(mOnkey)

S Nemem jsem si utvořil nebývale silné pouto a jeho životní etapy prožíval s ním. Tedy i jeho několikeré životy. Příběh k nám promlouvá nebývalou silou a obsahuje silné existencionální motivy a otázky, na které ale já bohužel nejsem schopen uspokojivě odpovědět. Jednotlivé aspekty, které jsou přítomny, se mísí dohromady, jenže nevím, jestli výsledek působí spíš jako guláš (segedínský, ten mám moc rád), anebo koprovka (tu už mám rád o poznání méně). V životě si jednoduše musíme vybrat, a i když to ne vždy bývá lehké, pomyslné misky vah se nakonec vždy přikloní na tu správnou stranu (nebo tomu tak aspoň bývá). Možná, že tomu tak bylo i u Nema, možná taky ne. Až to zjistím, rozhodně vám dám vědět. Pokud se neozvu, znamená to, že jsem ještě nenašel pravdu. A nebo jsem se ještě nerozhodl. Teď si ovšem jdu dát porci výtečného guláše. // Už pár dní mi Mr. Nobody nedává spát, a tak jsem se na něj musel podívat znovu. Dvakrát jasno v tom ale stále nemám, ta otázka věčnosti ve mně hlodá jako červík a v noci se mi o tomhle filmu pravidelně zdá. Tím, že jsem se mu nakonec rozhodl udělit čtyři hvězdičky, si nepřipadám ani za mák chytřejší, ale v tuto chvíli je to pro mě jediné možné východisko. Uvidíme, jak s mými pocity zamíchá ještě letní kino projekce. Zatím 85%

Úžasný dokument, kterému trochu ubírá nepřehlednost, ale vše bohatě vynahrazuje krásnými záběry vesmíru i Měsíce samotného. Plus samozřejmě komentáře jednotlivých aktérů jsou velmi poučné a poutavé.

Každý může být alkoholik. Každý může být i abstinent. Ale být ochlastou chce talent. Tak tahle a další památná moudra ze sebe souká Charles Bukowski prostřednictvím Henryho Chinaskiho alias Mickeyho Rourka. Příběh o básníkovi utápějícím se v alkoholu má tu výhodu, že člověk se s ním snadno dokáže sžít, vždyť podobnými útrapami si procházím párkrát do týdne. Jako odysea jednoho ztroskotance dobré, jako film s jakoukoliv vyšší výpovědní hodnotou už bohužel nikoliv.

Mám takové tušení, že z Kick-Ass se prakticky okamžitě stane instantní kultovka. Nejde totiž rozhodně o obyčejný superhrdinský příběh, jakých se za poslední roky vyrojily mraky. Kick-Ass je jiný. Je důmyslný. Přesto, že cílí převážně na mladší publikum, které ulítává na sociálních sítích a seriálech (popkulturními odkazy je nahuštěný - ale v tom nejlepším slova smyslu - při hlášce "Say hello to my little friend" jsem šel do kolen), nebojí se ani konfrontace se starším publikem. Tam, kde ostatní superhrdinové doplácejí na své superschopnosti, si hlavní hrdina Dave vytváří ze svých slabin přednosti. Je to obyčejný kluk, jakého můžete znát ze sousedství, miluje komiksy a marně se snaží najít si holku. Jo a chce změnit svět. Matthew Vaughn vhání do zatuchlého žánru tolik potřebný kyslík. Inspiruje se ostatními, zdatně kombinuje zaběhnuté postupy se svými vlastními vizemi, ale hlavně je osobitý a svůj. Už dlouho se mi nestalo, abych měl ihned po projekci tak silné nutkání film zhlédnout znovu. Nemalou měrou se na tom podepisují herci v čele s mladým Aaronem Johnsonem(!), Chloe Moretz(!!), ale taky Nicolasem Cagem(!!!). Představovačky jednotlivých superhrdinů jsou kapitola sama o sobě, ale po úvodním stylově neohrabaném Kick-Assově výstupu za doprovodu Prodigy by mě ani ve snu nenapadlo, jak lehce jej zastíní Hit-Girl se svým krvavým baletem - pochopitelně opět s kvalitním hudebním zázemím. Hudební složka se ostatně celá náramně vydařila a celým snímkem prostupuje jako nůž máslem, a to i tehdy, když na sebe kupí jednu akční scénu = hudební motiv za sebou. Za mě tedy maximální spokojenost a tímto slavnostně přísahám, že jestli se tenhle rok objeví ještě něco lepšího, sežeru svý vlastní boty! // Podruhé už to bohužel takový nářez není, na povrch vyplouvají drobné nedostatky, taky dost zamrzí menší množství bojových scén, i tak se ale jedná o našlapanou podívanou. 85%

Šarmantní Gregory Peck v roli náhodného milionáře, který zažívá spoustu vzrušujících (převážně komických) situací v komedii o tom, že peníze nejsou to, co dělá z člověka opravdového boháče.

Tak za prvé, zpracování je jednoduše fantastické a hlavně nepůsobí samoúčelně. Co už mě ale potěšilo o poznání méně, je veskrze průměrný příběh. Od pánů Fieldinga, Ayoadea a Barratta jsem se toho taky moc nedočkal (ani k tomu ostatně neměli příliš prostoru), ale rozhodně jsou jejich epizodní roličky silným lákadlem pro všechny fajnšmekry a obdivovatele britského humoru. Škoda, že je ho tak málo a že obsazení zůstalo někde na půli cesty nevyužito - těmhle šoumenům by jednoduše slušel nabitější příběh (ať už z dějového či hláškujícího hlediska; naštěstí to aspoň zčásti zachraňuje dokonalá forma). 65%

Bruce Campbell tímhle počinem reflektuje svoje (nezaslouženě) upozaděné postavení v Hollywoodu na úkor větších "hvězdiček". Upřímný pohled na jednu kariéru plnou béčkových fláků nám tu podává s nadhledem sobě vlastním, takže na nudu se nedostává. Bruce je navíc pořád děsnej frajer! 75%

Zwickův Krvavý diamant je žánrově i herecky pestrý snímek, který drží pohromadě nabitý scénář, kompaktní děj a překvapivě vyrovnané tempo, které nepolevuje ani v závěru. Ten obsahuje trochu toho povinného patosu, ale tady mi to ani příliš nevadilo. Vedle již tradičně fantastického Lea DiCapria a Jen Connelly vyniká rovněž Djimon Hounsou. Podle očekávání vynikající podívaná. 85%

Vězeňské drama tentokrát z druhé strany barikády, než jsme zvyklí. Mladý Jae-kyoung nastupuje jako dozorce do věznice, kde několik trestanců čeká na popravu. Dramatická složka není tak silná jako u jiných snímků podobného ražení a ani hlavní postava neprojde nikterak zásadním vývojem. Hnacím motorem se tak stává samotný příběh odsouzených, nikoliv okolní prázdná vata bezduchých postav bachařů. 65%

Nikdy neotvírejte dveře, které nemáte. Některá tajemství ve vašem životě by měla raději zůstat skryta. 70%