Morholt

Albánci by rádi do EU a tak se vláda rozhodne, že zatočí s vysokou kriminalitou. Speciální jednotka RENEA se tak musí postavit americko-italskému mafiánovi ovládajícímu takřka celé podsvětí. Režisér si i tady jede to svoje, takže servíruje solidní akční jízdu s charismatickým svaloušem v hlavní roli. Nicméně tady přidal i docela atraktivní prostředí a především nejednoznačné postavy, což je plus i mínus. Plusem je to, že film díky tomu nepůsobí jako vyloženě rutinní béčko, mínusem zase fakt, že herci neměli takovou kvalitu, aby zvládli trochu složitější charaktery. Samozřejmě to neplatí pro Assanteho. Každopádně na Kaufmana je spoleh a to je dobře. 70%

Landon oproti jedničce přidal alternativní realitu, což bylo fajn, a emoční tlačenku, což zase tak fajn nebylo. Ale jinak se pořád jedná o solidní zábavu, která sice jistým způsobem kopíruje první díl, ale pokud se vám částečně vykouřil z hlavy, tak jako mě, vůbec vám to tak nepřijde. Příběh má do učté míry i jakýs takýs smysl, vyprávění si drží solidní tempo a najde se pár povedených vtípků, přičemž jednoznačně vede opakované páchání sebevražd v podání hlavní hrdinky. Castingu opět spolehlivě vládne Jessica Rothe a pozadu nezůstávají ani její přihravači. Na případnou trojku se klidně podívám. 70%

Heslovité scény nahňácané do neumělého celku. Nějaký děj to začalo mít až ve chvíli, kdy ústřední dvojice začala soupeřit o to, kdo je víc black metal. Co tady asi chybělo nejvíc byla hlubší charakteristika postav. O jednotlivých aktérech se člověk dozví akorát to, že mají rádi tvrdou muziku a že jim všem šplouchá na maják. Nic víc. Postrádal jsem i hudbu. Na to, že je to o žánrové legendě, jí tu bylo zoufale málo. Každopádně přes kritiku se na to dalo koukat. Některé sekvence měly něco do sebe a nešetří se v nich brutalitou, Culkin v hlavní roli docela ušel a vzdor všemu se člověk občas zasměje a je jedno, jestli to mělo nebo nemělo být záměrem. Nicméně od režiséra, který vzešel z branže, bych čekal něco víc. 50%

Minimalistický thriller postavený především na Andrew Scottovi, který lehce vyšinutého popeláře zvládl na výbornou. Nicméně bych uvítal, kdyby se do příběhu namontoval někdo normálnější, kdo by hlavního hrdinu výrazněji podporoval a dal jeho pátrání větší punc důvěryhodnosti. Uvítal bych i temnější atmosféru vzhledem k tomu, o jaké téma se jedná. V tomto případě zasazení do Irska, které se vzhledem k produkci i obsazení nabízelo. Celkově slušná jednohubka, která ale měla na víc. 60%

První polovina vlastně jen sleduje vyrůstání hlavní hrdinky ve víceméně idylickém prostředí, ve kterém řeší tradiční potíže všech teenagerů. Režie dá jen občas najevo, že po ní někdo jde. A to nebyla z mého pohledu žádná hitparáda a to i proto, že korejská kinematografie nepatří k mým oblíbeným. Nicméně druhá polovina je brutální jízda narvaná špičkovou akcí a potoky krve a zcela tak zastínila první utahanou část. Takhle nějak měla vypadat Hanna. Parádní byla i herečka v titulní roli, která perfektně zvládla přepnutí z nevinné dívenky do krvelačné bestie a líbil se mi i zvrat, který park připravil. Druhý díl už se snad ponese výhradně v duchu druhé hodiny a já budu moc hodnotit maximálně. Tohle je "jen" na 80%.

Jedna z nejobyčejnějších a nejpředvídatelnějších záležitostí, co jsem měl možnost vidět, ale nutno dodat, že Scanlon neměl jinou ambici, než diváka nenáročně pobavit a to se mu daří. Herci jsou fajn, vtip sice není bůhvíjaký, ale líbilo se mi, že se tu netlačí na pilu a čiší z toho pohoda na všechny strany. Sice bych si to dokázal představit kratší, ale co už. I když nebudu za hodinu vědět, o čem to bylo, stráveného času nelituji. 60%

Přiznaná inspirace Frekvencí, ale narozdíl od originálu Paulo hlavní hrdince zamíchá životem podstatně víc. Na druhou stranu to je kámen úrazu, protože když nad tím člověk začne trochu přemýšlet, a to se prostě stane, zjistí, že to trochu nehraje. A to především v závěru. Nicméně to je jen mírný scénáristický lapsus, který zase tolik celkový dojem nezkazí. Seděli mi i herci s výbornou a sympatickou, byť občas až moc hysterickou, Adrianou Ugarte v hlavní roli. Jedná se sice zatím o nejhorší Pauloeho (nebo jak se to skloňuje) režijní počin, ale pořád je to nadprůměrná zábava. 70%

Hraběcí synek se po rozpačité hollywoodské eskapádě vrátil do Vaterlandu a je to zase pecka. To, jak se Němci dokáží kriticky podívat na svou historii, je unikát a von Donnersmarck v tomto případě dokázal obsáhnout období nacismu, komunismu i rodící se svobodné části Německa. Díky uměleckému rozměru film nepostrádá určitou poetičnost, která k danému pojetí nádherně pasuje a obrovským plusem je to, že i když má příběh velký časový záběr, působí po celou dobu kontinuálně. Nelze nezmínit i výborný hudební podkres, který je nejsilnější v závěrečné Kochově scéně a příjemnou kameru. A daleko k dokonalosti něměl ani casting namixovaný z osvědčených veteránů a mladých talentů. Ty tři hodiny utekly jako voda a doufám, že na dalšího domácího Donnersmarcka nebudu muset čekat takovou dobu. 90%

Dějově je to klasická pohádka o tom, kterak se dvojice bojovníků postaví zlému místodržícímu, který se svými poskoky terorizuje obyčejné lidi. Přidanou hodnotu tomu dává snad jen zasazení do Indonésie 19.století, kde tehdy vládli tvrdou rukou Holanďané. Nicméně ta šablonovitost ani moc nevadila, protože herci byli fajn a své udělalo i netradiční prostředí. Nicméně největší síla filmu byla podle očekávání v akci. Jakmile se to začalo řezat, spokojeně jsem si pomlaskával. Wiluan nešetří krví a mydlí se to tu na nože, meče, sekery, nohy, ruce i všmožné kvéry. Finále bylo kulervoucí a zamrzí, že na dané stopáži těch bitek nebylo víc. Indonésané jedou. 75%

Dobrodrůžo, které by se líbilo v devadesátkách, ale dnešní děti odkojené bradavickým jelimanem už jsou bohužel někde jinde. Na své si nepřijdou ani dospělí, pokud se tedy nezasekli v předpubertálním věku, či nezačinají být infantilní. Možná že kdyby Cornuish nenatahoval stopá na dvě hodiny, byl by to pro širší publikum přijatelnější, ale to jsou právě jen kdyby.. Nezbývá tedy než pochválit dětské herce a se smutkem konstatovat, že snaha přiblížit artušovské legendy dětem příliš nevyšla. 40%