Lima

Film nepřináší nic nového, objevného, jiného, než co 22-krát předtím předvedla Godzilla, nebo Rodan či Varan ve svých spin-offech. Ale lkát nad tím, je stejně zbytečné, jako si stěžovat, že 90% všech Shaw-Brothers bojovek je také na jedno brdo. Prostě se to tak musí brát, jako svůj jedinečný subžánr, který má svá pravidla a vybočení z nich není v konzervativním Japonsku žádoucí. Při zběžném srovnání jenom musím konstatovat, že to má o dost horší triky, než stejně staré Godzilly, rozpočet byl asi nižší, je vidět, že Gamera přeci jenom nemá tak zvučné jméno, jako přerostlá ještěrka. Psát o ději je zbytečné, to jako, kdybyste rozebírali Ulici, nebo jiný nekonečný seriál. Na konci jsou jasně otevřena vrata pro další dvě pokračování, se stejným filmařským týmem.

Skvost. Absolutní skvost, po všechny 3 díly natřískaný obsahem. Plný dobových záznamů, ukázek propagandistických filmů, ať byly hrané, či z dílny např. Walta Disneyho, plný ukázek tehdejších plakátů (k filmům, či pin-ups s holkama pro vojáky), ukázek ze zázemí vojáků na bojištích, či televizních skečů, kde se propagovaly ty "pravé hodnoty" a zvaly mladé muže do armády a ženy napříč generacemi do služeb tovární výroby, kde se vyráběly zbraně. Celé je to skvěle strukturované, od zmínek o vojenské službě holywoodských hvězd (např. Clark Gable coby bojový instruktor, nebo James Stewart jako pilot bombardéru), až po ukázky monstrprojektů filmových studií, které svými filmy burcovaly národ. A hlavně - je to celé oproštěné od patosu, i když by k tomu materiál sváděl. Doporučuji každému, v současné době k vidění třeba na archívu ivysílání České televize.

Peter Berg konečně splnil na výbornou filmařskou maturitu, kterou mu tu kazil jedině Wahlberg, jemuž jsem policistu nevěřil. Hodně lidí tady opěvuje přestřelku, já bych vypíchl jiné momenty. Ze začátku Berg skvěle dávkuje napětí, kdy víte, že TO přijde a stejně jste v pozoru, zajímavý byl náhled do vyštetřování ze strany FBI (celá ta rekonstrukce s hi-tech udělátky) a vynikající byla i scéna výslechu manželky jednoho z teroristů. Patos mi nevadil, Amerika prostě taková je, hrdá a pyšná. Závěrečné vzletné proslovy tam byly jaksi navíc, bez těch bych se obešel. ___ PS: Body navíc za ujištění, že teroristi jsou idioti, kteří věří, že 11.září bylo komplotem vlády Spojených států. Pro ujištění, že takových debilů chodí po světě spousta, nemusíme chodit daleko. Stačí si pročíst čtenářské diskuze na Novinky.cz, že ano, to je přímo demonstrace „výkvětu intelektuální elity českého národa“.

Není to nejlepší film o Rasputinovi, nicméně Christopher Lee JE nejlepší Rasputin. Podmanivý, charismatický, s ďábelskou jiskrou v oku. Jeho léčitelské a hypnotizující schopnosti jsou zde dost nadnesené, v druhé půli (začleňování Rasputina do carského dvora) děj plyne dost zkratkovitě, ale tomu filmu to prostě odpustíte, sotva na vás Lee začně házet ty své zábavné maniakální pohledy. K tomu si připočítejte pěknou studiovou výpravu, jak bylo u společnosti HAMMER zvykem (vyjma 2-3 minut stopáže se celý film natáčel ve studiu), přihoďte do kotlíku jednu useknutou ruku, rozleptaný obličej kyselinou a nadržené paničky, zamíchejte a máte chutný eintopf, který se díky Leeovi, jenž celý film „udělal“ svým charismatem, nepřejíte. ___ PS: Nechápu, proč je dobrých filmových adaptací Rasputinova života tak málo. Zrovna on, tak velezajímavá historická postava, si říká o výživný biják.

Tyhle staré černobílé klasiky mají tak ohromné kouzlo. Příběh ženy, kterou její manžel deptá psychicky tak důsledně, že jí chce připravit o rozum, má důmyslný scenář (chtěl bych vidět remake od Finchera :o), kamera fantasticky pracuje se světlem a stíny, Chareles Boyer je záporák, kterého budete upřímně nenávidět, ale ten největší trumf, který tady tak všichni chválí, tj. Ingrid Bergman, byl pro mě jedinou slabinou. Její herecký projev byl někdy až příliš teatrální, někdy jsem jí to nevěřil, někdy naopak mi z jejích emocí lezl příjemný mráz po zádech. Prostě rozporuplný výkon, který bych asi Oscarem neodměnil, ale film jako takový je znamenitý.

Plakátové info: BYL NEJSMRTELNĚJŠÍM ZE VŠECH TAJEMSTVÍ ..... MUŽ S RADIOAKTIVNÍM MOZKEM!!! ___ Co naplat, že základní nápad je tak zajímavý, když je zde absolutně nevyužit. Sci-fi premisa, že hlavní hrdina, s velkou hladinou radioaktivity v těle, žije s jakýmsi 7-mi vteřinovým náskokem oproti ostatním, je utopena v rutinní špionské story, kde více než jindy je znát nízký rozpočet a zřejmě neschopnost kameramana si nasvítit jednotlivé scény. Ten film je strašně, strašně tmavý, 80 procent stopáže je utopeno ve tmě, už jen stačilo, aby tam každý popotahoval z cigarety, jako v dobových noir snímcích (ale hodně laciných). Ani bych to vlastně neoznačoval za sci-fi, o to se jenom zlehka otírá, spíšem se tu kujou špionské pikle a ke konci střílí z revolveru. Je to škoda, originální nápad s časovým paradoxem mohl být v rukou schopnějšího tvůrce využit mnohem lépe. Angličani prostě v době ´zlatého věku´ neuměli točit sci-fi (čest vyjímkám).

Blaxploitation jako řemen, kde primitivní zápletka hraje druhé housle, ty první tady fidlá neustálá akce, kdy se mezi pauzami jednotek minut střídá jedna akční sekvence za druhou, s tehdejšími třemi velkými hvězdami - Jim Brown je tady ten usedlejší, nadsamec Fred Williamson naopak dříve tasí, než myslí a trousí jednu ironickou hlášku za druhou a krátkodobá hvězdička Jim Kelly (který v té době plul na vlně popularity ´Draka přichází´ s Brucem Lee) předvádí něco jako chvaty bojového umění (moc mu to nejde, vypadá to spíše komicky). Bílá populace je tady samozřejmě opět za podrazáckou rasu (jak velila blaxploitation žánrová pravidla), která se sdružuje v neonacistických bojůvkách s červenými barety a symbolem SS, hlavní záporák vysloveně trapný, že by ho zfackovala i jeho uklizečka. Mrtvých (zejména bílých zkorumpovaných poldů a červených baretů) tady napočítáte na desítky, IQ celkově pod bodem mrazu. Náhle ustřihnutý konec je spíše diváckým vysvobozením.

Vincent Price býval ohromný sympaťák, který dokázal svým charismatem prodat i sebepitomější repliku a 26-leté ucho Jack Nicholson byl .... no prostě ještě ucho, byť v jedné scéně ukáže i svoji pověstnou ďábelskou jiskru. Corman tady vehementně znásilňuje Poeovu povídku, pojal to spíše jako grotesku (duel čarodějů v závěru je ohromně zábavný a zdaleka to nejlepší na celém filmu) a rozvedl jí do úsměvné blbiny, to vše v béčkových mantinelech, které nikdy nebyl schopen opustit.

Začátek pozvolného úpadku kdysi velkého herce ve vážně míněné sci-fi, která se díky fušerské režii stává parodiíí sebe samou. Heston tu je jenom proto, aby mohl pobíhat s obnaženou chlupatou hrudí, zlí nakažení budí hrůzu bílými parukami, bílými kontaktními čočkami a tvářemi pomazanými pudrem. Budete se smát nad zhovadilostí scenáře a žasnout nad nemotorně natočeným akčními scénámi s jasně viditelnými kaskadérskými náhradníky. I Bert I. Gordon by to natočil lépe. Sagala do gulagu, Douglase do psychiatrické léčebny!

Trnitá cesta mopu do amerických domácností. Přiznám se, ža tahle synopse mi přišla tak fádní a nezajímavá, že mě to předem nelákalo ke shlédnutí. Od začátku filmu to bylo "celkem zajímavé, ale ničím zvláštní", někdy celkem bizarní, kdy se postavy chovají divně (klasický to neduh Russellových filmů), ale od setkání Joy s postavou Bradleho Coopera v polovině filmu jsem byl pevně zaháčkován až k výslednému dojmu "výborné". Samotná scéna představení mopu její stvořitelkou v TV reklamě byla pětihvězdičková, stejně jako bylo ponoření se do role ze strany Jennifer, která to tam emocionálně hrnula jak sněhový pluh. A propós zima byl dobrý tah, poletující vločky tomu vyprávění dodávaly přitažlivou atmosféru, společně s hudbou, kterou Russell vždycky uměl ve filmu správně použít.