Litsarch

Jeden z nejlepších dokumentů.

"Ty to nevíš, já to vím, komu hlavu ustřelím. Já se bavím, já se mám, s radostí Tě oddělám." Funny Games U.S. se vyžívá ve statických a i dlouhých záběrech, což dělá scény až daleko nepříjemnějšími. Také minimum střihů tento "zážitek" umocňuje. Ten povýšenecký, drzý a znepokojivý tón celého snímku, hlavně v jeho pokročilejší fázi, je díky hošíkům v bílých rukavičkách až hmatatelný. Jejich zábavné hry jsou sadisticky klidné a právě ta jejich klidnost, zapříčiněná skvělým, vyrovnaným a sebejistým jednáním obou hochů, je právě to, co snímku dodává na zajímavosti a až vyjímečnosti, když neberem samotný námět jako vydařený. Důkazem toho byť například hra "Koťátko v pytli". Až na jednu skladbu je absence hudby dalším důvodem k až autentičné atmosféře, kdy divák až dostává pocitu, že je jen nečinným aktérem dění a pokud by chtěl pomoci, tak jeho bezmocnost je trýznivá. Obzvlášťe když je s ním až lišácky komunikováno. Funny Games U.S. je skvěle zpracovaný kousek, leč do bravurně obroušeného diamantu mi něco chybělo.

Po, pro mě, až hrozném snímku Tajnosti jsem dal Alici Nellis s Revivalem šanci, jelikož mě obsahově zaujmul. A vyplatilo se. Revival je ale především drama než komedie. Místy až hořké drama, v jehož rytmu je víceméně celý film. Nalezneme v něm sice nemálo zábavnějších momentů, ale z valné většiny je tvoří černý až cynický humor, nám tak vlastní. Kdo čekal film ve stylu Troškových komedií byl úplně vedle. Sama Nellis v jednom rozhovoru uvedla, že snímek měl být spíše temnější a dramatičtější, jen se to nakonec nepodařilo zcela naplnit. Snímek dosti nahlíží do osobního života a vztahů jednotlivých členů kapely a skoro celou první půlku snímku je hlavní záležitost filmu, comeback kapely, odsunuta na druhou kolej, která se ale neustále připomíná přípravami na chystaný návrat, zařizování koncertů, zkoušení, propagace apod., v čemž hlavní roli hraje agent kapely, skvěle ztvárněný Richardem Genzerem a později i jeho dcerou. Samotné kapele a jejímu vystupování, i když se to nemusí zdát, je ale dán patřičný prostor, podle mě plně dostačující pro film. Netřeba se o snímku více rozepisovat. Své kvality nesporně má, osobně jsem se nepřistihl že bych se u něj nějak nudil naopak jsem se několikrát i dobře zasmál. Kvalit takového Okresního přeboru sice nedosahuje, ale naopak není nějak hloupý či až stupidní jako některé snímky z naší produkce. Byl jsem mile překvapen a času nelituji. Revival se mi strefil přesně do noty.

Roztomilá blbůstka začínající klasickým scénářem: Při cestě autem dojde benzín přesně před strašidelným domem. Naše hrdinka, kterou musím pochválit že narozdíl od kolegyň nevydala ani hlásku jekotu, do něj tedy jde shánět pomoc a narazí tam na hrozivého a strašidelného ducha, který jakoby byl otec Bořka stavitele. :) Velice milý duch, který si z naší hrdinky dělá jen šoufky. :) Ocenil jsem takovou parodii na Caspera, na film Zrcadla a pokud mě paměť neklame, tak i na Krotitele duchů. :)

Malá Athena Baumeister alias Little Reaper nám vyrostla v malou teenage smrtku se kterou má tatíček jen a jen trápení. Nedělá to co má "v popisu práce" a neuvědomuje si následky. Zahrála to ale parádně a spolu s tatíkem Johnem Paulem Ouvrierem alias Grim Reaperem utváří pro mě skvělou komediální dvojici. Hlavně v poslední scéně na ulici jsem se již nepokoušel potlačovat smích. :) Moc pěkně zahraný a zpracovaný kraťas.

Zajímavě podaný zombie kraťas, jehož velkou předností je vizuální stránka (ok, spíše dobře zvolený filtr) dodávající snímku dobrou atmosféru, sympatické hlavní představitelky a i dobré masky. Naráží ale stejně jako letošní kraťas Krueger (Another Tale from Elm Street) (2013) na problém, že v sedmi minutách toho dějově moc nenabízí. Oproti Freddymu nutno uznat, že toho nabízí přecijen více a např. scéna s matkou byla super. Mluvený doprovod je nutno také přičísti k dobru. Kouká se na to dobře, Hand Covers Bruise dokáže zaujmout, nikoli však ohromit.

Další plastelínový krátký horůrem, které i přes svou krásnou stopáž dokáže nabídnout vcelku dost zábavné muziky s odkazy na různé filmy osmdesátkové éry.

Zaprvé by se film měl spíše jmenovat "Teorie Frankensteinova monstra", jelikož Frankenstein se jmenoval právě ten mladý, a i z části šílený (šíleně geniální) věděc, který stvořil umělého člověka, monstrum, které je zde mylně nazýváno Frankenstein, ale co. Za druhé při přečtení "od autorů hororu The Last Exorcism (2010)" jsem si říkal zda na to chci vůbec koukat, protože ten film stál za starou belu a dvojka byla ještě horší. Nakonec snímek nebyl vůbec špatný. I když se jednalo o found footage, tak valnou většinu času je kamera krásně klidná. Což je samozřejmě zapříčiněno tím, že Venkenheim by si samozřejmě na dokumentaci nenajal nějaké blbce co kameru ani neudrží. Je zde sice pár sekvencí, kde je kamera roztřesená a není moc vidět co se děje, ale vzhledem k situaci je to pochopitelné a naopak jí to dodává ten punc autentičnosti a atmosféry. Samotný děj filmu si Weiner nenapsal a nenatočil špatně. Přes první rozpaky jsem se po chvilce filmu přistihl, jak nad Johnovou teorií až vážně také přemýšlím, zda by to přecijen nemohla být pravda. Ano, mám rád konspirační teorie. :) I přes to, že je snímek spíše ukecaný, tak mi to vůbec nevadilo a jak se říká "zažral" jsem se do něj, jelikož byl podán pro mne dobře a i si našel pár skulinek pro menší zasmání. Proč ne. Weiner očividně hrál na "strach z neznámého" a v některých momentech se mu to i dařilo dobře (scéna v noci s kamerou na noční vidění) a celkově celý film takový je, což mi osobně vůbec nevadilo, naopak to pro mě vytvořilo patřičnou atmosféru. Ti, kdo čekali monstrum v plné kráse ale samozřejmě museli býti zklamáni, což jim nelze míti za zlé, ale zase oni by neměli míti za zlé filmu, že byl na jiné sféře než očekávali (ale dalo se to čekat že budou monstrum očekávat vzhledem k plakátu filmu). Herecké obsazení mi vůbec nevadilo. Dalo se čekat, že některým Venkenheimova teorie bude zdát jako blbost a budou si z ní dělat srandu, což jim nelze míti za zlé a naopak to zahráli i dobře. Osobně se mi ale nejvíce líbil Kris Lemche jako Jonathan Venkenhein. Jeho zapálení pro jeho teorii, kdy při jejím dokázání jde opravdu vše stranou, bylo super. Krásný příklad už trochu vyšinutého profesora při cestě za cílem jeho bádání. Naopak Heather Stephens v roli Vicky byla pro mě trochu nevýrazná. O Christine Lakin, mé oblíbenkyni ze Step by Step, nelze ani mluvit, jelikož tam skoro ani není. Opěvovat exteriéry myslím že nemá cenu, jelikož Ti, kdo film viděli, jejich krásu zajisté sami postřehli. The Frankenstein Theory mě mile překvapil, Andrew Weiner odvedl dobrou práci. Jen toho monstra mohl divákům, natěšených z posteru, nabídnout více. Ale vzhledem asi v nižšímu rozpočtu a tím pádem k ne příliš dobrému vizuálu monstra lze pochopit, proč film stočil směrem "strachu z neviděného". Pokud to beru jakožto dokument, tak dobré, obsáhle vysvětlené. Z hlediska filmu už je to horší, ale podle mého se i tak opravdu nejedná o špatný snímek. Bohužel je ale jedním z těch, které brzy zapadnout v zapomění.

Nacistický vozíčkář si hraje na Dr. Frankensteina a hodlá si stvořit svého ženského kyborga. Zajímavě skloubený námět, celkem dobrá atmosféra, hezký ženský kyborg, který se s tím prostě nepáře. Kamerově dobře zvládnuté. Bude zajímavé sledovat práci Voleka v případném hororovém celovečeráku.

Oproti předloze vcelku daleko lepší závěr. V průběhu mě ale neskutečně štvalo zobrazení Šteindlerových odpovědí. Člověk se soustředí na snímek, ale musí také pořád dávat pozor, kde se jeho odpověď objeví a pak jí ještě luštit. Neskutečně otravné, i když tvůrcům to bezpochyby přišlo jako úžasný nápad. Šteindler, jakožto ostřílený herec, moc důvěryhodně nepůsobí.