Lima

Plakátové.info: DOBRODRUŽSTVÍ MIMO LIMITY PŘEDSTAVIVOSTI V….DYNAMATION!!! NECHTE SE VZRUŠIT SEDMI ZÁZRAKY MĚSÍČNÍHO SVĚTA!!!___Pěkné. V první půli (situované do roku 1899 kdesi v Británii) film klame tělem, když prostřednictvím roztržitého vynálezce Cavora přináší spoustu humoru, byť trochu infantilního a nuceného. To se radikálně změní ve zbytku filmu, po doletu na povrch Měsíce, kde se brnká i na vážnější strunu, když se Cavor, coby nechtěný vyslanec lidstva, zpovídá králi Měsíčňanů z válečných hrůz, provázející historii planety Země. Ale hlavní postavou tu není Cavor, ani jeho asistent, či asistentova přítelkyně, nýbrž trikový mág Ray Harryhausen a jeho stop-motion figurky a kamerové a trikové fígle. Epické rozměry měsíčního podzemního města, obří masožravá housenka, samotní Měsíčňané s mušíma očima a protáhlými hmyzovitými čumáky a v neposlední řadě roztomilý vesmírný batyskaf v podobě železné koule – to všechno potěší oko každého, kdo Harryhausenovu práci obdivuje. Zamrzí pouze rychlý konec, který vyšumí jen tak do ztracena, jakoby už tvůrcům došly nápady i peníze.

Plakátové.info: NEVÝSLOVNÝ HORROR! ZKÁSONOSNÝ A DĚSIVÝ!!!___Všechno špatně. Tímhle se asi Roger Corman (tady v roli výkonného producenta) svým vnoučatům chlubit nebude. Název slibuje béčkově hororovou jízdu, ale mimozemšťan, obdařený více jak milionem smyslů, se ve filmu poprvé ukáže až v jeho posledních sekundách a to formou, která připomíná letmé líné vykouknutí mé křečice Šmudlinky, když z otvoru pelíšku zjišťuje, co za zrní jsem jí zase do mističky přisypal. Kosmické plavidlo, ve kterém alien bydlí a pomocí rádiových vln ovládá mysl okolních zvířat a lidí (v reálu jedné farmářské rodiny a jejich podivínského souseda), se nachází kdesi na texaské poušti a vypadá jako kuchyňský robůtek. „Vzteklý“ pes štěká ledabyle na kameru, aby se neřeklo, nepřátelské ptáky tu supluje jedna vycpanina havrana, vrhaná proti kameře. Herecké výkony jsou pak odpovídající úrovni tohoto filmového šrotu, netečné a nezúčastněné. A tak jediný, kdo to aspoň trochu prožívá, je Chester Conklin, který svými přepjatými gesty dává na vědomí, kdo že tu byl v dávných letech hvězdou němých filmů.

Plakátové.info: Z ČASů, KTERÉ JEŠTĚ NENASTALY….PŘIŠLA ONA, DĚSIVÁ A OHYZDNÁ!!!___Synopse má patřičný brakový nádech – pomocí stroje času, sestrojeném Dr.Erlingem kdesi na floridském ostrově, se do příběhu začlení návštěva z budoucnosti, žena zohavená radiací (což vypadá asi tak, že je navlečena v jakémsi přiléhavém černém overallu s fosforeskujícími šupinkami, předními zuby jako králík a třemi masivními bradavicemi na tváři), která celý film usiluje o únos Erlingova asistenta do budoucnosti, aby tam s ním, za vydatného páření (v jejím případě se slovo „milování“ těžko dere z úst), rozšířila populaci zdravých jedinců. Celý film se line v lenivé konverzační rovině a trocha toho vzruchu přijde ke slovu až v poslední třetině, kdy „žena z budoucnosti“ běhá po džungli, zabije sokyni v lásce a než naběhnou spásná slůvka „THE END“, zapomenete, o čem to celé vlastně bylo. Neurazilo mě to, pouze lehce nudilo. Paradoxem budiž fakt, že ústřední postavu hrála uznávaná muzikálová herečka z Broadwaye Salome Jens. Asi potřebovala zalepit dluhy za nájem.

Je obdivuhodné, že švy, které spojují rozdílné příběhy v jiném času a prostoru, jsou tak neznatelné, že film plyne hladce a ty tři hodiny ani nejsou znát. Bohužel ústí v něco, co nemá dostatečný emoční, ani katarzní účinek. Jiným slovy, hluboký zážitek se nekoná a na konci filmu jsem cítil tak trochu….prázdno. Každopádně ale oceňuji odvahu přijít v dnešní době, kdy áčková filmová produkce připomíná řízený výrobní proces na vydělávání dolárků, s něčím tak nekomerčním a nepodbízivým.

Bollywood v té nejzábavnější podobě. Něco podobného tady nebylo k vidění léta a dlouho zase nebude. Pro diváka, nezasvěceného do fenoménu Bollywoodu, může být první čtvrtina filmu poněkud otravná, se všemi těmi přepjatými hereckými výstupy a otravnou indickou disco odrhovačkou, doprovázející milostné tokání hlavního hrdiny, ale potom…Potom, po reinkarnaci hlavní postavy do mouchy, přichází ke slovu neskutečný gejzír invence a nápadů, stmelené v jednotící motiv pomsty jedné mouchy zavilému záporákovi za zabití a pokus přebalit holku. Nechybí muší posilování ala Rocky, mini brejličky, maska a železné rukavičky, stejně jako různé vynalézavé způsoby, jak někomu může maximálně znepříjemnit život několikacentimetrový tvoreček, to vše ve jménu krvavé odplaty. A hlavně – s přibývající stopáží vám už ani nepřijde uhozená synopse „moucha se mstí zloduchovi a jeho kumpánům za smrt a svoji holku“, naopak vám její postavička začne být, i navzdory digitálním pixelům, velmi sympatická. Bodík navíc dávám za skvěle gradující finále.__PS: Viděno s anglickými titulkami.

Same, Marc Webb ti může čistit boty. Raimiho Spider-Man byl ve všech ohledech lepší. Vtipnější, nápaditější, svižnější. Parkerovo seznamování se se svými novými schopnostmi podal Raimi mnohem invenčněji, zatímco Webb ho odbyl jednou trapnou scénou v metru a skotačením na skateboardu. Ve druhé půli se pak až příliš nový Spider-Man opájí okatě digitální ještěrkou a víc nemá co nabídnout. Že akční scény nemají náboj a jsou někdy podivně setříhány, to ani rozvádět nebudu. A hlavní představitelé? Tobey Maguire byl takový fajn kluk od vedle, dobrý kámoš, se kterým byste zašli na pivko (no, s ním spíš na sklenku kofoly :o), zatímco Garfield je takový přidrzle se šklebící a chabě hláškující spratek. Resumé: zbytečný restart série.

Plakátové.info: HRůZU NAHÁNĚJÍCÍ MONSTRA Z ČASEM ZAVÁTÉHO VĚKU!!!___Tenhle sci-fi filmeček drží za mořem, u filmových kritiků, dost pochybný primát coby nejslabší horor studia Universal. Samozřejmě, bráno optikou dnešní doby, film není kdovíjak hrůzostrašný (na nervy mohl v té době zabrnkat snad jen kratičký pohled na dvě spálená ženská těla), ústřední monstra – „netvoři temna“ s hrbem, drápavými chapadly a baculatými očními bulvami – už v dnešní době vzbuzují pouze shovívavý úsměv, ale jinak jde o docela příjemné dobrodružné béčko. Příběh samotný není úplně hloupý a dává docela smysl, kulisy ztracené symerské civilizace v hloubi země nejsou úplně k zahození a jisté „serióznosti“ (s přivřenýma očima) filmu dodává i vážně pojatá kratičká vědecké přednáška na začátku filmu o hlubinách planety Země, v podání tehdy populární vědce Franka Baxtera. Zamrzí snad jen uspěchaný konec s logicky nepříliš obhajitelnou smrtí jedné z postav. Ale v kontextu béčkové tvorby, kterou filmová studia chrlila v té době jak na běžícím pásu, jde o nadprůměr, který se mi strefil do momentální nálady.

Plakátové.info: SPEKTAKULÁRNÍ DOBRODRUŽSTVÍ ZA HRANICEMI ČASU I PROSTORU VÁS VEZME NA ZLOSTNOU RUDOU PLANETU!!!___Ve své době poměrně populární béčkový sci-fi kousek. Jednak byl natočen v barvě a za pomoci technologie Cinemagic (předchůdce dnešní 3D technologie), která vytvářela u diváka jakýs takýs dojem prostorovosti a hloubky obrazu. Pokud se děj odehrává na palubě kosmické lodi (což zabírá zhruba dvě třetiny stopáže), je film statický a nepřináší kdovíjakou zábavu, ale aspoň se ty dialogy v podání tehdy zkušených a populárních hereckých harcovníků dají bez problémů přežít. Ta pravá švanda se koná teprve v interiérech Marsu, kdy z přemíry rudé barvy (přehnaně kontrastní kamerové filtry) se vám budou protáčet panenky. Rekvizity fauny a flóry planety Mars tvoří pář křovíků a okatě namalované kulisy (kdy jsem si vzpomenul na Ladovy omalovánky v Drdových ´Hrátkách s čerty´), ke slovu přijde obří masožravá rostlina, kdy herečka se sama obmotává jedním z chapadel, aby to vypadalo jakože reálně, dále tu máme útok marťanského křížence netopýra a krysy s krabími chapadly a nechybí ani záhadná rosolovitá améba, která vyleze z marťanského moře. Film je zakončen zvukovým apelem tříokého marťana, který pozemšťany varuje před další návštěvou, která by mohla dopadnout už mnohem hůře. Díky za varování, ale jak je v dnešní době vidět, vědci z NASA z toho těžkou hlavu nemají :o)

Od doby druhých Transformers tady nebyl tak přepálený, tupý a prvoplánovitý útok na vaši signální soustavu. Anderson se úplně vykašlal na něco jako je příběh, logika či vyjadřovací střídmost a od začátku do konce servíruje, beze smyslu a oddechu, jednu sterilní akční sekvenci za druhou, to vše podpořené únavným technopeklem individua zvaným tomandandy a s heslem "čím více tam narveme těch zpomalovaček, tím lépe, vždyť jsou tak cool!". Jestli pro vás předchozí díly byly na vás už tak nějak moc, z tohodle se vám udělá blivno. Moje ostravská babička, nechť je jí země lehká, by to shrnula slovy "To byla zase chujovina!".

Vizuálně strhující první půle polaská srdéčko každého scifisty. A přitom ani nevadí, že asijská architektura, věčný déšť a paraplíčka vykrádají ´Blade Runner´, silníční naháněná se vznášedly pak ´Minority Report´. Jenže potom, s přibývajícími minutami, film dá jasně na srozuměnou, že scénář psal nechvalně proslulý Kurt Wimmer, člověk bez talentu a tvůrčí inteligence, takže vršící se otravná klišé a situace jak z těch nejpodřadnějších filmových béček rychle zchladí počáteční nadšení. Kde si starý ´Total Recall´ očividně vytíral zadek s klišoidním Hollywoodem a byl poutavý ve své nejednoznačné odpovědi co je pravda a co sen, tam je Wisemanův film nablblý a žalostně předvídatelný. Je jako „terminátoří“ postava v podání Kate Beckinsale – vizuálně atraktivní a energický, ale tupě přímočarý.