Hot Rockin, Exciter, Riding on the Wind nebo Painkiller - zde je to jen uchraptěný stín bývalého vokálního vládce. Přesto se zde najdou i povedené kusy, hlavně stálice Victim of Changes. Zvuk a obraz záznamu je bezchybný a oceňuji i kultivovaný, přesto dost hlasitý fanouškovský projev Japonců. Zbytek kapely předvádí svou standardní rutinu, také jsem je již viděl v posledních letech živější....Pro dost lidí může být i minusem, že DVD nemá vůbec žádné bonusy, mně však tento fakt nikdy nevadil. Obrovským nedostatkem je pro mne jen vokální projev, ale to je věc, která se dopředu naplánovat nedá...každopádně Rising in the East si prakticky nepouštím a mám ho za tu temnější kapitolu v kariéře Judas Priest.

Pro mne pravděpodobně celkově nejlepší DVD, jaké Judas Priest mají. Komplexně totiž mapuje éru kapely až do doby vrcholu na počátku 90. let. Jádro tvoří koncert z monstrozního Fuer for Life tour 1986/1987, kdy Judas Priest putovali USA s obrovskou stage show. Vokální projev Roba Halforda není tak vražedný jako na Live Vengeance, přesto s přehledem vládne energickým frontmanstvím (rozdíl oproti dnešku, kdy staví hlavně charismatu) podiu. Na ostatních členech zaujmou hlavně dobové účesy. Další část DVD tvoří všechny klipy JP mezi léty 1980-1990. Většinou se jedná o blbůstky, ale zejména u Breaking the Law a klipů k Turbu se člověk pobaví. A poslední a největší specialitkou dývka je krátké vystoupení (první video záznam kapely) v televizní show v roce 1975. Záznam je obrovským kontrastem k pozdější image kapely, přesto zde už probublávají stopy budoucnosti, hlavně ve flácích z tehdy stále připravované legendární desky Sad Wings of Destiny...až si člověk říká: "Jo, tudy kráčela historie"

Výborný záznam z éry, kdy za mikrofonem Judas Priest stál Tim "Ripper" Owens. Ten tu dokazuje, že rozhodně nebyl "jen tak nějakou" náhradou, ale vynikajícím zpěvákem celkem bez problémů zvládající těžké vokální pasáže, které zanechal jeho předchůdce. Jediným minusem je menší nasazení, která už asi tušila, že se blíží konec této éry a zároveň nic moc reakce diváků. Komicky působí také jediná Ripperova chyba během show - popletení sloky u Turbo Lover:-)

Bohužel mi už několikrát utekla jednička Spidermana, takže druhý díl je mým prvním střetnutím s filmovou podobou mého oblíbeného dětského komiksového hrdiny (mám na mysli hlavně seriál). Nemyslím ale, že neseznámenost s jedničkou by v tomto případě činila nějaká problém....Film sám o sobě nemá zrovna dechberoucí příběh, v mnohém připomíná dvojku Supermana (vzdání se poslání kvůli lásce, chvíle, kdy je hrdina vyloženě dole, silný záporák...), takže bych normálně hodnotil za tři. Jednu hvězdu ale přidávají krásně natočené akční scény - všechny ty lety aut apod. vypadaly opravdu efektně....a také Alfred Molina. Jeho vědec zmítaný vlastním vynálezem je zahrán luxusně i s tím obtloustým tělem:-D

Pořádně dlouho jsem čekal, až se film vůbec v něco vyvine. Tématika mexicko-americké hranice je v USA rozhodně horkou věcí, ale obávám se, že nás tak vzdálené nemůže až tak zasáhnout a dlouho jsem se skoro upřímně nudil. Naštěstí přišla alespoň lehká gradace, když se hraniční policie začala čím dál více vybarvovat a krátký závěrečný souboj Jacka a ostatních v čele s Harvey Keitelem měl dokonce strhující náboj. Přesto je mi trochu záhadou, že takové dvě herecké hvězdy (pravda, že Harvey Keitel v té době pořád víceméně začínal) šli do takového filmu, který smrdí až televizní produkcí.

Procházka Nicolasa Cage tou opravdovou špínou mě zaujala. Film se neodehrává většinu děje v nikterak strhujícím tempu, spíš jen pomalu rozplétá nitky a můžeme sledovat výborné Cageovo představení (ať si říká co kdo chce, je to vynikající herec, po skvělých netypických výkonech v Tváří v tvář a Obchodníkovi se smrtí mě opět přesvědčil), jak se ze sebevědomého a precizního detektiva mění v člověka strašlivě poznamenaného onou špínou. Ona nekompromisní závěrečná fáze mi nejprve moc neseděla, dost divně na mě působil hlavně noční telefonát matce Mary Anne. Ovšem od chvíle, kdy Tom stane před domem Mašiny, má to obrovské grády. Celkově se jedná o dost ponurý snímek se skvěle padnoucí hudbou a přesvědčivými herci i ve vedlejších rolích, opět musím ve svém komentáři vyzdvihnout talent Joaquina Phoenixe (snad se k tomu herectví brzy vrátí) a Petera Stormarea v další luxusní záporácké roli.

Milé, prostě milé. Kombinace politické mystifikace ala Vrtěti psem, ovlivnění US prezidenta obyčejnými lidmi ala Americký prezident šmrnclé tradičními situacemi postavenými na záměně vyšla parádně! Bavil jsem se skvěle a kromě promyšleného scénáře na tom měl podstatný podíl i velice přesvědčivý Kevin Kline. Ben Kingsley se sice objevil jen v poslední třetině, ale i během ní dokázal být vyloženě uhrančivý. Závěr nejprve vypadal, že skončí tradičně americký kýčovitě, kdy Dave před Kongresem vše hrdě přizná, ale finální finta to dostatečně napravila. Pro mě rozhodně jeden z nej dvojnických filmů a zaručený recept na příjemně strávený večer.