Malarkey

Kdo by byl řek, že komedie a teenagerech z roku 1982 bude tak kůl, hustá, plná nahotin, nevázanýho sexu, úchyláků a bůhví čeho ještě. Tady s ještě zajímavějším faktem, že se ve filmu člověk dá setkat s mladými a známými herci. Přesto najít ve filmu Nicolase Cageho je nadlidský výkon.

Od návratu z Finska jsem na moc finských filmů nenarazil. Nicméně Cinemax jeden v záloze měl. Každopádně mi i ten potvrdil, že Finové jsou divný národ a jejich myšlení je na hony vzdálené tomu našemu. A to nejenom v samotném chování, ale i ve skutečnosti, že točí filmy na divná témata. Přesto Špatná rodina měla něco do sebe. Měla typickou severskou atmosféru, prapodivný námět a solidní zpracování.

Jakmile vidím Velkou Británii propojenou s komedií, v žádným případě neváhám. A ani tady mě nezklamali. Co se týče podpisů, na ty jsou suchaři, ale je fakt, že bavit člověka dokážou. A to nejen scénkami, ale i samotnými nápady vpravenými do takových příběhů jako je právě film Banda Amatérů odehrávající se na typickém anglickém venkově s ne příliš známými, ale o to lepšími, herci.

Popcorn, kolu, pohodlný křeslo a jde se na věc. Jsem číslo čtyři si to zaslouží. Jedná se totiž o popkorn zábavu nejtěžšího ražení. Mladí studenti, outsideři, člověk si zvyká na to, aby si je oblíbil a nakonec vcelku solidní finále, které nezklame svojí tradičností pro Hollywood. Víc jsem ani nechtěl, naopak, přesně to jsem potřeboval a díky za to D. J. Carusovi, který s tímhle nápadem přispěchal a udělal z něj fajn odpočinkovou zábavu, u které si člověk moc dobře odpočine. Stačí jenom odpadnout, vypnout a vnímat obrázky. Ne každý to zde patrně podle hodnocení dokáže. Zřejmě si neuvědomují, že film byl vždycky považován především jako zábavný prostředek a ne věc, která do hlavy přenese miliardu otázek bez odpovědi.

Když jsem nad tím filmem přemýšlel, ta holka si sama vcelku rychle podepsala ortel. A to stačilo skutečně málo. Aneb film o lidech, kteří k sobě patřili od A do Z aniž by si to uvědomovali a také velice příjemná romantická komedie s výborným Hughem Dancym, o kterém jsem předtím jak jsem živ neslyšel a nádherné Rose Byrne, o které už patrně budu slýchávat čím dál častěji :-)

To, že je golf pro snoby, je všeobecně známá věc. Adam Sandler z ní ale dokázal udělat ještě k tomu něco, co si od té doby snad ani nikdo nedovolil. Dokázal si z ní udělat legraci. Ku pomoci měl postavu Happyho Gilmora a dokonalého Bena Stillera, který by si zasloužil větší prostor a určitě bych ho rád s Adamem opět viděl v jednom filmu. Rivalové jsou tak jednou z nejlepších komedií, co jsem kdy viděl a už teď se řadí mezi elitu, na kterou budu chtít koukat pokaždé, když si budu potřebovat zlepšit náladu.

Paul Bettany je sympaťák, ale rád bych někdy pochopil, proč se pustil do dvou naprosto podobných filmů od stejného režiséra, když v obouch případech filmy nejenom že jsou špatný, ale ještě jsou svým příběhem dost šílený.

Co stvořil J.J. Abrams, nejnadanější producent a režisér Hollywoodu a jeho kamarád a v tomto případě i producent Steven Spielberg za scifárnu? Zkombinujte dětskost z E.T. Mimozemšťan, realitu z Blízkého setkání třetího druhu a akčnost z Války světů a odpovíte si na to sami. Film nepřináší nic nového, každopádně zaručeně dokáže pobavit. A za to ten film rozhodně stojí vidět.

Typická seveřina. Surový jak podrážka od boty, lidský asi jako odpadkový kontejner v Bronxu a drsný jako skandinávská krajina, která si do každého takového filmu přitáhne svojí těžko nahraditelnou atmosféru. V tomhle filmu se toho děje hodně, ale vše má svůj řád, tím řádem je život takový, který si vybrali dva kluci, co od mala žili s, ve většině případů, na mol fungující matkou. Už jenom díky té laskavosti obou hlavních představitelů jsem si přál, aby to dopadlo alespoň trošku podle mých představ. Dopadlo to nakonec tak, jak dopadá každá severská psychologická perla, tvrdě s realitou a křížkem na funuse, s rukou v ruce po ledově chladných ulicích Kodaně. Ale stojí to za to vidět.

Akční, komedie, sci-fi a ještě to má v merku Velká Británie? Naprosto perfektní zábava, ze které jsem nedokázal spustit oči. Bylo to brutální a vtipný dohromady, dialogy otevřely tisíc témat k diskuzi na téma Britská mládež a hlavně to bylo příběhově neskutečně zábavný, přičemž tomu dost pomohl i fakt, že jsem si od Soumraku mrtvých zamiloval Nicka Frosta, který si tady sice zahrál jeden vedlejšák, ale každopádně byla radost ho opět vidět. Paul byl derivát toho, co si Angláni připravili při Útoku na věžák. Film, který si určitě nejednou zopakuju, už jenom minimálně kvůli těm hláškám, který tam padají jedna za druhou.