Miroslav.Zac

Nomen omen. Jestli v tom byla nějaká skrytá symbolika, mi bylo totálně ukradené, protože ten film ji neuměl podat tak, aby to pobral i někdo jiný, než kryptoanalytik.

Plešatá hlava Tellyho Savalase byla v 60/70 letech majákem každého filmu. Jeho charizma bylo tak velké, že do filmu nemuseli cpát nějaké další známé jméno, aby ho víc proslavili. Tady je to krásně vidět, protože kromě něj vidíte jen bandu stejně vypadajících vojáků, jejichž osud je vám tak nějak u zadku. To, že zde hraje Leslie Nielsen, jsem zjistil až ze závěrečných titulků. Jinak se jedná o průměrný dobrodružný film, který se přižene jako písečná bouře a brzy zmizí, a zůstane po něm jen pár přesýpajících se zrnek vzpomínek.

Film si už od začátku buduje tu správnou napínavou a později i strašidelnou atmosféru, jakmile ale dojde na věc, tak nějak to vyšumí do ztracena. Hned po prvním zjištění, že tam hluboko pod vodou nejsou sami, to najednou vypadá jen jako hodně divná návštěva plná bublinek, zmatené kamery a snahy konečně vypadnout ven. Konec byl tak hloupý, že na něj obětuju jen tuhle jednu větu.

Chápu ty narážky na spojení tchýně v domě a hororu, nechápu ale, proč musíme být snad jediná země, která musí všechno tak "originálně" dokurvit. Film nebyl vůbec ničím výjimečný, jediné, co nabízí, je pár vtipných situací, které podle mě ani původně vtipně vyznít neměly, takže komedie ani náhodou. Jede si svým unylým, ospalým rytmem a koho podobné "umění" nebere, ten to vzdá nebo usne.

Klasická školní 80s komedie, jedoucí podle konceptu utlačovaných proti utlačujícím, okořeněnou o nějaké ty prsa nebo zadky. Těch tady bylo po hříchu málo, stejně jako vtipných situací, nicméně zábavné to bylo a uteklo to rychle.

Jestli něco Seveřani neumí, tak přehánět. Což je fajn, když vám nabídnou katastrofický film, který se povedl. To bohužel neplatí o Nad propastí. Z tématu, které je velmi uvěřitelný, protože se může stát prakticky kdekoliv, kde se těží, udělali rodinné drama a agitku na "Nové Švédsko", jen tak mimochodem s katastrofou, na kterou se snaží nalákat diváky, kterým je asimilace gayů a imigrantů do společnosti jaksi u prdele. Bohužel, samotná katastrofa zabere jen pár minut a krom "šílenství" u jedné díry v zemi, do níž  při útěku spadne snad půlka města, vidíte jen hnusné digitální efekty v podobě jedné praskliny v zemi, padající věže a tuny prachu.

Kdo nemá tento typ filmu rád, ten ho asi neocení, ale kdo ho uchopí jako hranou formu ukazující pád jedné malé civilizace, kterou ovšem můžete ve větším měřítku použít i na tu naši, západní, ten bude spokojený. Vzhledem k "prázdnotě" ostrova i jednání postav zde o exotičnosti, jejíž absencí se tady někteří ohání, nemůže být ani řeč. Je to syrový, tvrdý film, popisující dobu, o které točí. Nic víc, nic míň.

Jakkoliv se mohl děj prvního dílu zdát uvěřitelný (podobné věci se stávají), dvojka už se nese v duchu ryzí absurdity. To ale nevadí, protože se film vůbec nebere vážně (i kdyby se mračil). Opět tu máme mladou teenagerku s mindrákem vlastní malosti a nepochopení světem, a bandu hajzlů, kteří jí zabijí novou rodinu a mají navíc tu drzost, že jí unesou psa. Brát ten film trochu vážněji, asi bych zapřemýšlel nad S. W. Scottem, který se na tak vážné role fakt nehodí. Závěr s babkou a její "rozhozenou muškou" byl už jen třešničkou na dortu.

Poslat čtyřicetileté nabušené hovado hlídat malou dcerku je určitě snem všech milujících příčetných rodičů. Dost na tom, že na tuhle práci fakt chlapi nejsou, objeví se banda osmdesátkových metalistů/satanistů, kteří kdoví proč dostali na zmíněnou holčičku chuť. "Hlídačka" je naštěstí dost slušný wrestler, takže celá ta akce není zase tak jednostranná. Jednoduchý a notně praštěný film, který si na nic nehraje, jen nabízí zábavu na jeden večer... dost krvavou zábavu.

Dát míň, musel bych roztrhat všechny komiksy, co jsem za život přečetl a začít číst Vlastu nebo Blesk... film, který Snyder už zřejmě nepřekoná.