Pignon

Jednoduchý námět, skvěle zvolená lokace na konci všeho, včetně naděje a perfektní vyznění. Tento film mě skvěle pobavil.

Nepřesvědčiví hlavní hrdinové, včetně digitallního špačka. Námět bez jakýchkoliv nápadů. Holé utrpení.

Trochu kostrbatě, ale přesto docela věrně na filmový pás převedená cesta rudým údolím k nevítěznému únoru (sic). Bolševik bolševikovi katem jest. Atmosféra filmu přiměřeně deprimuje a stahuje do močálu času.

Dokusoap, kde rezignace na dějotvorbu a vyklenutí vypravěčského oblouku vede pouze k brození se v melancholii. Svoboda v RV se v mém případě minula terčem.

Forma se teprve ladila.

Chytilová uměla chytit za koule a zaujmout, šokovat a pobavit. A to i v době, která jí zjevně pobuřovala, za využití totálníchb neherců (Hanák, Donutil). Její neurotický styl, švenkující kamera jsou dobře rozpoznatelné. A nakonec s odstupem 30 let dlužno podotknout, měla pravdu a dobu ještě k tomu nasbímala, což byl určitě její druhý plán.

V rámci sondy do českých filmových lahůdek posledních 20 let, jsem odtrpěl další kousek. Děsivý duch Mařenky Poledňákové zalehl Čechy a vymyl mozek celé jedné generace filmařů. Kdy už to skončí??? Tu Krustýnu B. už prosím do toho lomu neměli nechávat chodit nahou, polekalo mě to na delší dobu.

Velmi originální dílko, takřka intelegoánské. Herectví Vanderpoela je skoro vždycky zárukou nepřemrštěné komiky a dobrého vkusu při výběru scénáře. Do děje se nedá nezakoukat a najít si v něm svůj díl poučení.

2,5 za tu Cook a její roztomilou italskou figuru.

Mozkomíšní potrat. Příšerné scény, nelogické úvahy hlavních postav a Tatiana Dyková navrch…